Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Svět se tak rychle mění, že tomu banky nemohou stačit

Evropa

  10:05
Evropské komise hodlá podporovat oblast mezi technologiemi a financemi (FinTech). Jan Lamser, bývalý bankéř a dnes partner ve FinTech společnosti Redeggs, v rozhovoru říká, že jde o snahu rozbít současný model finančních služeb založený na monolitních bankovních licencích.

Jan Lamser, bývalý bankéř a dnes partner ve FinTech společnosti Redeggs a prezident Šachového svazu ČR. foto: Foto František VlčekMAFRA

Jan Lamser, bývalý bankéř a dnes partner ve FinTech společnosti Redeggs a prezident Šachového svazu ČR, v rozhovoru mimo jiné říká: „Řadu let se zvyšuje napětí mezi tím, co reprezentuje tradiční bankovní model založený na modelu pobočky, kde sedí bankéř schopný poradit se vším. Oproti tomu je realita, kdy jsou dnes lidé neuvěřitelně technologicky vybavení. Bavíme se o smartphonech, cloudu, kdy je vše hned dostupné, a to včetně informací. Role banky, jež dřív spočívala v důvěryhodnosti, se dnes změnila.“

ČESKÁ POZICE: Co jako šachista, který přemýšlí několik tahů dopředu, očekáváte od referenda v červnu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie?

LAMSER: Nevím, jsem-li jako šachista kvalifikovaný na to odpovídat. V šachách máte jasný rámec a pravidla. Je to těžké domýšlet. Faktem je, že Británie má ve finančním světě obrovský statut. Řada významných bankovních skupin a firem sídlí v Londýně. V Británii jde o zásadní odvětví, které zaměstnává spoustu lidí s vysokou přidanou hodnotou.

I pro Brity je klíčové, pokud se oddělí, aby se z nich nestala lokalita, která nevyhovuje účelům významných finančních skupin, jež zde dnes sídlí

I pro Brity je proto klíčové, pokud se oddělí, aby se z nich nestala lokalita, která nevyhovuje účelům významných finančních skupin, jež zde dnes sídlí. Pokud by země odešla z EU, začala by platit jiná regulace. Může to tedy způsobit exodus firem.

ČESKÁ POZICE: Může se stát v případě Brexitu namísto Londýna finančním centrem Frankfurt či Brusel?

LAMSER: Je tu obrovská ambice z míst, jako je Frankfurt nebo Lucembursko, která se chtějí emancipovat. V tandemu Lucembursko a Frankfurt lze skutečně spatřovat alternativu k roli, kterou dnes hraje londýnská City. Například Frankfurt, respektive celé Německo, se v uplynulých letech stal nejen politicky, ale i ekonomicky významným hráčem. Lze tudíž dovozovat, že má-li nějaká země takový statut a ambici, pak i dobré předpoklady, aby se tím směrem vydala.

ČESKÁ POZICE: Co by Brexit znamenal pro český bankovní trh?

LAMSER: Pro nás by to znamenalo jen velmi málo.

ČESKÁ POZICE: Jak vnímáte problém dvou regulačních přístupů na finančním trhu, což by se v případě Brexitu stalo? Jaké distorze to může způsobit?

V tandemu Lucembursko a Frankfurt lze skutečně spatřovat alternativu k roli, kterou dnes hraje londýnská City

LAMSER: To je tu už dlouho. Je tu matka, která podléhá jiným pravidlům a dcera, jež musí splňovat svou regulatoriku i pravidla pro matku. Často dochází k nepříjemným situacím, kdy platí příliš pravidel najednou, přičemž některé z nich se takřka vylučují. Tento stav se může kvůli Brexitu ještě více prohloubit a zkomplikovat.

V Evropě se dnes prosazuje koncept jednotného přístupu k regulaci, kdy se vyjasňují vztahy mezi regulátory centrály a poboček. Zároveň vznikají evropské instituce, které s tím souvisejí. Například jde o různé ochranné valy či fondy pojištění vkladů. Ty všechny počítají s členstvím zemí v EU. Na druhou stranu, Británie je už dnes specifická řadou výjimek a nezávislostí v mnoha oblastech, včetně toho, že není součástí eurozóny. Pokud by tedy odešla, nebude to pro ostatní takový šok.

ČESKÁ POZICE: Nakolik mohou regulatorní výjimky ovlivnit postavení FinTech vůči bankám?

LAMSER: FinTech (fúze správy financí s technologickým odvětvím, které zahrnuje internet, mobilní a sociální technologie, cloud computing a mnoho dalších – pozn red.) je regulovaný. Pokud si pod FinTechem představujeme firmy dodávající jen technologická řešení, pak tam přílišná regulace není. V oblasti, která chce chytřeji poskytovat služby pro klienta, je regulace mnohem více.

