Někdo v letadle spí, jiný se opíjí, další pracuje. A někteří se chtějí bavit. Posledně jmenovaným skupinám vycházejí vstříc nové trendy v letecké dopravě, o nichž jsem se dozvěděl – jak jinak – v letadle. O pučících novinkách v oblacích totiž psaly v úterý dva globální deníky, jež byly na palubě k mání. „Aerolinky závodí v poskytování wi-fi,“ píše International Herald Tribune (IHT). A světová edice The Wall Street Journal (WSJ) se zase věnovala vzrůstající oblibě tabletů u cestujících.
Něco se v letectví evidentně děje. Lidé si na své elektronické hračky zvykli natolik, že je vypínají snad už jen při vzletu a přistání. „Lidé chtějí být připojeni k internetu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,“ cituje IHT analytika Jonathana Kletzela. Jenže možnost surfovat za letu zůstává zatím daleko menší, než je tomu v jiných dopravních prostředcích. Nicméně nárůst je patrný; podle společnosti GoGo, jež wi-fi zařízení leteckým společnostem dodává, vzrostl počet „wifiovaných“ pasažérů z pouhých 153 tisíc v roce 2009 na 153 milionů za rok loňský! Nárůst o tři nuly za pouhé dva roky už o lecčems svědčí.
Podle výzkumu Chadick Institute při DePaul University si stále více cestujících bere s sebou na cestu zařízení jako e-čtečky, iPady a jiné tablety. „Jeden z tuctu pasažérů používá tablet, což se bude dále zvyšovat. Tablety zahrnují asi třicet procent všech zařízení, která při komerčních letech užívají... a jejich užití je obecně vyšší na byznysově orientovaných linkách,“ uvádí zpráva. International Herald Tribune uvádí, že internet alespoň na některých svých linkách už nabízí nejméně devět společností (na stránkách AirportWiFiGuide jich lze nalézt šestnáct, v Evropě začaly vysokorychlostní připojení k internetu prostřednictvím wi-fi jako první nabízet Norwegian Airlines, do konce roku plánují pokrýt wi-fi signálem všechna letadla své letky).
Společnosti už vědí, že nabízet wi-fi signál je pro ně důležité kvůli postavení na trhuA další přibývají – vědí, že wi-fi logo je sexy. Tuší to jistě všichni velcí hráči a přemýšlejí, jak tento servis pasažérům dodat. „Letecké společnosti vědí, že je to důležité pro jejich místo na trhu,“ upozorňuje J. P. Schwieterman, ředitel Chadick Institute. Současná řešení mají svá omezení: u typických strojů, jako jsou Boeing B-737 nebo Airbus A-320, zvládne „wifina“ asi jen 25 připojených surferů. Pokud pak některý z nich stahuje velký soubor, síť padá.
Filmy a noviny přímo do tabletu!
Kromě „internetizace“ civilní letecké dopravy je tu ještě její „tabletizace“. Jak upozornil deník WSJ, řada společností začíná půjčovat cestujícím iPady a elektronické tablety s nahraným obsahem. Může je tak zabavit na kratších letech i v těch typech letounů, které nemají zabudované obrazovky.
Činí tak například American Airlines, jež v prémiové třídě rozdávají přístroje Samsung Galaxy Tab. Po přistání je však letušky, bohužel, zase sesbírají. Australský Qantas chce nabízet iPady s nahranými 200 hodinami zábavy, americká Delta bude do všech tabletů streamovat od roku 2013 celé filmy. Příští rok nabídnou Air France-KLM majitelům tabletů nikoliv papírové, ale elektronické noviny – ke stažení přímo „do klína“. A v byznysové třídě už iPady roznáší třeba i společnost El Al Israel Airlines.
Bez televizí a papíru k úsporám?
Přepravcům se digitalizace zábavy vyplatí. Aerolinky OpenSkies, které létají mezi Paříží a New Yorkem, přišly s obměnou palubní zábavy. Než by si nechaly do malé flotily letounů B-757 instalovat interní video systém (stojí tři miliony dolarů na jedno letadlo), od Applu koupili raději kolem 500 iPadů, do nichž nahrály filmy a další obsah. Cena? Jen asi 250 tisíc dolarů na jeden aeroplán, i s licencemi. „Spočítali jsme si, že dostaneme výtečný produkt za méně peněz,“ uvedla pro The Wall Street Journal marketingová ředitelka OpenSkies Karin Drylieová.
A je tu ještě jedna možná úspora. Palivová. Bezdrátová distribuce zábavy letounům ulehčí o stovky kilogramů; na jeden Boeing B-767 s 260 místy to může být až 90 tisíc ušetřených dolarů ročně, spočítala Deutsche Lufthansa. „Bezdrátové systémy, jejichž prvotní začátky nyní pozorujeme, jsou jistě směrem, kudy se budoucnost ubere,“ míní konzultant Michael Planey, jenž palubní zábavu zkoumá.
Podlehnout nebude těžké. Jak totiž v dalším sloupku IHT píše komentátor Nick Bolton, naše mozky si na technologie bleskově zvykají. Vysvětlil mu to kognitivní vědec Clifford Nass ze Stanford University poté, co si mu novinář postěžoval, jak letěl letadlem, při startu si četl (papírový) New Yorker a začten do článku si chtěl na konci lesklé stránky naučeným pohybem posunout „obsah“. Zkusil to dvakrát... A nic! Nakonec mu došlo, že bude muset stránku fyzicky otočit, a nikoliv ji prstem pouze virtuálně odrolovat.