Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Svět zítřka? Radikální technologické změny i riziko přelidnění.

Asie

  8:10
Veřejnost si zatím ani moc neuvědomuje, jak rychle a zásadně se mění svět kolem ní. Zatímco vědci vedou učené disputace, zda je přípustné editovat lidská embrya (protože to již umí), politici ani občané se debat neúčastní. Ale asi by měli.
Roboti - ilustrační foto

Roboti - ilustrační foto foto: Shutterstock

Ruthie Weissová je mladá dívka, která má ráda basketbal. A je v něm dost dobrá. I přesto, že trpí chorobou, kterou jí způsobila chybná „přesmyčka“ v DNA. Ruthie je albínka, má velmi světlé vlasy – a skoro nevidí.

Její otec, lékař z Kalifornské univerzity, jí nedávno položil otázku, zda by si přála, aby jí s maminkou před narozením upravili gen odpovědný za slepotu. „Ne,“ řekla. A co svým vlastním dětem? Udělala by to, aby viděly? „Ne,“ řekla podruhé dívka, která je zarputilá a spokojená.

Magazín Nature tak začíná velký příběh s názvem „Děti zítřka“, v němž poukazuje na potenciál genetických editací a také na velmi rozdílně vnímání těchto úprav.

Technika CRISPR-Cas9 již byla využita na změny barvy motýlích křídel, na mnoho přizpůsobených rostlin a její experimentální užití na raná lidská embrya povolila v únoru i britská národní autorita pro londýnský Crickův ústav.

Před masovým využitím CRISPR-Cas9 stojí řada moratorií a bariér: etických, technických i legislativních, ale vědci a bioetici volají po větší diskusi, jaké možné dopady by zákroky měly.

Již dnes mají rodiče mnoho možností, jak zjistit, zda se dítě narodí zdravé. Příkladem může být screening na Downův syndrom i další nemoci. Před masovým využitím CRISPR-Cas9 stojí řada moratorií a bariér: etických, technických i legislativních, ale vědci a bioetici volají po větší diskusi, jaké možné dopady by zákroky měly. Co si o takové možnosti myslí lidé, kteří žijí s nevyléčitelnými nemocemi?

John Sabine, jemuž je šedesát let, býval jedním z nejbystřejších právníků Anglie. Nyní se souží v pokročilém stadiu Huntingtonovy nemoci: nemůže chodit, mluvit, pomočuje se a vyžaduje neustálou péči. Jeho mladší bratr Charles – spolu s dalšími sourozenci – má padesátiprocentní předpoklad, že dopadne stejně. Byl by pro drobný zásah do DNA, který by od takové pohromy ochránil jeho a další potomky? „Kdo má osobní zkušenost s nějakou podobnou nemocí, nemůže váhat a mít výčitky svědomí... Pokud by na světě byla místnost, kde by mi někdo řekl: ,Hele, přijď sem a DNA ti vyspravíme,‘ rozběhl bych se tam a vyrazil rovnou dveře,“ svěřil se Charles Sabine. A jistě by nebyl v takovém názoru osamocen.

Někteří vědci nepochybují, že lidstvo půjde touto cestou. Kupříkladu genetik Dan MacArthur z Harvardu v prosinci tweetoval: „Předpověď: moje vnoučata už budou jako embrya screenována, v zárodečné linii editována. Nic to nezmění na tom být člověkem. Bude to jako vakcína.“ Malé vystřihnutí chyby by jedincům ulevilo, ušetřilo peníze za pozdější zdravotní péči, ale také by poznamenalo jedinečnost člověka.

Vývoj v biologii, genetice i v sekvenování je tak rychlý, že proměňuje medicínu. Poznání genů odpovědných za různé dědičné nemoci vede i k vývoji lepších, cílenějších léků. „Myslím, že toto je skutečně mimořádně důležitá oblast výzkumu a budoucích aplikací. Výsledky významným způsobem zlepší léčbu řady chorob, u kterých se výrazně liší individuální odpovídavost na používané léky. Bude také možno omezit nežádoucí vedlejší účinky některých léků u těch pacientů, jimž postačí nižší než ,standardní‘ dávky,“ řekl LN Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Sebevýchova domácích robotů

Už je to patnáct let, co futurolog Ray Kurzweil vydal esej, v němž napsal, že si jen stěží uvědomujeme, jak je technologická proměna kvapná. Roste exponenciálně. A navíc propojeně v řadě oblastí: v počítačové vědě, v extrémním nárůstu rychlosti komunikace i dat, z čehož může těžit umělá inteligence, v biologii nebo dnes také v 3D tisku, kdy je možné lehce vyrábět nejen biomedicínské pomůcky, ale i části robotů. „Žijeme v intelektuálně ohromujícím světě naprosto odlišném od universa našich prarodičů,“ říká Fei-Fei Li, robotik ze Stanfordu, který dodává, že pro naše vnoučata bude dnešek opravdový „pravěk“.

