Údajnému expertovi na řešení romské problematiky a současnému senátorovi Jiřímu Čunkovi (KDU-ČSL) příští rok skončí šestileté funkční období. Některé strany proto začaly usilovat o to, aby za ně expředseda lidovců kandidoval. Námluvy přiznala Suverenita – Blok Jany Bobošíkové (SBB). A spekuluje se i o Straně práv občanů – Zemanovců (SPOZ).
Předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková pro ČESKOU POZICI uvedla, že na mediální kauzy bývalého vicepremiéra Topolánkovy vlády Čunka nevěří. „Rádi bychom také vzhledem k aktuálním problémům ve Šluknovském výběžku využili zkušeností pana senátora, kdy byl starostou Vsetína,“ řekla Právu místopředsedkyně SBB Jana Volfová. Jiří Čunek deníku potvrdil, že s Volfovou skutečně jednal.
Vyjednávání se Suverenitou zaskočilo Čunkovu „mateřskou“ KDU-ČSL. Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka prý strana v příštím roce počítala s Čunkem jako s kandidátem pro senátní volby ve Vsetíně. Nedávno pak pro ČESKOU POZICI uvedl, že hodlá s Čunkem spolupracovat. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek již dříve uvedl, že by v budoucnu s Čunkem rád spolupracoval
Předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková je známá kritikou takzvaného pozitivního rasismu. Přijetí Lisabonské smlouvy podle ní způsobilo, že do Česka přichází stále víc slovenských Romů. A Čunek by díky zkušenostem ze Vsetína mohl Suverenitě pomoci zbavit se nálepky populistické strany bez konkrétních a reálných návrhů řešení. SBB by Čunkových služeb nejspíše využila v problematickém Šluknovském výběžku, v němž jsou vztahy místních obyvatel a Romů špatné.
Čunkovu pověst však poškodila kauza s údajným přijetím půlmilionového úplatku, jejíž vyšetřování budí dodnes rozpaky a podezření. Během druhé Topolánkovy vlády Čunek dvakrát rezignoval na své vládní funkce a přišel rovněž o post předsedy KDU-ČSL. „Suverenita nevěří na mediální kauzy. Do pozice senátora pana Čunka dostala jeho poctivá práce ve Vsetíně,“ odpověděla ČESKÉ POZICI Bobošíková na otázku, zda by Čunkova kauza nemohla její stranu poškodit.
„Je to pracovitý politik, který jako první kousl do kyselého jablka, kterým je problematika neplatičů a nepřizpůsobivých občanů. Na této problematice pan Čunek kontinuálně pracuje,“ uvedla předsedkyně SBB Bobošíková. A v Čunkově souvislosti poukázala na tradiční a rodinné hodnoty, které prý Suverenita prosazuje: „Pan Čunek je křesťan a zodpovědný otec rodiny, který ctí rodinné hodnoty. A ty chce Suverenita prosazovat.“ Čunek jako první politik kousl do kyselého jablka, říká Jana Bobošíková
Suverenita pravděpodobně není jedinou stranou, která usiluje o Jiřího Čunka. Podle serveru iDnes.cz se o senátora zajímají i Zemanovci. „Je to téma, které nyní řešíme,“ uvedl pro ČESKOU POZICI předseda SPOZ Vratislav Mynář.
Příští rok na podzim se budou konat krajské a senátorské volby. Pokud by Suverenita či Zemanovci usilovaly o Čunkovu kandidaturu v oblasti Šluknovska, musely by však počkat až do roku 2014, kdy se budou konat senátní volby v obvodě Děčín, případně v České Lípě.
Vzestup a pád Jiřího Čunka
Jiří Čunek, bývalý vicepremiér ve druhé Topolánkově vládě, byl podezřelý z přijetí půlmilionového úplatku v roce 2002. Senát v roce 2007 rozhodl, že vydá Čunka k trestnímu stíhání. Do vyšetřování však zasáhlo Nejvyšší státní zastupitelství pod vedením Renaty Vesecké. Případ byl odebrán příslušnému přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a na starost jej dostal jihlavský žalobce Arif Salichov, který vyšetřování případu následně zastavil.
Jak již dříve ČESKÁ POZICE informovala, trestní kauza Jiřího Čunka (podezření z přijetí půlmilionového úplatku) je u ledu a lidovecký senátor může být v klidu. Rozhodnutí v této záležitosti je pravomocné a případ nelze zpětně „otevřít“. Způsob ukončení vyšetřování však dodnes vzbuzuje pozornost médií a kritiku právnické i širší veřejnosti. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman proto letos nařídil kontrolu vyšetřování případu.
Nejvyšší státní zastupitelství provedlo takzvaný vnitřní dohled a objevilo „řadu formálních i věcných pochybení a nestandardních postupů“. Okolnosti, které vedly k zastavení řízení s Čunkem, se nadále prošetřují.
Jiří Čunek zazářil na českém politickém „nebi“ v říjnu 2006. Tehdejší starosta Vsetína se stal známým v celé České republice, když nechal vystěhovat několik romských rodin ze zchátralého domu v centru města do nově vybudovaných kontejnerových příbytků na jeho okraji. Poté se stal na podzim 2006 senátorem a na konci téhož roku se ujal funkce předsedy KDU-ČSL.
Ve druhé Topolánkově vládě (od ledna 2007) se stal jejím prvním místopředsedou a získal post ministra pro místní rozvoj. Na konci roku 2007 podal demisi kvůli podezření z přijetí úplatku. V dubnu 2008 se sice do vlády vrátil, ale v lednu 2009 znovu na své vládní posty rezignoval. Na Vsetínsku však Čunek nadále zůstal oblíbeným politikem. V komunálních volbách v roce 2010 obdržel ve Vsetíně nejvíc preferenčních hlasů.