Trestní právo se musí zastavit před branami politiky!

Bohužel právě poslední žádost policie o data pohybu poslanců po sněmovně je varovným náznakem penetrace trestněprávních orgánů do politiky.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortesČeská pozice

V nedávných dnech bujela veřejná debata, jak se to má s imunitou členů parlamentu a s trestním právem. Kde jsou jejich vzájemné hranice, či zda má existovat průnik trestního práva do politiky (přičemž průnik politiky do trestněprávní oblasti je snad již všeobecně považován za nepřípustný).

V epicentru debaty byl výrok Nejvyššího soudu, jímž vyňal z pravomoci trestních orgánů akt rezignace na poslanecký mandát, jakožto imunitou krytý projev poslance.

Snad vlivem úporných veder, snad prudkými změnami tlaku, teploty a rosného bodu zazněly i takové názory, že proti tomuto výroku Nejvyššího soudu jsou „všichni, kteří neztratili zdravý rozum a neopustila je logika“ (Antonín Rašek, Právo, 30. července 2013). A návazný požadavek na úplné zrušení poslanecké imunity dokonce prý není populismem.

V takové atmosféře se zdálo být čirou marností snažit se výrok Nejvyššího soudu vysvětlovat i z druhé strany – co by to znamenalo, kdyby například rezignace na mandát coby výsostný projev poslance naopak nebyla kryta imunitou. Kdyby byla policie oprávněna prošetřovat všechny poslanecké projevy (ovšemže, kromě hlasování), co všechno by ve skutečnosti mohla chtít zkoumat. A kam až by vedlo toto pojetí působnosti trestněprávních orgánů, extenzivně rozšířené na úkor oblasti politické. Až k nějakému typu junty, napsal jsem nerad, ale nutně.

Policie: Chceme rekonstruovat pohyb poslanců

Není důvod vyskakovat radostí a bít se vítězně v prsa jako gorilí samec, ale je nutno tyto půtky připomenout právě z hlediska posledního vývoje v kauze. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) totiž požádal Poslaneckou sněmovnu o kalendář všech poslaneckých akcí v minulém roce, záznamy kamer ze sněmovny a údaje o použití vstupních karet poslanců. To vše proto, aby bylo možno rekonstruovat pohyb poslanců po dolní komoře parlamentu!

Není snad ani příliš divu, že poslanci s tím nesouhlasí. Snad se lze naopak podivovat, že s tím nesouhlasí poměrně krotce – ale to je na druhou stranu vysvětlitelné zase hroudami másla na hlavách některých z nich. Organizační výbor sněmovny se tedy kompromisně usnesl, že takovému požadavku policie může vyhovět jen v případě konkrétní žádosti na konkrétní osobu, protože vydáním veškerých údajů by byl dotčen výkon všech poslaneckých mandátů.

Podle šéfa klubu TOP 09 a Starostové Petra Gazdíka je „poněkud zvláštní“, když policie (ÚOOZ) žádá sněmovnu o záznamy z venkovních kamer, ačkoliv sama (Útvar pro ochranu ústavních činitelů) zajišťuje ostrahu sněmovny. Z toho však na druhou stranu lze opatrně soudit, že například vedení ochranné služby má – oproti ÚOOZ – o demokracii civilizovanější představu.Voliči si dokonce přejí, aby policie dělala pořádek tam, kde jej mohou a musejí dělat jenom a pouze voliči

Tak jsme si to vyzkoušeli

Takže jsme si již vyzkoušeli, jaké je to jednostranně preferovat politiku i trestní právo. Nyní snad všichni ti, kteří „neztratili zdravý rozum a neopustila je logika“ – a jsou nadto i schopni kritické sebereflexe – budou hledat cesty, jak systém vyvážit. Protože penetrace trestněprávních orgánů do politiky, spolu se zrušením imunity členů parlamentu, by mohla vést k tomu, že by pak následné snahy o korekturu tohoto stavu a znovuzavedení imunity již probíhaly plně pod kontrolou trestněpolitickoprávních orgánů.

Snad tedy jednostranné aktivistické třeštění skončilo, a nebudeme dalšími experimenty riskovat vznik situace, v níž by politiku vystřídalo cosi – byť vzdáleně – připomínajícího juntu. Politiku kulhavou, chvílemi k zblití, co si budeme povídat. Avšak politiku jako oblast, kde si děláme pořádek my, voliči, banda líná a alibistická, též, co si budeme povídat. Alibistická natolik, že si dokonce přeje, aby policie dělala pořádek tam, kde ho mohou a musejí dělat jenom a pouze voliči.

Snad tento varovný náznak stačil k tomu, aby si všichni uvědomili nepřípadnost (z jedné strany do jisté míry pochopitelného) výroku soudce Jana Šotta, že se trestní právo nesmí zastavit před branami politiky. Tato poslední žádost policie o data o pohybu poslanců byla totiž v intencích tohoto výroku. Docela studená sprcha, že? Není čas se na problém podívat komplexněji, bez hysterie?

Počet příspěvků: 33, poslední 10.9.2013 07:11 Zobrazuji posledních 33 příspěvků.