V úterý večer se v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora konala slavnostní zahajovací mše nového akademického roku. Kněz Tomáš Halík se v kázání mimo jiné vrátil k projevu prezidenta Václava Klause na Národní svatováclavské pouti (28. září) ve Staré Boleslavi, na které – slovy Halíka – prezident „proléval slzy nad zkaženou Evropou, zkaženou společností, nad rozvratem hodnot, nad tím, jak oškliví progresisté a modernisté odvádějí lidi od zavedených tradičních hodnot“.
Halík ve svém kázání reagoval především na tato Klausova slova:
„Stále jsme svědky každodenních útoků ,pokrokářů´ všeho druhu na dlouhou dobu utvářené (a osvědčené) společenské hodnoty a ctnosti. Tradiční, staré dobré, hodnotové schéma se rozkládá. Mluvím o Evropě, o našem západním světě, ne specificky o České republice, v tom nejsme nijak výjimeční. Začít bychom ale měli sami u sebe. Sílí snahy o úplné odpoutání se od hodnotového řádu, který vytvořil Evropu, jak ji známe dnes a dal lidem žijícím v evropských zemích pevné zakotvení jejich životů.
Evropa se kvůli tomu propadá stále hlouběji do ekonomické, politické a společenské krize urychlené chybným a navíc neskromným a nepokorným sociálně-inženýrským integračním experimentem. Dále zesilují tendence k regulacím a řízení našich životů ve všech možných i nemožných směrech a k oslabování lidské vůle a zodpovědnosti.“
Podle Halíka je takové vidění světa naříkáním na to, že vše okolo nás je špatné, a že jedině oni (Klaus a spol.) jsou na správné cestě. Halík si myslí, že bychom se neměli neustále s nostalgií dívat do minulosti a v budoucnosti vidět jenom rozvrat. „Dvacet let působení v této farnosti a na Karlově univerzitě mezi mladými lidmi mi ukazuje úplně jinou realitu. Není to jen nějaká rozvrácená doba. O tom mluví faráři ve chvíli, kdy jsou líní si připravit promluvu, která by nějakým způsobem uváděla buď do hloubky textu, nebo porozumění doby, do které je pán Bůh postavil, aby v té době pracovali a společnost kultivovali. A ne ji pomlouvali,“ pronesl Halík.
Podle něho je nutné odkrývat ve společnosti pozitivní příležitosti. Halík míní, že mladá generace v sobě žije jisté hodnoty více než minulé generace: na mysli má například respekt k lidským právům, vládu práva, ochranu přírody, citlivost pro důstojnost stvoření či práva menšin. „Nemůžeme se stále vydávat jenom za monopolní majitele pravdy, ale musíme se snažit vstřícně naslouchat všem hlasům ve společnosti, která je mnohotvárná a mnohovrstevná. Když se budeme snažit těmto věcem porozumět, přinese to řadu inspirací a podnětů. Musíme jít na hloubku, ne jenom naříkat a vzdychat, otáčet se zády a budovat nějaký úzkostlivý bunkr proti světu kolem nás,“ řekl Halík.
Podle Halíka je ve společnosti „lepší rozsvítit jedno malé světlo, než neustále naříkat na tmu kolem nás“. Kněz zdůraznil, že je důležité vnést evangelium do žité kultury a do způsobu myšlení a žití lidí této doby. „Evangelizace bez inkulturace by byla pouhou náboženskou agitací. A na agitaci jsou lidé zvlášť v postkomunistických zemích právem alergičtí.“ Na závěr své promluvy Halík vyzval, aby se církevní prostředí opět stalo prostorem, kde se lidé budou snažit porozumět znamením doby.
Jak známo, Halík je dlouholetým kritikem současné hlavy státu, kvůli čemuž je trnem v oku nejen Klausovi, ale i jeho mužům. Například předseda Akce D.O.S.T. Michal Semín, který v minulosti též prošel salvátorskou farností, před několika dny v článku Vieweghovy chrastavské výstřely Halíka (mimo jiné) nařknul: „Mají až nutkavou potřebu svěřovat se veřejnosti z pocitů znechucení a pohrdání, vyžívat se v poukazování na jeho lidské slabosti a spektakulárně se upínat k okamžiku, kdy Václav Klaus prezidentský stolec opustí.“
