Podle údajů OSN dosahuje částka ve světě vypraných špinavých peněz astronomické výše téměř dvou tisíců miliard dolarů. Jedním z oblíbených míst, kde se toto „praní“ odehrává, je Švýcarsko, které mají obzvlášť v lásce oligarchové ze zemí bývalého Sovětského svazu. Při svém útěku do lůna staré Evropy, kde nejsou hnáni k odpovědnosti, ani žádáni o vysvětlení, využili ruští, ukrajinští a kazachstánští zbohatlíci kromě bankovního tajemství také přemrštěnou ochranu lidských práv s odvoláním na politickou zaujatost.
Liberální Evropa o ně skutečně více než deset let pečovala, nicméně i v ní se začíná pomalu uplatňovat právní řád a zloději se postupně dostávají za mříže. Nejnovějším příkladem je Kazach Muchtar Abljazov, kterého justice dostihla na francouzské Riviéře. Další však stále unikají, například oligarchův příbuzný Viktor Chrapunov, který si dosud se švýcarskými úřady úspěšně pohrává.
Soud v Británii
Nedávno byl ve Vilniusu zatčen mafián Sirim Šalabajev, jeden z členů zločinecké skupiny bílých límečků vedené Muchtarem Abljazovem, po němž pátraly britské, ukrajinské, ruské i kazašské úřady. Zločinecká organizace způsobila propracovanými, i když nepříliš komplikovanými finančními machinacemi kazachstánské bance BTA vedené právě Abljazovem škody ve výši téměř pěti miliard dolarů.
Oligarcha Muchtar Abljazov získal ve Velké Británii politický azyl, nicméně její úřady si po pár letech obstaraly si důkazy o škodách, které způsobil kazachstánské bance BTA, když byl v jejím čele |
Ve snaze transakci zakrýt zahájil její ředitel Abljazov, jenž se dostal do úzkých, šikovnou PR akci, kdy nejprve zorganizoval politickou stranu, kterou s poukazem na vládnoucí moc nezaregistroval, a následně se po útěku do Londýna začal stavět do role politického štvance. Tato taktika zpočátku fungovala. Abljazov získal politický azyl, nicméně britské úřady po pár letech věc prohlédly a obstaraly si důkazy o škodách, které dotyčné bance způsobil, když byl v jejím čele.
Abljazovovi se mezitím podařilo část přisvojených peněz skrýt. Klan, který mu v tom pomáhal, byl založen na osobní angažovanosti a příbuzenských vztazích. Například zmíněný Šalabajev, bratr Abljazovovy manželky, se u soudu snažil dokázat, že je rovněž oligarchou a londýnský dům ve výši 30 milionů liber, ve kterém našel lídr klanu se svou rodinou přístřeší, patří pouze jemu.
Vydání do Ruska
Vyšetřovatelům však neušlo, že jím „vlastněné“ firmy nedisponovaly žádným konkrétním majetkem, přestože měly všechny naprosto záhadně pohledávky ve výši několika milionů dolarům vůči jiným offshorovým firmám. Sám Šalabajev si takových firem nechal zaregistrovat šest set, přičemž na konci tohoto řetězce stál Abljazov.
Abljazov byl nakonec zadržen na francouzské Riviéře, a přestože se odvolával na své údajné politické pronásledování, v blízké budoucnosti bude vydán do Ruska, i když o jeho vydání požádaly také Kazachstán a Ukrajina |
Kvůli tomu ho pak jako jednoho z prvních londýnský soud také odsoudil k odnětí svobody na 18 měsíců za utajování důkazů. Na termín svého nástupu do vězení však Šalabajev nečekal, a přestože mu byl zabaven cestovní pas, opustil ostrovy – stejně jako později i jeho šéf odsouzený na 22 měsíců.
Abljazov byl nakonec zadržen na francouzské Riviéře, a přestože se odvolával na své údajné politické pronásledování, v blízké budoucnosti bude vydán do Ruska, i když o jeho vydání požádaly také Kazachstán a Ukrajina. Podařilo se mu dosáhnout jedině toho, že v trestanecké kolonii nebude muset pracovat a podmínky jeho věznění budou pravidelně kontrolovat diplomati.
Díky komunistické straně
Šalabajev zatím čeká na svůj osud ve vilniuské vazbě. Příliš nadějně to s ním však nevypadá, neboť byl zadržen na žádost Ukrajiny, kde je obžalován ze škod ve výši 300 milionů dolarů a jeho vydání nemohou zabránit ani politické spory. Navíc s ním chce zúčtovat i Kazachstán, kde na něho za krádež veřejného majetku čeká deset let odnětí svobody.
Počáteční impuls ke kariéře poskytla Viktoru Chrapunovovi, který svého času kapitalismus neměl zrovna v lásce, komunistická strana |
Zatímco Litva považovaná za mladou demokracii neváhala zakročit, švýcarské úřady s odvoláním na bankovní tajemství nadále střeží ukradené miliardy a nechávají zloděje na svobodě. Například zmíněného Chrapunova, který do Švýcarska se svým „nahrabaným“ majetkem utekl ještě „včas“, v roce 2008, přičemž mezinárodní pátrání po něm bylo vyhlášeno až v roce 2010.
Ironií osudu je, že mu ochranu poskytuje stát, kterému jako někdejší zapřisáhlý komunista nemohl desítky let přijít na jméno. Počáteční impuls ke kariéře poskytla Chrapunovovi, který svého času kapitalismus neměl zrovna v lásce, komunistická strana. Se stejným elánem se stal nejdříve ministrem samostatného Kazachstánu a nakonec akimem neboli starostou jednoho velkoměsta. V tomto postu se mu korupcí podařilo nashromáždit rodinné jmění, které předvídavě rozmnožoval jménem své manželky.
Neúplný seznam miliardářů
O způsobech, které k tomu používal, například vypovídá, že půda vyvlastněná pro potřeby státu byla později prodána společnosti Šhadid Ingineering za 15,6 milionu tenge, které se, světe, div se, dostaly od kupce k Lejle Chrapunovové, odkud byly přesunuty do jisté společnosti již jako kapitál ve výši 611 tenge. Stručně řečeno, Chrapunov svého vlivu bezostyšně zneužíval.
Abljazov dokonce ze dne na den zmizel ze seznamu zde žijících miliardářů, přestože o výši jeho majetku svědčí například řada vil, každá v ceně několika desítek milionů franků |
A zatím mu přibývaly nemovitosti, přičemž se rodina držela stranou velké politiky, a jakmile začala cítit horkou půdu pod nohama, naložila svůj movitý majetek do nákladního letounu a odletěla do Ženevy, kde se v klidu a tichosti usadila. Mezitím bylo doma zahájeno vyšetřování transakcí uprchlých podnikatelů a ukázalo se nejen to, jak se Abljazovovy rodinné a obchodnické vazby stýkají a proplétají, ale i to, s kolika zeměmi – Izrael, Velká Británie, USA – byl tento tichý „obchodník“ v kontaktu prostřednictvím jejich tajných služeb.
Některé zdroje tím také vysvětlují, proč se tento bohatý Kazach nedostává do hledáčku švýcarských vyšetřovatelů. Dokonce ze dne na den zmizel ze seznamu zde žijících miliardářů, přestože o výši jeho majetku svědčí například řada vil, každá v ceně několika desítek milionů franků. Stejně nepřipadá v úvahu, aby byl majetek, který nepřímo posiluje samotnou alpskou zemi, podroben zvláštnímu posouzení ohledně jeho původu. Jen sotva může být náhoda, že se tu daří také Michailu Chodorkovskému.
