Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Tomáš Halík: Je lepší, když občané státníka i nenávidí, než když se mu smějí

  9:56

„V určitých vrstvách katolíků, nedotčených solidním světským, ani náboženským vzděláním, vládnou stále primitivní stereotypy.“

„Je bohužel pravděpodobnější, že zanevře na akademický svět podobně, jako na něj zanevřel Klaus a ještě více se opře o svět Jiřinky Bohdalové a hospody v Novém Veselí, svět, který ho vynesl do prezidentského křesla,“ říká na adresu Miloše Zemana. foto: © Martin Sedláček, halik.czČeská pozice

Profesor Univerzity Karlovy a farář Akademické farnosti Praha Tomáš Halík hovoří o případu (ne)jmenování Martina C. Putny profesorem, postupně se však dostává k jiným významným tématům: například k otázce homosexuality a jejího vnímání v katolické církvi, vztahu mezi Hradem a pražským arcibiskupstvím nebo k postavení a chování Miloše Zemana.

ČESKÁ POZICE: Miloš Zeman v kauze „Putna“ kapituloval. Co prezident touto akcí sledoval?

HALÍK: O tom se můžeme jen dohadovat. Na rozdíl od Klause, kterého jsme měli snadno „přečteného“, Zeman se často chová nevypočitatelně. Nemohu se zbavit podezření, že hlavní příčinou této inkonzistence je zhoubný dlouhodobý vliv alkoholu na jeho osobnost, myšlení a jednání. Řadu let jsem pracoval jako terapeut alkoholiků a vím, že i u velmi odolných a fyzicky statných jedinců si tento démon jednou vyžádá svou daň v podobě ztráty sebekontroly a pak stále častějšího výskytu nejen fyzických, ale i intelektuálních „vrávorání“. Pak to jde rychle.

ČESKÁ POZICE: Objevily se názory, že Zemanovi ve skutečnosti nešlo o Putnův provokativní transparent z průvodu Prague Pride, nýbrž že se čistě mstil za Putnovu podporu Karla Schwarzenberga. Pokud je tomu tak, pak po příštích volbách se asi mají na co těšit pánové Bohuslav Sobotka, Lubomír Zaorálek a spol. z ČSSD, kterým Zeman dluží odvetu za prezidentskou volbu v roce 2003…

HALÍK: Jsem také přesvědčen, že Zemanovi vůbec nešlo ani o homosexualitu, ani o slovíčko „buzna“. On sám má velmi liberální názory (vyslovil podporu i adopci dětí homosexuálními páry) a k vulgarismům nikdy neměl daleko. To byla jen populistická záminka. Patrně se chtěl Putnovi pomstít a myslel si, že mu projde, když bude jen tajemně naznačovat, že na něho ví něco tak strašného, že se to bojí vůbec vyslovit, aby ho nepoškodil. Když se ukázalo, že tento poněkud podlý bluff nevyšel a on žádný relevantní argument proti Putnovi nemá, dodali mu jeho věrní tu fotografii s transparentem s nadějí, že si získá alespoň homofobní kruhy (proto zalovil mezi katolickými konzervativci a pak následně jejich vyjádření ještě zkreslil).

Ve skutečnosti Zeman udělal Putnovi a jeho knihám a vystoupením takovou reklamu, jakou by mu nedodala nejschopnější PR agentura za milionové odměny

Ten, kdo nevěděl, že Putnův transparent byl (pravda, ne příliš duchaplnou) odpovědí na Bátorův transparent „Intelektuálové, jděte do hajzlu“, ten na tento populistický špek snadno naletěl. Je však dobré znamení, že to nespolkla nejen akademická obec, ale ani celá politická scéna (s výjimkou komunistů, Zemanovců a sektářů z D.O.S.T.), ani velká část veřejnosti. Ve skutečnosti Zeman udělal Putnovi a jeho knihám a vystoupením takovou reklamu, jakou by mu nedodala nejschopnější PR agentura za milionové odměny. Přinejmenším mezi studenty je dnes Putna díky Zemanovi nejpopulárnější český pedagog a ve veřejnosti nejznámější český profesor.

