Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

To není apríl aneb Jak obelstili nová pravidla veřejných zakázek

  12:25

Zadavatelé veřejných zakázek vypisovali na poslední chvíli omezená výběrová řízení. Ani nové regule však nejsou vůči manipulacím odolné.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Ačkoli od 1. dubna platí novela zákona o veřejných zakázkách, jež má omezit korupci a pletichy při jejich zadávání, stará pravidla budou „hru“ ještě nějaký čas ovlivňovat. A jak se zdá, ani nové regule nejsou vůči manipulacím zcela odolné. ČESKÁ POZICE se pokusila zmapovat, co se na poli veřejných tendrů dělo těsně před aprílem.

Ministerstvo pro místní rozvoj zatím nemá k dispozici přesné statistiky, kolik bylo v prvním čtvrtletí letošního roku vypsáno omezených výběrových řízení, u nichž se finále účastní jen předem určený počet soutěžících. Vě většině případů pět, což bylo mimimum požadované zákonem. Dle odhadu MMR bylo za první tři měsíce 2012 zahájeno 100 až 130 užších zadávacích řízení na zakázky, jejichž celková předpokládaná hodnota se pohybuje mezi deseti až 12 miliardami korun. Loni ve stejném období zadavatelé vypsali 99 těchto řízení v hodnotě osmi miliard korun.

Abychom to stihli!

Data hovoří jasně – někteří zadavatelé veřejných zakázek měli hodně naspěch, aby stihli vyhlásit tendr ještě před 1. dubnem, a mohli se tak řídit starou, benevolentnější verzí zákona. „Nárůst zadávacích řízení je zřejmý a pozorovatelný před každou novelizací. Subjekty se snaží využít již zažitých postupů spíše, než aby se pouštěly do objevování nového,“ vysvětluje mluvčí MMR Jana Jabůrková.

Část zadavatelů měla plné ruce práce, aby mohla uspořádat tendry s losovačkami ještě předtím, než je zákon zakážeNovela zákona o veřejných zakázkách, která vstoupila v platnost 1. dubna, je nejčastěji spojována s koncem losovaček, tedy se soutěžemi, v nichž finalisty vybíral los. Zběžným nahlédnutím do internetového Věstníku veřejných zakázek zjistíme, že část zadavatelů měla plné ruce práce, aby mohla uspořádat tendry s losovačkami ještě předtím, než je zákon zakáže.

Poslední možnost vyhlásit takovou soutěž byla v pátek 30. března. Jen namátkou uveďme ty, kteří příležitosti nahonem využili. O zakázku na vybudování kanalizace se bude losovat v obcích Příseka, Jablonná, Strmilov, Březnice či Dřínov. A zalosovat si ještě chtěli také v Ústeckém kraji, který patřil vedle středních Čech k nejaktivnějším zadavatelům tendrů s losovačkami – jen 30. března kraj uveřejnil na internetu šest těchto výberových řízení.

Novela zákona neumožňuje zadavatelům zužovat počet finalistů nejen losem, ale ani na základě hodnot kvalifikačních kritérií. Už nebude možné žádat prokazování jakékoliv ekonomické kvalifikace, tedy ukazatelů jako likvidita, zadluženost, nejrůznějších indexů a podobných matematických hlavolamů. O tom, jak paradoxní může být výběr finalistů dle hodnot kvalifikačních kritérií, informovala ČESKÁ POZICE v článku nazvaném Zarazit losovačky nestačilo. Rathův kraj našel objížďku.

Nekontrolovatelná kritéria

Jako „vzorový“ tendr postavený na výběru dle hodnot kritérií, který byl do systému vložen jen pár dní před 1. dubnem, lze za všechny zmínit zakázku Oblastní nemocnice Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Jejím předmětem je novostavba, která zahrnuje podzemní parkoviště, kuchyň, ubytovnu a výukové centrum. Zájemci o zakázku v odhadované hodnotě 322 milionů korun včetně DPH mohou podat nabídky do 2. května.

Jak již bývá ve Středočeském kraji zvykem, počet finalistů je v tomto případě omezen na pět. Stanoveno je jedenáct bodů, podle nichž se sestaví žebříček soutěžících:

  • počet obdobných staveb v minimální výši 300 milionů korun bez DPH, jejichž součástí byly patrové garáže,
  • počet obdobných staveb v minimální výši 200 milionů, jejichž součástí byla kuchyně za minimálně 30 milionů korun bez DPH,
  • počet obdobných staveb v minimální výši 250 milionů korun bez DPH v uzavřeném areálu zdravotnického zařízení,
  • počet obdobných staveb v minimální výši 100 milionů korun bez DPH se zelenou střechou o rozloze minimálně tisíc metrů čtverečních,
  • počet obdobných staveb v minimální výši 40 milionů bez DPH, jejichž součástí byla kompresorová stanice a výroba kyslíku,
  • běžná likvidita, celková zadluženost, celková zadluženost k výši vlastního kapitálu, obrat ve stavební výrobě, ochrana životního prostředí v průběhu stavby a řízení kvality.

