Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Svět módy objevuje budoucnost: První bitcoiny v pražských prodejnách

  10:23

Elektronická měna dobývá svět – a teď i Prahu. Tradiční ručně šitou pánskou obuv si nově můžou v prodejně Classic Shoes koupit i hackeři.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Je to trochu paradox. Nikdo nás v uplynulých sto letech nezahrnuje trendy natolik jako svět módy. Jde-li však o vlastní inovaci, pařížské, londýnské a milánské továrny snů připomínají spíše staré dámy, které se ověřených zvyků vzdávají stejně neochotně jako německý exkancléř Helmut Schmidt svých oblíbených mentolových cigaret značky Reyno.

Proto minimálně překvapuje, že se prvním pražským obchodem, který od tohoto týdne přijímá platby i v elektronické měně bitcoin, stala prodejna s tradiční pánskou obuví Classic Shoes, již si nyní můžou koupit i hackeři. Spojit tradiční, převážně ručně šité mokasíny, oxfordy a derby z Anglie, USA a Maďarska s novátorskou internetovou open source měnou napadlo majitele obchůdku na Újezdě Michala Kučeru.

„Coby inspirace mi posloužila především západní Evropa, kde tato měna začíná být docela běžná. Bitcoiny dnes už nikdo nemůže brát na lehkou váhu. Tato digitální měna co nevidět v plné síle zasáhne také Českou republiku a my jsme chtěli být připravení,“ řekl ČESKÉ POZICI Kučera s tím, že status průkopníka v české kotlině zajisté také není k zahození.

Očekávaná regulace

Bitcoin funguje od roku 2009, kdy jej přivedl na svět anonymní vývojář používající pseudonym Satoši Nakamoto. Jeho hlavní předností je úplná decentralizace – je navržen tak, aby nad ním neměl kontrolu žádný stát, vláda ani jednotlivec včetně autora měny. Nikdo proto nemůže ovlivňovat kurz bitcoinu, padělat jej, zabavovat účty či kontrolovat peněžní toky.

V červenci vznikla v Německu první obchodní platforma pro bitcoiny v Evropě, která spolupracuje s bankou Fidor podléhající finančnímu dohledu

Odborníci ale časem očekávají regulaci ze strany států a bank. Kybernetickou měnu „tiskne“ síť počítačů podle softwaru, který uvolňuje nové mince stabilním, ale stále pomalejším tempem. Počet jednotek v oběhu bude konečný – celkem jich má být vytvořeno 21 milionů a poslední se mají dostat do oběhu okolo roku 2140.

Například Německo letos tuto měnu oficiálně uznalo a zavedlo z ní daně. Toto rozhodnutí mimo jiné znamená, že na komerční zisky spojené s bitcoiny se od nynějška bude vztahovat 25procentní daň – soukromé využití virtuálních peněz bude ale daňových odvodů ušetřeno. V červenci vznikla v Německu první obchodní platforma pro bitcoiny v Evropě, která spolupracuje s bankou Fidor podléhající finančnímu dohledu.

Volatilitě navzdory

Na pražském Újezdě sice bitcoiny zatím nikdo neplatil, ale zkušební provoz má už systém za sebou. „Funguje to na jedničku,“ libuje si Kučera, jehož od právničiny odlákala láska k módě. Na bitcoinech si obchodník s botami chválí především efektivitu. „Máme onlinovou aplikaci, jež je propojena s naší bitcoinovou peněženkou. Bude-li zákazník chtít platit elektronickou měnou, do aplikace zadáme cenu, ona vygeneruje QR kód, jehož součástí je platební příkaz. Peníze změní majitele během několika málo sekund,“ vysvětluje Kučera transakci.