Přelomem v samoučící se inteligenci může být nedávný úspěch programu Alpha Go od společnosti DeepMind (vlastněné Googlem), který porazil lidského hráče deskové hry go.

V ulicích již jezdí první samořídící auta, headsety pro virtuální realitu se právě začínají dodávat do domácností a mezitím roste objem dat, fotek a zvuků, jež produkujeme. Podle předpovědí časopisu Nature bude v roce 2020 na světě 44 zettabytů digidat, což je dle dřívějších propočtů lingvisty Marka Libermana asi tolik informací, jako kdyby byla nahrána veškerá lidská řeč v celých dějinách (v průměrné audio kvalitě).

Přelomem v samoučící se inteligenci může být nedávný úspěch programu Alpha Go od společnosti DeepMind (vlastněné Googlem), který porazil lidského hráče deskové hry go. Vývojáři jsou přesvědčeni, že proces „hlubokého učení“ budou zvládat do dvaceti let i roboti, kteří budou tak běžní jako mobily nebo auta. Silou, která technologie požene dál, budou jednak korporace typu Google, Apple nebo Microsoft, ale rovněž armády, zvláště jejich výzkumné divize, jako je americká DARPA.

Lidé se musejí na tyto tektonické změny připravit. Je to rok, co miliardáři Elon Musk a Bill Gates spolu s astrofyzikem Stephenem Hawkingem formulovali manifest, v němž vyzvali k maximalizaci výhod umělé inteligence, ale také k uvědomění si všech rizik.

11 miliard v roce 2100

Naprosto reálným rizikem je přelidnění planety. Pakliže dnešní svět obývá 7,3 miliardy obyvatel, na přelomu dalšího století má být na zemi 11,2 miliardy lidí. Demografové očekávají do roku 2100 úbytek obyvatel pouze ve stárnoucí Evropě (minus 13 procent) a ve východní Asii (24 procent), kdežto v Americe má oproti dnešku přibýt asi 28 procent populace, stejně tak v jihovýchodní Asii. Naopak v severní Africe a na Arabském poloostrově ze počty lidí zvýší o 104 procent a v subsaharské Africe o 312 procent.

To by znamenalo čtyři miliardy obyvatel v chudém regionu. Řešením je lepší výchova k plánovanému rodičovství. „Je nezbytné, aby byl během jedné dekády ženám všude na světě umožněn přístup ke kvalitní antikoncepci. A to i v chudých zemědělských oblastech,“ apeluje John Bongaarts, viceprezident organizace Population Council. Jinak hrozí migrace do bohatších oblastí, což budou podněcovat změny klimatu, nedostatek zdrojů nebo vody.

Co všechno lidstvo čeká

Obří „big data“

Množství světových dat by mělo v roce 2020 dosáhnout astronomické hodnoty 44 zettabytů (1021 bytů), což je tolik informací jako hvězd ve vesmíru. Umělá inteligence dostane mnoho podkladů pro své „učení“.

Přenosová rychlost

Připojení k internetu se průběžně zrychluje, ať již jde o širokopásmové (broadband), nebo wi-fi. Letos se má přes internet přenést zettabyte dat, což se prý zdvojnásobí kolem roku 2019.

Chytrá zařízení

Po roce 2020 prý budou propojené senzory a zařízení v domech, městech či farmách – takzvaný „internet věcí“ – skoro dvakrát četnější než celá lidská populace na zeměkouli.

Biologický boom

V biologii dochází k teoretickým i technologickým průlomům, jako je editační technika CRISPR-Cas9. Náklady na sekvenování DNA rapidně klesají. Podobně kvapný vývoj zažívají i neurovědy.

Vytiskni, co se ti zlíbí

3D tisk se zlevňuje, zrychluje a zdokonaluje, což může být jedním z faktorů, které zasáhnou průmysl a udělají z nákladné robotiky masovou záležitost.

Vzestup robotů

Nákupy robotických systémů se zrychlí, protože se zlepšují jejich schopnosti i využití. Ceny klesnou, mimo jiné i kvůli investicím do umělé inteligence, o což se postarají armády a kolosy jako Google. To vše převede dnes ještě futuristické technologie z laboratoří do běžného a spotřebitelského života.