Tempo růstu české ekonomiky letos zřejmě poklesne

Růst českého hrubého domácího produktu (HDP) by měl z loňských 2,5 procenta podle odhadů ekonomů zbrzdit na dvě procenta. Zpomalení ekonomiky s sebou nese i pomalejší růst mezd než dosud. Důvodem, proč si mzdy udrží navzdory ochlazování hospodářství relativně vysoké tempo, je přehřátý pracovní trh – lidé firmám budou nadále chybět.

Vojtěch Wolf 13.1.2020
Hospodářský růst. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hospodářský růst. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Hospodářský růst.

Hospodářský výkon České republiky v roce 2020 nejspíš zpomalí. Růst hrubého domácího produktu (HDP) by měl z loňských 2,5 procenta podle odhadů zbrzdit na dvě procenta. „Dynamika české ekonomiky by měla být tlumena dopady zpomalení světové ekonomiky a riziky z vnějšku. Ekonomický růst bude tažen především spotřebou domácností, která by měla odrážet stále silnou mzdovou dynamiku, nízkou míru nezaměstnanosti i razantní zvýšení starobních důchodů,“ říká mluvčí resortu financí Zdeněk Vojtěch.

Zpomalení ekonomiky s sebou nese i pomalejší růst mezd než dosud. Zatímco loni dle odhadů ekonomů průměrná mzda vzrostla o sedm procent a přesáhla 34 tisíc korun hrubého, letos se v průměru zvedne kolem šesti procent. V absolutním vyjádření si lidé polepší o zhruba dva tisíce korun – průměrná mzda patrně přesáhne 36 tisíc korun hrubého. Důvodem, proč si mzdy udrží navzdory ochlazování hospodářství relativně vysoké tempo, je přehřátý pracovní trh.

Trh práce

„Nominální růst mezd by měl podle prognózy v roce 2020 dosáhnout 6,2 procenta. To souvisí s problematikou nedostatku lidí a firmy se musí velmi snažit a motivovat své pracovníky, aby je byly schopné udržet,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Očekávané zpomalení ekonomiky tak problém s nedostatkem lidí nevyřeší.

Očekávané zpomalení ekonomiky problém s nedostatkem lidí nevyřeší. I když některé firmy už započaly s redukcí zaměstnanců a další se přidají, na trhu práce se to ještě neprojeví. Uvolnění pracovníci velmi snadno nejdou uplatnění jinde. Míra zaměstnanosti zůstane v blízkosti historického rekordu. Podle prognóz se vyšplhá někam ke 2,3 procenta, což znamená stále nejlepší výsledek v celé EU.

„Na trh práce nyní vstupují slabší populační ročníky, které ani zdaleka nepokryjí jeho současné potřeby. Nováčků přicházejících na trh a nastupujících na své první pracovní angažmá je již méně než sto tisíc, zatímco na začátku devadesátých let minulého století jich bylo přes 150 tisíc,“ říká ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Žádné velké propouštění se proto nečeká.

„Celková situace na pracovním trhu je nadále pozitivní, i přes velkou nejistotu v automobilovém průmyslu, který se obává dopadů nových ekologických předpisů EU na počty zaměstnanců. Výrobní sektor sice již tolik nenabírá nové zaměstnance, ale intenzivní nábory pokračují v maloobchodě, IT, technických pozicích a v některých oblastech veřejného sektoru. Proto nečekáme nárůst nezaměstnanosti, ale spíše její stagnaci,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru společnosti ManpowerGroup.

„I když některé firmy už započaly s redukcí zaměstnanců a další se přidají, na trhu práce se to ještě neprojeví. Uvolnění pracovníci velmi snadno nejdou uplatnění jinde,“ potvrzuje trend Horská. Míra zaměstnanosti zůstane v blízkosti historického rekordu. Podle prognóz se vyšplhá někam ke 2,3 procenta, což znamená stále nejlepší výsledek v celé EU.

