Jedním ze symbolů New Yorku jsou bezesporu žluté taxíky. Ve skutečnosti už ale ulice tohoto amerického velkoměsta brázdí více taxíků černých. Je jich přes 14 tisíc, jsou neoznačené a zákazník si je může přivolat prostřednictvím aplikace Uber. Stačí kliknout, zvolit místo vyzvednutí a doslova za pár minut už člověk jede. Nepotřebuje přitom ani hotové peníze. Jízdné se mu strhne z platební karty, jejíž číslo si aplikace pamatuje.
Uber v tom není sám. Na podobném principu funguje celá řada konkurentů. Ať už je to Gett, či Lyft, který se proslavil růžovými kníry připevněnými na předku vozidla. Odlišit se není snadné, například společnost SheTaxis proto zaměstnává jen ženy a muže sveze jen jako doprovod jiné ženy. Důvod? Jednak snaha oslabit nadvládu mužů v tomto odvětví a pak také přesvědčit zákaznice o bezpečnosti tohoto druhu přepravy po několika případech sexuálního obtěžování a znásilnění. Především v Asii je zase populární stejný způsob objednávání dodávek a pickupů.
Provokatéři ze Silicon Valley
V čem je ovšem Uber jedinečný, je rozruch, který při své expanzi v domovských USA způsobuje. Na rozdíl od většiny firem, které se drží zavedených trhů, totiž působí už ve třech stovkách měst v 60 zemích. A tam všude ho taxikáři nenávidí, protože jim přebírá klientelu. Řidiče láká na vyšší výdělky, a pokud nejde o limuzínový servis, nevyžaduje od nich ani žádnou profesní licenci, která je v mnohých městech drahá a zájemci o ni musí složit těžké zkoušky.
Londýnští taxikáři kvůli Uberu blokovali ulice, v Německu jeho řidičům propichovali pneumatiky, ve Francii pár aut i vzplálo. Tam, kde taxikářská lobby hodně zatlačila, došlo i na úřední zákazy této služby.
Londýnští taxikáři kvůli Uberu blokovali ulice, v Německu jeho řidičům propichovali pneumatiky, ve Francii pár aut i vzplálo. |
Jeden německý soud například zakázal nejen provozování, ale i využívání Uberu, a to pod pokutou až 250 tisíc eur, v přepočtu zhruba 6,8 milionu korun. Radnice v kanadském Torontu naopak progresivně odhlasovala vytvoření nové legislativy, která bude nové způsoby soukromé osobní přepravy reflektovat. Tamní zastupitelé firmu požádali, aby své podnikání v tomto městě do té doby pozdržela, což Uber odmítl. Své o tom vědí i na sousedním Slovensku, kde aplikace funguje něco málo přes měsíc. Stovky taxikářů na protest proti Uberu minulý týden zablokovali centrum Bratislavy.
V Česku funguje Uber od srpna loňského roku v Praze a přes nervózní očekávání se zatím jeho činnost obešla bez větších excesů. Pražský magistrát sice v prvních měsících dvěma řidičům kvůli nedostatkům, jako byla absence taxametru nebo svítilny „Taxi“, zaplomboval jejich černé limuzíny a uložil pokutu 50 tisíc korun, tu za ně ale zaplatila firma a dnes už se úřady o řidiče Uberu nijak zvlášť nezajímají.
Přepravu luxusními sedany UberBLACK neřeší vůbec a ke kontroverzní službě UberPOP, kde si jako taxikáři vydělávají nebo přivydělávají lidé se svými soukromými vozy, jsou shovívavé. „Společnost Uber jsme upozornili na konkrétní specifika vnitrostátní právní úpravy. Od druhé strany jsme obdrželi podněty k případným změnám právní úpravy. Naším závěrem v této věci a v tuto chvíli je, že žádné legislativní změny nejsou zapotřebí,“ řekl LN po sérii schůzek zastupující tiskový mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
Tvrdá česká konkurence
Uber ale není jediný, kdo v Česku vozí zákazníky „na kliknutí“. A nebyl ani první. Už na sklonku roku 2012 začala v Praze fungovat Česká aplikace Liftago, která letos v květnu americkou firmu předběhla i v expanzi do Brna. V praxi supluje klasický dispečink, takže zákazník vybírá z označených vozů s tachometrem, jehož stav je pro cenu jízdy rozhodující. V Uberu se vše odehrává jen v chytrém telefonu.