Environmentální aspekty jsou v kvalifikačních kritériích zcela v rozporu se zákonemČESKÁ POZICE požádala právníka, aby tato kritéria výběru finalistů posoudil. „Technicky je zcela jedno, jestli se staví garáže za 100 nebo 300 milionů korun. Co se týká kuchyně – u referenčních staveb je důležitý její rozsah a druh, ale nikoliv zda byla kuchyň součástí stavby za 50 nebo 200 milionů korun. Záhadou je, proč se má zájemce prokazovat stavbou v uzavřeném zdravotnickém areálu za minimálně 250 milionů korun. Proč byla stanovena zrovna tato částka? A environmentální aspekty jsou zcela v rozporu se zákonem, protože nejde o kvalifikační předpoklady dle zákona o veřejných zakázkách a nelze tedy na jejich základě omezovat počet finalistů,“ uvádí k soutěži právník, který si nepřál zveřejnit jméno.

Jak již dříve konstatovala ČESKÁ POZICE, omezování na základě hodnot kritérií je v podstatě nekontrolovatelné, protože zadavatelé tendrů odmítají uvést reference vybraných finalistů do protokolu. Soutěžící, kteří se do finále nedostali, nemohou zjistit, popřípadě napadnout, zda se na nepostupových místech ocitli skutečně právem, nebo zda si zadavatel čísla vymyslel.

Doplníme později...

Vraťme se ale k tomu, co se dělo s veřejnými zakázkami těsně před 1. dubnem – v databázi tendrů najdeme i další zajímavosti. Někteří zadavatelé vložili do systému „bianco“ formuláře bez specifikace detailů soutěže. Důležité pro ně bylo datum oznámení o zakázce, podrobnosti prý doplní později. Tímto způsobem si zajistili, že se jejich soutěž bude posuzovat ještě dle původního zákona o veřejných zakázkách. Mluvčí MMR tvrdí, že původní úprava nenařizovala zadavatelům, aby ke dni zahájení zadávacího řízení měli k dispozici veškeré dokumenty. To se týká zejména zadávací a případně kvalifikační dokumentace.

Posouzení, zda je vše v souladu se zákonem, je věcí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže„Sama skutečnost, že ke dni zahájení zadávacího řízení zadavatel neměl zcela kompletní dokumenty, které byly nezbytné pro zákonný průběh řízení, neznamená, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Zároveň není možné vyloučit, že někteří zadavatelé skutečně vyhlásili zadávací řízení účelově a nejsou schopni v něm zákonným způsobem, v zákonných termínech pokračovat,“ tvrdí Jabůrková. Dodává, že posouzení, zda je vše v souladu se zákonem, je věcí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Dlouho očekávaná novela zákona o veřejných zakázkách, jež před několika dny vstoupila v platnost, je bezpochyby posunem k lepšímu – zmizely losovačky a vybírání finalistů na základě podivných kritérií. Prostor k manipulaci se zakázkami se sice zúžil, ale chytré české hlavy si jistě poradí.

Zákon i po novele umožňuje zadavatelům, aby po soutěžících požadovali v podstatě neomezeně prokázání technické kvalifikace, tedy referencí a technického vybavení. Je stanoveno nové pravidlo, že hodnota referenčních staveb nesmí překročit 50 procent předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Jenže nic nebrání tomu, aby zadavatelé v nárocích na technickou kvalifikaci nespojovali nesouvisející vlastnosti staveb – o zakázku by se tak mohl ucházet jen dodavatel disponující právě touto zvláštní referencí. To se ostatně dělo i před novelou zákona, stačí připomenout nemocnici v Mladé Boleslavi.

Laboratoř ve škole

„S kumulací vlastností referenčních staveb se setkáváme často,“ potvrzuje Dan Ťok, generální ředitel společnosti Skanska. Jako příklad uvádí zakázku na cyklostezku, u níž měli zájemci doložit jako referenci dřívější stavbu cyklostezky v minimální délce deseti kilometrů a za minimálně třicet milionů korun. „Také si vzpomínám, že byla zadána reference na instalování laboratoře, ale pouze ve školském zařízení. Ten, kdo instaloval laboratoř například ve výzkumném ústavu, měl smůlu,“ dodává Ťok.

V internetovém věstníku se i po 1. dubnu objevují stále jen informace o zakázkách, které byly odeslány před 31. březnem. Řídí se tedy ještě starými pravidly. Podle těch nových nebyl do dnešního dne uveřejněn zatím žádný tendr. Jaké další kličky zadavatelé soutěží s administrátory vymyslí, se musíme nechat překvapit. „Každopádně je a bude veselo,“ říká zdroj ČESKÉ POZICE.