S nadsázkou řečeno to připomínalo situaci z legendární série mafiánských filmů natočených podle bestselleru spisovatele Maria Puza. V jedné luxusní pražské restauraci jsme byli přijati na audienci u jednoho z nejvlivnějších hybatelů české politiky, který je označován za technologa moci, českého „Machiavelliho“ a kmotra – Tomáše Hrdličky (43). Při příchodu ke stolku, kde zrovna „úřadoval“, snad zbývalo jen políbit prsten.
Tomáš Hrdlička reagoval na naši žádost o rozhovor ochotně. V reálu působil jako bodrý chlapík a z rukávu tahal historky různých politiků z nejvyšších pater. Rozhodně však dostál své pověsti – sice se považuje za obyčejného pražského komunálního politika, který zbohatl podnikáním v oblasti čerpacích stanic, ve skutečnosti však svými slovy potvrzuje, že má vlivné kontakty a „umí“ řadu vysoce postavených činitelů v zemi. Důkazem budiž závěr rozhovoru, ve kterém Hrdlička vypráví o kamarádech mezi současnými ministry.
Je otázkou, zda Hrdlička svá slova trochu „nepřifukuje“, a nevytváří tak kolem své osoby jakousi virtuální realitu. Člověku také není jasné, z jakého titulu se Hrdlička s vysoce postavenými politiky vlastně schází.
Tomáš Hrdlička se stal členem ODS v roce 1997. V letech 1998 až 2010 byl zastupitelem v Praze 10. Je členem regionální rady ODS Praha, mezi lety 2006 a 2010 působil též ve funkci neuvolněného radního Prahy 10 (to znamená, že funkci nevykonával na plný úvazek). Titul inženýr získal na soukromé Vysoké škole finanční a správní.
ČESKÁ POZICE požádala Hrdličku o rozhovor, aby se vyjádřil mimo jiné k informacím, které o něm kolují po Praze, a k politickým událostem posledních dnů, v nichž by tento vlivný podnikatel podle některých indicií mohl mít „prsty“:
- Přesunuje Tomáš Hrdlička své podnikatelské aktivity na Slovensko?
- Koupil v nedávné době dům na Seychelských ostrovech?
- Je vlastníkem společnosti Natland Group, která donedávna vlastnila stadion Eden?
- Schází se s Miroslavem Šloufem kvůli prezidentské kampani Miloše Zemana?
- Chystá se ve vedení ODS „rošáda“, při níž by Petra Nečase na postu předsedy vystřídal Martin Kuba, a stal se tak jakýmsi „zimním králem“ do doby, než vyprší prezidentský mandát Václava Klause, který by posléze nastoupil do čela občanských demokratů?
- Má co dočinění s chaosem v pražské politice, která by brzy mohla přijít o primátora Bohuslava Svobodu a radní Aleksandru Udženiju (oba ODS)?
ČESKÁ POZICE: Připadáte si – slovy jednoho protikorupčního podnikatele – jako „zmrd“, který tuto zemi vyjídá?
HRDLIČKA: Na to se nedá reagovat. Není s čím polemizovat. Není to názor, který by se dal uchopit. K tomu bych pouze dodal: s Karlem Janečkem (autorem výroku o tuzemských kmotrech coby „zmrdech“ – pozn. red.) bytostně nesouhlasím, ale oceňuji na něm jednu věc: to, co říká, pod tím se podepíše. To je doopravdy výjimečné. Mě může trefit šlak, když se v novinách objevuje „podle dobře informovaných zdrojů“ a tak dále. Nebo když Karel Schwarzenberg řekne, „že v Praze si vrabci štěbetají, že…“.
ČESKÁ POZICE: Vaši političtí oponenti a kolegové vás označují za českého „Machiavelliho“, zákulisního stratéga a technologa moci. Lichotí vám to?
