Sucho tentokrát Evropu tolik nepotrápilo

„Byly roky, kdy jsme nevěděli, zda sklidíme, kvalita byla špatná a některá pole se nesklidila vůbec, protože pořád pršelo, obilí polehlo a začalo klíčit. Problém letoška je ale hraboš. Potřebujeme hodně vody na podzim, aby jim to vyplavilo hnízda, a aby byly mrazy bez sněhu,“ říká v rozhovoru předseda zemědělského svazu Martin Pýcha.

Eliška Nová 16.9.2019
Martin Pýcha, předseda zemědělského svazu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Pýcha, předseda zemědělského svazu. | foto: FOTO EcofinČeská pozice
Martin Pýcha, předseda zemědělského svazu.

Úplně sklizeno ještě není, už teď ale lze říct, že letošní žně budou průměrné. „Jsou o něco lepší než loni, letos nebyl tak významný dopad sucha, přece jen spadlo o něco víc vody,“ říká v rozhovoru předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Český statistický úřad odhaduje, že oproti loňsku bude úroda vyšší o osm až devět procent. Konkrétně se sklidí okolo sedmi milionů tun obilnin, což je zmíněný průměr. V některých regionech i tak věší hlavu – především na Moravě úrodu likviduje hraboš.

„Jen v okrese Prostějov byly škody způsobené hrabošem na pšenici a jarním ječmeni přes 122 milionů korun. V některých případech už zemědělci oslovují dodavatele s žádostí o odložení plateb,“ dodává Pýcha. Zemědělský svaz už dříve uvedl, že škody, které na plodinách způsobil hraboš, mohou přesáhnout miliardu korun. A nelze je kompenzovat. Podle předsedy svazu Martina Pýchy může jít některým zemědělcům dokonce o přežití. Uvedl příklad jednoho z nich, který si pořídil sad s pomocí dotace. Teď má ze zákona povinnost jej pět let udržet.

Jen v okrese Prostějov byly škody způsobené hrabošem na pšenici a jarním ječmeni přes 122 milionů korun. V některých případech už zemědělci oslovují dodavatele s žádostí o odložení plateb.

„Hraboši mu ožírají kořeny a kmeny ovocných stromů. Co bude dělat, když mu zajdou? Investoval, náklady se mu ještě nevrátily, protože stromy ani pořádně nezačaly plodit, kompenzaci mu nikdo nedá, a navíc hrozí, že bude peníze vracet. Ale jak, když na to ještě nevydělal?“ ptá se předseda. Svaz se nakonec dohodl se Státním zemědělským a intervenčním fondem, že pokud zemědělci prokážou vyšší moc, což se dá vztáhnout i na škody způsobené hrabošem, dotaci nebudou muset vracet.

Odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd předpokládají, že tam, kde se hraboši přemnožili, bude jejich počet klesat. „V příštím roce budou početnosti opět velmi nízké,“ uvedl šéf ústavu Jan Zukal. I tak znamená dle Pýchy hlodavec pro část zemědělců vysoké ekonomické ztráty, jež je mohou dovést na hranu existence. „Může se stát, že nebude tuhá zima ani deště a příští rok to bude ještě horší než letos. Přípravky proti hlodavci nemůžeme aplikovat na meze nebo větrolamy, nejsou to naše pozemky. A ty dnes fungují jako ohniska, ze kterých se hraboši šíří na pole,“ míní v rozhovoru Pýcha.

S přemnoženými hraboši chtěli zemědělci bojovat plošným rozhazováním jedu Stutox II. Povolil jim to Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Postavilo se proti tomu ale ministerstvo životního prostředí, protože by se jedem mohla otrávit i další zvěř a ptáci. Ministerstvo zemědělství pak plošné použití přípravku zastavilo. Navzdory tomu na Brněnsku uhynuli dva zajíci, nejspíš proto, že se otrávili jedem. Na Opavsku zase dva čápi bílí. I oni se otrávili.

S přemnoženými hraboši chtěli zemědělci bojovat plošným rozhazováním jedu Stutox II. Povolil jim to Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Postavilo se proti tomu ale ministerstvo životního prostředí, protože by se jedem mohla otrávit i další zvěř a ptáci.

Proti plošnému použití prostředku se postavila také Asociace soukromého zemědělství. Navzdory hrabošům a trvajícímu suchu hlásí zemědělci oproti loňsku vyšší sklizeň hlavní obiloviny, tedy pšenice. Dařilo se jí dokonce tak, že by její objem mohl být o tři procenta vyšší než desetiletý průměr.

LIDOVÉ NOVINY: Zemědělci označili letošní žně za problematické, ať už kvůli nestálému počasí, nebo kvůli škůdcům. Jak tedy dopadly?

PÝCHA: Jsou o něco lepší než loni. Sklizeň komplikují deště, ale zažili jsme problematičtější. Byly roky, kdy jsme nevěděli, jestli sklidíme, kvalita byla špatná a některá pole se nesklidila vůbec, protože pořád pršelo, obilí polehlo a začalo klíčit. Problém letoška je ale hraboš.

