Svět chce obnovitelné zdroje energie

Výkonný ředitel a spoluzakladatel solární firmy Photon Energy Georg Hotar v rozhovoru mimo jiné říká: „Ve fotovoltaice se nic netočí, a proto si spousta lidí myslí, že to běží 20 let samo. Provoz ale naopak vyžaduje průběžné práce, jako je sekání trávy, dobrý monitoring nebo účetnictví. V zásadě dokážeme nabídnout úplný servis. Podobně jako v telekomunikacích už nemá smysl budovat pevné linky, protože všichni mají mobily, se i v energetice možná ukáže, že nemá smysl budovat velkou přenosovou infrastrukturu a velké centrální zdroje. Malé ostrovní systémy jsou budoucnost.“

ČESKÁ POZICE: Webová stránka vaší společnosti uvádí, že se vedle vlastních solárních elektráren zaměřujete na poskytování řady souvisejících služeb. Čím vším se Photon Energy zabývá?

HOTAR:Začali jsme v České republice v roce 2008 a jsme trochu děti tehdejšího solárního boomu, kdy jsme se snažili pokrýt celý downstream segment solárního průmyslu. Sice nic nevyrábíme a neděláme žádné komponenty, ale projekty navrhujeme, stavíme nové a dotahujeme ty na půl cesty. Velké téma je také financování. Navíc postavení elektrárny neznamená, že je hotovo. Protože se ve fotovoltaice nic netočí, spousta lidí si myslí, že to běží 20 let samo. Provoz ale naopak vyžaduje průběžné práce, jako je sekání trávy, dobrý monitoring nebo účetnictví. V zásadě dokážeme nabídnout úplný servis.

ČESKÁ POZICE: V čem máte dnes vyšší obrat? Ve službách pro elektrárny, které nevlastníte, nebo ve vlastních solárních panelech?

HOTAR: V uplynulých letech pocházela nejvyšší část našeho obratu z prodeje vlastní elektřiny a pak právě ze servisu, zatímco příjmy z výstavby nových elektráren opadly. V mnoha zemích totiž skončila finanční podpora. Kouzlo servisu je, že máte relativně dlouhodobé smlouvy a stabilní klientelu. Samozřejmě, pokud vám do toho česká vláda nevlítne s nějakými opatřeními.

ČESKÁ POZICE: Na vašem webu se však o nových projektech zase mluví.

HOTAR: Ano, nové elektrárny stavíme v Austrálii. Zatím tam máme převážně velké střešní elektrárny pro kancelářské a jiné budovy. Připravujeme ale pro naše portfolio výstavbu dvou velkých elektráren o výkonu 20 MW. Také jsme letos vstoupili na maďarský trh, kde rovněž chceme stavět elektrárny – i pro externí zákazníky.

ČESKÁ POZICE: Situace se rychle mění. V dřívějším rozhovoru jste totiž prohlásil, že obnovitelné zdroje elektřiny v Austrálii příliš nepojedou.

HOTAR: Zdá se, že díky změnám na politické scéně se situace lepší, ale ani tam to bez finanční podpory úplně nepůjde. My jsme v Austrálii zatím nainstalovali něco přes jen MWp (jednotka výkonu solárního panelu v bodě maximálního výkonu za standardních podmínek – pozn. red.) elektráren na kancelářských budovách, například na hlavní poště v Sydney, a máme jeden projekt telekomunikační věže a jednu elektrárnu, která zásobuje čističku odpadních vod ve městě Leeton. Kromě toho se v Austrálii nyní stávají finančně zajímavé velké pozemní elektrárny, kterých tam zatím moc není.

ČESKÁ POZICE: Možná jste měli štěstí, že jste se tam uchytili dříve, a nyní, kdy se situace lepší, už jste na trhu přítomni. Jak je na tom Kanada, o kterou jste se rovněž intenzivně zajímali?

HOTAR: Necelé dva roky jsme měli zastoupení v Torontu. Primárně jsme se soustředili na Ontario, kde tehdy byl štědrý feed-in-tariff. Systém ale fungoval trochu jinak než tady. Výše podpory byla stanovena, už když byla elektrárna naprojektována. Po schválení projektu a podpory běžely dva tři roky, kdy se mělo vše postavit. Mezitím ale technologie značně zlevnila, takže nakonec dokumenty garantující určitou výši podpory stály více než stavba samotná, a to někdy výrazně. Pro Kanaďany to bylo normální, ale pro nás to nebylo úplně komfortní.

ČESKÁ POZICE: Plánujete návrat do Kanady? I tam se podobně jako v Austrálii změnila vláda, která je k obnovitelným zdrojům přátelštěji.

HOTAR: Zase to bude fungovat jen na základě nějakých podpor, čemuž se nyní snažíme maximálně vyhnout. Pro nás jsou zajímavější trhy, kde máte takový osvit a další podmínky, že můžeme konkurovat ostatním zdrojům elektřiny. Například v Ontariu není osvit špatný, leží přibližně na úrovni Milána, ale mají tam hodně levných vodních zdrojů. Nás zajímají trhy, kde je současně vyšší osvit i cena elektřiny.