ČESKÁ POZICE: Je ale menší než u bank...

Pokud si pod FinTechem představujeme firmy dodávající jen technologická řešení, pak tam přílišná regulace není. V oblasti, která chce chytřeji poskytovat služby pro klienta, je regulace mnohem více.

LAMSER: Ano, a to je i předmětem kritiky bank. Vadí jim, že neexistují stejná pravidla hry. Banky jsou tak „zatížené dědičným hříchem“. Oproti tomu, když si chce někdo zřídit například virtuální peněženku, pak určité povinnosti musí plnit. Náročnost je ale naprosto nesouměřitelná s tím, co musí ve stejné oblasti splňovat banka.

ČESKÁ POZICE: Nepodceňují regulátoři toto odvětví z hlediska různých bublin?

LAMSER: Tak mají sklon argumentovat bankovní asociace. Pokud tuto diskusi omezíme jen na prostor Evropy, pak je patrný silný tlak Evropské komise (EK). Ta chce vytvářet prostředí, které FinTech přímo podporuje, a nepřímo tím tlačí na banky, aby byly efektivnější a zvyšovaly kvalitu služeb.

Jde například o regulace na úrovni jednotné platby v eurech (SEPA). Ta pro nás ale z velké části neplatí, protože nejsme v eurozóně. Pak jsou tu i regulace, které nejsou na SEPA navázané. Mimořádně zajímavá z hlediska FinTech je loni v listopadu Evropským parlamentem schválená novela směrnice o platebním styku, která bude platit i u nás.

ČESKÁ POZICE: Co konkrétně?

LAMSER: Například vznik dvou nových typů licencovaných subjektů. Jde zároveň i o vnesení regulace do oblasti, která dříve neexistovala, a tudíž nebyla regulována. Vzniknou takzvané payment initiation service providers (PSD2), česky integrátoři platebního styku. Jde o subjekty, jejichž prostřednictvím bude moci klient dávat instrukce dalším finančním institucím, například bankám, jak mají nakládat s jeho finančními prostředky, které u nich má uložené.

Mimořádně zajímavá z hlediska FinTech je loni v listopadu Evropským parlamentem schválená novela směrnice o platebním styku, která bude platit i u nás

Klient si u bank může zřídit holoúčet, ale nemusí s nimi přicházet vůbec do styku. Stačit mu bude se všemi účty operovat jen prostřednictví jediného partnera. Banky budou mít povinnost se s tímto subjektem propojit a respektovat jeho instrukce.

ČESKÁ POZICE: Tady chce působit vaše společnost Redeegs?

LAMSER: Samozřejmě, a děláme to. Dnes banky nejsou povinné se otevřít tomuto procesu. Mají svůj vztah s klientem plně pod kontrolou ať už prostřednictvím internetového bankovnictví nebo pobočky.

Volnější je oblast platebních karet. Tady je řada společností, jako jsme my, které vytvářejí různé typy mobilních peněženek, kdy lze agregovat různé platební nástroje, jež máte u různých subjektů, jako jsou karetní společnosti či banky. Tato norma ale umožní, že se banky budou muset na tyto typy řešení napojit. To je z hlediska bank nepříjemné a potenciálně nebezpečné.

ČESKÁ POZICE: A druhá změna, již směrnice přináší?

LAMSER: Ta se týká situace, kdy má klient s bankou nějaké aktivity, jako je účet, hypotéka, akcie a podobně. Tento nově licencovaný subjekt bude mít právo po bance žádat, aby mu informace poskytla, a sám je bude moci prezentovat klientovi.

Je řada společností, které vytvářejí různé typy mobilních peněženek, kdy lze agregovat různé platební nástroje, jež máte u různých subjektů, jako jsou karetní společnosti či banky. Tato norma ale umožní, že se banky budou muset na tyto typy řešení napojit.

Například budete mít účet v bance A, druhý účet v bance B a hypotéku v bance C. Pokud budete vlastnit obě zmiňované licence, díky této směrnici bude klient moci mít vše na jednom místě v jedné aplikaci. To umožní, aby se z bank stali jen poskytovatelé komodity v pozadí. Banka nebude s klientem vůbec přicházet do styku.

Fakt, že to EK prosadila, vnímám jako snahu rozbít současný model finančních služeb, který je postavený na monolitních bankovních licencích. Tyto licence jsou evidentně šité na míru FinTechu, protože nikdo jiný to dělat nemůže.

ČESKÁ POZICE: Jaká by podle vás, bývalého bankéře a dnes člověka, který ve FinTechu působí, měla být jeho regulace?