HRDLIČKA: Vůbec nevím, co na to říct. Myslím si, že to je úplná hloupost a vytváření mýtů. Navíc pro vás novináře je to poté výrazně jednodušší – vytváříte pozice dobra a zla. Přitom v normálním životě dobro a zlo neexistuje. Vždycky je to někde mezi. Spíše si myslím, že když lidé něčemu nerozumí, tak takhle škatulkují. Vedou je k tomu zlé úmysly, protože nálepka, kterou jsem získal, je nesejmutelná.
„V normálním životě dobro a zlo neexistuje. Vždycky je to někde mezi. Když lidé něčemu nerozumí, tak škatulkují.“
Vše je o mezilidských vztazích. Je to o budování si pozice ne ve smyslu mocenském, ale vztahovém. Že podaná ruka platí. Že jednání mohou být tvrdá a ostrá, ale že nepřekročí hranici. To je dlouhodobý cíl, který si člověk může dát. Nemyslím si, že je v tom něco démonického. Nikdy se nevyhýbám názorovým střetům a diskusím, naopak spíše je vyhledávám, protože pokud člověk umí poslouchat názory druhých, tak ho to vždycky obohatí.
ČESKÁ POZICE: Kde jste tedy získal nálepku kmotra? Přece z něčeho vyvěrá.
HRDLIČKA: (bere si tužku do ruky a vehementně jí gestikuluje) Vždy, když se setkám s „investigativním“ novinářem, tak mu dám do ruky papír, tužku a řeknu mu: Teď mi tady napište, co jsem kdy udělal, kde jsem kdy figuroval, co se dá doložit a dokázat. Nikdy jsem nebyl v žádné placené funkci ve smyslu starosty, místostarosty, poslance. Nikdy jsem nebyl v představenstvu či dozorčí radě městské společnosti. Nevlastním žádnou společnost, od roku 1992, 1993 podnikám na své jméno. Nikdo nemůže zpochybnit můj majetek v porovnání s mými výdělky.
Kdo to je vlastně kmotr? Někdo, kdo to řídí zpovzdálí. Jenomže já jsem dvanáct let vždy po čtyřech letech předstupoval před voliče, vyplňoval jsem daňová prohlášení, choval jsem se velmi standardně, jak se to v demokracii žádá. Navíc stále působím v pražské regionální radě ODS. Můj mandát vznikal od voliče. Nikdy jsem neměl zájem řídit něco zpovzdálí.
ČESKÁ POZICE: Je pravda, že převádíte svůj byznys na Slovensko? Neschováváte něco?
HRDLIČKA: To je blbost, nemá to reálný základ. Jenomže jak to mám rozporovat? Když řeknete: Minulý týden jste byl v Brně. Na to vám jednoduše mohu odpovědět: Minulý týden ve středu jsem v Brně nebyl. Hotovo vyřízeno. Jenomže když se mě zeptáte, zda přetahuji své aktivity na Slovensko, tak vám mohu leda říct, že nepřetahuji, ale nemám už racionální argument, kterým bych to mohl potvrdit. To je jako kdybych vám řekl: Pane redaktore, říká se, že jste žena. To byste ale jednoduše dokázal, že to není pravda. (smích)
ČESKÁ POZICE: A nekoupil jste v poslední době nějaký domek na Seychelách? Mimochodem, jste spojován s firmou Natland Group (bývalý majitel slávistického fotbalového stadionu Eden), již vlastní dva subjekty se sídlem na Seychelských ostrovech. Promiňte mi výraz „říká se že…“, ale říká se, že do sídla Natlandu často chodíte. Vlastníte tuto firmu?
„Poměrně nedávno jsem pořídil nemovitost na Seychelách. Abych ale zabránil spekulacím – nechystám se utéct a usídlit se tam.“
HRDLIČKA: Nejdříve k tomu domku. Ano, poměrně nedávno v tomto roce jsem nemovitost na Seychelách pořídil, to má racionální základ. Seychely jsou v současnosti celosvětově vyhledávanou destinací. Navíc tam je časový posun jen pár hodin, tudíž takzvaně jedete v reálném čase. Bahamy nebo Panenské ostrovy, to není nic pro mě. Ze Seychel mohu díky homebankingu pracovat i na dálku. Abych ale zabránil spekulacím – nechystám se utéct nebo usídlit na Seychelských ostrovech. Jinak Natland Group skutečně nevlastním a nikdy jsem tuto společnost ani nevlastnil, do jejich sídla nechodím.