ČESKÁ POZICE: Další z trhů, o které jste se zajímali, je Turecko. Přijde vám stále perspektivní?

HOTAR: V poslední době se situace velmi změnila. I když jsem byl fanouškem tureckého trhu asi pět let, raději se teď soustřeďujeme na jiné trhy. Důvodem je agresivní zahraniční politika prezidenta Erdogana a také špatné právní prostředí. Je tam stejný chaos jako tady. Podobně jsme se dívali na Rumunsko a Bulharsko a i tam je vidět podobné politické hry s podporou obnovitelných zdrojů.

ČESKÁ POZICE: Z toho vyplývá, že při rozhodování, na který trh vstoupit, hraje kvalita právního prostředí velkou roli.

HOTAR: Nebojíme se rizika, ale zatímco technická máme více méně pod kontrolou, změny v podpoře a právním systému nikoli. Navíc v Turecku jsme se chtěli zaměřit na hotelové komplexy a podívejte se jen na nedávnou roztržku s Ruskem. Najednou nesměli ruští turisté do Turecka, což pocítil tamní cestovní ruch. A podobných věcí se tam může stát více.

Jinak to vidíme v Maďarsku, tam je zajímavá řada faktorů. V současné době je podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě daleko pod 20 procenty požadovanými Evropskou unií do roku 2020. Navíc tam existuje jen omezený potenciál pro jiné obnovitelné zdroje. Maďarsko vypsalo výkupní cenu na 25 let ve výši 100 eur na MWh, která vzbudila zájem například místních bank.

ČESKÁ POZICE: Jak vidíte situaci v ČR, v níž mají majitelé solárních elektráren, takzvaní solární baroni, špatnou pověst? Lze to napravit?

HOTAR: Postupně se to lepší. Dosáhnout na podporu mohl každý, kdo chtěl, ačkoli nějaký základní kapitál to chtělo, protože banky chtěly spolufinancování. Začínali jsme s malým základem a své portfolio vybudovali postupně. Všechno jsme postavili podle zákona a platíme daně, včetně solární. Je pak krajně nefér, že se debatuje, že stát může snížit podporu stojící anebo rozestavěné elektrárně. Banky to znejistí, a místo aby požadovali 20 procent spoluúčasti, si přes noc řeknou o 45 procent. To je značně nefér.

Ze začátku jsme se image solárního odvětví zabývali více, nyní už je nám to spíše jedno. Skoro si z toho děláme srandu. Navíc si myslím, že až panely zlevní a budou v každé domácnosti, situace se rychle změní.

ČESKÁ POZICE: Chystáte se vstoupit do segmentu solárních panelů pro domácnosti?

HOTAR: Pro takto malé projekty nejsme úplně stavění. Vidíme to ale rádi, už jenom aby se změnil společenský postoj k solárnímu odvětví. Obrovskou škodou však je česká neschopnost vybudovat z obnovitelných zdrojů a souvisejícího know-how exportní průmysl. Tak to udělali Němci, kteří na to mají program „obnovitelné zdroje z Německa“. Tady nikoho ani nenapadlo něco podobného udělat, i když by bylo co. Nesmíme zapomínat, že obnovitelné zdroje energie svět chce.

ČESKÁ POZICE: Co Photon Energy vedlo k emisi akcií na pražské akciové burze?

HOTAR: Především jsme chtěli zvýšit naší viditelnost na kapitálovém trhu. Ve Varšavě jsme byli přece jen omezeni, kromě toho tam byla jistá překážka v tom, že polští investoři fotovoltaice příliš nerozumějí, což je v Praze jiné. Také jsme měli dojem, že cena našich akcií na varšavském NewConnect byla příliš nízká, a vstupem na burzu jsme si chtěli připravit půdu pro emisi dluhopisů.

ČESKÁ POZICE: Proč by si měli čeští investoři pořídit akcie s tickerem PEN anebo váš dluhopis?

HOTAR: U dluhopisu jsou tři hlavní výhody: šestiprocentní úrok, měsíční výplata a možnost obchodovat je na burze. Ta měsíční výplata je u takového dluhopisu v ČR unikátní. Dále máme stabilní portfolio, které každý měsíc vyrábí energii, a tím pravidelný cash flow, což jsme chtěli potvrdit měsíční výplatou kuponu. Dále chceme rozšířit naše portfolio v Austrálii, čímž bychom vyrovnali určitou sezónnost výroby. Dále rozšiřujeme zákaznickou základnu v oblasti servisu elektráren.

ČESKÁ POZICE: Photon Energy rovněž nabízí mezinárodní ochranu investic. Jak jste se k tomu dostali a o co přesně jde?

