Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Ten, který rozlítil zpravodajce i džihádisty

Blízký východ

  19:03
Bývalý radikální islamista, později dánský spolupracovník několika západních špionážních agentur Morten Storm před časem zveřejnil svůj kontroverzní příběh, čímž pobouřil zrazené džihádisty i své dosavadní šéfy ve zpravodajských službách. V rozhovoru zdůvodňuje, co ho k tomu vedlo.

Vysoká hra? Morten Storm nakonec stihl rozlítit zpravodajce i džihádisty. foto:  Dan Materna, MAFRA

Česko Morten Storm navštívil u příležitosti vydání české verze své knihy Agent Storm. Můj život v al-Káidě a CIA nakladatelstvím Vyšehrad. Kniha kromě světa radikálních islamistů nabízí často i velmi nelichotivý obraz tajných služeb.

LN: Strávil jste řadu let mezi radikálními muslimy i teroristy. Vidíme přitom, že se jejich metody s časem mění – před lety to byly pouze izolované útoky, dnes takzvaný Islámský stát (IS) buduje skutečné státní struktury v Sýrii a Iráku. Co je tedy hlavním cílem těchto lidí – i ten se mění?

STORM: Nikoli, ideologie takových radikálních skupin se nemění, mezi al-Káidou a IS zásadní rozdíl není, i když nutno říci, že IS je mnohem důslednější v prosazování původních textů a islámských zásad, oproštěných od moderních vlivů.

LN: Proč se tedy liší metody IS a al-Káidy?

„Původně i Zarkáví působil v al-Káidě, ale nakonec se kvůli svým novým metodám rozešel s Usámou bin Ládinem a Ajmanem Zaváhirím, a položil tak základy IS“

STORM: IS zavedl daleko účinnější postupy, v terénu, v médiích… Al-Káida jsou lidé staré školy, která například nepočítala s tím, že by sunnité měli vraždit šíity. To ale v Iráku začal někdy před deseti lety ve velkém prosazovat Abú Mus’ab Zarkáví – za Saddáma Husajna, do americké invaze z roku 2003, přitom byl Irák zcela sekulárním státem a žádné napětí mezi obyčejnými šíity a sunnity tam nebylo. Původně i Zarkáví působil v al-Káidě, ale nakonec se kvůli svým novým metodám rozešel s Usámou bin Ládinem a Ajmanem Zaváhirím, a položil tak základy IS. A popularitě IS dnes nahrává i to, jak je proti němu al-Káida chudá.

LN: O tom, jak to dnes vypadá na územích ovládaných IS, máme poměrně málo informací, nejčastěji se mluví o spektakulárních krutých popravách a podobně. Nemáte ale pocit, že si IS zároveň umí získat značnou část tamních obyvatel?

STORM: Určitě ano, oni například zajišťují určitou sociální stabilitu, mimo jiné mají něco jako systém podpory v nezaměstnanosti, samozřejmě mají i své školství, zdravotnictví a podobně – oni budují skutečný stát. A tak zatímco IS je na Západě vnímán jen v souvislosti s terorismem, nikdo se příliš neobtěžuje zabývat se jinými rozměry a důvody, proč je tato skupina mnoha sunnitskými obyvateli když ne podporována, tak alespoň tolerována. Mnozí obyvatelé Mosulu, který IS ovládá už déle než rok, se například obávají, že město znovu dobude irácká armáda podporovaná šíitskými milicemi, což vnímají jako daleko větší nebezpečí než současný život pod vládou IS.

LN: Mají dnes podle vás západní tajné služby přehled o tom, co se na Blízkém východě skutečně děje?

„Taková organizace nemůže vzniknout z ničeho nic, podhoubí pro ni muselo vznikat léta“

STORM: Těžko říci. Podívejme se na prohlášení různých politiků – podle nich se IS najednou z ničeho nic objevil teprve loni. Což je samozřejmě naprostý nesmysl. Taková organizace nemůže vzniknout z ničeho nic, podhoubí pro ni muselo vznikat léta. A tak máme dvě možnosti: buďto někdo záměrně lže, anebo netuší, co se v regionu děje.

LN: Co je podle vás blíž pravdě?

STORM: Jsem přesvědčený, že západní vlády mají k dispozici mnoho odborníků nebo špionů, kteří situaci dobře rozumí. Avšak jejich stanoviska se zjevně ne vždy dostanou celým rozhodovacím systémem až nahoru ke klíčovým lidem. Mezi politiky často slyšíme stanoviska, které evidentně ignorují i popírají pochmurnou realitu. Zároveň ale nelze vyloučit, že i zdola přicházejí zkreslené analýzy, jejichž autoři se raději řídí heslem: pošlu nahoru to, co chtějí šéfové slyšet.

LN: Myslíte, že i západní vlády mohou k radikalizaci v muslimském světě nějak přispívat? Co jste kolem sebe slyšel, když se provalilo mučení vězňů v Abú Ghrajbu nebo na Guantánamu?

