Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

To, že by byl dědičný představitel země, není nedemokratické

  10:07
„Jsem zastáncem obnovy Českého království. Ale ani Rakousko by mi nevadilo. V podstatě už tam jsme. Máme evropský spolek, to je jako velké Rakousko-Uhersko. Jen je tam všechno volené,“ říká v rozhovoru starosta – a také monarchista – obce Pohleď na Havlíčkobrodsku Jindřich Holub.

František Josef I. a Tomáš Garrigue Masaryk. foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

Před úřadem obce Pohleď na Havlíčkobrodsku stojí od letošního srpna busta rakouského císaře Františka Josefa I. Může za to starosta – a také monarchista – Jindřich Holub. Průvodce po místním skanzenu i majitel zdejší hospody stojí v čele obce už 23 let a v rozhovoru mimo jiné říká: „František Josef byl kontroverzní, lidé mu například přičítají první světovou válku. Ta socha tu stojí také proto, aby se o tom mluvilo, aby se to vysvětlovalo. I Masaryka jsme za komunistů pomlouvali, dnes mu stavíme pomníky a díváme se na to jinak.“

Františka Josefa všichni tak nějak odkopli, tak jsem se rozhodl ho zase vyzdvihnout, říká starosta Pohledi Jindřich Holub, který nechal v obci postavit jeho bustu

LIDOVÉ NOVINY: Co pro vás znamená František Josef I.?

HOLUB: Znamená pro mě symbol dědičnosti, což se mi líbí. Zdá se mi totiž, že teď to nikam nevede. Na chvíli si něco zvolíme, pak zase jinak, když tohle nevyjde, půjde něco jiného. Není tady nic trvalého, všechno můžete vyměnit. Panovník by byl symbolický vzor stability, trvanlivosti. Český stát vznikl jako monarchie.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že něco trvalého by pomohlo společnosti?

Není tady nic trvalého, všechno můžete vyměnit. Panovník by byl symbolický vzor stability, trvanlivosti. Český stát vznikl jako monarchie.

HOLUB: Samozřejmě by to trvalo několik generací. Ale myslím, že v lidech to je, každý se rád vrací do domova a má nějakou stabilitu. To, že by tady byl dědičný představitel země, přece není nedemokratické. Dnešní evropské monarchie jsou špičkové demokracie. Hrad máme, prezident tam stejně sedí, možná i ve stejné kanceláři, ve které by seděl král, uděluje milosti. Akorát si ho lidé zvolí, pak na něj zase nadávají a čekají, kdo bude příště.

LIDOVÉ NOVINY: Zrovna za Františka Josefa se přece taky nadávalo.

HOLUB: Samozřejmě. Vždycky bude nějaká část odpůrců. Přirovnávám to k rodině. Když rodiče dětem něco zakážou, děti pak říkají, že jsou blbí, protože jim to nechtějí dovolit. Ale když se dostanou do rolí rodičů, uznají, že to pro ně bylo vlastně dobré. Dole si lidé myslí, že jsou strašně chytří, ale vysokou politiku nikdy nedělali.

Rozhodnutí, které je kolikrát nepopulární, vždycky musí někdo udělat. Vždycky říkám, ať si to zkusí dělat místo nich. Starostu dělám 23 let, ze své pidifunkce mám na to malý náhled. Musím ale dělat i rozhodnutí, o kterých dopředu vím, že se půlce lidí nebudou líbit. I na Františka Josefa byly různé vtípky, lidé nadávali... Ale přišli jsme o tu úctu k někomu. Prezident je dnes brán jako jeden z nás.

LIDOVÉ NOVINY: Takže by se podle vás mělo obnovit Rakousko-Uhersko?

Hrad máme, prezident tam stejně sedí, možná i ve stejné kanceláři, ve které by seděl král, uděluje milosti. Akorát si ho lidé zvolí, pak na něj zase nadávají a čekají, kdo bude příště.

HOLUB: Jsem zastáncem obnovy Českého království. Ale ani Rakousko by mi nevadilo. V podstatě už tam jsme. Máme evropský spolek, to je jako velké Rakousko-Uhersko. Jen je tam všechno volené. V EU jsou i monarchie a nejsou za námi, ale před námi. Takže bychom se k nim mohli přidat, stačila by drobná změna v ústavě a místo voleného představitele bychom měli dědičného. Není to všelék, ale od komunismu jsme se vrátili k demokracii, Slováci vzali roha, tak proč se nevrátit do původního vzoru, podle kterého byl český stát založen?

LIDOVÉ NOVINY: František Josef v plné míře představoval právě Rakousko a posléze i Rakousko-Uhersko. Snahy Čechů o zrovnoprávnění přišly vniveč a nakonec došlo k rakousko-uherskému vyrovnání. Proč zrovna jeho busta?