ČESKÁ POZICE: Prý se v poslední době často scházíte s Miroslavem Šloufem. „Neorchestrujete“ spolu prezidentskou kampaň Miloše Zemana?
HRDLIČKA: Ne. Známe se a občas se scházíme, ale o prezidentských volbách se nebavíme. Mým favoritem je kandidát ODS Přemysl Sobotka. Navíc Miroslav Šlouf, se kterým se bavím jako s politikem coby předsedou pražské organizace Zemanovců, nedělá na Zemanově kampani. Nedávno jsem četl rozhovor s Petrem Nečasem a maximálně s ním souhlasím. Líp bych to neřekl, a to nemám problémy s vyjadřováním. Petr Nečas to řekl jasně: Vidím tady Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Nejvýraznější postavy české polistopadové politiky. Všichni tři významně ovlivnili můj život, vážím si jich a mám s nimi spojený kus života, který pro mě byl konjunkturální a krásný.
Klausův modrý comeback?
ČESKÁ POZICE: Co by podle vás ODS měla programově zlepšit? Jaká je vaše ideová vize?
HRDLIČKA: To je velmi složité. Obecně si myslím, že tu neexistuje úcta, loajalita k bývalým předsedům, lidem, kteří nesli kůži na trh. (V případě ODS jde o Václava Klause a Mirka Topolánka – pozn. red.) Když se o tom bavím dnes s čelnými představiteli ODS, tak jim říkám: Přemýšlejte o tom, i vy jednou budete bývalí předsedové, místopředsedové a podobně. Nechci, aby ODS dopadla jako sociální demokracie, aby každý její bývalý předseda zakládal jinou politickou stranu a sociální demokraté se v samotném důsledku báli říct, že to byl jejich předseda. Musíme ctít myšlenky našich stranických zakladatelů a bývalých předsedů.
„Musíme ctít myšlenky našich stranických zakladatelů a bývalých předsedů.“
ČESKÁ POZICE: Jste pro návrat Václava Klause do čela strany? Zvedl byste případně coby delegát kongresu ODS ruku pro Klause, kdyby kandidoval na nějakou exekutivní funkci ve straně?
HRDLIČKA: Jsem pro důstojné ukotvení bývalých stranických předsedů. Teď jde jen o to, jak by to v praxi mělo vypadat. O této záležitosti je nutné ještě jednat. Nikdy nezapomenu na jiskřivé diskuse s Václavem Klausem, vždy mě hodně obohatily, vždy pro mě byl jakousi lucernou. Kdybych to měl brát lidsky podle sebe, podporoval bych ho na cokoliv, co se týká politických funkcí. Teď však nevím, jak to nakonec skončí. Jedno si ale pamatujte: Klaus je homo politicus, ten z politiky jen tak neodejde.
ČESKÁ POZICE: Nečasova vláda se nyní ve sněmovně trochu zadrhla na schvalování daňového balíčku. Souhlasíte s rebely ODS, že zvyšování daní jde proti stranickému fundamentu?
HRDLIČKA: Daně by tu měly být obecně nižší. Neříkám to ani tak z hlediska ideologie, ale z hlediska praktického. Zjednodušení daňového systému by vedlo k jeho efektivitě. Primárně říkám, že daně by měly být nižší než v západní Evropě, kde je daleko lepší infrastruktura a kvalitnější podnikatelské prostředí. Hlavně by celý systém měl být stabilní a ne každou chvíli výši daní měnit. Jako podnikatel potřebuji mít předvídatelné prostředí.
ČESKÁ POZICE: Když se zvyšováním daní nesouhlasíte, měla by vláda, která schvalování daňového balíčku spojila se svou existencí, padnout?
