Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Šumavu by měl chránit raději Schwarzenberg

  19:11

Oč mohl být vládní návrh „zelenější“, kdyby ministr Chalupa nesmetl připomínky ministerstva zahraničních věcí.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

O přízeň poslanců od 7. května usilují dva návrhy zákona o Národním parku Šumava. Návrh Plzeňského kraje byl v poslaneckém archivu nečekaně probuzen z hibernace a stejně nečekaně se na minulé schůzi dostal do druhého čtení (viz článek Šumava na pospas lidové tvořivosti poslanců). Ministerstvo životního prostředí se zase po mnohaměsíčním otálení snaží konkurenci „dohnat a předehnat“.

Oba návrhy se liší především v samém pojetí ochrany přírody v jednotlivých zónách národního parku a ve stanovení těchto zón. Například zóny, kde lze dnes stavět, tvoří dle nyní platné vyhlášky pět procent území parku, zatímco formulace „plzeňského zákona“ by to umožnila na dvou třetinách. Ministerský návrh je v tomto případě obezřetnější, ale zase skrývá kličku, podle níž může být rozvoj obcí uplatňován přednostně před hlavním posláním parku – chránit přírodu. Oba však přece mají něco společné: jsou předmětem kritiky významné skupiny vědců, soustředěných kolem Stínové vědecké rady NP Šumava.

Ministru Tomáši Chalupovi se dokonce podařilo obejít Legislativní radu vládyMinisterský návrh byl doslova protlačen vládou. Tomáši Chalupovi se dokonce podařilo obejít legislativní radu vlády, která by se nepochybně dlouho zabývala drtivou kritikou letní verze zákona z pera proděkana Právnické fakulty UK a vedoucího katedry práva životního prostředí profesora Milana Damohorského, který ji považoval za zcela nezpůsobilou dalšího projednání, protože „je v rozporu s ustanoveními českého ústavního práva“ (viz článek Šumava: divoké srdce Evropy dostalo další zásah). S pomocí posudku předsedy Legislativní rady vlády Petra Mlsny se však podařilo vyhnout kritikům z řad členů rady a návrh vládou bezbolestně protáhnout.

I kritice z řad zmíněných přírodovědců by však šlo předejít, kdyby Chalupa v meziresortním řízení akceptoval připomínky ministerstva zahraničních věcí (MZV). Zákon by byl po přírodovědné stránce mnohem kvalitnější. Dříve, než se jimi budeme podrobněji zabývat, nelze si odpustit poznámku.

Příroda a kompromisy

Na jednání vlády se dal očekávat věcný střet mezi Chalupou a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Schwarzenberg se však lesnických a přírodovědných připomínek k zákonu, tlumočených jeho ministerstvem, s lehkým srdcem vzdal. A hlasoval pro zákon tak, jak leží a běží. ČESKÉ POZICI poté sdělil: „Dvakrát jsme o tom vedli důkladnou diskusi, v politickém klubu TOP 09 a ve vládě, a rozhodli jsme se pro kompromis. Jinak to v politice nejde, bez kompromisu by to bylo ještě horší.“

Kompromis a la Chalupa odpovídá současnému zpolitizování našeho života. Odborné názory při jednání o zákonu ztrácejí smysl.V čem tento kompromis spočíval, dosud není jasné. Kompromis a la Chalupa však odpovídá současnému zpolitizování našeho života. Odborné názory při jednání o zákonu ztrácejí smysl.

Také náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař se nechal v Deníku.cz 25. dubna slyšet: „I já sám otevřeně říkám, že jsou v zákoně věci, že kdyby záležely jen na mně, tak by tam nebyly, ale respektuji kompromis.“ Pro samé respektování kompromisů se však v živé přírodě mohou nastolit procesy, které už nikdo, ba ani sama příroda, nedokáže vrátit.

Ivan Dejmal, ministr životního prostředí z počátku devadesátých let, vyznával jinou etiku: „Příroda se neřídí našimi, ale přírodními zákony a nezná kompromisy.“ U vědomí toho odborníci pod jeho vedením mohli napsat zákon na ochranu přírody a krajiny, který byl v době svého zrodu nejpokrokovější v celé Evropě.

Lanovka rozděluje

Připomínky ministerstva zahraničních věcí by otevřely všechny podstatné otázky, které návrh zákona opomíjí nebo dokonce nastoluje.

Největší kuriozitou Chalupova zákona je uzákoněná lanovka. Koridor pro ni a pro sjezdovku rozděluje národní park na dvě části. A díky tomuto nápadu ho bude formálně rozdělovat, i kdyby žádná lanovka nakonec postavena nebyla. Zákon se nemění každý týden. Jeho záměr je v příkrém rozporu s evropskou směrnicí o stanovištích v rámci ochranářské soustavy NATURA 2000. MZV navrhovalo odstranit účelové zmenšení národního parku, které ho kvůli lanovce rozděluje na dvě samostatné části.

Lanovka už je namalovaná i v závazných mapách připojených k návrhu zákonaAle lanovka už je namalovaná i v závazných mapách připojených k návrhu zákona. Kvůli sjezdovce a lanovce se samozřejmě bude mýtit stařičký prales. A to v místech, kde žijí chránění rysi a hnízdí tetřevi, kteří jsou u nás na pokraji vyhubení.