HOLUB: Češi k tomu měli různé výhrady, ale vezměte si to z pohledu panovníka: kdybyste měli na výchovu 12 dětí, každé z jiné rodiny, každé jiného náboženství. Snažíte se tu rodinu držet pohromadě. Byl tam problém v porozumění, také nebyly takové informační technologie jako dnes. Než došla informace od krále k sedlákovi, sedlák už se dozvěděl úplně něco jiného.

Názorně jim to vysvětloval Josef II. Vzal si hrst mouky, stoupli si do řady, a než doputovala k tomu poslednímu, nebyla jí ani polovina. Tak to chodí i s nařízeními. A děje se to i dnes. Nikdo nic pořádně nevysvětlí. Panovníci jsou z boží vůle, ale jsou to lidé, nejsou to polobozi. Mně se na tom líbí, že to má určitou symboliku. Nechci se vracet do středověku a nechci ani obnovovat Rakousko-Uhersko. Ani by to nešlo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to vnímají lidé?

Panovníci jsou z boží vůle, ale jsou to lidé, nejsou to polobozi. Mně se na tom líbí, že to má určitou symboliku. Nechci se vracet do středověku a nechci ani obnovovat Rakousko-Uhersko.

HOLUB: Většina to bere jako bláznovství. I proto jsme udělali tu sochu. Nechtěl jsem z toho dělat šaškárnu nebo švejkárnu. František Josef byl kontroverzní, lidé mu například přičítají první světovou válku. Ta socha tu stojí také proto, aby se o tom mluvilo, aby se to vysvětlovalo. I Masaryka jsme za komunistů pomlouvali, dneska mu stavíme pomníky a díváme se na to jinak. Jinak bychom se měli podívat i na dobu před vznikem Československa. Ale stejně nakonec vyšlo v novinách, že jsem řekl, že chci monarchii, ale kdo by měl být panovník, nevím. Mám v tom přitom úplně jasno.

LIDOVÉ NOVINY: A kdo by měl tedy vládnout?

HOLUB: Měli bychom začít tam, kde jsme skončili. Tedy u Habsburků. Neříkám, že je pro mě František Josef milovaná osoba. Ale je nejblíž tomu, co jsme ještě znali. Například můj děda ho zažil. Habsburk je pořád dědic Českého království. Dědičné právo nezaniklo tím, že vznikla republika. Řekl bych spíš, že Habsburkové mají pozastavenou činnost. Ale nikdo nezná názor té rodiny.

Posledním králem byl Karel, v Brandýse měl zámek, chtěl tady bydlet, ale když vzniklo Československo, měl smůlu, musel odejít. Kdyby se nechal korunovat, byla by to podle mě jiná. Lid by to cítil tak, že máme zase korunovaného českého krále.

Habsburk je pořád dědic Českého království. Dědičné právo nezaniklo tím, že vznikla republika. Řekl bych spíš, že Habsburkové mají pozastavenou činnost.

Někteří namítají, že proto, že se už František Josef nenechal korunovat, ani českým králem nebyl. A tedy ani Karel. Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska – pozn. red.) uznává legitimitu, ale občas zazní, že bychom si někoho měli zvolit sami. Vždycky se jich ptám, jak to chtějí udělat, jestli chtějí vzít prince Harryho, který se k trůnu doma nedostane...

LIDOVÉ NOVINY: A kdo by to tedy mohl být konkrétně?

HOLUB: Mohli bychom pokračovat podle legitimistické teorie. Vnuk posledního císaře Karla, současná hlava Habsbursko-Lotrinského rodu Karel, má syna Ferdinanda a dvě dcery, Eleonoru a Glorii. Pro české země by bylo nejpřijatelnější, kdyby se jeho starší dcera provdala za někoho v Čechách, aby se rod počeštil.

Jejich potomci by už pak byli legitimní nástupci trůnu. Museli by umět česky, ne že by bydleli někde v Salcburku a jezdili sem na dovolenou, říkali dobše, dobše a zase odjeli. A musela by se jim podle mě vrátit i část majetku, například zmíněný zámek v Brandýse. To bylo Karlovo soukromé vlastnictví.

Kdyby monarchie nezanikla a fungovala dál, oslavovali bychom Masaryka dnes jako někoho, kdo pomohl osvobodit české království

Je to jak z té pohádky Tři veteráni. Když přijdou princezně léčit dlouhý nos, jeden z nich povídá: „Tady by pomohlo, kdyby tu nebyly kradené věci.“ I tady se to ukradlo. Legitimním potomkům zakladatelů českého státu jsme řekli: Dost, běžte pryč, my si to uděláme po svém.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo je pro vás vlastně Tomáš Garrigue Masaryk?