HRDLIČKA: Znovu říkám, že jako podnikatel jsem poslední roky z chaotického daňového systému na větvi. Nevím, jestli by si vláda zasloužila padnout, návrh na změnu daní je ale úplně špatně postaven. Podívejte se na program v roce 2010 a dnešní realitu. To my jsme tenkrát stáli v metru, rozdávali koblihy a lidem slibovali program ODS. Chudáci občanští demokraté v menších městech, tam mají z ostudy pytel. My máme aspoň exkluzivitu velkého města, jsme tu ve větší anonymitě. Vláda by padnout neměla a měla by pokračovat. Nekonzistence jejích kroků mi ale vadí.
„To my jsme tenkrát stáli v metru, rozdávali koblihy a lidem slibovali program ODS. Chudáci občanští demokraté v menších městech, tam mají z ostudy pytel.“
ČESKÁ POZICE: Nastane na kongresu ODS rošáda ve vedení strany? Třeba ministr průmyslu Martin Kuba by mohl vystřídat Petra Nečase v čele a stát se jakýmsi zimním králem ODS – do doby, než by z Hradu na jaře sestoupil Václav Klaus… Kuba navíc minulé pondělí v MF Dnes řekl, že ODS chybí vize.
HRDLIČKA: To by byla otázka na Martina Kubu. On je ale velmi loajální člověk. Demokratická strana se projevuje tím, že každý může dát najevo vlastní názor. Pokusím se to vysvětlit ještě jinak. Problémem vlády je ideová podobnost TOP 09 a ODS. Když vedle prodejny zeleniny otevřete drogerii, nenastane žádný problém, každý prodává to své. Když ale vedle zeleniny otevřete druhou zeleninu, nastává problém – začnete se předhánět v různých slevách, budete se snažit mít co nejatraktivnější prodavačku a tak dále. Jako občan a člen občanské demokracie chci, aby ODS – nehledě na personální obsazení – nadále určovala ideové směřování země.
ČESKÁ POZICE: V „drogerii ODS“ jsou asi špatní prodavači, strana podle průzkumů docela oslabuje...
HRDLIČKA: To je ale dáno redistribucí hlasů na pravici. Strana s puncem novoty logicky na chvíli hlasy přetáhne. Ale uvidíte v krajských volbách, jak TOP 09 ztratí. Hlasy se nevytvářejí, hlasy se pouze přerozdělují. V mém podání ODS i přes různá pochybení stále nejvíce odráží hodnoty, o kterých se tu bavíme. Moje motto je, že „pravda nevítězí, ale pravda zůstává“. Víte, pravda není závislá na tom, kolik lidí něco tvrdí, ale jaká je skutečná realita. To je i má reakce na to, když někdo tvrdí, že jsem kmotr nebo zmrd.
ČESKÁ POZICE: Máte prsty v chaosu, který v poslední době nastal v pražské koalici? Neutrhl se vám primátor z řetězu? Podle kuloárních hlasů by z rady města měla být odstraněna primátorova spojenkyně Aleksandra Udženija a následně by měl Svoboda přijít o primátorský řetěz.
„Pravda není závislá na tom, kolik lidí něco tvrdí, ale jaká je skutečná realita. To je i má reakce na to, když někdo tvrdí, že jsem kmotr nebo zmrd.“HRDLIČKA: A jak? Sleduji, že pražská ODS měla hlavně problém s TOP 09 v dopravním podniku a jeho dozorčí radě. Ergo kladívko – kdyby to byl v pražské občanské demokracii politický problém, tak by přece pan primátor svolal nejvyšší politický orgán mezi regionálními sněmy, což je regionální rada. Jenže ta se v době řešení dopravního podniku nesešla. Problém v koalici je logický, protože ODS a TOP 09 si jsou konkurenty ve sbírání hlasů podobných voličů. Navíc si myslím, že Svoboda nedělá marketing špatně – vždyť TOP 09 není v Praze vidět. Špatné je, že primátor porušuje politické dohody a smlouvy, což předvedl například loni na podzim.