Zeman stojí před podobným dilematem jako kdysi Klaus

ČESKÁ POZICE: Zeman si svými kroky – ať už jde o problematiku velvyslanců nebo teď nově v oblasti školství – vymezuje teritorium a zjevně nikdo z politiků ho není schopný korigovat. Nemohla by se v určité chvíli tato jeho rozpínavost stát pro společnost a politický systém nebezpečná?

HALÍK: Ta už nebezpečná je. Zeman stojí po tomto výprasku (znásobeném světovou ostudou při korunovačních klenotech) před podobným dilematem, před kterým stál Klaus po odhalení ohromného korupčního skandálu ODS v roce 1997. Kdyby tenkrát Klaus vzal na sebe chlapsky odpovědnost, stáhl se do soukromí a sebekriticky reflektoval tehdejší politický styl, mohl se za pár let vrátit do politiky jako skutečný státník, měl na to. On však zavelel „jedeme dál“ a opřel se právě o onu zkorumpovanou mafii a zaplevelil pak veřejnou a politickou scénu na desetiletí klientelismem a arogancí moci.

ČESKÁ POZICE: Míníte tedy, že Zeman podobně jako Klaus nebude státnickým prezidentem?

Zeman by snad také mohl ještě jít do sebe, přestat s pitím, vyvázat se ze šloufovského a proruského podsvětí a zkusit se orientovat na „kulturní levici“HALÍK: Zeman by snad také mohl ještě jít do sebe, přestat s pitím, vyvázat se ze šloufovského a proruského podsvětí a zkusit se orientovat na „kulturní levici“ a slušnou sociální demokracii západního typu, která zde zoufale chybí poté, co se ČSSD zřetelně vydala cestou bolševizace a populismu a pomalu splývá s KSČM. (Stranu, která navrhovala Jandáka na ministra kultury, už opravdu nikdo seriózní nemůže brát vážně.) Ale obávám se, že na takový obrat Miloš Zeman už nemá. Je bohužel asi pravděpodobnější, že nejspíš zanevře na akademický svět podobně, jako na něj zanevřel Klaus a ještě více se opře o svět Jiřinky Bohdalové a hospody v Novém Veselí, svět, který ho vynesl do prezidentského křesla.

Klaus měl zpočátku kolem sebe ještě chytré a vzdělané lidi, ale v důsledku jeho arogance mu nakonec zbyly žalostné figurky typu Hájka a Jakla. Okolo Zemana už ale teď žádné chytré a vzdělané lidi s morální autoritou nevidím, to je smutné a nebezpečné. Čím by si je mohl získat? Marná věc, ať to zní jakkoliv, ani těch „dolních deset milionů“ mu nebude nic platných, nebude-li mít kolem sebe 20 lidí, jejichž IQ bude průměr těch deseti milionů velmi výrazně převyšovat a kteří budou mít i vysoké morální kvality.

ČESKÁ POZICE: Nemyslel jsem si, že se na takovou věc někdy budu ptát, ale nepřijde vám po dvou měsících Miloše Zemana na Hradě, že na Václava Klause ještě budeme s nostalgií vzpomínat a říkat si „zlatý Klaus“? Zeman podobně jako Klaus bude společnost rozdělovat, stejně jako předchůdce bude aktivně zasahovat a ovlivňovat politickou scénu. Snad s výjimkou chilského pera a amnestie však na sebe Klaus v zahraničí upozorňoval především ideologicky a názorově, nikoli tak, aby si zahraniční média utahovala z našeho prezidenta kvůli „chřipkovému“ potácení se během důležité ceremonie.