„Mučení zajatců i celá americká invaze do Iráku samozřejmě zradikalizovaly část blízkovýchodní společnosti a skupinám, jako je al-Káida, nahnaly politické body a nové rekruty“

STORM: Mučení zajatců i celá americká invaze do Iráku samozřejmě zradikalizovaly část blízkovýchodní společnosti a skupinám, jako je al-Káida, nahnaly politické body a nové rekruty. Jsem ale přesvědčený, že to byl jen jeden z katalyzátorů. Ten výbuch se možná o nějaká léta přiblížil, stejně by však k němu dříve nebo později došlo.

Je to kombinace řady vlivů – pro mnoho radikálů je boj součástí jejich náboženských povinností, k tomu je ale nutné přičíst i takové věci, jako je vnitřní vývoj v Saúdské Arábii, v Pákistánu nebo třeba i rozpad Sovětského svazu, který vyústil v radikalizaci ve Střední Asii.

LN: Jak můžeme v této souvislosti chápat fakt, že v Pákistánu část lidí v tajných službách podporuje jisté radikální skupiny, zatímco vláda jim vyhlašuje nesmiřitelný boj?

STORM: Pákistánská tajná služba ISI vlastně založila Taliban a umím si představit, že dlouhodobě udržovala i fenomén Usámy bin Ládina, protože to přinášelo nemalé peníze. Dokud je v nějaké zemi nějaké teroristické eso, tamní vedení může neustále žádat Američany o finanční a zbrojní podporu v boji proti extremismu. Jakmile takový arciterorista zmizí ze scény, opadne i zájem Spojených států. I v Jemenu to tak fungovalo, když jsem tam působil v prostředí al-Káidy.

LN: Jistý činitel jedné ze dvou libyjských vlád nedávno tvrdil, že mezi migranty mířícími do Evropy mohou být i lidé z Islámského státu. Do jaké míry se dá takovým varováním věřit, nemůže i za nimi být nějaká skrytá motivace?

„Zároveň ale za tím prohlášením libyjského činitele můžeme číst: zrušte zbrojní embargo proti Libyi, abychom tu mohli lépe bojovat proti džihádistům“

STORM: O tom, že se teroristé a aktivisté radikálních skupin mohou chtít dostat na Západ, nepochybuji, to se jistě bude dít, pokud se to neděje už teď. Oni se takovými plány ani netají. Zároveň ale za tím prohlášením libyjského činitele můžeme číst: zrušte zbrojní embargo proti Libyi, abychom tu mohli lépe bojovat proti džihádistům. Takže v tom může být určitá vypočítavost, ale i reálné jádro.

LN: Co považujete za největší úspěch své kariéry spolupracovníka západních tajných služeb, infiltrovaného mezi špičky al-Káidy?

STORM: Asi to, že jsem osobně přispěl k likvidaci velmi nebezpečného teroristy Sáliha Alího Nabhána, vůdce al-Káidy ve východní Africe, který stál za útoky v Keni v roce 2002 a nejspíš se podílel i na útocích na americké ambasády v Keni a v Tanzanii, při kterých v roce 1998 zahynulo přes 250 lidí. Pro Nabhána jsem na jaře 2009 doručil do Keni laptop a telefon BlackBerry vybavené sledovacím GPS zařízením, takže ho v září 2009 v Somálsku zlikvidoval nálet amerických vrtulníků a jeho tělo pak americké komando odvezlo, identifikovalo a nakonec shodilo do moře. Byla to společná operace dánské tajné služby PET a americké CIA.

V médiích a vlastně i v mé knize se ale daleko více píše o jiném „mém“ případu, americko-jemenském radikálním kazateli Anvarovi al-Avlakím, kterého Američané zabili dronem před pěti lety v Jemenu.

LN: Vy jste mu už v roli doubleagenta dohodil jako třetí manželku Irenu Horakovou, požadovanou „konvertitku ze Západu“, která mimochodem pocházela z české krajanské komunity v Chorvatsku. A když jste ji k němu do Jemenu přes Vídeň vypravoval, měla u sebe sledovací zařízení i ona…

STORM: Jenže ten kufr s věcmi musela nechat v Saná, takže CIA byla velmi zklamaná, že tato operace selhala. Později jsem ale přímo Avlakímu poslal flashdisk s nějakými texty, o které mě požádal, a který předtím rovněž prošel rukama amerických specialistů.

LN: Od tajných služeb jste se odvrátil mimo jiné proto, že vám nevyplatily odměnu pět milionů dolarů vypsanou za Avlakího. Jste si ale jistý, že právě ten flashdisk přispěl k jeho vystopování a zabití?

