Švýcarsko na rozcestí: předvolební boj ovládá téma imigrace

Dosavadní předvolební průzkumy naznačují, že alpská země se posune po nedělním parlamentním hlasování o něco víc doprava. Uprchlické téma, které dnes otřásá nejen švýcarskou společností, ale celou Evropou, ji hraje do karet. Levici, která je v hluboké defenzívě, se totiž nedaří nalézt protizbraň stejného formátu.

Švýcarsko. Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Švýcarsko. Ilustrační foto | foto: Shutterstock
Švýcarsko. Ilustrační foto

„Jde o směřování Švýcarska, volbu mezi jeho izolací a otevřením, dialogem se sousedy,“ prohlásil v rozhovoru pro deník Blick letos na jaře předseda švýcarských sociálních demokratů Christian Levrat. Jsou jeho slova namístě? Čeká skutečně alpskou zemi při letošních parlamentních volbách, které připadají na neděli 18. října, strategické rozhodnutí o její budoucnosti?

Jak se to vezme. „Švýcarské parlamentní volby nejsou kvůli přímé demokracii a nejistému sestavování vlády klasické volby, které by měnily politický kurz, jako je tomu například v Německu,“ tlumí obavy z převratných změn Thomas Milic z curyšského výzkumného ústavu Sotomo. „Výrok Christiana Levrata je proto hlavně politickou rétorikou,“ myslí si analytik, který se specializuje na volební chování, parlamentarismus a politickou psychologii. Jedním dechem ale pro LN dodává, že Levratův výrok úplně scestný není.

Volební průzkumy naznačují, že posílí národně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP) i liberální FDP a země se celkově posune doprava. To, co se zvenčí může zdát jako kosmetická změna, může mít pro budoucnost velké následky.

Lidový tribun Blocher

Švýcarský politický systém je pro leckterého vnějšího pozorovatele nepřehledný. Mísí se v něm prvky konkordanční demokracie, jejíž cílem je najít kompromis a do politického procesu zahrnout co nejvíce aktérů, impulzy vzešlé z lidových hlasování i silné postavení regionálních kantonů.

„Švýcarské parlamentní volby nejsou kvůli přímé demokracii a nejistému sestavování vlády klasické volby, které by měnily politický kurz, jako je tomu například v Německu.“

Z parlamentního hlasování nevychází jasný vítěz, který sestavuje vládu. Jsou v ní tradičně zastoupeny všechny silnější politické strany. V sedmičlenném kolegiálním sboru se tak může jen lehce měnit poměr sil. Po letošních volbách k tomu pravděpodobně dojde.

V současné Spolkové radě, jak se kabinetu říká, mají po dvou křeslech liberálové (FDP) a sociální demokraté (SP). Po jednom drží křesťanští demokraté, konzervativci z SVP a občanští demokraté (BDP), kteří se před časem od SVP odštěpili.

Nyní SVP, jejímž nejznámějším zástupcem zůstává mocný muž v pozadí, excentrický miliardář a lidový tribun Christoph Blocher, doufá, že získá zpět druhý post, který již držela v letech 2003 až 2008.

Pravicově populistická SVP na sebe v posledních letech upozornila hned několika kontroverzními akcemi. Loni v únoru překvapivě uspěla v lidovém hlasování se svojí iniciativou proti „masovému přistěhovalectví“, která de facto zpochybnila celý nesnadno vyjednaný a déle než deset let platný komplex smluv s Evropskou unií a znejistěla švýcarské zaměstnavatele, kteří se začali obávat budoucího nedostatku pracovních sil. Výsledek hlasování předpokládá, že budou ve Švýcarsku zavedeny stropy pro zaměstnávání různých skupin cizinců a omezí se volný pohyb pracovních sil mezi ním a EU, který pro „staré“ členské země platí od roku 2002.