To se nám vymstí za dva roky, kdy s ODS po volbách nebude chtít jít nikdo do koalice. Budou se bát, že je podrazíme. Sice jsme si koalicí s TOP 09 zjednodušili situaci v politické rovině a programu, ale dlouhodobě se politicky budeme muset vůči topce nejen ideově vymezit. Pouze protiklady se politicky neovlivňují, protože se rvou o rozdílné voliče. Vidím to jako v kouli.
Okysličení české politiky
ČESKÁ POZICE: Vrátil bych se k vašemu politickému angažmá zastupitele Prahy 10. Proč jste v roce 2010 už nekandidoval? Bál jste se, že by vás voliči vykroužkovali? Chystáte se do komunálních voleb v roce 2014?
HRDLIČKA: To je velmi osobní. Podívejte, před dvěma lety jsem po dvanácti letech nekandidoval především z rodinných důvodů. Popravdě řečeno, když dnes vidím chaotickou politickou situaci v Praze, tak se mi ani do takového marasmu kandidovat nechce. Místo racionálních věcných argumentů se používají v lepším případě podpásové metody, kterých v minulosti bylo daleko méně, z politiky utíká podstata. Chybí střet názorů. To se mi vůbec nelíbí. Navíc politika se účelově kriminalizuje – každý osel podává trestní oznámení.
Policie je pak příliš zatěžována a neřeší to, co by řešit měla, je zahlcená zbytečnostmi. To vlastně společnost deformuje. Vezměte si pražský dopravní podnik – co se tam za celou dobu vyřešilo? Nikdo nebyl obviněn, obžalován. Vysvětlete lidem na ulici, že nikdo není zavřený a nikoho netáhnou svázanýho v medvědovi. Ničí se důvěra lidí v systém, to je to nejhorší, co se dnes děje.
ČESKÁ POZICE: Lidé na ulici si ale často asi budou myslet, že k tomu neutěšenému stavu přispíváte i vy...
HRDLIČKA: Povím vám příběh. Před dvěma lety jsem radil Milanu Richterovi, protože jsme letití kolegové a souputníci. V lednu 2010, když všichni utekli od kauzy Opencard, přešlo IT na Milana Richtera, který Opencard začal řešit. Milan neměl zrovna ideální vztah s Martinem Dvořákem (někdejší generální ředitel dopravního podniku v Praze – pozn. red.). To souviselo s tím, že Pavel Bém (tehdejší pražský primátor – pozn. red.) chtěl po Dvořákovi, aby se každý rok ušetřila z rozpočtu miliarda. Chvíli to šlo, ale pak už to nebylo reálné. Takže se peníze tahaly odjinud – ne že by někdo něco ukradl – jen se to tahalo ze škatulky Opencard. Dvořák ale kvůli tomu přišel o místo šéfa představenstva podniku.
„Policie je příliš zatěžována a neřeší to, co by řešit měla. To vlastně společnost deformuje.“
A budete se divit, ale v Blesku tehdy vyšel článek: Podívejte se, zlý kmotr Hrdlička chce ovládnout dopravní podnik proti rytíři na bílém koni, který se jmenuje Martin Dvořák. No není to směšné? Dnes se tomu musejí všichni smát. Přitom jsem tehdy vypadal jako prasátko, které veselo žilo z dopravního podniku. Žil jsem tak? No nežil. Opět se tím dostávám k otázce: Jsem já kmotr? Ten, který kandiduje ve volbách, je členem regionální rady ODS? To je definice kmotra? No přece není.
ČESKÁ POZICE: Jakým způsobem byste chtěl přispět k okysličení politiky, abyste třeba znovu nabyl přesvědčení, že je správné kandidovat na pražského zastupitele?
HRDLIČKA: Vždyť už na tom pracuji, proto s vámi vedu i tento rozhovor a bavíme se o tomto problému. Říkám to však dlouhodobě – jak na půdě ODS, tak dokonce i svým velmi dobrým kamarádům z jiných stran. Mnoho mých kamarádů jsou členové jiných politických stran. Ono to má totiž svoji logiku. Společně s Winstonem Churchillem říkám: V lavicích jiných politických stran nepřátelé nejsou, to jsou soupeři. Nepřátelé jsou straničtí kolegové za vašimi zády, ti vás bodnou a podrazí.