„Já například vůbec nemohu vyloučit, že ve skutečnosti Američané těch pět milionů předali Dánům, jenže ti mi je nevyplatili, protože naše zákony zakazují účast na takových operacích, jako bylo zabití Avlakího“

STORM: Můj řídící důstojník ze CIA Michael posléze uznal moji roli, kromě toho velmi pochybuji, že by Spojené státy v té době v Jemenu paralelně podnikaly jinou, prakticky totožnou akci. Druhá věc ale je, proč jsem nedostal peníze. Já například vůbec nemohu vyloučit, že ve skutečnosti Američané těch pět milionů předali Dánům, jenže ti mi je nevyplatili, protože naše zákony zakazují účast na takových operacích, jako bylo zabití Avlakího. Kde ty peníze skončily, raději nebudu spekulovat.

LN: Vy jste byl nejprve přesvědčeným islamistou, pak jste islamisty zradil, když jste začal skrytě pracovat pro některé tajné služby. Nakonec jste zradil i je…

STORM: Ale nejprve ony zradily mne, řadou lží a úskoků. Byl jsem dlouho velmi loajální, do boje proti teroru jsem vkládal i své peníze… A oni mi lhali ohledně udělení trvalého pobytu v Dánsku pro moji jemenskou manželku i ohledně peněz…

LN: Mnohá vaše tvrzení obsažená v knize jsou podepřena řadou písemných důkazů, ale také třeba vámi skrytě pořízenými nahrávkami vašich rozhovorů s lidmi ze CIA a PET. Když jsem to četl, hned jsem si vzpomněl na legendární modré šaty Moniky Lewinské… Proč jste si schovával důkazy proti svému zaměstnavateli?

„V jednu chvíli se dokonce objevila i možnost, že by mě CIA mohla záměrně zabít společně s teroristy, v jejichž společnosti jsem se v tu chvíli v Jemenu pohyboval“

STORM: Znovu opakuji, tohle začaly tajné služby vůči mně, ony mne v mnoha ohledech podtrhly, obelhaly. V jednu chvíli se dokonce objevila i možnost, že by mě CIA mohla záměrně zabít společně s teroristy, v jejichž společnosti jsem se v tu chvíli v Jemenu pohyboval. Takže jsem si začal pořizovat důkazy o jejich podivných aktivitách, rozhazování peněz dánských daňových poplatníků při prostopášných výletech lidí z PET do zahraničí a podobně.

LN: O vašem pobytu v Česku se bude smět psát až po vašem odjezdu, tisková konference je jen pro zvané… Jsou to nezbytná bezpečnostní opatření, nebo tak trochu i součást propagace vaší knihy?

STORM: Od doby, kdy jsem před dvěma lety odhalil svou totožnost, kdy vyšlo najevo, že jsem v řadách radikálů působil pro druhou stranu, mi začaly přicházet různé hrozby, včetně přímých výzev k mému zabití, a to i od lidí, kteří mě osobně dobře znali. Avlakí byl pro mnoho lidí vzorem a hrdinou, takže můj příspěvek k jeho likvidaci rizika jen zvýšil. Při veřejných akcích proto musím být pořád velmi opatrný.

LN:V knize popisujete i léta vašeho přetvařování, lhaní vašim blízkým, abyste skryl své skutečné aktivity a dokázal neustále udržovat a oddělovat své protichůdné identity. Je něco, čeho litujete, co jste takovým způsobem života ztratil?

STORM: Samozřejmě si to vyžádalo daň na mém životě, psychickém zdraví, trpěl jsem pak posttraumatickou stresovou poruchou. Ztratil jsem ale i některé přátele, a hlavně svou velkou životní lásku, svou manželku.

Storm a jeho život v al-Káidě

Foto z knihy Agent Storm. Můj život v al-Káidě a CIA

  • Morten Storm se narodil v lednu 1976 v Dánsku do rozvrácených rodinných poměrů. Mládí strávil s pouličními zločineckými gangy, což ho dovedlo do zvláštní školy i do vězení.
  • K přijetí islámu ho koncem 90. let inspirovali někteří přátelé a četba knihy o proroku Muhammadovi. Storm – nyní už pod jménem Murad ad-Denemarki – se postupně dostal do užších kruhů islámských radikálů, cestoval i na Střední východ, kde se mu podařilo proniknout ke špičkám al-Káidy.
  • Po několika letech se však Dán – údajně pro vnitřní nesouhlas s teroristickými útoky proti nevinným civilistům – rozhodl přeběhnout a začal mezi islamisty pracovat pro tajné služby Dánska, USA a Velké Británie.
  • Na podzim 2012 se po vzájemných rozepřích rozhodl toto své angažmá zveřejnit a neodradila ho od toho ani mnohamilionová nabídka Kodaně za mlčení.
  • Česko Storm navštívil u příležitosti vydání české verze své knihy Agent Storm – Můj život v al-Káidě a CIA nakladatelstvím Vyšehrad. Kniha kromě světa radikálních islamistů nabízí často i velmi nelichotivý obraz tajných služeb. Na psaní a hlavně ověřování Mortenova příběhu se podíleli i američtí novináři a znalci Blízkého východu Tim Lister a Paul Cruickshank.

Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?

Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...