Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Tisíce webových přednášek? V Liberci už to není sci-fi.

  22:28

Informatici na Technické univerzitě v Liberci do studijního systému systematicky integrují videokurzy.

Systém ALS integruje videopřednášku, screeny z notebooku i psané poznámky na tabuli. foto: © ČESKÁ POZICE, Martin RychlíkČeská pozice

Dejme tomu, že jste učitel. Vejdete do učebny A11, kde se chystáte přednášet; třeba třetí přednášku kurzu Grafické a databázové aplikace nebo Algoritmy a datové struktury. To proto, že působíte na Technické univerzitě v Liberci (TUL). Než své vystoupení začnete, přistoupíte k pultíku, kde vás přehledný dotykový interface vyzve: Zapni všechno!

A když to uděláte, už to jede: spustí se automatická kamera, jež nahrává vaše vystoupení, propojí se vizualizér, připojený notebook s prezentací i elektronická tabule, které vytvoří komplexní záznam přednášky. Ta je už deset minut po skončení výuky nahrána na fakultní server, kde se k ní ve studijním systému dostanou všichni studenti, kteří mají v ročníku kurz zapsán. Celý blok přednášek, které v oknech nabízejí video, ale i „slajdy“ či detaily vzorečků psaných na tabuli i na papír, je pak kdykoliv k mání. Hlavně před zkouškou...

Takový systém zavádí na liberecké Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL tým kolem nadšené propagátorky on-line záznamů Kláry Císařové. „Ke konci prosince máme na našem EX-serveru celkem 3396 prezentací, a nejsou to jen přednášky ze semestrální výuky, ale i vystoupení předních osobností vědeckého i společenského života – pokud tedy autor souhlasí s nahráváním,“ vysvětlila ČESKÉ POZICI Císařová, jež s kolegy rozvíjí integrovaný projekt Advanced Learning Space (ALS).

Stovky přednášejících: vědci i osobnosti

Na adrese Prednasky.tul.cz se lze proklikat – pakliže máte přístupová práva – nejen k většině streamovaných přednášek ze tří dosud zainteresovaných fakult (mechatronické, strojní a ekonomické), ale i k některým jednorázovým vystoupením, která jsou zveřejněna pro všechny uživatele: například docent Karel Oliva z Akademie věd ČR představuje středoškolským zájemcům, jak se dělá gramatický korektor češtiny, profesor Oldřich Jirsák, liberecký „nanoguru“, zase dává lekci týkající se nanovláken. Sama Císařová pak na jedné prezentaci hovoří o možnostech ALS.

Tento systém vznikal postupně a na různých platformách od roku 2005, ale v roce 2009 na něj univerzita získala 12,5 milionu korun z evrospkých strukturálních fondů. Cílem bylo vytvořit jednotný e-learningový portál s plnou podporou multimédií a také s vlídným uživatelským rozhraním. K dnešnímu dni mají na Technické univerzitě šest vybavených učeben včetně velké auly, které umožňují nahrát a v katalogu archivovat výše definované kurzy.

„Registrovaných přednášejících je 375, ale počet pravidelně streamujících pedagogů je pochopitelně menší, protože jsou započítáni i vystupující na konferencích nebo VIP akcích,“ řekl ČESKÉ POZICI informatik Igor Kopetschke, jeden z duchovních autorů projektu „e-learningové univerzity“. Sám také patří k nejaktivnějším pedagogům, co se týče nahraných kurzů. V počtu prezentací (169) je Kopetschke, jenž vyučuje programování, momentálně druhý za kolegou Milanem Keršlágerem se 171 přednáškami. Nejvíce na nahraných videích odučil Milan Kolář – s celkem 222 hodinami nejen o elektronice.

„Mám vás právě puštěnou v kuchyni...“

Učitelé nejsou do nahrávání nijak nuceni; někdo se nechce na sebe vůbec dívat ani se nechce vystavovat v archivu – se všemi neodvolatelnými chybami a přebrepty. Zaznamenat své kurzy a dát je studentům k dispozici (i zpětně po několika letech) mohou pedagogové, kteří sami chtějí, zvládnou používání řídícího systému v učebně, přijmou pravidla zveřejnění záznamu a mají rozvrhovou výuku ve vybavené místnosti.

Během jednoho akademického roku je pravidelně streamováno kolem sedmdesátky předmětů„Stále jsou akademici, kteří zásadně odmítají a kritizují nahrávání přednášek jako nevhodné pro vysokoškolské vzdělávání. Některé odpůrce se postupně, ale velmi obtížně, daří přesvědčit, a mění pak názor, ale jde to ztuha,“ přiznává Klára Císařová. Během jednoho akademického roku je pravidelně streamováno kolem sedmdesátky předmětů, na fakultě mechatroniky této možnosti využívá již kolem tří čtvrtin vyučujících.

Pro stabilnější využití ALS hovoří i studentské zkušenosti. „Odpovědně můžeme říci, že například u dálkařů se výsledky neskutečně zlepšily. Dokonce mi píší a volají: Mám vás právě puštěnou v kuchyni a učím se,“ usmívá se energická Císařová, jež sleduje on-line výukové trendy včetně světového fenoménu hromadných videopřednášek Massive Open Online Courses (MOOC), o nichž ČESKÁ POZICE opakovaně psala.