HOLUB: Vzor. To, jak dokázal všechno změnit, mi přijde inspirující. Osobnostně i vzhledem byl hlava státu. Vlastně se choval jako monarcha, vezměte si třeba to, jak je vyobrazován na koni. Kdyby monarchie nezanikla a fungovala dál, oslavovali bychom ho dnes jako někoho, kdo pomohl osvobodit české království.

LIDOVÉ NOVINY: V Pohledi vás navštívila sekretářka Otty von Habsburka (nejstarší syn císaře Karla I., který byl do zániku monarchie korunním princem v zemích rakouskouherské monarchie – pozn. red.) Eva Demmerleová. Jak k tomu vlastně došlo?

HOLUB: Byla zrovna v Brodě na Letní žurnalistické škole, šel jsem se tam podívat na přednášku a v tu chvíli mi psali, že se k nám přijede paní Eva Demmerleová podívat. Ze sochy byla nadšená. Říkala, že kdyby Otto ještě byl, určitě by přijel. A říkala taky, že kde se jedí knedlíky a kachna, tam je to vlastně jedna rodina. I já to tak beru.

Z dnešního pohledu to vypadá, že český stát funguje od roku 1918 a někdy dávno předtím tady byli husiti. Jako bychom si tu historii zkrátili, zamlčeli.

Rakušané jsou mi blíž než Slováci. Hrál jsem ve folklorním souboru, naše a slovenská lidová hudba, to je nebe a dudy. Dechovky a rakouské harmoniky jsou si přece jenom blíž.

LIDOVÉ NOVINY: Když vznikla republika, porazili jsme všechny sochy, rozbili pomníky, přejmenovali ulice, mosty. Za největšího Čecha jsme si ale zvolili Karla IV. a celý uplynulý rok byl ve znamení karlovských oslav. Jak vnímáte tento rozpor?

HOLUB: Z dnešního pohledu to vypadá, že český stát funguje od roku 1918 a někdy dávno předtím tady byli husiti. Jako bychom si tu historii zkrátili, zamlčeli. Busta Františka Josefa je vlastně takový protest proti všem těm rozbitým sochám. Udělali jsme revoluci, všechno jsme zamlčeli, zlikvidovali a jelo se dál. To, že se vzpomíná na Karla IV., je pro mě důkaz, že i po sto letech se na monarchii nezapomnělo. Je to pouze udušené, pod pokličkou. Ale mrzí mě, že Koruna česká se k tomu nijak nepostavila.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se na to dívají občané Pohledi? Už jsou ze všech monarchisté?

HOLUB: Ne, vlastně nikdo. Zastupitelstvo ale jednomyslně schválilo, že socha tady bude. Hlasovali o umístění, peníze na to nešly, nechtěl jsem, aby to platila obec. Zafinancoval to Spolek na obnovu Českého království. Nevnáším svoje monarchistické názory do řízení obce.

LIDOVÉ NOVINY: Často se odkazujete k historii, slavíte v Pohledi staročeské Vánoce i Velikonoce, máte krávu ze starého českého plemene. O sochaři, který dělal bustu, jste řekl, že je ze slavného rodu Preclíků. Lustrujete si historicky lidi, kteří s vámi přijdou do kontaktu?

Zastupitelstvo ale jednomyslně schválilo, že socha tady bude. Hlasovali o umístění, peníze na to nešly, nechtěl jsem, aby to platila obec. Zafinancoval to Spolek na obnovu Českého království. Nevnáším svoje monarchistické názory do řízení obce.

HOLUB: Většinou mám informace z toho, že s lidmi prostě mluvím. Něco si také přečtu. Často se vrhám na něco, co už nikoho nebaví. Staletí tady bylo české plemeno krávy, které dnes už nikdo nechce. Všichni chtějí krávy velké, které mají hodně masa a dávají hodně mléka. A pak nadávají, že to mléko za nic nestojí. Tak jsem koupil jednu českou krávu. Stejné je to i s tím Franzem Josefem, všichni ho tak nějak odkopli, tak jsem se rozhodl ho zase vyzdvihnout.

LIDOVÉ NOVINY: Stejně to bylo i s vybudováním místního skanzenu?

HOLUB: Přišlo mi líto, že sedláci zahodili svou historii. Na stejném statku žili v jedné linii 400 let. To mě fascinovalo. Dochovala se tam spousta drobných architektonických prvků. Místní zastupitelé se na to moc netvářili, ale přesvědčil jsem je. Dneska se divím, že se to vůbec povedlo, a zpětně jim děkuji, že mi neházeli klacky pod nohy.

Když se statek začal opravovat, lidé nadávali, že jsme dali peníze na kravinu. Když to bylo hotové a chytlo to fazonu, začali se na to dívat jinak. A dneska je z toho národní kulturní památka. Ten statek byl ruina na zbourání, dnes jsme mezi asi třemi stovkami domů v republice, které jsou památkou.