Mzdy

Kdo může čekat, že si platově polepší? Přinejmenším ti, kdo pobírají minimální a zaručenou mzdu. Minimální mzda totiž od ledna už poněkolikáté za poslední léta vzroste a bude nově činit 14 600 korun. S tou se navíc zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší možný výdělek odstupňovaný podle složitosti práce, namáhavosti a odpovědnosti, kterou s sebou nese. Její rozsah dnes činí 13 350 až 26 700 korun měsíčně. Od začátku letošního roku to je 14 600 až 29 200 korun.

Mzdy rostou procentuálně nejrychleji u podprůměrně hodnocených pracovních pozic a především u těch, které se nejvíce odvíjejí od minimální mzdy. Téměř 70 procent zaměstnanců v soukromém sektoru má nižší mzdu, než je průměrná. Pod tímto průměrem se pohybují především nespecializovaní pracovníci.

„Mzdy rostou procentuálně nejrychleji u podprůměrně hodnocených pracovních pozic a především u těch, které se nejvíce odvíjejí od minimální mzdy. Téměř 70 procent zaměstnanců v soukromém sektoru má nižší mzdu, než je průměrná. Pod tímto průměrem se pohybují především nespecializovaní pracovníci ve výrobě, logistice, maloobchodu, hotelnictví a restauracích, administrativní pracovníci nebo zákaznický servis,“ říká Halbrštát. Zásadní vliv růstu minimální mzdy na celkový růst příjmů potvrzují i další.

„V rámci nových volných pracovních pozic kupodivu stále ještě narůstá podíl míst vyžadujících maximálně základní vzdělání. Navíc má dojít k dalšímu nárůstu minimální mzdy o téměř deset procent. V roce 2020 bych proto očekával nadprůměrný růst mezd – a to až kolem sedmi procent – spíše v odvětvích s nižšími mzdami, jako je stavebnictví, ubytování a veřejné stravování. K nim se pojí také vzdělávání, kde se vláda bude i letos snažit zlepšit zoufalé platové poměry,“ říká analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Největší rizika

Polepší si i zaměstnanci veřejné sféry. Těm porostou platy plošně o 1500 korun, učitelům se pak příjmy zvýší o deset procent. „Z důvodu růstu minimální mzdy a platů učitelů budou růstu mezd opět vévodit pomocné práce, kultura, sociální péče a vzdělávání následované veřejnou správou,“ vyjmenovává ekonomka Horská. Neustálé přidávání je však problém pro firmy.

„Ve veřejné sféře dostávají zaměstnanci průměrně zhruba o dva tisíce korun měsíčně více, což je pro řadu soukromníků problém. Eráru se zkrátka velmi těžko konkuruje, zvláště pokud mluvíme o menších firmách. Ještě větší problém ale vidím v počtu úředníků, který se za poslední roky zvýšil o desítky tisíc. Státní správa zkrátka bobtná a dostává plošně stále vyšší platy, aniž by se kdokoliv zabýval efektivitou jednotlivých zaměstnanců,“ říká Dlouhý. Podle expertů přitom rozdíl bude přetrvávat a stát bude stále štědřejší než soukromníci.

Největším rizikem pro tuzemskou ekonomiku budou opět globální faktory, do jaké míry odezní riziko obchodních válek, jak se podaří dotáhnout brexit, a především jak se evropský automobilový trh popere s nástupem nových přísnějších emisních norem. Loňský propad výroby automobilů v Německu o deset procent naznačuje, k jak velkým změnám v tomto odvětví dochází, což je riziko i pro tuzemskou ekonomiku.

„I letos by měl pokračovat trend posledních let, kdy růst platů je rychlejší ve veřejné správě než v soukromé. Zatímco růst mezd v soukromé sféře by měl letos zpomalit k pěti procentům, v netržních odvětvích by se měl udržet nad šesti procenty,“ domnívá se Jakub Seidler, hlavní ekonom ING. Jaká jsou vůbec největší rizika pro vývoj české ekonomiky? Nejčastěji se skloňují horší výsledky německé ekonomiky, na kterou je naše hospodářství silně navázáno, a stále přetrvávající nejistota ohledně vystoupení Spojeného království z EU.

„Hlavní výzvou pro firmy i domácnosti bude nepropadnout atmosféře strachu z recese. Právě takový pokles nálady by skrze snížené výdaje na spotřebu a investice mohl recesi přiblížit. Výzvou pro českou ekonomiku letos bude, aby firmy včas rozpoznaly, že se vývoj v zahraničí začíná zlepšovat a že je třeba využít nově se objevujících příležitostí,“ říká Skořepa. Podle Dlouhého je velkým rizikem pro firmy jednoznačně další regulace a velké podléhání ANO vládnímu koaličnímu partnerovi – ČSSD a odborům.

„Největším rizikem pro tuzemskou ekonomiku budou opět globální faktory, do jaké míry odezní riziko obchodních válek, jak se podaří dotáhnout brexit, a především jak se evropský automobilový trh popere s nástupem nových přísnějších emisních norem. Loňský propad výroby automobilů v Německu o deset procent naznačuje, k jak velkým změnám v tomto odvětví dochází, což je riziko i pro tuzemskou ekonomiku, kde automobilový sektor představuje téměř desetinu HDP,“ dodává Jakub Seidler.

Mobilní data v Česku jen tak nezlevní

Ceny mobilního volání a internetu jsou stále velkým politickým tématem. Čechy zajímá, proč platí operátorům víc, než je běžné v okolních zemích. Vláda už roky slibuje, že se to změní. Své o tom ví exministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). Ta loni na jaře ve funkci skončila i kvůli výroku, že si Češi za drahá data mohou sami – málo je využívají. Skočila na jednu z taktik operátorů. Ti tvrdí, že Češi o data nestojí, a oni z něčeho musejí platit náklady na vybudování sítě, nemohou proto zlevnit.

Nováková ale nezmínila druhou část problému – Češi mobilní data využívají málo, protože jsou ve srovnání s dalšími zeměmi drahá. I nový ministr Karel Havlíček (za ANO) se musí hodně snažit, aby nepadl do stejné pasti. Premiér Andrej Babiš (ANO) léta slibuje, že zařídí zlevnění. A protože zásadní změna nepřichází, je snadné hodit vinu na některého ministra, případně náměstka. Ceny mobilních dat stály částečně i za koncem ministra Jana Mládka (ČSSD) před dvěma lety – jeho náměstek Lubomír Bokštefl na několikátý dotaz, proč nejsou v Česku ceny jako v Polsku, odvětil, že kdo chce polské ceny, měl by jet do Polska.

Spíše rok 2022

Resort průmyslu se s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) snaží pomoci zlevnění mobilních služeb. Výsledky jsou ale zatím jen dílčí. Loni se konečně podařilo dotáhnout a schválit novelu zákona o elektronických komunikacích, jež posiluje pozici zákazníků vůči operátorům. Od letošního dubna bude snadnější od nich odejít a přejít k jinému. I to má vliv na ceny. Nyní mohou operátoři počítat s tím, že mají část klientů uvázaných smlouvami. Tato jistota ale skončí. Odejít budou moci snadno i ti, kdo se upsali.

Nové tarify, které operátoři ukazují, jsou především snahou udržet si zákazníky, aby s prvním dubnem nezačali utíkat ke konkurenci. Ceny sice klesají, ovšem ne tak, jak je třeba. Žádný z českých operátorů nenabízí natolik výhodné tarify, jaké jsou běžné v řadě evropských zemí. Relativně slušnou nabídku dostanou jen ti, kdo jsou ochotní za měsíc utratit více než tisíc korun. Za 250 korun, za což jsou v Polsku nebo Rakousku zajímavé nabídky plné volání i dat, toho Čech moc nedostane. Tedy pokud nevolá přes korporátní tarify, ty jsou v Česku historicky zlomkem běžných cen.

Hlavní změnu pro domácnosti má přinést až příchod čtvrtého operátora, tedy někoho, kdo by se trojici O2, T-Mobile a Vodafone postavil a atraktivní cenou se pokusil získat pro sebe podíl na trhu. Jenže ani to není jednoduché. Aby mohl nový hráč přijít, musí mít přidělené frekvence. Ty v Česku může získat v chystané aukci. Původně měla být nejpozději loni na podzim, pak se začalo mluvit o lednu 2020. A ministr průmyslu Havlíček stále častěji mluví o odkladu. Obává se, že by aukce nového operátora přinést nemusela. Tedy že se tu měsíce pracuje na něčem, co místo zlepšení trhu a nižších cen přinese nakonec další zabetonování pozic současných operátorů.

Výsledek aukce totiž není zaručený. Cílem je čtvrtého operátora zvýhodnit, aby vůbec přišel. Na druhé straně ale jsou právní týmy současných operátorů a snaží se maximálně tlačit, aby neztratili svou pozici. I když ČTÚ těmto tlakům odolává (většinu připomínek operátorů dokázal smést ze stolu), ministr stejně jako další lidé s politickou odpovědností už tak odolní být nemusejí. Aukce může skončit soudními spory, arbitrážemi nebo jen nezdarem.

Tato nejistota zatím vede jen k odsouvání aukce, tedy i možného příchodu čtvrtého operátora. Pokud ČTÚ vyhlásil aukci již v lednu, mohl by mít v červenci nový operátor přidělené frekvence a v létě 2021 by mohl vstoupit na trh. Zatím se ale vše sune spíše k roku 2022.

Roman Šitner

Nový rok s vyšší rodičovskou

Rodiče dětí mladších čtyř let mohou počínaje 1. lednem čerpat místo dosavadních 220 tisíc celkem 300 tisíc korun rodičovského příspěvku. A pokud se jim narodila dvojčata či vícerčata, pak 450 tisíc korun místo současných 330 tisíc. Navíc mohou svou ratolest dávat na dvojnásobně delší dobu do jeslí či dětské skupiny, aniž by se jim příspěvek krátil. Vláda doslova na poslední chvíli položila pod vánoční stromek dlouho očekávaný dárek: zvýšila celkový rodičovský příspěvek.

Podmínkou čerpání zvýšeného limitu je, aby dítěti k 1. lednu 2020 byly méně než čtyři roky a aby jeho rodiče k tomuto datu měli na rodičovský příspěvek platný nárok. Tedy aby příspěvek dostali vyplacený ještě přinejmenším za leden 2020 (s výplatou v únoru 2020). Kvůli limitu maximální měsíční dávky ale ne všechny rodiny stihnou vyčerpat celou částku. Rodin, jež na větší peníze dosáhnou, je v současnosti dle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) asi 280 tisíc. Jejich počet rozšíří ty, v nichž se dítě narodí letos. Netýká se tedy rodičů, kteří již čerpání rodičovského příspěvku ukončili.

Měsíční rodičovský příspěvek

Poslanci odklepli také zvýšení počtu hodin, po které může dítě mladší dvou let – a jehož otec či matka pobírá rodičovský příspěvek – pobývat v předškolním zařízení. Doposud mohly takové děti trávit čas v jeslích či dětské skupině maximálně 46 hodin měsíčně. Od ledna se tento limit zdvojnásobuje na 92 hodin. U dětí nad dva roky se docházka do předškolního zařízení nesleduje. Celkový limit se těm, kdo mají podle novely nárok na zvýšení, zvedne automaticky. To umožňuje buď zvýšení měsíčně pobírané částky, anebo prodloužení doby čerpání. Anebo kombinaci obojího.

Rodiče, kteří nechtějí měnit měsíční částku, se nemusejí starat o nic. Na účet jim bude chodit stále stejná částka, a to až do vyčerpání limitu nebo do završení čtvrtého roku věku dítěte. To znamená, že pokud by původní limit 220 tisíc korun vyčerpali dříve, doba vyplácení se jim automaticky prodlouží. Pokud tedy například někdo pobírá deset tisíc korun měsíčně, bude s touto částkou moci zůstat s dítětem doma o osm měsíců déle. Ti, jejichž dítěti se blíží čtvrté narozeniny, však budou chtít peníze čerpat rychleji. Tito rodiče si musejí sami o úpravu měsíční výše požádat.

Mohou tak učinit na úřadu práce osobně, písemně nebo elektronickým formulářem, který je dostupný na internetových stránkách tohoto úřadu. Výši měsíčního příspěvku mohou měnit jednou za tři měsíce. Měsíční rodičovský příspěvek záleží na několika faktorech. Vedle celkového limitu a výše předchozích příjmů rodiče (počítá se průměrný hrubý příjem v posledních 12 měsících), je to doba čerpání příspěvku. Tu si může každý rodič určit sám. Je na jeho rozhodnutí, zda chce pobírat měsíčně více, zato však po kratší dobu, anebo si naopak peníze rozdělit do delšího období.

Příklad – matka s platem 30 tisíc korun hrubého, jíž se narodí dítě v lednu 2020, chce po skončení mateřské dovolené být doma dalších 36 měsíců. V takovém případě bude podle webové kalkulačky Penize.cz měsíčně dostávat 8333 korun. Pokud by chtěla být doma jen dva roky, bylo by to 12 500 korun. Ve všech případech, i kdyby byl předchozí plat rodiče třeba 200 tisíc korun, maximální možný měsíční příspěvek odpovídá částce, kterou předtím matka pobírala coby peněžitou podporu v mateřství.

Maximální limit příspěvku, který pobírá matka dítěte po dobu 28 týdnů takzvané mateřské dovolené, je 41 460 korun. U rodičů, kteří nemohou předchozí příjmy doložit (například studenti, živnostníci či nezaměstnaní), je měsíční limit deset tisíc korun u jednoho dítěte a 15 tisíc u dvojčat či vícerčat. Nadále platí, že rodič může při pobírání příspěvku pracovat.

Dva návrhy

Při rozhodování mohou rodiče využít konzultační služby, které nabízí MPSV. Ministerstvo mimo jiné zřídilo specializovanou horkou linku a e-mailovou poradnu. Informace o nich jsou k nalezení na internetových stránkách MPSV v záložce Rodičák. Různé webové portály také nabízejí kalkulačku pro výpočet příspěvku. Novelu zákona o státní sociální podpoře, která výši rodičovského příspěvku upravuje, posvětila po velkých diskusích a s řadou rozzlobených rodičů na pozadí Poslanecká sněmovna 17. prosince.

Zákonodárci hlasovali o dvou návrzích. Vedle vládního, jenž prošel, nejprve o pozměňovacím návrhu horní komory parlamentu. Ten navrhoval vymezit okruh příjemců zvýšeného příspěvku pouze věkem dítěte. Řada rodičů s dětmi, jimž v lednu 2020 ještě nebudou čtyři roky, zejména matek samoživitelek, se totiž již vrátila do práce, protože si kvůli svému nízkému celkovému příjmu rozložila čerpání příspěvku do méně let. Tito rodiče už nyní na dočerpání zvýšeného limitu nárok nemají. Dle opozičních stran jde o diskriminaci nízkopříjmových rodin a porušení ústavy.

Takových rodin je podle odhadů asi 70 tisíc. Někteří opoziční politici, například místopředseda parlamentního výboru pro sociální politiku Jan Bauer (ODS), vyjádřili očekávání, že se tyto rodiny obrátí na Ústavní soud. „Jejich šance přitom nejsou malé,“ řekl Bauer.

Ivana Pečinková

Rekordní růst důchodů pokračuje

Podle současných pravidel se penze navýší vždy v lednu podle toho, jak vzrostly ceny a mzdy. Zatímco inflace se promítá do výplaty dávky celá, vyšší platy jen z poloviny. Tato povinná valorizace znamená přidání 220 korun k základní výměře, která je pro všechny důchody stejná. Ta dosud činí 3270 korun. Dále se ze zákona zvedá procentní, tedy zásluhová složka o 5,2 procenta. Plošné navýšení o dalších 151 korun je rozhodnutím vlády. Valorizace se týká všech důchodů, tedy starobních, invalidních a pozůstalostních penzí, které dohromady pobírají v Česku skoro tři miliony lidí.

