Lidovky.cz

Temelín: Posedlost ohrožením přicházejícím z Ruska

Slovensko

  11:38

Přestaňme sledovat výhradně zájmy Moskvy. Brzy nás totiž ve vztahu k naší energetické bezpečnosti může zajímat i Berlín.

foto: © Reuters, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Která firma by měla vyhrát tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín? Tato otázka je v českém prostředí značně aktuální. Nevládní nezisková organizace Evropské hodnoty proto ve čtvrtek 11. října uspořádala debatu Mají Rusové dostavovat Temelín? S touto představou v debatě nesouhlasil Roman Joch ředitel Občanského institutu a bývalý poradce premiéra Petra Nečase. Jeho článek již ČESKÁ POZICE zveřejnila. Opačný názor na tento problém zastával analytik Diplomat Services Ondřej Šlechta.

KOMENTÁŘ Ondřeje Šlechty / Kritici „ruské“ účasti připomínají, že problematiku dostavby třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín (JET) nelze redukovat pouze na ekonomické otázky. Roman Joch připomněl, že z hlediska českých národních zájmů a provázanosti ruských firem s kremelským režimem není správné mít „všechna zlatá vejce v jednom košíku.“

S tím nelze nesouhlasit. Navzdory tomu se otázka české závislosti na ruském plynu a ropě s problémem dostavby Temelína výrazně míjí.

Energetická bezpečnost

Máme-li energetickou bezpečnost definovat jako stav plynulých dodávek surovin za přijatelné ceny, které jsou ekologicky příznivé, je třeba se ptát, jak můžeme současný mix energetických dodávek nahradit a současně nevyloučit žádný z aspektů. Je známo, že dovážíme 70 procent plynu a zhruba 67 procent ropy z Ruské federace. Pro Jadernou elektrárnu Dukovany dovážíme ruské palivo do ruského reaktoru, zatímco do prvního a druhého bloku JET dovážíme ruské palivo do amerického reaktoru.

I ruská energetická diplomacie, bezpochyby využívaná k politickému nátlaku, má své limity

Energetická bezpečnost je ale více než otázkou kalkulací problémem duchovních hodnot, o které nám jde, a politického výkladu. Budeme-li například na rusko-ukrajinskou plynovou krizi z přelomu let 2008 a 2009 nahlížet a priori s nedůvěrou k Rusku, bude se nám jakákoli účast Rusů ve strategických energetických projektech zdát nedůvěryhodná. Přitom kupříkladu v lednu 2009 Rusko snížilo dodávku plynu na úroveň odpovídající kontraktům s Evropou. Během války s Gruzií v roce 2008 Rusko dodávky energie do této země nepřerušilo.

I ruská energetická diplomacie, bezpochyby využívaná k politickému nátlaku, však má své limity. K nim ji nutí jednak snaha prodat co nejvíce surovin s ohledem na „úzce zaměřenou ekonomiku“, jednak uvědomění si faktu, že řada dodavatelských států v Evropě zahájila projekty, které mají energetickou závislost na Rusku snížit. Analogicky lze k problému přistoupit i na příkladu dostavby jaderných elektráren a dodávek jaderného paliva.

Palivo

V případě dostavby dalších bloků JET má platit, že Kreml by neměl být jediným kritériem „energetické nebezpečnosti“. Je třeba zvážit politické dopady stejně jako ekonomické otázky. V minulosti se ukázalo, že zvětšení monopolu jednoho energetického dodavatele bylo navzdory všem s tím spojeným negativním dopadům cestou k eliminaci jiných bezpečnostních rizik.

Je nadále v kompetenci zákazníka zvolit si dodavatele jaderného paliva a také ho kdykoli změnit, což se stalo u prvních dvou bloků JET

Když se v roce 2010 kvůli konstrukční nepevnosti ukázala nevhodnost amerických palivových článků pro první a druhý blok JET, rozhodla se společnost ČEZ po deseti letech vyměnit Westinghouse za ruskou firmu TVEL. Zároveň tento příklad ukazuje, že obavy ze zvýšení závislosti na Rusku jsou liché.

Je totiž nadále (a také to tak zůstane) v kompetenci zákazníka zvolit si dodavatele jaderného paliva a také ho kdykoli změnit, což se stalo u prvních dvou bloků JET. Tento málo zdůrazňovaný fakt nedávno potvrdil i viceprezident společnosti Rosatom Kiril Romancov.

Příklady ze světa

Na rozdíl od závislosti na dovozu plynu a ropy z Ruska, která je dlouhodobá a její diverzifikace otázkou dlouhodobých investic s nejistou návratností, není problém se jaderným palivem dopředu zásobit. Zároveň můžeme dodavatele změnit z důvodů nejen technicko-ekonomických, ale i politicko-bezpečnostních.

Pokud jde o samotnou dostavbu JET, příklady ze světa ukazují, že účast ruských firem v jaderných projektech nemusí být považovaná za bezpečnostní riziko. A to nejen v případě států jihovýchodní Asie, do nichž se pozvolna začíná přesouvat zájem ruského jaderného průmyslu poté, co část Evropy ohlásila ústup od jaderné energetiky, ale i v případě členských zemí NATO.

Pokud se Temelín dostaví a bude produkovat energii vhodnou jen na export, otevře se možnost jejího prodeje do přenosových sítí v Německu a Rakousku

Příkladem může být sousední Slovensko, kde se na dostavbě Jaderné elektrárny Mochovce podílely firmy Siemens a Rosatom. Zřejmě nejzajímavější akvizici pak představuje plán na výstavbu elektráren Akkuyu a Sinop v Turecku, kterou by měl provést Rosatom a zároveň se stát jejich stoprocentním kapitálovým vlastníkem.

Možná i Německo

Debata o dostavbě JET se neustále vyhrocuje, ale jak již řada expertů zdůraznila, Temelín se nakonec vůbec nemusí stavět. Pokud energetická náročnost hospodářství České republiky dlouhodobě klesá, jak naznačují některé analýzy Českého statistického úřadu, nabývá diskuse o smyslu dostavby JET na významu.

Debata o bezpečnostních rizicích pro ČR je sice mnohdy jednostranně posedlá ohroženími z Ruska, ale výstavba nových kapacit jaderných elektráren se může rychle stát klíčovou bezpečnostní otázkou ve vztahu ke střední Evropě. Pokud se Temelín dostaví a bude produkovat energii vhodnou jen na export, otevře se možnost jejího prodeje do přenosových sítí v Německu a Rakousku.

Jaderná energetika by se proto v budoucnu mohla vzhledem k jasně negativnímu postoji Německa, na kterém se překvapivě shoduje celé jeho politické spektrum, stát katalyzátorem dynamických změn ve vztazích středoevropských států. Přestaňme sledovat výhradně zájmy Moskvy. Brzy nás totiž ve vztahu k naší energetické bezpečnosti může zajímat i Berlín.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.