V Bratislavě slovenský Hopin od roku 2014 zažil obrovský boom a aktuálně na jeho platformě jezdí zhruba 500 řidičů, což činí čtvrtinu všech taxikářů ve slovenské metropoli. |
Konkurence v Praze však za poslední rok výrazně vzrostla. Rychlejší, levnější, pohodlnější či bezpečnější svezení tu slibují i upTAXI, německý WunderCar, na cenu orientovaný estonský Taxify nebo slovenský Hopin. Právě ten vyjel v Praze zřejmě s největšími ambicemi. V Bratislavě totiž od roku 2014 zažil obrovský boom a aktuálně na jeho platformě jezdí zhruba 500 řidičů, což činí čtvrtinu všech taxikářů ve slovenské metropoli. I proto uskuteční zhruba 70 tisíc objednávek měsíčně, což dělá více než dva tisíce jízd denně.
Naplnit do konce roku cíl 100 tisíc objednávek měsíčně a 600 zapojených taxíků ovšem nebude jen tak. Taxikářů jezdí po Praze na pět a půl tisíce a měsíčně uskuteční mezi 600 tisíci až milionem jízd. Zavedenější konkurence Liftago má přibližně 600 aktivních řidičů, kteří měsíčně svezou více než 20 tisíc zákazníků. Zhruba stejně jízd zvládá i Uber.
Taxi aplikace se tedy po českém trhu rozpínají jen pozvolna, podle samotných řidičů zatím hlavně mezi mladšími lidmi. Přestože ale jejich podíl činí jen několik jednotek procent a k vypjatým situacím známým ze zahraničí v ulicích nedochází, především Uber leží českým taxikářům v žaludku. Firma proto ani původně nechtěla veřejně sdělovat, kde se nachází její pražské sídlo. Jediným větším projevem odporu však zatím je jen žaloba na Uber kvůli zprostředkovávání taxislužby nezpůsobilým řidičům, kterou Asociace koncesionářů v taxislužbě podala na jaře.
Osobní přeprava v 21. století vypadá prostě jinakNa rozdíl od zahraničí není v Česku o mobilní taxislužbě Uber téměř slyšet a vyhýbají se jí kontroverze. „České úřady nás pochopily,“ říká v rozhovoru pro LN Rob Khazzam, šéf Uberu pro střední a východní Evropu, který před rokem jako takzvaný international launcher vstup do ČR vymyslel i zařizoval. LN: Jak hodnotíte byznys Uberu po roce fungování v ČR? KHAZZAM: Hodně jsme vyrostli. Český trh naše očekávání překonal velmi výrazně. Dnes jsme lídrem trhu v počtu stažení, uživatelů i uskutečněných jízd. Máme skvělou zpětnou vazbu, míra spokojenosti našich zákazníků je vysoká. Na auto už nečekáte 20 minut, ale v průměru čtyři až pět minut. Roste i náš realizační tým. Zákaznická podpora vyřeší e-maily přímo v češtině do šesti hodin a je jedno, jestli je úterý, nebo sobota. Stále v Česku také vidíme hodně potenciálu. Registrujeme zájem zákazníků i řidičů o další města. LN: Expanze do Brna měla přijít letos, zatím jste tam stále oficiálně nevstoupili a naopak vás předběhlo konkurenční Liftago. Jak to tedy vypadá? KHAZZAM: Nemůžu říct přesné datum, protože ho v tuto chvíli ani neznám. Není tajemstvím, že do Brna míříme. Chceme ale oficiálně vyjíždět v nových městech až ve chvíli, kdy budeme moci zajistit stejnou úroveň služeb, jakou nabízíme jinde. A protože Praha nasadila laťku vysoko, pracujeme v současnosti na tom, abychom jí v Brně, Ostravě, případně dalších městech dokázali vyrovnat. V Praze jsme se v začátcích soustředili na centrum, dnes už zvládáme pokrýt i okrajové části města. To chceme nabídnout i jinde. LN: Jak velký tedy český Uber skutečně je? KHAZZAM: Když se rozhlédnete po našich kancelářích,může se zdát, že Praha je malá pobočka. Ve skutečnosti ale rychle rosteme a do konce roku se také přestěhujeme do větších a lepších prostor. Co se provozních výkonů týká, počty řidičů ani jízd na lokální úrovni obvykle nesdělujeme. Pro představu řeknu, že když si vezmete poslední zveřejněná čísla Liftago, tak my jezdíme zhruba dvakrát