LIDOVÉ NOVINY: Busta Františka Josefa má pod sebou nápis, že úkolem panovníka je chránit národy před jejich politiky. Vy jste přece taky politik, takže i před vámi?

Politici by měli mít někoho, kdo by je brzdil. Když tady byl pan Babiš, říkal, že právě proto šel do politiky. Odpověděl jsem mu, že tady za pět nebo za deset let nemusí být, když ho lidé nezvolí.

HOLUB: Ano, i přede mnou. Politici by měli mít někoho, kdo by je brzdil. Když tady byl pan Babiš, říkal, že právě proto šel do politiky. Odpověděl jsem mu, že tady za pět nebo za deset let nemusí být, když ho lidé nezvolí. Také jsem mu řekl, že v okamžiku, kdy začal dělat politiku, stal se politikem. Stejně jako když začal podnikat, začal být podnikatelem.

LIDOVÉ NOVINY: Vlastníte také hospodu a veřejně jste odmítl EET. Už k vám dorazila kontrola?

HOLUB: Ještě ne.

LIDOVÉ NOVINY: A čekáte ji?

HOLUB: Zrovna nedávno jsem u sebe v hospodě něco uklízel a říkal jsem si hergot, vždyť vlastně někdo může přijít. Cítím, že porušuji zákon, vím, že to je špatně. Ale nechce se mi uvazovat na nějaký řetěz a panu Babišovi jsem to taky říkal. Nemám dluhy na sociálním, zdravotním ani na daních. Vždycky jsem platil to, co jsem měl.

Daně mi stejně vychází tak, že mi ještě posílají peníze nazpátek. Nechápu, proč bych si měl pořizovat systém, aktualizace systému a platit soukromým firmám peníze, když z toho státu nepřijde ani koruna. Pan Babiš mi nabízel, že mi tu pokladnu zaplatí. Bral bych to jako úplatek. Já na tu pokladnu mám. Můžu si ji pořídit.

LIDOVÉ NOVINY: Takže vás Babiš nepřesvědčil? Pořád si myslíte, že EET je nová forma nevolnictví a udavačství?

Nepotřebuji být hlídaný, když po mně stát bude chtít peníze, dám mu je. Ale jde vám o výběr daní, nebo o to, abyste mi znesnadňovali život?

HOLUB: Je to, jako kdybych byl poddaný a někdo mi říkal, že si za pět až deset tisíc budu muset koupit pěkný karabáč, a ještě budu platit za to, že mě ten karabáč chodí hlídat. Pro mě to znamená, že nejsem svobodný. Jako starosta bych měl být samozřejmě první, kdo bude dodržovat zákony. Ale vlastně mi pan Babiš neporadil, co mám tedy dělat. Ale přátelsky jsme si popovídali. Stejně vím, že s tím nic neudělám. Pokladnu si nepořídím, dostanu pár pokut – a kdo myslíte, že to vydrží déle?

LIDOVÉ NOVINY: A proč tedy to nevolnictví?

HOLUB: Říkám tomu elektronické nevolnictví. Za chvíli můžete dávat nemocným náramky s GPS a sledovat, kde se zdržují. Když to poruší, vrátí dávky. Taky jsou to státní peníze. Nakonec můžete mít čip a u pokladny vám řeknou, že salám si nekoupíte, protože jste přežraný a má moc kalorií. A že je to pro vaše zdraví. Nepotřebuji být hlídaný, když po mně stát bude chtít peníze, dám mu je. Ale jde vám o výběr daní, nebo o to, abyste mi znesnadňovali život?

Jindřich Holub

  • Je mu 48 let.
  • Starostou obce Pohleď na Havlíčkobrodsku je už od roku 1993.
  • Založil Spolek pro obnovu Českého království, který si klade za cíl vyvolat seriózní debatu o změně státního zřízení.
  • Je členem monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska Koruna Česká.
  • Z jeho iniciativy koupila obec Pohleď zemědělskou usedlost Michalův statek. Ten poté zrekonstruovala a vzniklo zde Selské muzeum. Od roku 2014 je statek Národní kulturní památkou. Starosta Jindřich Holub tady dělá průvodce.
  • Letos v srpnu odhalil v Pohledi bustu Františka Josefa I. Na podzim uplynulo 100 let od jeho smrti.
  • Uspořádal výpravu do Vídně k císařově hrobu, kde položil kytici. Na stuze stálo: Našemu věrnému císaři a králi Františku Josefovi od jeho věrných Čechů.
  • Vlastní také místní hospodu, se kterou se „proslavil“ díky tomu, že veřejně odmítl elektronickou evidenci tržeb.
  • Na začátku prosince ho v hospodě navštívil ministr financí Andrej Babiš, o pořízení EET starostu nepřesvědčil, pokladnu stále nemá.
Autor: