Tlak na změnu zelené politiky v Německu sílí

Obnovitelné zdroje mají stále podporu, ale terčem kritiky jsou náklady na ně. Bude tomu po volbách jinak?

Jan Žižka 21.9.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto reutersČeská pozice

Němci se dříve obávali blackoutů a hrozeb jaderné energie, dnes mají obavy z Energiewende. Tedy ze zásadní energetické změny v Německu, která měla posílit obnovitelné zdroje na úkor těch jaderných a fosilních. Celý proces Energiewende byl špatně zvládnut a vládní politika se musí rychle změnit. Takový je alespoň pohled Claudie Kemfertové z Německého institutu pro ekonomický výzkum podle citace listu Financial Times.

Těsně před německými volbami (proběhnou 22. září) přišla s požadavkem radikální změny v podpoře obnovitelných zdrojů průmyslová asociace BDI. Průmyslníci mají obavu o ztrátu konkurenční schopnosti kvůli příliš vysoké ceně „zelené“ elektřiny. Politické strany skutečně slibují změny v energetické politice, zcela jasně se v tomto smyslu vyjádřila také kancléřka a favoritka voleb Angela Merkelová.

Je tu rozdíl mezi Českem, které v podpoře obnovitelných zdrojů zařadilo zpátečku, a Německem, jež hledá jiné cestyNáklady na Energiewende jsou už zjevně příliš vysoké i na německé poměry. Zvlášť když Němci vidí, že mnohé z toho, co jako daňoví poplatníci platí, nefunguje. Známý je případ větrného parku, který zatím místo výroby energie naopak elektřinu odebírá, nebo zpoždění ve výstavbě přenosových sítí, bez nichž energetika – založená do značné míry na pobřežních a mořských větrných parcích – nemůže fungovat.

To, že jistá úprava Energiewende, tedy vlastně jakási „změna změny energetiky“, po volbách přijde, je velmi pravděpodobné. Otázkou je, jak bude dalekosáhlá. A je těžké odhadovat, v čem všem bude spočívat.

Je tu samozřejmě zásadní rozdíl mezi Českem, které v podpoře obnovitelných zdrojů zařadilo zpátečku, a Německem, jež spíše hledá jiné cesty. Zatímco velká část Čechů dnes vidí jádro problému v samotné podpoře obnovitelných zdrojů, Němci zelenou energii pořád podporují. Mají pocit, že by se vše mohlo zvládnout lépe. Zvláště z hlediska dopadů na celou ekonomiku a zatížení jednotlivých domácností.

Ohrožený průmysl

Německý průmysl ale nyní aktuálně čelí riziku, že na tom bude hůře. Situace, kdy mají velké firmy výjimku a veškeré náklady na obnovitelné zdroje hradí domácnosti a malé podniky, přestává být udržitelná. Proti tomuto modelu se staví Evropská komise, což mimochodem vyvolává pochybnosti ohledně úlev pro velké spotřebitele energie v Česku, které jsou nyní také ve hře.

Není divu, že někteří průmyslníci uvažují o tom, že nejlepší by bylo podobně jako v Česku zcela zrušit systém garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Hledat jiné formy podpory – když už tady mají být – dává logiku. Současný systém má totiž vedle vysokých nákladů ještě další efekt – fakticky zvyšuje emise oxidu uhličitého. Kromě dotovaných zdrojů se nevyplácí stavět žádné další moderní elektrárny, takže alternativou je spalování uhlí v těch starých uhelných. Emise CO2 ze spalování fosilních paliv loni ve Spolkové republice stouply podle Eurostatu zhruba o procento.

Mnozí pochybují o dosažitelnosti ambicí Německa, jeho příklad nelze následovat. Pokud je někdo schopen něčeho jako Energiewende dosáhnout, jsou to právě jen Němci.V Německu se dnes mimo jiné ozývá volání: Plynové elektrárny místo uhelných. Plynové zdroje mají nižší emise a bývají nejpružnější, pokud jde o jejich startování a odstavování. Proto se nejvíce hodí k doplnění nestabilních obnovitelných zdrojů. Jenže to by znamenalo další dotace a podpory – mluví se o takzvaných kapacitních platbách, kdy si stát platí za určitou rezervní kapacitu elektráren.

Jinou možností je celkové omezení dotací a podpor včetně těch pro obnovitelné zdroje, a tedy návrat k situaci, kdy by vše zase více určovala reálná poptávka a nabídka na trhu. Plynové elektrárny by se pak opět vyplácely. Zastánci obnovitelných zdrojů namítají, že by odstranění dotací pro zelené elektrárny nebylo fér – fosilní zdroje totiž mají vysoké externí náklady, jež souvisejí se zhoršováním životního prostředí a náklady na léčení lidí, kteří žijí ve znečištěném prostředí. Jenže se také ukazuje, že právě současný systém v Německu povzbuzoval k další těžbě a spalování uhlí…

Vyřešení německého problému nebude jednoduché, ale sousední země jako Česko jsou na tom v jistém smyslu ještě hůř. To, jak bude v energetice pokračovat Německo, silně ovlivní naši energetiku, ale vzhledem k odlišným ekonomickým a zeměpisným podmínkám (nemáme třeba prostor pro větrné elektrárny na moři a u moře) nemůžeme německý model kopírovat. A protože nevíme, kam se Německo dál pohne, zvyšuje se naše nejistota.

K celkem výstižnému závěru došel server Deutsche Welle. V Německu i v zahraničí se podle něj začíná pochybovat o roli Německa jako lídra v obnovitelných zdrojích. Pochybuje se o dosažitelnosti německých ambicí, příklad Spolkové republiky není možné v jiných zemích následovat. A pokud je někdo schopen něčeho jako Energiewende dosáhnout, jsou to právě jen Němci.