LAMSER: To, co dělá EK, je velmi rozumné. Jasně říká, že je třeba tyto aktivity podporovat, a proto to umožní. Zvyklosti, očekávání a chování klientů k tomu už dnes směřuje. Stačí se podívat na cloudovou ekonomiku. Dnes máte několik e-mailových adres v jedné aplikaci. Nebo se stačí podívat, kolik funguje různých srovnávačů či online tržišť. Tady se tomu vůbec nedivíme. Jen v bankovnictví to zatím chybí.

ČESKÁ POZICE: Na koho byste si vsadil?

LAMSER: Na to se těžko odpovídá. Dnes máte banky, které se touto cestou snaží nebo snažily jít. Například nízkonákladové subjekty, které přicházejí s inovacemi, jež nespočívají jen v tom, že je služba zadarmo, ale směřují například ke cloudu. I v bankovní sféře existují na jedné straně velmi konzervativní instituce, které to vnímají jako hrozbu a brání se tomu, a na druhé jsou hráči, kteří jsou v této oblasti velmi progresivní.

ČESKÁ POZICE: A FinTech je kde?

Budeme o FinTechu mluvit i v případě etablovaných hráčů v cloudové ekonomice, kteří se na něj nespecializují? Právě tyto společnosti přitom dnes mají mimořádně úspěšné řešení, které dosud s financemi na první pohled nesouviselo, ale teď mají ambice sem vstoupit.

LAMSER: Ani z druhé strany to není jednoduché. Záleží, co si pod FinTech představujete. Je to firma fungující v garáži, středně úspěšná firma typu Redeggs nebo jako je Google či Apple? Budeme o FinTechu mluvit i v případě etablovaných hráčů v cloudové ekonomice, kteří se na FinTech nespecializují? Právě tyto společnosti přitom dnes mají mimořádně úspěšné řešení, které dosud s financemi na první pohled nesouviselo, ale teď mají ambice sem vstoupit.

ČESKÁ POZICE: Jste finančník, který přešel z banky do FinTechu. Které prostředí je vám bližší?

LAMSER: Deset let jsem měl na starosti Poštovní spořitelnu. Jen těžko si lze představit tradičnější model bankovních služeb. Řadu let se zvyšuje napětí mezi tím, co reprezentuje tradiční bankovní model založený na modelu pobočky, kde sedí kompetentní bankéř, jenž je schopný poradit se vším a za nímž lidé jednou týdně rádi zajdou.

Oproti tomu je tu realita, kdy jsou dnes lidé neuvěřitelně technologicky vybavení. Bavíme se o smartphonech, cloudu, kdy je vše hned dostupné, a to včetně informací. Role banky, která dřív spočívala v důvěryhodnosti, v tom, že poradila lidem v oblasti, která byla složitá, a nikdo jí nerozuměl, se dnes změnila.

ČESKÁ POZICE: Banky přišly o důvěryhodnost?

Spíše se vytvořila nová forma důvěryhodnosti. Lidé, kteří se na internetu pohybují, jsou schopní si důvěryhodné informace obstarat jinak.

LAMSER: Spíše se vytvořila nová forma důvěryhodnosti. Lidé, kteří se na internetu pohybují, jsou schopní si důvěryhodné informace obstarat jinak. Výhoda, že jako banka něčemu rozumíte, a klient nikoli, je pomalu pryč.

ČESKÁ POZICE: Proč se jim tedy stále daří? Žijí jen ze své staré podstaty?

LAMSER: Už řadu let existují dobré důvody si myslet, že svět se tak rychle mění, že mu nemohou stačit. Připomíná to stav, kdy svět fungoval už na elektřinu a vy jste stále jezdil na parní pohon. Pokud to ale chcete změnit, pak to znamená přechod „z páry na elektřinu“, který není jednoduchý ani levný. Rovněž tradiční banky mají pocit, že to, co dělají, sice není „in“, ale když se podíváte na jejich výsledky, stále lámou rekordy.

ČESKÁ POZICE: Musí tedy „odumřít“ jedna generace, aby se změnil tento přístup?

LAMSER: Ne. Spíše se to musí v jednu chvíli zlomit.

ČESKÁ POZICE: To ale znamená nějaký impuls zvenku...

LAMSER: Zkusím to přirovnat. Vezměte si, že máte telefon s pevnou linkou. Desítky let platilo, že když máte pevný telefon, jste z lepší společnosti. Mít telefon nebylo samozřejmé a dávalo člověku sociální status.

Tradiční banky mají pocit, že to, co dělají, sice není „in“, ale když se podíváte na jejich výsledky, stále lámou rekordy

Relativně dlouhou dobu po nástupu mobilních telefonů nadále mezi lidmi platilo, že pro ně měl pevný telefon společenský význam, a i když měli mobil, pevnou linku si stále drželi, i když ji nepoužívali. Až v jednu chvíli se to zlomilo a z pevných linek se stalo internetové spojení. Využívání linek pro účely telefonie úplně zmizelo. Tak to bude i s bankovnictvím.