Chalupovo ministerstvo připomínku nepřijalo a odpovědělo: „To, že bude území vyjmuto z národního parku, nemá žádný vliv na proces hodnocení vlivů na okolní území. Území zůstane součástí evropsky významné přírodní lokality a ptačí oblasti…“

S takovou by se evropská významná přírodní lokalita mohla vyhlásit i na dálnici.

Stavební rej

V připomínkách MZV k návrhu zákona je zdůrazněno, že zákon nařizuje a zakazuje kdeco, ale neuplatňuje pravidla pro stavební činnost. Dosud funkční nařízení vlády o vyhlášení národního parku z roku 1991 stanovuje investorům a projektantům povinnost „dbát, aby architektonické řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny“.

Podle návrhu zákona by nově vše záviselo na stavebních úřadech obcí, orgán ochrany přírody by u sporných staveb jen bezmocně přihlížel.

Jak ukazuje praxe, pozemky ve III. zónách se zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účelyMinisterstvo zahraničních věcí dále zdůrazňuje, že problematická je především navržená změna hranic nejméně přísně chráněných III. zón a navýšení jejich rozsahu oproti dnešnímu stavu v lokalitách, kde by další zástavba zcela znehodnotila tradiční ráz šumavské krajiny. Jak ukazuje praxe, pozemky ve III. zónách se zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účely. V řadě míst, včetně výše uvedených, by takový postup měl za následek snížení jejich atraktivity a negativní dopady na turistický ruch. Již dnes návštěvníci zástavbu takových míst ve III. zónách, například na Filipově Huti či na Borových Ladách, podle materiálu MZV velmi kritizují.

A nakonec i kůrovec

Není snaha zakotvit ochranu přírody jako přednostní před všemi ostatními aktivitami v národním parkuDalší problém je plánované vměšování cizích prvků do ochranářské legislativy. MZV si všímá, že není snaha zakotvit ochranu přírody jako přednostní před všemi ostatními aktivitami v národním parku. Jinak by vyhlášení národního parku nedávalo smysl. Ministerstvo žádá nenadřazovat rozvoj obcí předmětu a cílům ochrany národního parku.

Už v prvním paragrafu nového zákona je však velmi nejasná formulace, která připouští možnost preference rozvoje územně samosprávných celků před ochranou přírody. Proto MZV žádá, aby slovním spojením „jakož i k udržitelnému rozvoji územních samosprávních celků“ odstavec nekončil, ale byl doplněn formulací „a to při zachování cílů a předmětu ochrany národního parku…“.

Na první pohled to vypadá jenom jako nešikovná formulace, ale proč nebylo ministerstvo životního prostředí ochotné to na impuls MZV změnit?

Jako vetřelci z jiné planety se do paragrafů ochranářského zákona vměšují kritéria „základního stavu kůrovce“. Pochází z  vyhlášky ministerstva zemědělství a panuje obava, že v zákonu o národním parku má zřejmě krýt existenci těžeb v prvních zónách. Tento lesnický technologický pojem je definován jako „nízký početní stav populace lýkožrouta smrkového, kde objem kůrovcového dříví nepřesáhne v předchozím roce v průměru 1 metr krychlový na 5 hektarů plochy smrkového porostu a kdy zpravidla nedochází k vytváření ohnisek žíru“.

Citovaná podmínka připadá autorům připomínek MZV jako možnost postupného, ale v konečném důsledku úplného vykácení lesa.

Ministerstvo zahraničních věcí žádalo radikálně přebudovat pravidla pro zonaci.

Nepřijatelná je podle něj možnost asanačních zásahů – těžby – proti kůrovci v první zóně. Na toto vážné odmítání technologie z hospodářského lesa Chalupa na zápisu z meziresortního řízení reagoval, že se tato možnost asanačních zásahů se týká jen 4,46 procenta rozlohy prvních zón a že o „vykácení parku“ nelze hovořit, protože proces je limitován dosažením základního stavu kůrovce.

Jsme svědky pokusu uvěznit přírodu výtažky ze zákona, platného pro hospodářský les

Vyjdeme-li však ze zákona o ochraně přírody a krajiny, pojem jako „základní stav kůrovce“ nemá v lesích národního parku žádné oprávnění.

Takovéto pokusy uvěznit přírodu výtažky ze zákona, platného pro hospodářský les, si dle připomínky MZV vyžadují, aby v ochranářském zákoně byla jasná formulace: „Pokud tímto zákonem není stanoveno jinak, platí na území národního parku zákon o ochraně přírody a krajiny.“ Bůhvíproč to Chalupovo ministerstvo nehodlá akceptovat.

Doporučená četba

Sám problém zonace Národního parku Šumava je tak složitý, že ho nelze popsat v článku tohoto rozsahu. Přitom ve sněmovně budou s velkou pravděpodobností proti sobě stát dva návrhy, které se právě v pojetí zón, jak už jsme poznamenali, navzájem nejvíc liší. Navíc odborní oponenti, kteří nebyli přizváni k tvorbě těchto verzí, připravují protinávrhy, jež hodlají nabídnout poslancům, aby je uplatnili během projednávání.

Možná bude poslancům stát za to pročíst si v záznamech z meziresortního řízení i připomínky ministerstva zahraničních věcí, na něž upozorňujeme. I navzdory tomu, že je předkladatel hodil přes palubu.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!