Lidovky.cz

Toryové jezdí po EU a agitují za návrat pravomocí z Bruselu. Byli i v Praze.

Evropa

  8:57

Britští euroskeptici dotlačili premiéra Camerona k přislíbení referenda o setrvání v EU. Nyní mu pomáhají vyjednat lepší podmínky členství.

Premiér David Cameron v lednu přislíbil osudové referendum, o jehož prozíravosti není podle řady analytiků sám osobně přesvědčen. foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

Zkraje letošního roku vystoupil britský konzervativní premiér David Cameron se zásadním projevem, v němž ostrovním voličům slíbil referendum o setrvání Spojeného království v Evropské unii za nově (lépe) vyjednaných podmínek členství. Nesetkal se však s velkým pochopením nejen na kontinentě, ale ani u svých koaličních partnerů – eurooptimistických liberálních demokratů.

Právě kvůli této koaliční nejednotě Cameron nemůže vyjednávání svěřit „nadstranickým“ úředníkům britského ministerstva zahraničí. Úkol získat kontinentální Evropu pro myšlenku repatriace pravomocí z Bruselu tak do velké míry připadl poslancům jeho Konzervativní strany sdruženým v euroskeptické skupině Fresh Start („čerstvý začátek“), jež Camerona dotlačila k přislíbení osudového referenda, o jehož prozíravosti není podle řady analytiků sám osobně přesvědčen.

Kvůli koaliční nejednotě nemůže Cameron vyjednávání svěřit „nadstranickým“ úředníkům britského ministerstva zahraničíCameron ve svém lednovém projevu sice podrobně nespecifikoval, které pravomoci by se měly vrátit nazpět do Londýna, nicméně skupina Fresh Start měla svoje představy už tehdy rozepsané v 37stránkovém manifestu. V rámci evropského přesvědčovacího turné zavítali někteří z jeho autorů spolu s předsedkyní skupiny Andreou Leadsomovou minulý týden do Prahy, kde s nimi pobesedovala ČESKÁ POZICE.

Češi a ti druzí

Poslankyně Leadsomová se v Londýně několik posledních měsíců schází s velvyslanci evropských zemí a jejich reakce prý nejsou zdaleka tak odmítavé, jak by naznačovaly prvotní reakce na Cameronův návrh. Například francouzský prezident François Hollande britskému premiérovi tehdy vzkázal, že „Evropa musí být akceptována tak, jak je. Nemůžeme ji oslabovat pod záminkou snahy o setrvání v ní.“ A jeho ministr zahraničí Laurent Fabius zase vyrukoval s příměrem, který „britští přátelé“ prý snadno pochopí: „Představte si, že je Evropa fotbalový klub. Poté, co do něj vstoupíte, nemůžete říct, že chcete hrát rugby.“

S podobnou nevolí se ovšem David Cameron nesetkal jen v Paříži, kde se jistá odměřenost ostatně dala čekat (připojení „proradného Albionu“ k evropským společenstvím prezident Charles de Gaulle dvakrát vetoval – v roce 1963 a 1967). Také v Berlíně bylo přijetí Cameronova projevu chladné. „Vyzobávat z EU jen to, co se mi líbí, nepřipadá v úvahu,“ uvedl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. „Cameronův slib zavání vydíráním,“ napsal ve svém komentáři německý konzervativní list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

„Jediné bezvýhradné podpory se Cameronovi dostalo od premiéra České republiky, zatímco jeho premiérští spojenci ve Švédsku a Nizozemsku se odmlčeli,“ poznamenal jízlivě britský levicově-liberální list The Guardian. Ani na euroskeptismus Prahy se navíc nelze dlouhodobě spoléhat, neboť po střídání vlád nejpozději napřesrok převezme otěže nejspíš ČSSD, jež prosazuje naopak těsnější evropskou integraci.

Ani na euroskeptismus Prahy nelze dlouhodobě spoléhat, neboť ČSSD jako pravděpododobný vítěz voleb prosazuje těsnější evropskou integraci„Náš premiér Petr Nečas přispěchal (…) s poněkud devótním poděkováním britskému premiérovi za konstruktivní a věcný příspěvek k debatě o budoucnosti EU,“ konstatoval europoslanec za ČSSD Libor Rouček. „Všem, kromě britských konzervativců a českých euroskeptiků, je jasné, že EU lze reformovat, pouze pokud jste jejím aktivním členem (…). Právě odmítavá reakce jinak europragmatických Dánů, Švédů a Nizozemců jsou dobrou příležitostí, aby se naši euroskeptici chytli za nos,“ strefoval se do Nečasovy ODS.

„Členské státy EU i Evropská komise musejí postupovat vůči Velké Británii zásadově a zároveň tvrdě. (…) Nelze jednomu členskému státu dovolit, aby si vybíral z evropských smluv jako z obědového menu,“ vyjádřil Rouček názor svých bližních eurokratů. Vyhlídky, že by manévr Cameronovi mohl vyjít, se zkrátka nezdály příliš slibné.

Na co slyší Evropa

ČESKÁ POZICE se tudíž v rozhovoru s delegací skupiny Fresh Start zajímala o to, čím se snaží kontinentální nedůvěřivce obměkčit. Na prvním místě mezi diskutovanými návrhy zmínila předsedkyně Leadsomová zákonné záruky proti přehlasování nečlenů eurozóny v záležitostech jednotného trhu.

