Německá ekologická organizace BUND počátkem letošního roku zjistila, že kuřecí maso prodávané v supermarketech Lidl, Penny či Netto obsahuje nebezpečné bakterie odolné vůči antibiotikům. Přítomnost bakterií, jež mohou u lidí vyvolat vážné zdravotní problémy, největší spolková organizace tohoto druhu objevila u víc než poloviny vzorků. Na vině je podle organizace právě nadužívání antibiotik v chovech.
BUND provedl 20 kontrolních testů kuřecího masa prodávaného v supermarketech a diskontních řetězcích v Berlíně, Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Norimberku a v okolí Stuttgartu. „Každý druhý vzorek byl kontaminován zárodky rezistentními vůči antibiotikům,“ uvedl šéf organizace Hubert Weiger. Podle Weigera je příčinou jejich výskytu v kuřecím mase především rozšířené zneužívání antibiotik ve velkochovech.
Antibiotika mohou být podle zákona používána jen u nemocných zvířat
Kuřata na antibiotikách chovaná
Na tuto praxi upozornily už loni některé spolkové země. Podle ministra zemědělství Severního Porýní-Vestfálska Johannese Remmela bylo při kontrolách v tamních drůbežárnách zjištěno nasazení antibiotik u 96 procent kuřat, v sousedním Dolním Sasku je odhalili u 76 procent. Antibiotika mohou být podle zákona používána jen u nemocných zvířat. Experti se však podle deníku Die Welt domnívají, že jsou přimíchávána do krmiva i zdravým kusům. Údajně zrychlují přibírání na váze, a fungují tak jako růstový doping. Využívání antibiotik jako dopingu chovatelům již nějakou dobu vytýká i německá strana Spojenectví 90/Zelení.
Z toho důvodu organizace BUND napsala vedení koncernů Lidl, Edeka a Rewe otevřený dopis, v němž tyto společnosti vyzývá k okamžitému stažení napadených produktů. BUND zároveň žádá, aby firmy v budoucnosti vyvíjely větší tlak na velkochovatele, aby z užívání antibiotik udělali výjimku, nikoli pravidlo.
Zakročit se rozhodla rovněž německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová. Ministryně předložila návrh novely zákona o lécích, který má omezit aplikaci antibiotik u zvířat na absolutně nutné minimum. Zvěrolékaři by díky ní měli získat snadnější přístup k informacím o jejich používání v jednotlivých chovech. Jejich majitelé budou mít za povinnost hlásit úřadům u porážených zvířat, jaké látky u nich byly nasazeny. Ministryně současně vyzvala spolkové země k zintenzivnění kontrol.
Podle člena vedení německé spotřebitelské organizace Foodwatch Matthiase Wolfschmidta to však zdaleka nestačí. Wolfschmidt tvrdí, že zákonodárci se příliš snadno nechají ovlivňovat lobbisty velkých koncernů a snaha německé vlády nikam nepovede. Do diskuze je podle něj nutné zapojit vědce a pokusit se najít zcela nový systém chování zvířat.
„Čistá“ kuřata v Česku
V reakci na tuto kauzu se rozhodla zahájit rozsáhlé kontroly zásilek drůbežího masa z Německa i Státní veterinární správa (SVS) v České republice. ČESKÉ POZICI to potvrdil její mluvčí Josef Duben. „Přesto, že publikované výsledky testů v Německu nepocházely z úředně odebraných vzorků drůbežího masa, rozhodl ústřední ředitel SVS Milan Malena okamžitě o tom, aby byly všechny zásilky drůbežího masa z Německa, pokud směřovaly do ČR, vyšetřeny na přítomnost reziduí antibiotik,“ uvedl Duben.
Odebíráním vzorků byly pověřeny krajské veterinární správy, v jejichž působnosti jsou distribuční centra, kam zásilky směřují. „Všechny vzorky budou vyšetřeny ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě multidetekční metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí, která je schopna změřit až 70 druhů antibiotik,“ vysvětlil Duben. Ze sedmi dosud analyzovaných vzorků bylo podle SVS šest negativních. Jeden vzorek sice bakterie obsahoval, ale jen v podlimitním množství.
V Evropské unii se antibiotika ve výživě zvířat nesmějí používat
Podle databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu bylo Německo v období od loňského ledna do konce listopadu pátým největším vývozcem drůbežího masa do Česka. Za jedenáct měsíců se do Česka dovezlo německého drůbežího masa zhruba za 280 milionů korun.
V České republice se antibiotika ve výživě zvířat používat nesmějí. „Je to zakázáno v celé Evropské unii, a to na základě platného předpisu o doplňkových látkách ve výživě zvířat. Od 1. ledna 2006 se žádné antibiotické stimulátory růstu nesmějí používat ani k výrobě premixů nebo krmných směsí. Na dodržování tohoto zákazu dohlíží Ústřední a kontrolní ústav zemědělský v rámci své kontrolní činnosti. Z výsledků kontrol lze konstatovat, že v odebraných vzorcích byla většina naměřených hodnot pod mezí stanovitelnosti a všechny vzorky byly vyhovující,“ sdělil ČESKÉ POZICI tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček s tím, že jsou antibiotika v České republice nadále používána k léčebným účelům prostřednictvím medikovaných krmných směsí.
