Nové dřevorubecké vedení Národního parku Šumava se chystá začít kácet v územích původně ponechaných přírodě. „Před veřejností to bude vypadat, jako by Jan Stráský bezohledné kácení v pralese na Smrčině nachystal jako zvláštní dárek k úterní návštěvě prezidenta Klause,“ komentoval záměr Jaromír Bláha z Hnutí Duha, které na něj spolu s Českým svazem ornitologickým upozornilo. Bláha připomněl, že prezident před časem prohlásil, že bude první, kdo si sjezdovku na Smrčině sjede.
Dosud mu v tom bránila ochrana vzácné pralesní přírody. Developeři, usilující v tomto místě o výstavbu sjezdovek, každopádně budou mít ze Stráského záměru radost. I když záminka pro kácení leží ve smlouvě s Rakouskem.
Smlouva nevymáhá kácení
Na prales na Smrčině se vztahuje kontroverzní dohoda s Rakouskem o zásazích proti kůrovci. Ta ovšem výslovně říká, že se napadené smrky v první ochranné zóně nebudou kácet, nýbrž vestoje zbavovat kůry, aby se prales neproměnil v pustou holinu. Kácení by připadalo v úvahu jen v případě, kdyby správa parku neměla na zbavování kůry dostatečnou kapacitu.
Stromolezce schopné takové práce provést se ovšem podle tvrzení zdrojů ČESKÉ POZICE správa nesnažila vůbec kontaktovat. „Na zajištění lezců byl dostatek času. Dohoda byla podepsána už před měsícem a její obsah šéfové národního parku museli znát již dlouho předtím,“ upozorňuje Bláha.
Ministr Chalupa, který má v ochraně přírody stejnou průpravu jako v kosmických letech nebo v řízení ponorky, politicky kryje Stráskému zádaDohoda s Rakouskem nic nemění na povinnosti získat zvláštní výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, který chrání jak prales, tak tetřevy hlušce. Zamýšlený krok správy národního parku by kromě toho porušil i dvě evropské směrnice. Správa parku takovou výjimku prozatím nemá. Jenže Stráský nic takového nepotřebuje. Prochází mu úplně všechno. A ministr Tomáš Chalupa, který má v ochraně přírody stejnou průpravu jako v kosmických letech nebo v řízení ponorky, mu politicky kryje záda.
Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek postoj správy komentoval: „Kácení jakýchkoli stromů na jaře v době hnízdění je barbarstvím. Je neuvěřitelné, že správa národního parku, jejímž posláním je ochrana přírody a vymáhání zákona o ochraně přírody a krajiny, přichází opakovaně s ilegálními zásahy, které přírodu Šumavy likvidují. Věřme, že Česká inspekce životního prostředí bude v případě, že ke kácení skutečně dojde, postupovat podle zákona a neprodleně kácení zastaví.“
Predátoři pralesního ptáka
Svým jarním tokáním a souboji mezi samci vstoupil tetřev do legend. Méně pozornosti se věnuje tomu, jak pečlivě vyvádějí tetřeví slepice svá kuřátka. To se děje právě v tomto období, kdy národní park pošle do tetřevího hnízdiště dřevorubce.
Vztah tetřeva a Šumavy nejvýstižněji charakterizuje odborný dokument ministerstva životního prostředí o šumavské ptačí oblasti programu Natura 2000: „Populace tetřeva hlušce na Šumavě je dnes jedinou reprodukceschopnou populací v rámci České republiky a představuje zhruba 90 procent výskytu v ČR. Velmi významná je i z hlediska ostatních zbytkových populací v rámci středohorských ekosystémů střední Evropy.“
I „amatérská“ Wikipedia ví, co ředitel profesionální organizace, jíž je svěřena ochrana přírody, přehlížíMinisterský materiál dále uvádí, že typickými stanovišti jsou v současnosti klimatické smrčiny, podmáčené smrčiny a náhorní vrchoviště. A že jádro hnízdního výskytu je v oblastech obvykle nad 1000 až 1100 metrů nad mořem, v nižších polohách je hnízdění ojedinělé. Místem, které tyto podmínky splňuje a které je výskytem tetřeva charakteristické, je právě Smrčina.
I „amatérská“ Wikipedia ví, co ředitel profesionální organizace, jíž je svěřena ochrana přírody, přehlíží: „Po většinu roku žije tetřev skrytě a samotářsky v místech, kde není rušen přítomností člověka. Potřebuje životní prostor o rozloze až třicet kilometrů čtverečních.“ Tento prostor mu národní park kácením zmenší a uvolněním Smrčiny pro sjezdovky nepochybně zlikviduje. Výčet predátorů tetřeva by Wikipedia měla rozšířit: „Kuna, liška a Stráský.“