Studentskou spokojenost s libereckou databází přednášek, které obsahují jak přednes, tak i screeny a grafy nakreslené na tabuli (celkově řečeno „richmedia“), naznačují i ankety. V té loňské se ze 400 fakultních studentů vyjádřilo 51 procent, že streamování je dobrá věc, dalších 38 procent uvedlo, že jim to přímo pomohlo k lepším studijním výsledkům, kdežto jen deset procent zlepšení nepozorovalo. Pouze procentu dotázaných to nijak nepomohlo.

Propojení do tabletů a smartphonů?

Odborné přednášky v ALS už mají přes 110 tisíc přehrání a čísla rostou (některé speciální přednášky jsou odemčené jen pro úzkou skupinu studentů v řádu jednotek, takže je celkové číslo jen orientační). Jak studenti se záznamem pracují?

Pochopitelně různě, většina studentů na živé přednášky stále chodí – ve studijním systému integrovaná videa používají jako doplněk nebo na zopakování toho, čemu nerozuměli. Jeden úspěšný absolvent měl ale „nakoukáno“ rekordních 118 hodin z webu; běžný průměr zhlédnutí během studia je 25 až 40 hodin, ale cifry se liší podle oborů a podle toho, v jakém ročníku sledovaný „user“ je a kolik přednášek má k dispozici.

Pro liberecký úspěch je klíčová integrace studijního systému, výukových materiálů a streamovaných videí„Komfortní e-learningový systém výrazně přispívá ke zkvalitňování práce pedagogů i studentů. Rádi tento systém rádi využívají a hodnotí ho jako významnou pomoc při studiu. Stěžují si jen na to, že není k dispozici ještě více přednášek. Podpora vzdělávacího procesu elektronickými medií je proto dlouhodobou součástí filozofie vedení univerzity. Se streamováním přednášek začala už před deseti lety i jiná pracoviště, i díky dotacím z evropských projektů. Tým Kláry Císařové pro nás však představuje centrální pracoviště,“ řekl ČESKÉ POZICI rektor Zdeněk Kůs.

Liberec není pochopitelně v Česku jediný, kdo s nahrávanými přednáškami experimentuje. Tématu se věnují v Ostravě, v Hradci Králové, ale i na technických školách v Brně či v Praze. Pro liberecký úspěch je klíčová integrace studijního systému, výukových materiálů a streamovaných videí. Vše na jednom místě a pod stejným heslem. „Chceme jít ještě dále v podpoře mobilních zařízení, smartphonů, tabletů. Hodláme pokračovat v provázání s virtuální půjčovnou skript, prosazování formátu EPUB pro elektronické publikace a rozšíření služeb portálu pro celou Technickou univerzitu,“ plánuje Kopetschke.

Klára Císařová zase hovoří o možných plánech zkusit malé MOOC v češtině, které by byly zájemcům otevřené a v krátkých výukových videích představily některé obory – jako to ve velkém dělá třeba Harvard nebo MIT na portálech Coursera či EdX.

Monitorovací zpráva o 34 kilogramech

Bez čirého nadšení to ale nepůjde, peníze z Evropské unie na další rozvoj projektu Advanced Learning Space již došly, projekt skončil v červnu 2012.

Peníze z Evropské unie na další rozvoj projektu Advanced Learning Space již došly, projekt skončil v červnu 2012„Ale jedeme dál. S podporou vedení univerzity a s nadějí, že se podaří získat další projekt,“ doplňuje Martin Vlasák, hlavní vývojář technického řešení. Jen mimochodem: jedna ze sedmi monitorovacích zpráv – povinně vytištěná, protože úřadům nestačí elektronická verze – vážila 34 kilogramů! Kopetschke i Císařová jedním dechem dodávají: „Umíte si představit, o kolik skutečně potřebných výsledků bychom měli naprogramováno, natočeno a vytvořeno více, kdyby byla administrace přiměřená?“

Liberecký tým své kolegy-pedagogy alespoň motivuje přichystanými dévédéčky s kolekcemi jejich streamovaných kurzů a také nezdolnou chutí něco moderního budovat. Autoři vzkazují mladým: „ Být dobrý už není výsadou těch, kteří přišli z nejlepších středních škol. Dnes máte šanci všichni – záznamy přednášek a web naplněný studijními materiály, které poskytuje zejména Fakulta mechatroniky TUL, dávají výjimečnou příležitost uspět.“

Související články ČESKÉ POZICE:

eMimino soutěží: Vyhrajte balíček v hodnotě 1 000 Kč z dm drogerie
eMimino soutěží: Vyhrajte balíček v hodnotě 1 000 Kč z dm drogerie

Milovníci kosmetiky pozor! Tento týden soutěžíme o pět velkých balíčků v celkové hodnotě 5000 Kč. Zapojte se do soutěže a vyhrajte lákavý balíček...