HALÍK: Ano, to je moc smutné. Já si ještě pamatuji časy, kdy nám celý svět našeho prezidenta – Havla – záviděl. V lidech je pořád touha být hrdý na svou hlavu státu, dokonce mít toho člověka rád. Možná, že je lepší, když občané státníka kritizují, nebo když ho dokonce mnozí nenávidí, než když se mu všichni smějí. V „kauze Putna“ a v předchozí „korunovační scénce“ Zeman skutečně společnost do značné míry sjednotil – ale asi trochu jinak, než jak to sliboval a jak si to asi přál. Zanevře ještě víc na ty, kteří mu netleskají, nebo si z toho ještě dokáže vzít nějaké poučení?

Bigotní lidé se neobtěžují rozlišováním

ČESKÁ POZICE: V nedávném kázání jste hovořil o tom, že jste v minulosti při jednom kázání na Velehradě k nemalé radosti přítomných biskupů vznesl otázku: „Kdy si nás někdo naposledy pletl se skupinou lidí, kteří jsou ovlivnění mladým vínem, kteří pod vlivem mladého vína dostávají lehkost, humor, komunikativnost, jiskru duchu – kterou dostává ten, kdo umí s vínem zacházet?“ Jakým vínem je dnes ovlivněna katolická církev, když vezmete v úvahu například i reakci církevních představitelů na kauzu „Putna“?

HALÍK: Ukazuje se, že ty výroky církevních představitelů, které si Zeman objednal, ve skutečnosti vzápětí hrubě zkreslil, kardinál Duka i opat Pojezdný se rychle ohradili, že by se chtěli postavit na stranu Zemana ve sporu s univerzitou. A kardinál Vlk se Putny (který ho mnohokrát kritizoval) dokonce chlapsky a jednoznačně zastal. Ovšem v určitých vrstvách katolíků, nedotčených solidním světským, ani náboženským vzděláním vládnou stále primitivní homofobní stereotypy a fundamentalistické kruhy to hojně využívají a podporují.

V určitých vrstvách katolíků, nedotčených solidním světským, ani náboženským vzděláním vládnou stále primitivní homofobní stereotypy a fundamentalistické kruhy to hojně využívajíCo se homosexuality týče, zpravidla se tito lidé odvolávají na prvoplánově čtené biblické odsuzující výroky, které lze jistě vztáhnout na homosexuální chování heterosexuálních osob (to bylo časté v antice a dnes znovu a to je i podle mého názoru perverze a „hřích“), ale není spravedlivé je vztáhnout na osoby, u nichž je homosexuální orientace dána biologickými faktory, nikoliv vlastní volbou, a tudíž je třeba tuto orientaci akceptovat a respektovat osobní důstojnost a rovné místo těchto lidí v církvi i společnosti. O tom jednoznačně mluví i současný papež František (jakkoliv zároveň – jako většina katolíků včetně mne – varuje před tím, aby se ignoroval rozdíl mezi homosexuálním partnerstvím a manželstvím muže a ženy). Oficiální katolické učení toto rozlišení činí, ale bigotní lidé se tím neobtěžují.

Také – jak jsem se už jinde zmínil – mám já i mnoho kněží a psychologů opakovanou zkušenost s tím, že nejhlasitějšími a nejagresivnějšími útočníky na homosexuály bývají v církvi (i kléru) právě ti, kteří sami mají „máslo na hlavě“. Zažil jsem jeden klášter, který na mne činil dojem spíš luxusního gay-clubu než místa modlitby, askeze a studia; tam jsem trochu pochopil středověké i dnešní zuřivé tábority. Co se však učení a hlásání morálky týče, byli ti pokrytci „papežštější než papež“. Naštěstí jsou to snad opravdu jen výjimky, znám řadu skvělých a zdravých řeholních komunit.

ČESKÁ POZICE: Kardinál Dominik Duka na rozdíl od kardinála Miloslava Vlka či vás zůstal v této věci stranou sporu. Duka měl blízko už k Václavu Klausovi, se kterým jste býval často ve sporu. Bude podle vás i nyní Duka tíhnout k hlavě státu? Co by bylo příčinou takového trendu – ideologické či spíše mocenské důvody? Jaký je historicky vůbec vztah Hradu a pražského arcibiskupství – měly by z principu tyto „instituce“ mít k sobě blízko?