Rozhodnutí, které občané přijali ve zmíněném referendu, nebylo zatím převedeno do praxe. To bude podle politologa Lukase Goldera z výzkumného ústavu GfS Bern jedním z hlavních úkolů nového parlamentu, který vzejde z říjnových voleb.

Loni v únoru SVP překvapivě uspěla v lidovém hlasování se svojí iniciativou proti „masovému přistěhovalectví“, která de facto zpochybnila celý nesnadno vyjednaný kompromis s Evropskou unií

Na případnou podobu paragrafů bude mít nové složení zákonodárného sboru přirozeně velký vliv. Tedy, pokud k jejich sepsání vůbec dojde. Podle některých analytiků, například výše zmíněného Thomase Milice, je prakticky nemožné vůli lidu realizovat, aniž by se ohrozily důležité bilaterální smlouvy s EU. Milic si dokonce myslí, že se hlasování o celé věci může zopakovat.

Od sílící SVP ale nelze v tomto směru čekat velkou ochotu ke kompromisům. Svůj důraz na svébytnost Švýcarska jen potvrdila novou iniciativou, zahájenou letos v březnu. Vyslovuje se pro „sebeurčení“ alpské země a proti „stoupajícímu vlivu cizích soudců“.

Zachovat suverenitu

Jejím cílem není nic menšího, než postavit švýcarské zákony nad mezinárodní právo, emancipovat se od Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Nadnárodní instituce prý ohrožují švýcarskou suverenitu a tradiční místní demokratické instituce. SVP, která je se svým záměrem na politické scéně osamělá, zatím pro svůj nový projekt sbírá podpisy občanů.

Důležité téma uspořádání vztahů Švýcarska s okolním světem a zejména s Evropskou unií však se stále sílícím předvolebním bojem ustupuje do pozadí. Podle Lukase Goldera je atmosféra v zemi ovlivňována zejména sílící uprchlickou krizí. Právě ta má silný potenciál výsledky voleb ovlivnit: „Náš poslední průzkum volební barometr pro televizní a rozhlasovou stanici SRG to jednoznačně ukázal,“ potvrdil LN Golder.

Podle něj SVP v posledních měsících zastává v azylové politice tvrdou linii, která by jí mohla pomoci mobilizovat pravicové a ultrapravicové voliče. Levicovým stranám se prý nedaří připoutat pozornost k jiným zásadním tématům. SVP se tak podle Goldera ocitá na „vítězné cestě“.

SVP v posledních měsících zastává v azylové politice tvrdou linii, která by jí mohla pomoci mobilizovat pravicové a ultrapravicové voliče.

Vedle SVP sílí i liberální FDP a obě silné pravicové strany profitují z roztříštěnosti politického středu, napsal ve své analýze deník Neue Zürcher Zeitung. Podle Lukase Goldera jim nahrává i to, že se vedle migrace a azylu v posledních měsících silně řeší i hospodářské otázky. „Tématické klima bylo na počátku roku ovlivněno překvapivým opuštěním minimálního kurzu franku vůči euru a velkými výzvami pro švýcarský průmysl,“ vysvětluje politolog. Skloňování problematiky národní měny a ekonomické budoucnosti Švýcarska by podle něj mohl hrát do karet zejména FDP, která prý rovněž může patřit k vítězům voleb.

Třetí říjnová neděle rozhodne na příští čtyři roky o složení dvousetčlenné dolní komory, Národní rady, i o obsazení 45 ze 46 křesel ve Stavovské radě. Moc parlamentu v posledních letech slábla. Ovlivňovaly ji výsledky lidových hlasování i působení nadnárodních institucí, které výrazně tlačily například na změny v tradičním švýcarském finančním sektoru. Výzvy, které v příštích letech helvétské zákonodárce čekají, jsou však zásadní. Vedle migrační politiky se budou muset zabývat například energetickou koncepcí země nebo budoucností švýcarského důchodového systému. Výsledky voleb naznačí, jakou cestou se země bude při jejich řešení ubírat.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.