Teroristický útok lze plánovat přes PlayStation i SMS

Superšifrované programy, gestikulace postaviček v počítačové hře nebo obyčejná mobilní aplikace či SMS. Způsobů, jak se mohou dnes dorozumívat nejen teroristé, ale každý, kdo nechce být odposloucháván, je prakticky nekonečné množství. A právě to je největší překážka, se kterou se musí tajné služby a bezpečnostní složky vypořádat.

Nejvíc se skloňovala možnost, že si teroristé z Paříže „povídali“ přes herní konzoli PlayStation 4. První zprávy hovořily o tom, že chat v rámci služby PlayStation Network je prý zabezpečený lépe než klasické aplikace. Tyto zprávy byly následně vyvráceny, nicméně možnost využívat herní konzole a digitální herní světy ze stolu nezmizely.

Zní to možná až fantasmagoricky, ale neverbální komunikace ve virtuálním světě některé z počítačových her by mohla být velmi efektivním nástrojem. Zpráva vepsaná kulkami na zeď během zápasu v nějaké akční hře nebo cíleně rozházené předměty v populární hře na hrdiny World of WarCraft jsou jen drobnými příklady komunikace, která je prakticky nevystopovatelná.

Stačí běžné šifrování

Pro řadu účelů je to ale příliš komplikované a sofistikované a není pochyb, že se teroristé domlouvají i běžnými způsoby. Ačkoli někteří kyberaktivisté mluví o tom, že třeba messengery jako WhatsApp či Viber nejsou tak bezpečné, jak se uživatelům zdá, stále mohou dobře posloužit.

„Elektronická komunikace je vždy svým způsobem riziko, dá se nabourat různými způsoby. Ale když je ke komunikaci používáno třeba několik různých zařízení, která jsou střídavě zapnutá a vypnutá a nikdy nejsou online zároveň, je odhalení mnohem složitější,“ říká Jiří Šatánek, odborník na metody šifrování v mobilní a internetové komunikaci.

„Kdybych chtěl něco takového teoreticky dělat, budu veškerou komunikaci šifrovat a použiji služby anonymizačních sítí. Obecně se přitom i běžně užívané šifry považují stále za bezpečné a těžko prolomitelné,“ říká Martin Peterka, provozní ředitel správce české domény CZ.NIC a vedoucí jeho bezpečnostních týmů. Šifrování sice nemusí být stoprocentně bezpečné, ale přinejmenším bezpečnostním složkám ztěžuje práci.

Kromě zmíněných běžných messengerů navíc dnes existují i bezpečnější nástroje. Z těch uživatelsky jednoduchých je v poslední době hodně skloňováno jméno „kecálka“ Telegram, který nabízí vyšší úroveň zabezpečení než třeba WhatsApp. Dalším krokem pak může být ještě sofistikovanější Tor Messenger, který zabezpečuje anonymitu i šifrování komunikace. Nikdo v jeho případě vlastně nemůže vystopovat, které dvě strany spolu právě hovoří a kdo tyto osoby ve skutečnosti jsou. „Z pohledu klientů (uživatelů – pozn. red.) se považuje Tor nadále za bezpečný, ačkoli ze strany serverů už tomu tak není,“ říká Šatánek.

Moderní metody ovšem nemusí hrát v komunikaci prim. Teroristé se mohou dorozumívat i mnohem obyčejnějšími metodami. Nadále jsou ve hře anonymní předplacené karty, ze kterých uskuteční jen několik hovorů či odešlou pár SMS a pak je zahodí.

Pohodlní špioni

Přes všechny technické vymoženosti zůstává v dnešním světě asi nejjistější komunikace „postaru“, tedy osobně. „Tajné služby se dle mého názoru v současnosti příliš soustřeďují na odposlechy a trochu zapomínají na práci v terénu,“ říká Šafránek.

Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost tak snahy o celosvětové sledovací systémy monitorující celý internet rozhodně nejsou žádným zázračným lékem. „Nejsem si jistý, že je to řešení. Plošné sledování internetu nedává smysl,“ upozorňuje Peterka.

V nadsázce se dá říct, že jde v principu o stejný konflikt, na němž stojí poslední film s Jamesem Bondem, který měl premiéru jen týden před útoky. Přesto se již objevily první zprávy o zvýšeném tlaku na přijetí šmírovacích zákonů. Snahu o jejich urychlené přijetí již ohlásila britská ministryně vnitra Theresa Mayová.