Stejný názor měl již koncem roku 2011 i otec pirátského hnutí Rickard Falkvinge. „V příštích deseti až patnácti letech bankovní průmysl zkolabuje stejně, jako se dnes hroutí nahrávací průmysl. Technologie bitcoin má obrovský potenciál změnit budoucnost. Až někomu v Indii v neděli ráno poprvé pošlete částku v hodnotě šálku kávy, jemu se ty peníze okamžitě objeví na internetovém účtu a bankovní poplatky tu malou částku po cestě nezničí, pak teprve pochopíte kouzlo bitcoinu,“ řekl ČESKÉ POZICI v rozhovoru na konci listopadu 2011, který vznikl při příležitosti evropské konference Bitcoin & Future Technology.

Volatilita mladé měny je důvod, proč v Kučerově obchodě zatím nenajdete bitcoinový ceník

Tehdy se cena za jeden bitcoin pohybovala mezi 0,3 a 32 dolaru. Kdo před dvěma lety do internetové měny investoval (redaktoři ČESKÉ POZICE bohužel nikoliv), je dnes pravděpodobně vysmátý jako klasická česká pětikačka. Za jeden bitcoin dnes zájemce zaplatí téměř 1050 dolarů. Právě volatilita mladé měny je důvod, proč v Kučerově obchodě zatím nenajdete bitcoinový ceník.

„To bychom se upsali k smrti. Naše aplikace cenu v korunách přepočítá dle aktuálního kurzu,“ vysvětluje majitel obchodu, jenž svou podnikatelskou extravaganci mimo jiné zdůvodňuje tím, že řada zákazníků prodejny Classic Shoes pochází ze světa IT a podobné experimenty je baví.

Internet nahradí ulici

Na experimenty si pozvolna budou muset zvykat i v úvodu zmíněné staré dámy, koneckonců zákazníků ze světa IT bude jen přibývat. Ostatně, nejde o první převrat ve světě módy. V uplynulých 50 letech jsme již jednou mohli být svědky pozoruhodné sociální a kulturní inverze – když trendy znenadání začala určovat ulice. Do té doby pevně držela otěže módy ve svých rukou nejvyšší společenská třída.

Její monopol se stal základem takzvaného Trickle Down principu, který ve své knize Teorie zahálčivé třídy detailně analyzoval americký sociolog a ekonom Thorstein Veblen. Dle tohoto principu trend ve vládnoucí společenské třídě vzniká, když se chce odlišit od nižších tříd, a následně se posune do života běžných lidí. Ve druhé polovině 20. století však dostal Trickle Down nevlastního bratříčka – princip Bubble Up. Ten funguje opačně.

Proces vytváření a zanikání trendů se natolik urychlil, že už není možné jej prožít v reálném čase, ale pouze virtuálně

Mluvíme-li v souvislosti s módou o „ulici“, myslíme tím, že subkultury ovládané mladými, progresivními lidmi již od šedesátých let 20. století zásadně ovlivňují světové trendy – vytvářejí módu zdola nahoru. Mods, punkáči, hypíci, subkultury tvořené laiky, působili jako trendsetteři, jimiž se designéři, jako je Britka Mary Quantová, které svět vděčí za minisukně, nechali inspirovat dávno před Yves Saint Laurentem. Právě francouzský mág je považován za osvoboditele módy. On v roce 1966 otevřel Rive Gauche Boutique, obchod na chudém, levém břehu Seiny, čímž stál u zrodu pret-a-porter.

S nástupem nových médií jsme však pařížské bulváry a londýnské třídy vyměnili za Facebook, Instagram, Snapchat, Tumblr a Twitter stejně rychle jako dříve džínovu bundu za kožené sako. Proces vytváření a zanikání trendů se natolik urychlil, že už není možné jej prožít v reálném čase, ale pouze virtuálně. Ve druhé polovině minulého století nahradila vyšší třídu coby „arbitera elegantiarum“ ulice a její diktát zase ve 3. tisíciletí pozvolna vytlačuje internet. Nové virtuální životní prostředí vyžaduje i novu měnu. A tou se zřejmě stane bitcoin.