více. Řidičů máme stovky. LN: Když porovnáte český, maďarský a rumunský trh, vidíte tu nějaká specifika? KHAZZAM: Každý trh je trošku jiný a zároveň stejný. V České republice je rozhodně větší konkurence. Je tu více dopravních aplikací, víc taxíků a přepravních služeb. Zároveň je tu ale spousta příležitostí. Češi hodně používají smartphony, zkouší různé aplikace pro objednání jídla, nákupy a další služby. Je to taková startupová kultura. LN: Konkurenci na trhu vnímáte jak? Jaké zde panují vztahy? KHAZZAM: Jak jsem již říkal, jsme lídři trhu. Soustředíme se na náš produkt, a ne na to, abychom někoho poráželi. Naopak si myslím, že v zájmu rozvoje tohoto typu služeb, osvěty a modernizace legislativy bychom měli spolupracovat. Praze se naštěstí vyhnuly události, které jsme zažily v jiných městech. Naše řidiče nikdo nenapadá, nepropichuje jim pneumatiky ani jim nebrání v provozu. Bezpečnost našich řidičů a zákazníků je na prvním místě a já věřím, že se v tomto regionu nic podobného nestane ani v budoucnu. LN: Jaký je přístup úřadů k Uberu? KHAZZAM: Za poslední rok jsme udělali velký pokrok. Prvních několik měsíců jsem strávil schůzkami na různých ministerstvech, úřadech, organizacích a radnicích. Vysvětloval jsem, kdo jsme, jak fungujeme a proč si myslíme, že je to přínosné. Dnes máme vzájemné vztahy vyjasněné. Probíhala nějaká šetření, všechna ale dopadla dobře a nadále vedeme s úřady konstruktivní debatu ohledně dalšího vývoje našich služeb. Většina odpovědných lidí nás vnímá pozitivně. LN: Snažíte se nějak o změnu legislativy? Lobbujete za novelizaci zákonů? KHAZZAM: Domnívám se, že jednání patří za zavřené dveře, takže nebudu říkat detaily. Není ale tajemstvím, že se v České republice snažíme o zjednodušení pravidel a zlepšení prostředí pro firmy, jako jsme my. Chceme, aby bylo jednodušší službu využívat i provozovat. Osobní přeprava 21. století zkrátka vypadá jinak, než jak si ji představují staré zákony. Městům uleví od zácp, od zamořeného vzduchu. LN: Co je populárnější, služba UberBLACK pro náročnější lidi, nebo levnější UberPOP? KHAZZAM: Asi není překvapivé, že lidé mají zájem o nízkonákladové služby. Statisticky je tedy populárnější UberPOP. V současnosti tvoří většinu jízd. UberBLACK byl ale tak trochu niche produkt. Něco, co vhodně zaplňovalo prázdnou mezírku na trhu. Lidé ho mají rádi, hodně zákazníků ho používá pracovně. Stejně tak se využívanost liší v různých časech. V pracovních dnech je větší poptávka po UberPOP. Večer a o víkendech se zvyšuje zájem o UberBLACK. Záleží na příležitosti. Když se chcete někam rychle dostat, hodí se UberPOP. Když jedete na rande, vypadá líp UberBLACK. Rostou obě služby. LN: Co je v plánu Uberu pro ČR v nejbližší budoucnosti? KHAZZAM: Jednoznačně další růst. Chceme mít větší pokrytí. Roste poptávka v okrajových částech Prahy i v okolních obcích. Zároveň pracujeme na již zmíněném vstupu do dalších měst. Připravujeme i další speciální akce, jako byl v minulosti rozvoz zmrzliny, květin na Valentýna, výběr potravin či oblečení pro potřebné. Jsou to věci, které nás baví a naši zákazníci je mají rádi. LN: V zahraničí fungují i služby jako přeprava SUV nebo těmi nejluxusnějšími vozy. O rozšíření portfolia neuvažujete? KHAZZAM: V Bukurešti jsme teď spustili UberFAMILY, který uživateli garantuje, že když potřebuje cestovat s dítětem, přijede mu vůz s dětskou autosedačkou. Není to nic, co jsme plánovali. Vzniklo to po zpětné vazbě od tamních zákazníků. Záleží tedy na poptávce. Konkrétně o UberFAMILY zatím v Praze zájem nevidíme, ale to se časem může změnit. Nebo půjde o nějakou úplně novou službu. Uvidíme, co budou lidé chtít. |