ČESKÁ POZICE: Představte si, že je před volbami a vy jste hostem předvolební akce v aule, která je plná mladých lidí. Tomáš Hrdlička je má přesvědčit o programu a idejích ODS. Co byste jim v pár bodech řekl?
HRDLIČKA: To je těžké, to nejde tak jednoduše, vše souvisí i s celkovým vývojem života. Víte, kde nejsou myšlenky, nápady, obratnost, odvaha, tam to někteří lidé mylně zaměňují za to, že soupeře je lepší nakopnout do kotníku a nediskutovat s ním. Tomu nahrává i fakt, že tištěná média se dnes hůře prodávají, tudíž je nutné bulvarizovat. Označit někoho bez důkazů za lupiče a kmotra, to se dobře prodává. Zpět ale k předešlé otázce. Kdybych mluvil se studenty, tak jim podám celý soubor věcí, který je komplikovaný. Také bych zdůraznil, aby se nebáli jít do politiky.
ČESKÁ POZICE: Jenomže ono je to dnes těžké – každý říká, že je křišťálově čistý. Co když se situace v Česku dostala do fáze, kdy se různým skupinám a šíbrům podařilo ohnout zákony tak, aby to vyhovovalo jejich vlastním zájmům? Že to sice je legální, ale už těžko pak přínosné pro takzvané obecné dobro, respektive ohleduplné zhruba k 95 procentům obyvatel? Máte čisté svědomí, že vaše podnikání a politické kroky jsou nejen legální, ale že zároveň nikomu neškodí?
HRDLIČKA: Podnikám jako fyzická osoba, zaměstnávám 25 lidí, platím za ně sociální a zdravotní pojištění, platím daně. Samozřejmě podnikám za účelem zisku, to je regulérní. Chtěl bych ale říci, že vždy by mělo platit pravidlo „Nedělej druhému to, co nechceš, aby činil tobě“. Vezměte si, jak je nespravedlivé, když vás někdo nazve bývalým vekslákem. To byl bolševický terminus technicus.
To je to samé, jako když bolševici používali pojem „bývalý kulak“. Když to dovedu ad absurdum, takoví lidé se ztotožňují s bolševickým žargonem – protistátní živel, melouchář a tak dále. Například ten, kdo za komunismu chtěl utéct za hranice, řekl byste dnes, že to byl útěkář nebo nějaký protistátní živel? Ne, to byl člověk, který chtěl normálně žít jako svobodný člověk. Měli bychom soudit spravedlivě, jinak se z toho dnes stává překroucená doba.
Praha je malá
ČESKÁ POZICE: Už jako studenta mě trápilo a nebylo mi příliš jasné, proč v této zemi nemají zásadní vliv na chod státu vzdělané a kompetentní elity, ale spíše lidé jako „číšník“ Janoušek, „zelinář“ Rittig nebo a neuražte se – „pumpař“ Hrdlička. Jak si to vysvětlit?
HRDLIČKA: To je tak směšné. Když mě vyhodili ze školy, tak jsem uklízel pasáže. Tenkrát tam chodil chlap a říkal mi: Musíte se snažit, protože támhle naproti přes Václavské náměstí je takový šikovný člověk, který dvakrát denně umyje výlohy. To byl prosím kardinál Vlk. Řeknete o něm, že je to hnusný kněz, který uklízel pasáže? V té době tam také chodil kluk ve vytahaném tričku, který na zádech tahal baťoh s kopírkami a faxy. To byl prosím nějaký Petr Kellner.
„Vezměte si, jak je nespravedlivé, když vás někdo nazve bývalým vekslákem. To byl bolševický terminus technicus.“Tohle jsou přesně ta klišé, která se v dnešní době špatně napasovávají. Je to to samé, jako kdybyste před třiceti lety říkal, že Havel je šmelinář, protože měl příjem zvenku. Dobový tisk o něm psal jako o vekslákovi. Nebojím se říci, že dnešní tisk používá bolševické praktiky. My dnes vědomě podporujeme modlu peněz, smazali jsme rozdíl hodnot mezi penězi a lidským životem. Největší hodnotou v mém pojetí světa má lidský život a lidské zdraví. My dnes ale vědomě podporujeme modlu peněz proti životu, to je na hlavu postavené.