HOTAR: K ochraně investic jsme se dostali v souvislosti s rokem 2010 a českými retroaktivními zásahy. To je také důvod, proč jsme dnes nizozemská firma, ačkoli se nám přesun do Nizozemska zpozdil, a nakonec to v tomto ohledu nemělo žádný efekt – důvody ale byly i jiné, například flexibilnější korporátní právo.

Ochraně investic se věnujeme dodnes. Ta je v EU relativně slabá a navíc se zhoršuje. Například se tlačí na rušení bilaterálních smluv o ochraně investic mezi členskými státy. Snažíme se pro každý stát vytipovat investorskou zemi, jež poskytuje nejlepší ochranu. Přihlížíme i k daňovým aspektům, například ke smlouvám o zamezení dvojitého zdanění. Vedle toho nabízíme pomoc se založením společnosti pro držení investic a soustavný monitoring, neexistuje-li lepší řešení.

ČESKÁ POZICE: Který domicil by se hodil pro investice v ČR?

HOTAR: Švýcarsko.

ČESKÁ POZICE: Vraťme se k obnovitelným zdrojům elektřiny. V Německu nyní zavádějí aukční systém pro přidělení podpory. Jak se na aukce díváte?

HOTAR: Na tak vyspělém trhu to je adekvátní nástroj. Aukce se však používají i na trzích, které jsou zatím spíše na začátku, například v Turecku a Indii. A tam to vždy nevedlo k optimálním výsledkům. Například v Indii v roce 2010 a 2011 jste měli zahraniční hráče, kteří rozuměli fotovoltaice, ale neměli zkušenost s indickými pravidly a tamním trhem, a pak Indy, kteří znali indickou realitu, ale zase ne příliš fotovoltaiku.

Skončilo to tak, že aukce vyhráli největší „blázni“ a seriózní hráči v nich neuspěli. Jenže banky pak projekty těchto „bláznů“ odmítly financovat a nakonec se nepostavilo nic. Ono si to časem většinou sedne, ale ze začátku mohou být aukce pro stát riskantní. Feed-in-tariff je jistější, ale záleží na jeho správné výši.

ČESKÁ POZICE: Photon Energy nabízí i úložiště elektřiny. Vidíte budoucnost v kombinaci solárních panelů s bateriemi?

HOTAR: Rozhodně, ale opět se zaměřujeme spíše na větší firemní klienty, nikoli na domácnosti.

ČESKÁ POZICE: Na svých webových stránkách představujete telekomunikační věž v Austrálii, projekt Muswellbrook.

HOTAR: Tento projekt je pro australskou obdobu Český Radiotelekomunikací – společnost, které patří věže pro televizní a rádiové vysílání. Náš systém stojí u rádiovysílače s výkonem 5,2 kW, ovšem 24 hodin denně. Máme tam proto 39 kWp fotovoltaiky a 215 kWh úložiště.

Baterie jsou uložené v asi 20stopovém kontejneru a úložná kapacita je mnohonásobná oproti tomu, co byste měl doma (baterie pro domácnosti Tesla Powerwall má například úložnou kapacitu 6,4 kWh – pozn. red.). Projektované je to tak, že 95 procent elektřiny je dodáváno ze solárů, respektive z baterií, zbytek ze sítě nebo ze záložního agregátu, který se však musí každý měsíc spustit.

ČESKÁ POZICE: To dává smysl. Dříve než se soláry doplněné bateriemi rozšíří natolik, abych si je nainstaloval na chatě u Sázavy, vyplatí se velkým spotřebitelům, nejlépe v australské poušti.

HOTAR: Přesně tak. Navíc naše společnost nemá vlastní instalační tým pro segment malých domácích elektráren. Kdybychom chtěli expandovat do oblasti malých zákazníků, museli bychom najmout další lidi. Spíše se soustřeďujeme na projekty s delší přípravou, včetně financování. Uskutečnění projektu je pro nás jen třetina práce a fyzickou instalaci pak zcela outsourcujeme.

U australského projektu hraje také roli snaha provozovatele telekomunikačních věží zajistit si ceny elektřiny na mnoho let dopředu. Má s rádii a televizemi dlouhodobé smlouvy a musí jim dopředu nabídnout cenu svých služeb, přičemž elektřina tvoří podstatnou část provozních nákladů.

ČESKÁ POZICE: Zůstane jen u jedné telekomunikační věže v Austrálii?

HOTAR: Telekomunikační společnost provozuje asi dvě stě takových věží. Ta první je jen taková vstupenka, ať už ke stejným anebo podobným projektům. V Austrálii je řada důlních osad v odlehlých oblastech nebo městečka v Outbacku, australské pustině. Projekt nás také může naučit nové věci zužitkovatelné na dalších trzích. Například Afrika skýtá velký potenciál, protože tam může také v energetice nastat velký skok.

Podobně jako v telekomunikacích už nemá smysl budovat pevné linky, protože všichni mají mobily, se i v energetice možná ukáže, že nemá smysl budovat velkou přenosovou infrastrukturu a velké centrální zdroje. Malé ostrovní systémy jsou budoucnost.