„Do evropských společenství jsme vstupovali především kvůli jednotnému trhu, ale rozšiřování a prohlubování eurozóny znamená, že bychom ve věcech jednotného trhu mohli být stavěni před hotovou věc. Požadavek nějakých záruk je tudíž celkem pochopitelný,“ vysvětlila ČESKÉ POZICI britská euroskeptička, podle níž podobné záležitosti vyžadují změnu unijních smluv jen teoreticky. „V praxi by stačilo posílení instrumentů, jako je ,žlutá karta‘ a její případná proměna v kartu ,červenou‘,“ uvedla s odkazem na pravomoc národních parlamentů odvolat se proti evropské legislativě, porušuje-li zásadu subsidiarity.

Větší ohlas prý má mezi členskými státy v severní, respektive východní polovině EU návrh reformy strukturálních fondů tak, aby proudily jen do zemí s nanejvýš 90 procenty průměrného unijního příjmu na hlavu. „Dnes fondy proudí i k průměrně i nadprůměrně bohatým, včetně zpět k plátci. Je to zbytečné přerozdělování,“ upozorňuje jeden z autorů zmíněného manifestu Chris Heaton-Harris, jenž nicméně připouští, že by na opatření tratily Itálie a Španělsko.Miliardy ze strukturálních fondů by mohly proudit jen do zemí s nanejvýš 90 procenty průměrného unijního příjmu na hlavu

„Strukturální fondy proudí i k nám do ,chudého‘ Walesu, ale nejsou efektivní. Spousta projektů nedává smysl. Brusel zajímá jen dodržování předpisů, nikoli efektivita,“ podotkl velšský konzervativec Guto Bebb. Rodilý mluvčí velštiny a vnuk spoluzakladatele velšské nacionalistické strany Plaid Cymru přešel k loajalistickým „toryům“ právě kvůli otázkám evropské integrace. Představa, že euroskeptismus je v rámci Velké Británie doménou pouze Anglie, je podle něho mylná.

Leitmotiv je repatriace

Předsedkyně Leadsomová zase ČESKÉ POZICI připomněla, že skupině Fresh Start nejde jen o repatriaci pravomocí z Bruselu, ale také o vyšší konkurenceschopnost Evropské unie jako celku. „Chceme například dotáhnout sjednocení jednotného trhu liberalizací trhu se službami. Naším záměrem je zastavit úpadek Evropy v globálním měřítku. Evropská daň z finančních transakcí či pracovněprávní regule však táhnou EU opačným směrem. Rada EU by například mohla Komisi nařídit, aby odvolala direktivu o pracovní době.“

Dalším cílem Fresh Start je podle Leadsomové posílení demokracie v EU, avšak nikoli na unijní bázi. „Evropský parlament není řešením. Cesta k posílení demokracie vede přes posílení pravomocí národních parlamentů,“ líčí údajnou další prioritu, která se však fakticky překrývá s už zmiňovaným leitmotivem, jímž je repatriace pravomocí z Bruselu.

Z jiného soudku je naopak požadavek na větší transparentnost. „Navrhujeme zveřejňování všech výdajů evropských institucí nad 500 eur,“ přidává se k výčtu cílů Fresh Start poslankyně Therese Coffeyová. Podle poslance Heatona-Harrise by ze zprůhlednění EU pomohlo omezení počtu všelijakých stálých bruselských výborů, kam dojíždějí z členských zemí nevolení úředníci anebo vysloužilí politici. Trvalkou je pak záměr zrušit zbytné druhé sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku, ale to i tihle sebevědomí euroskeptici vidí jako neprůchozí.

Schwarzenberga to nezajímá

Cameronovi emisaři nezastírají, že úspěch jejich snažení závisí především na postoji BerlínaZ oficiálních českých představitelů je během jejich pražské návštěvy přijal například náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Dub (ODS). Schůzku v Černínském paláci jim dohodl jeho stranický kolega a europoslanec Jan Zahradil, který má s britskými toryovci těsné styky z jejich společného euroskeptického klubu Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg na dotaz ČESKÉ POZICE, zda o schůzce svého náměstka ví a zda proběhla po stranické či státní linii, odpověděl nevrle: „Upřímně, mě to nezajímá.“

Cameronovi emisaři sice jezdí na zdvořilostní návštěvy po různých zemích EU, zároveň nezastírají, že úspěch jejich snažení závisí především na postoji Berlína. Vztahy britských konzervativců s vládou Angely Merkelové jsou však delikátní. Jejich europarlamentní kolegové nedávno dostali premiéra Camerona do choulostivé situace, když se souběžně s jeho „rodinnou návštěvou“ v kancléřčině výjezdním sídle objevily v tisku informace, že skupina Evropských konzervativců a reformistů navázala spolupráci s novou německou euroskeptickou stranou Alternativa pro Německo. Ta by v nadcházejících spolkových volbách mohla Angeliným křesťanským demokratům (CDU) sebrat kýžená procenta a ohrozit tak obhajobu jejího kancléřského mandátu.

Leadsomovou však dosavadní reakce Berlína naplňuje optimismem. ČESKÉ POZICI ocitovala slova nejmenovaného vysokého činitele Spolkové republiky, která prý pronesl na nedávné návštěvě zasedání skupiny Fresh Start: „Není nic, co by Německo neudělalo, aby udrželo Británii v Evropské unii.“

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.