Největší zakázku české armády provází samé nepříjemnosti. Proces výběru pásových bojových vozidel pěchoty za 53 miliard korun měla hlídat externí právní kancelář. Kvůli zrušenému tendru externí právníci státu ale stále chybí. Jak nyní zjistily LN, chybička se vloudila i do dokumentace, kterou zástupci ministerstva obrany předali čtyřem možným dodavatelům počátkem dubna, když proces výběru 210 pásových obrněnců startoval.
Mezi dokumenty, které si k zakázce vyzvedli manažeři z BAE Systems/Hägglunds (CV 90), konsorcia PSM (Puma), General Dynamics European Land Systems (vozidla ASCOD) a Rheinmetall (Lynx), byla i procesní pravidla výběrového řízení. V nich bylo uvedeno, že pokud ministerstvo obrany nerozhodne o stížnosti jednoho z uchazečů ve stanovené lhůtě, je stížnost zamítnuta. Právě toto ustanovení však napadl jeden ze čtveřice zájemců, dle něhož není v souladu s požadavkem transparentnosti soutěže, pokud zadavatel nevysvětlí, proč vlastně stížnost zamítl. Zdánlivá formální chyba zavání průšvihem. Ve hře je i dočasné zablokování tendru antimonopolním úřadem.
Resort pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) přiznal, že pravidla nespecifikoval dostatečně přesně. „Bohužel vlivem nevhodné formulace části procesních pravidel mohlo dojít k této interpretaci. V současné době probíhá náprava nejednoznačné terminologie této části. Zadavatel na stížnosti, námitky, ale i otázky vždy adekvátně reagoval a nadále bude,“ odpověděl LN Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Odmítl však, že by tím mohl vzniknout problém u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Tato veřejná zakázka je zadávána v rámci výjimky ze zákona o veřejných zakázkách, u které ÚOHS může posuzovat pouze oprávněnost jejího použití,“ tvrdí Vala. Podle informací LN však na resortu panuje obava, aby některé ze složitých procesních pravidel přece jen nevedlo k zastavení tendru. A to na základě podnětu k ÚOHS, který může v rámci předběžného opatření proces výběru dodavatele zmrazit a zakázat plnění smlouvy. Těžko by se v takovém případě podařilo naplnit očekávání resortu, že ještě letos bude vybrán dodavatel a s ním bude podepsaný i kontrakt na strategickou zakázku.
Bez právníka…
„Bohužel vlivem nevhodné formulace části procesních pravidel mohlo dojít k této interpretaci. V současné době probíhá náprava nejednoznačné terminologie této části. Zadavatel na stížnosti, námitky, ale i otázky vždy adekvátně reagoval a nadále bude.“ |
Právě kvůli stížnosti ÚOHS stále není jasné, kdo a kdy vůbec začne obraně radit s průběhem historického tendru. Původně resort chtěl vybrat externí právní kancelář loni v srpnu. Už dvakrát ale zakázku za 14 milionů korun bez DPH kvůli stížnostem u antimonopolního úřadu rušil. Naposledy se tak stalo v březnu. Do 20. května mají přijít právníci s nabídkami do v pořadí třetího tendru. Cílem je získat poradce pro „komplexní právní podporu v souvislosti s administrací zadávacího řízení veřejné zakázky s názvem Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace – nákup“.
Pro armádní plánovače to prý ale nepředstavuje problém. „Plánovaný harmonogram stále platí,“ uvedl koncem března mluvčí Jiří Caletka. Do roku 2026 by mělo být přes 210 kusů nových bojových vozidel pěchoty dodáno.
Bez náměstka
Tristní se zdá i personální situace v klíčových pozicích v rámci ministerstva obrany. Po odchodu Daniela Koštovala z pozice náměstka pro akvizice je pověřen výkonem této funkce Filip Říha. Na uvolněnou pozici sice obrana vypsala výběrové řízení, ale vhodného kandidáta dosud nenašla.
Před resortem letos leží dva stěžejní projekty. Kromě modernizace pásových obrněnců by mělo padnout i rozhodnutí ohledně nákupu víceúčelových vrtulníků. |
Před resortem přitom letos leží dva stěžejní projekty. Kromě modernizace pásových obrněnců by mělo padnout i rozhodnutí ohledně nákupu víceúčelových vrtulníků. Právě ministerstvo zahraničních věcí USA nedávno potvrdilo, že schválilo odprodej vojenských vrtulníků do Česka. Strop zakázky je 23,1 miliardy korun.
„Souhlas k prodeji amerických vojenských vrtulníků typu UH-1 Venom z roku 2017 a nově i vrtulníků UH-60 Black Hawk a AH-1 Viper otevírá České republice možnost přímého jednání o více variantách pořízení nových vrtulníků pro AČR,“ sdělil serveru Novinky. cz Jan Pejšek z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Otřesy ve státních firmách
Personální nejistota vládne i ve dvou státních podnicích, které mají být nezbytnou součástí chystaných strategických zakázek. Jako blesk z čistého nebe před pár týdny ministr Metnar odvolal ředitele vojenského opravárenského podniku VOP CZ Marka Špoka. Zdůvodnil to nespokojeností s fungováním vedení firmy a komunikací podniku.
Není přitom žádným tajemstvím, že o jeho hlavu stály vlivné zbrojařské skupiny, které armádě poskytují servis techniky, avšak komerčně. Výměna ředitele se navíc děje v předvečer tendru na nová bojová vozidla pěchoty, přičemž stěžejní podmínkou zakázky je, aby se téměř polovina její hodnoty vrátila do Česka. „Ideálně si představujeme, že servis strojů bude zajištěný převodem licence do VOP CZ, aby zde mohl servis probíhat,“ uvedl počátkem května pověřený náměstek Říha.
Na konci dubna pak skončil ve funkci ředitele státního podniku LOM Praha Roman Plánička. Firma přitom zajišťuje armádě servis letecké techniky, a to včetně vrtulníků.
Článek byl v Lidových novinách publikován 10. května 2019.
