Svérázný způsob uvažování předvedl zvláštní výbor pro finanční, hospodářskou a sociální krizi Evropského parlamentu. Zatímco většina lidí považuje za hlavní příčiny nedávné finanční krize chamtivost bank, nedostatečně důvtipnou regulaci či poskytování půjček platebně slabým dlužníkům, europoslanci mají daleko jednodušší vysvětlení: krizi způsobil nedostatek Evropské unie.
Jak jinak si vysvětlit závěrečnou zprávu výboru, v níž poslanci navrhují evropský „nový úděl“, který by měl „posílit inovace a zároveň zajistit sociální soudržnost, vytváření pracovních míst, vzdělávání a udržitelný růst“. „Tento posun ve vytváření politiky by měl být doprovázen navrhovaným zvýšením rozpočtu EU po roce 2020 – na pět až deset procent HDP Evropské unie,“ zní doporučení. Pro informaci: Nyní představuje tento podíl jen něco málo přes jedno procento.
Zvláštní výbor pro finanční krizi vznikl, aby analyzoval příčiny nedávných problémů a formuloval doporučení, jak se podobným malérům v budoucnu vyhnout. Zároveň měl nastínit dlouhodobou vizi evropského růstového modelu, jež by zajistila tomuto kontinentu konkurenceschopnost. Jeho závěry spočívají mimo jiné v plánu přenést část výdajů jednotlivých států na úroveň EU. Jde například o investice do energetiky, dopravy, vědy a výzkumu.
Návrhům europoslanců nelze než zatleskat, obzvláště v době, kdy se – jak známo – ukazují některé společné unijní projekty jako naprostý průšvih. Společnou měnu a schengenský prostor pro volný pohyb osob jistě netřeba připomínat.
Ale pro uklidnění na závěr: Jak upozornil bruselský dopisovatel listu Financial Times Stanley Pignal, ve výboru pro finanční krizi sice zasedá několik vlivných europoslanců, jeho závěrečná zpráva je však jen vlastní iniciativou a nemá žádnou legislativní moc.
