Tam, kde se vyrábějí obrněnce Lynx. Možná i pro českou armádu

V továrně Rheinmetall Defence ve vesnici Ünterluss uprostřed hvozdů a luk Dolního Saska se vytvářejí moderní zbraňové systémy. Jedním z nich je bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 (lynx znamená česky rys), které Němci nabízejí do českého tendru na 210 kusů obrněnců pro armádu. V případě vítězství hodlá vyrábět věž Lance na severu Čech.

Martin Shabu 20.1.2020
O rekordní armádní zakázku za více než padesát miliard korun se ucházejí i... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy O rekordní armádní zakázku za více než padesát miliard korun se ucházejí i... | foto: EUROSATORY.COM
O rekordní armádní zakázku za více než padesát miliard korun se ucházejí i...

Uprostřed hvozdů a luk Dolního Saska se nachází vesnice Ünterluss. Většina místních podstávkových domů a farem obklopených lesy vybízí k toulkám po okolí. Pro více než 1800 zaměstnanců továrny Rheinmetall Defence jde však o místo, kde se vytváří nejmodernější zbraňové systémy. Jedním z nich je i bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41, které Němci nabízejí do českého tendru na 210 kusů obrněnců.

„Náš areál má rozlohu 60 kilometrů čtverečních a je v soukromém vlastnictví od roku 1899. Nachází se tu největší testovací centrum v Evropě,“ říká během prohlídky Oliver Mittelsdorf, viceprezident Rheinmetall Defence pro obchod. Zdejší střelnice má cíle až ve vzdálenosti 16 kilometrů. Testuje se na ní munice různých kalibrů až po 155milimetrové kanony. V jedné z výrobních hal zbrojovky, která v Německu a po světě zaměstnává 25 tisíc lidí, právě finišují třípásové obrněnce Lynx (česky rys) pro australskou armádu. V tamním tendru by Němci rádi prodali 450 strojů.

Nejdůležitější část – věž

„Jde o tak unikátní záležitost, že vám jejich výrobu nemohu ukázat. Ani já jsem tam nebyl. Z kolegů, co jsou tu se mnou, tam byl jen jeden,“ říká Mittelsdorf. Nejdůležitější částí obrněnců je věž. Kvůli množství technologií tvoří podstatnou složku celkové ceny. V Ünterlussu se do Lynxu montuje střelecká věž Lance 2.0. V hale, kde se kompletuje, platí přísný zákaz focení. Máme ale výjimku navštívit produkční linku.

„Můžeme do věže vsadit 30-, 35- i 50milimetrivý kanon. A tady se věž nabíjí zevnitř,“ ukazuje jeden z manažerů na speciální otvor ve vnitřku otáčivé věže, která je usazena na speciálním podstavci. Posádka této takzvané osádkové věže při intenzivním boji po vystřílení munice nemusí kvůli dobíjení opustit pancířem chráněný prostor. Ačkoli jsou na světě k mání i automaticky řízené věže bez lidí, česká armáda dala přednost právě osádkovému typu. Na věži je umístěn i veliký počet senzorů a kamery pro denní a noční vidění.

Nejdůležitější částí obrněnců je věž. Kvůli množství technologií tvoří podstatnou složku celkové ceny. V Ünterlussu se do Lynxu montuje střelecká věž Lance 2.0. Posádka může sdílet informace o nepřátelském cíli i s dalšími vozidly prakticky online. Kromě toho je věž vybavena protitankovými naváděnými střelami s možností ničit cíle ve vzdálenosti pěti kilometrů.

Posádka může sdílet informace o nepřátelském cíli i s dalšími vozidly prakticky online. Kromě toho je věž vybavena protitankovými naváděnými střelami s možností ničit cíle ve vzdálenosti pěti kilometrů. Čtyřiačtyřicetitunový kolos Lynx KF41 pohání motor společnosti Liebherr o výkonu 850 kilowattů. Dosud nebyl obrněnec zaveden do výzbroje armády a existuje ve formě prototypů. Jeho tvůrci ale věří, že se situace změní. Kromě Česka a Austrálie s nadějí vzhlížejí i na přezbrojovací program v USA. V Ünterlussu, více než hodinu jízdy od Hamburku, se mezitím snaží vychytat nejmenší detaily.

Pomáhá jim pětiramenný hydraulický simulátor zakončený věží Lance. „Dokážeme testovat v různých podmínkách. Nyní například analyzujeme, jak se věž chová při otřesech, které simulují terén australské krajiny,“ říká Mittelsdorf v testovací hale. Věž v tu chvíli za mírného kodrcání skutečně nadskakuje a různě se natáčí. Data ze senzorů se shromažďují v počítači a díky tomu lze věž testovat prakticky nonstop.

Ve speciálně upravené hale lze k otřesům přidat i simulaci klimatických podmínek. Na stroj a techniku tak mohou dopadat kapky, působit prach i extrémní teploty. Vlivy všech těchto věcí lze otestovat, aniž by Lynx reálně opustil halu. Investice do testovacího zařízení v řádu milionů eur se ale podle manažerů vyplatí, protože přinese společnosti zajímavé úspory.

Výroba v Česku

Do českého tendru na nové pásové obrněnce se původně hlásily dva německé stroje. Kromě Lynxe konsorcium PSM se stroji Puma, které používá německý bundeswehr a opravují se právě v Ünterlussu. V říjnu však konsorcium oznámilo, že odstupuje. Důvodem bylo, že si česká armáda vybrala jako jednu z nepřekročitelných podmínek zmíněnou osádkovou věž. Puma má však plně automatizovanou bezosádkovou.

Třemi favority, kteří se utkají o historicky největší armádní zakázku od vzniku samostatného Česka za 53 miliard korun, jsou nyní vozidla: Lynx KF41, CV90 od společnosti BAE Systems a Ascod firmy General Dynamics European Land Systems (GDELS). Kromě technických vymožeností zahraniční výrobci slibují přenést podstatnou část výroby do Česka formou subdodávek.

Třemi favority, kteří se utkají o historicky největší armádní zakázku od vzniku samostatného Česka za 53 miliard korun, jsou nyní vozidla: Lynx KF41, CV90 od společnosti BAE Systems a Ascod firmy General Dynamics European Land Systems (GDELS). Kromě technických vymožeností zahraniční výrobci slibují přenést podstatnou část výroby do Česka formou subdodávek. To je ostatně i jedno z důležitých kritérií tendru. Automaticky by se měl zapojit i státní vojenský opravárenský podnik VOP CZ.

Rheinmetall Defence nedávno představil plán na rozšíření závodu v Trmicích v Ústeckém kraji, kde se nyní vyrábějí součástky pro automobilový průmysl. V případě vítězství v tendru hodlá vyrábět věž Lance na severu Čech. Má tím vzniknout 200 pracovních míst. Společnost slibuje, stejně jako její konkurenti, maximální zapojení českých zbrojařů a firem. Nejčastěji se skloňují jména RayService, přerovská Meopta či Česká zbrojovka.

Ačkoli měl už letos tendr skončit, výběr se stále protahuje. Nyní ministerstvo obrany posuzuje předběžné nabídky. Finální verdikt má padnout příští rok. S kompletním přezbrojením 7. mechanizované brigády se počítá nejpozději do roku 2025.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.