ČESKÁ POZICE: Jak vnímáte vývoj na tuzemském bankovním trhu? Někdy se zdá, že nabídka bank se a začíná přibližovat.

LAMSER: Nejde jen o bankovní trh. Dramatickým způsobem klesá hodnota věcí a produktů. Je neuvěřitelné, jak lze pořídit věci lacino, ať už je to bota, počítač, nebo auto, které jsou přitom složité na výrobu. Zkuste si například sám ušít botu. Dokonce se hodnota vytrácí i v tom, že se cena dané věci přelévá do služby. Vezměte si například tiskárnu. Dnes už nejen firmám, ale i jednotlivcům není nabízeno samotné zařízení, ale služba tisku. Obecně se produkty dostávají do zóny komodity, jako byla dříve sůl.

Cloudová ekonomika zjevně vede k tomu, že se z jakéhokoliv zboží stává komodita s minimální marží. To vede k tomu, že dnešní nejúspěšnější firmy dokonce žádné služby neposkytují. Žijí ze zvláštní formy renty – informační renty.

ČESKÁ POZICE: Teď mluvíte o Google, Apple a spol?

Cloudová ekonomika zjevně vede k tomu, že se z jakéhokoliv zboží stává komodita s minimální marží. To vede k tomu, že dnešní nejúspěšnější firmy dokonce žádné služby neposkytují. Žijí ze zvláštní formy renty – informační renty.

LAMSER: Přesně. Tyto firmy měly dobrý nápad, dnes agregují informace, ale žádnou službu vlastně neposkytují. Jen usměrňují informace. Těží z toho, že mají intimní vztah s klientem, leccos o něm vědí a ve správný čas mu jsou schopné nabídnout správnou službu. Je to stejné, jako když máte dům na Staroměstském náměstí, kam vám chodí lidé. To se teď jen virtualizovalo.

To se projeví i v bankovnictví, kdy se budou bankovní produkty komoditizovat, a tudíž ztrácet hodnotu. Abyste mohl uspět s produktem, budete muset mít v podstatě monopolní postavení. Na trhu budou například jen dva poskytovatelé hypoték, protože nikdo jiný to nebude schopný utáhnout.

ČESKÁ POZICE: Urychlují tento proces dnešní nízké sazby?

LAMSER: Určitě. Ten trend by se ale prosadil tak jako tak. Dnešní vývoj to jen urychluje. Ziskovost odvětví se začne orientovat do zóny, kdy si budou banky schopné vytvořit silnou pozici v informační rentě. Jinými slovy, je to obsazení Staroměstského náměstí v cloudu. Právě proto bych dnes spíše vsadil na subjekty z FinTech, respektive PSD2, které budou bankovní odvětví „uberizovat“.

ČESKÁ POZICE: Jaký je potenciál elektronické evidence tržeb (EET) pro FinTech?

LAMSER: Nejsem fanatickým podporovatelem této myšlenky a rozumím argumentům jejích odpůrců. Průlomové a silné ale je, že každý ekonomický subjekt se propojí s cloudem. Když někdo bude chtít u obchodníka platit, pak ho to propojí prostřednictvím platební brány a dostane se do online kontaktu s cloudem. Pokud byste chtěl dnes přijít s platebním řešením, pak spousta obchodníků není vybavena takovou infrastrukturou. EET ale znamená, že každý bude k internetu připojen a bude muset mít takové zařízení. Jde vlastně o vybudování informační infrastruktury.

Bbankovní produkty se budou komoditizovat, a tudíž ztrácet hodnotu. Abyste mohl uspět s produktem, budete muset mít v podstatě monopolní postavení.

Druhou věcí, která mi přijde zajímavá, je potenciál pro větší využití platebních služeb. Těm se dnes řada subjektů vyhýbá, protože nechce zanechat elektronickou stopu. To teď odpadne. Třetí zajímavostí je, že to otvírá prostor pro cloudizaci účtenek.

ČESKÁ POZICE: Není absurdní, že zákon sice umožňuje uchovat jen digitální kopii účtenky, přesto tato technologii bude tisknout papírovou účtenku?

LAMSER: To je přesné. I tady se už předjímá, že by tyto „EETnky“ mohly být virtualizované třeba e-mailem, nebo jinak, aby s nimi mohl klient pracovat. Všechny tyto předpoklady vytvářejí prostor pro vznik zajímavé FinTech bankovní oblasti.

Jan Lamser (49)

  • Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, Evangelickou teologickou fakultu a Vysokou školu ekonomickou v Praze.
  • Absolvent École des Hautes Études Commerciales v Paříži.
  • Několik let působil v ČSOB, včetně představenstva banky, a byl zodpovědný za Poštovní spořitelnu.
  • Dnes je partnerem ve FinTech společnosti Redeggs.
  • Prezident Šachového svazu ČR.
Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.