Výpočet podle zmíněného vzorce ukazuje, že lidem s nižšími důchody se částka zvedne procentuálně více než těm s vyššími. V absolutních číslech ale ti, kdo pobírají menší penze, dostanou přidáno méně. Podle propočtů ministerstva financí se například lidé, kteří brali dosud 5000 korun, dočkají od ledna zvýšení o 460 korun. Ti, jejichž důchod činil deset tisíc korun, dostanou o 720 korun více, a lidé s vysokými důchody například 20 tisíc dostanou přidáno 1240 korun. Podle MPSV se devíti z deseti penzistů zvýší od ledna důchod alespoň o 750 korun měsíčně na minimálně 11 450 korun.

Kritika a obrana valorizace

Zvýšení nad rámec zákonem stanovené valorizace má i kritiky – zatěžuje totiž státní rozpočet ve výši několika miliard korun ročně. „Rychlejší než zákonem stanovený růst penzí neovlivní veřejné výdaje jen letos, ale v důsledku nárůstu základu pro valorizaci důchodů i v dalších letech. Z tohoto pohledu jej lze vnímat jako krok, který zvyšuje dlouhodobou nerovnováhu veřejných financí. Roste také riziko dalšího zpřísnění střednědobého rozpočtového cíle stanoveného Evropskou komisí, což by znamenalo, že se české vládě zmenší prostor pro případnou fiskální stimulaci ekonomiky,“ říká Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady.

„Když už bych tedy měla zvyšovat penze nad rámec zákonné valorizace, volila bych raději formu jednorázového příspěvku,“ dodává. Ostatně premiér Andrej Babiš ještě coby ministr financí prosazoval v roce 2015 také jen jednorázové přidání. Nad mimořádným zvýšením se pozastavuje i důchodový expert Vladimír Bezděk. „Problém je, že toto opatření bude platit i v následujících letech. Efekt tohoto jednoho rozhodnutí bude v systému dalších 40 let. Když to nasčítáte, celkový náklad této jedné valorizace v následujících letech bude třeba 200 miliard,“ řekl v říjnu v rozhovoru pro LN.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové to však bylo nutné. „Těm důchodcům se to dlužilo. Vezměte si, jaké byly valorizace důchodů před pěti lety. Naše navýšení o 900 korun je vyšší, než udělala předchozí vláda za pět let,“ připomněla na podzim v rozhovoru s LN.

„Vzpomeňte si, když se důchodcům ročně přidávalo jen okolo 40 korun. Našla jsem dopisy z let 2011 a 2012, kdy důchodci psali na ministerstvo, co mají dělat, jak mají v Praze platit nájem. Oficiální odpovědi ministerstva financí, když mu vládl Miroslav Kalousek (nyní předseda poslaneckého klubu TOP 09 – pozn. red.), byly v duchu‚ tak bydlete společně, třeba jako studenti‘,“ oponuje skeptickým hlasům šéfka financí.

Vojtěch Wolf

Česká ekonomika v roce 2020

  • Dva až 2,7 procenta HDP

O tolik by se měl podle odhadů v nadcházejícím roce zvýšit hrubý domácí produkt Česka; horní mez je optimistická předpověď Hospodářské komory ČR.

  • +6 procent

Zhruba o tolik vzroste průměrná mzda, a překoná tak hranici 36 tisíc korun hrubého. O 1250 korun na 14 600 korun od ledna vzroste minimální mzda.

  • +10 procent

Platy učitelů a dalších pracovníků v regionálním školství vzrostou o desetinu – 1500 korun dostanou plošně přidáno státní zaměstnanci (mimo školství), současně je od ledna zrušena nejnižší stupnice platových tarifů.

  • O 900 korun od ledna vzroste průměrný starobní důchod

K základní výměře dostanou všichni důchodci přidáno 220 korun* + 5,2 %** z individuální výměry, tedy průměrně 529 korun + 151 korun činí takzvaná dodatečná částka.

*Stejná pro všechny typy důchodů; v případě souběhu více důchodů náleží jen jednou.

**V případě souběhu více důchodů se o 5,2 % zvyšuje individuální výměra každého důchodu, ale dodatečná částka 151 Kč náleží jen jednou.

  • Rekordně nízká míra nezaměstnanosti

v Česku pod třemi procenty by se podle odhadů mohla zhoršit jen o pár desetin procenta, Česko by si nadále mělo letos udržet v Evropské unii pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.