ČESKÁ POZICE: To jste docela dobře vystihl opileckou eskapádu Romana Janouška, který autem srazil paní a málem ji zmrzačil.
HRDLIČKA: Počkejte! To, co udělal Roman Janoušek, je hrozné a rozhodně nad tím nelze mávnout rukou. Ale jsem na milion procent přesvědčený, že to neudělal vědomě. Ta paní by měla být řádně odškodněna a bolest by jí měla být dostatečně vynahrazena.
„Ranila by mě mrtvice, kdyby někdo napsal, že jsme podržtaškové Marka Dospivy. Marek je náš kamarád. Takových lidí jsou ale mraky.“
ČESKÁ POZICE: Jak se vlastně stane, že „obyčejný“ zastupitel z Prahy 10 jezdí na dovolenou s čelnými politiky a vlivnými podnikateli typu Marka Dospivy nebo se schází s náměstkem policejního prezidenta v Obecním domě?
HRDLIČKA: Ranila by mě mrtvice, kdyby někdo napsal, že jsme podržtaškové Marka Dospivy (spolumajitel investiční skupiny Penta – pozn. red.). Marek je náš kamarád, doopravdy. Takových lidí jsou ale mraky. Robert Pergl (právník – pozn. red.) je můj spolužák ze střední školy. Před vámi jsem tu měl oběd a vedle u stolu – a vůbec jsem to předtím nevěděl – seděl Kamil Jankovský (ministr pro místní rozvoj – pozn. red.), se kterým se znám a se kterým jsem čtyři roky seděl v zastupitelstvu Prahy 10. Kdybyste přišel ve chvíli, kdy odchází Jankovský z restaurace, tak si hned budete myslet, že jsme tu spolu kuli pikle. Praha je tak malá, že ti lidé se prostě potkávají.
Dospiva je z Kutné Hory a manželka Rudy Blažka (Blažek je pražský zastupitel, bývalý radní a exnáměstek ministra obrany – pozn. red.) je také z Kutné Hory. Dospiva má zase byt ve Špindlu hned vedle mě ve vchodu. Famózní je, že se mě nikdo neptá, kde jsem se seznámil s Vladislavem Husákem (do března 2012 náměstek policejního prezidenta – pozn. red.), se kterým jsem si nedávno potřásl pravicí před Obecním domem. S Husákem se znám díky fandění klokanům z Bohemians – světe div se, Bohemka hraje na Praze 10. Potkat se s někým na ulici a pozdravit, co je na tom nenormálního?
Povím vám ještě historku. Nedávno mi udělal radost jeden ministr, nebudu ho ale jmenovat. Měli jsme domluvenou večeři a mně se to ten den zrovna nehodilo. Tak jsem musel trochu zalhat a napsal jsem mu: Hele, nezlob se, nechci ti přidělávat problémy a starosti, všiml jsem si, že za mnou v autě jedou asi novináři. Neodložíme to o 14 dnů? Za pět minut telefon: „Ty ses úplně zbláznil, schůzka platí, proč bychom se jako nemohli vidět?“ Tak jsem mu řekl: „Přiznám se ti, je to trošku jinak, mně se to dneska jen nehodilo.“ Mně udělal takovou radost, jsme dlouholetí známí a chtěli jsme jen prohodit slovo. On se zachoval lidsky. O to víc mě mrzelo, že jsem mu kecal.
(Když jsme se o dva dny později sešli nad textem, aby ho Tomáš Hrdlička autorizoval, popíchl mě, jestli vím, kterého ministra měl na mysli. Tipoval jsem špatně. Ve skutečnosti to prý byl ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS… Z obavy, aby nešlo ze strany Hrdličky o účelnou lež, zeptali jsme se Blažka, zda ho s Hrdličkou pojí nějaké přátelství. Ministr neodpověděl.)