Kardinál Duka je svým založením diplomat, má rád historii a chce, aby sousedství obou institucí na Hradčanech bylo pokojné a vstřícné

HALÍK: Nejsem církevní prognostik. V dějinách arcibiskup hrál někdy prorocko-kritickou roli ve vtahu k moci (jmenujme Jana z Jenštejna či Berana), někdy spíše slavnostně-ornamentální, někdy něco mezi tím. Vhodnost té či oné role závisí na historickém a politickém kontextu. Kardinál Duka je svým založením diplomat, má rád historii a chce, aby sousedství obou institucí na Hradčanech bylo pokojné a vstřícné. Já tuto jeho volbu respektuji a vážím si toho, že on zase respektuje mne, i když v některých případech (třeba svatováclavské projevy Václava Klause) mám poněkud jiný názor.

ČESKÁ POZICE: Prezident jako příčinu sporu s Martinem Putnou uvedl transparent s nápisem „Katolické buzny zdraví Bátoru“. Co tím sledoval? „Vlísat“ se do přízně katolické církve, aby získal přízeň voličů, u kterých třeba do teď příliš nebodoval? Nebo jde o čistě mocenský důvod mít na své straně hlavu tuzemské katolické církve?

HALÍK: Jak jsem už řekl, myslím, že Zeman vytáhl ten obrázek s transparentem až tehdy, když se ukázalo, že žádné věcné argumenty proti Putnově profesuře nemá. Pak samozřejmě hledal podporu všude, kde čekal homofobní postoje. Možná, že by dokonce také rád „přebral“ Klausovi tu silně minoritní, nicméně hlasitou partu nacionalisticko-ultrakatolických strašidel, která Klausovi zbyla po skandální amnestii a s níž snad chtěl chvíli zakládat protievropskou stranu či frontu. Už Petr Hájek po agresivních útocích na Zemana začíná nového prezidenta chválit – to by mělo být ovšem pro každého slušného člověka výstražným signálem. Kdyby mi takoví lidé tleskali, styděl bych se.

Rozumnou alternativu církevních restitucí bohužel nikdo nenašel, tak zbývá toto „nejmenší zlo“ a kolem něho mnoho demagogie a křiku

ČESKÁ POZICE: Jak uvnitř církve pracuje téma církevních restitucí? Neobaváte se, že výrazně vzroste ekonomická moc a rozhodování biskupů, ze kterých se tím v rámci jednotlivých diecézí stanou vlivné figury, o něž budou mít zájem i politici v daných krajích?

HALÍK: Mě restituce příliš nezajímají, vyjádřil jsem se k nim, jen když mne vyprovokovala demagogie ČSSD a lidí typu Procházkové, k té jejich špinavé kampani se nedalo mlčet. Myslím, že církvi restituce žádné velké bohatství ani moc nepřinesou, že spíš trochu odbřemení státu, který se kdysi zavázal, že z onoho kdysi ukradeného pytle bude církve financovat a nyní tuto starost prostě přehodí na církve samotné – a církve se pod tím pěkně zapotí.

Bohužel rozumnou alternativu ale nikdo nenašel, a proto zbývá toto „nejmenší zlo“ a kolem něho mnoho demagogie a křiku. Naštěstí naprosté většiny církevních subjektů – včetně naší farnosti a sympatických řádů, jako jsou jezuiti – se to netýká, prakticky nic nevlastnili a nic nedostanou a ani ty naše žebrácké kněžské platy se patrně příliš nezvednou. Uvidíme, jak některé řády naloží se svým majetkem, který dostanou zpátky. V Rakousku to funguje dobře, v sousedním Slovinsku to příliš nevyšlo. Nechme se překvapit.