LIDOVÉ NOVINY: Stát zastavil plošné použití jedu proti hrabošovi, Zemědělský svaz byl proti. Proč?

PÝCHA: Nedělá nám radost, že musíme používat chemii. Nevíme už ale, jakým jiným způsobem bychom měli stavy hrabošů snížit. Velká většina zemědělců ještě na podzim netušila, že budou hraboši přemnožení, ukázalo se to až během jara. A to už nešlo hraboše hubit mechanicky. Množství hrabošů začalo gradovat a jejich počet navíc stále roste. Postižení zemědělci museli část letošní úrody odepsat. Někde nesklidili nebo sklidili velmi málo. Nyní nám jde navíc i o příští úrodu. Zemědělci sejí ozimy a tím hraboši dostávají další potravu.

LIDOVÉ NOVINY: Už jste k tomu dříve řekl, že pokud hraboše nezlikvidujeme, příští rok nebude žádná úroda. Není to trochu dramatické?

Postižení zemědělci museli část letošní úrody odepsat. Někde nesklidili nebo sklidili velmi málo. Nyní nám jde navíc i o příští úrodu. Zemědělci sejí ozimy a tím hraboši dostávají další potravu.

PÝCHA: Bylo to dezinterpretované. Řekl jsem, že zemědělcům s přemnoženými hraboši na polích hrozí, že nesklidí nic nebo budou mít obrovské propady ve výnosech. Nyní se zemědělci snaží hraboše hubit mechanicky, orbou, podmítkou.

Náš záměr přitom je, že pokud by po těchto mechanických operacích počet hrabošů neklesl, potřebovali bychom do porostu ozimů aplikovat přípravek na hubení Stutox II. Lidé nám vyčítají, že nám je jedno, otrávíme-li zajíce nebo čápy, ale není to pravda. Zemědělci jsou za čápy, volavky a další predátory hrabošů vděční. Jsou lepší než nákup drahého přípravku.

LIDOVÉ NOVINY: Opravdu to nejde bez jedu?

PÝCHA: Samozřejmě že jde, ale pak bychom museli zemědělcům nahradit ekonomické ztráty a tomu se chceme vyhnout. Snažíme se kalamitu zvládnout sami, protože lidé nám pak jakékoliv kompenzace vyčítají. Zemědělci mají za sebou tři složité roky, kdy se snížily výnosy kvůli suchu. Obzvlášť Moravu hodně trápilo a ekonomika se tam i bez hraboše zhoršila.

Lidé nám vyčítají, že nám je jedno, otrávíme-li zajíce nebo čápy, ale není to pravda. Zemědělci jsou za čápy, volavky a další predátory hrabošů vděční. Jsou lepší než nákup drahého přípravku.

Škody způsobené hrabošem jsou navíc významné. Proto nás mrzí, že nám lidé vyčítají, že zemědělcům jde jenom o udržení zisků. Kompenzace za sucho byly loni dvě miliardy, škody čítaly jedenáct miliard. Pokrylo to možná část nákladů, ale rozhodně ne celou ztrátu. To všechno nesou na svých zádech zemědělci.

LIDOVÉ NOVINY: Rozumím, na druhou stranu živočichové žijící na polích jsou na tom už tak bídně.

PÝCHA: Rozumím tomu i já, ale ani zemědělci není jedno, jestli má na poli dravce, nebo ne. Potřebují ho, protože v normálních případech hraboše likvidují. V současnosti povolený přípravek, pokud bude aplikován správně, je mnohem méně nebezpečný než ty v minulosti. V letech 1994 až 2015 zemědělci plošně aplikovali předchůdce současného přípravku Stutox I, který měl vyšší obsah účinné látky. Nebyl přitom zaznamenán, alespoň co já vím, žádný velký úhyn.

LIDOVÉ NOVINY: A co ti mrtví zajíci?

PÝCHA: Jsem přesvědčen, že se ukáže, že ti zemědělci aplikaci přípravku neudělali správně. Pokud by byl přípravek nebezpečný, už by dnes na polích nebylo nic živého.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik lidí si dá ale na misku vah škody a mrtvého zajíce? Škody vždy převáží, ne?

Zemědělci mají za sebou tři složité roky, kdy se snížily výnosy kvůli suchu. Obzvlášť Moravu hodně trápilo a ekonomika se tam i bez hraboše zhoršila.

PÝCHA: Pro veřejnost vždy převáží, že nechce žádné mrtvé zajíce. Teď mi volal jeden ředitel zemědělského podniku, který se boji s hrabošem systematicky věnuje. Na polích mají několik set bidýlek pro dravce, hloubkově zpracovávají půdu. Ale i tak mají na některých polích přemnožené hraboše a potřebovali by sáhnout i po jiném řešení.

Přípravek ale nepoužijí, protože si to nedovolí kvůli celospolečenské fobii. Nedej bože, že by jim tam pak uhynul zajíc. Byli by za největší darebáky. Je to větší podnik, takže to ekonomicky ustojí a nechají být, byť na tom tratí. A budou doufat, že jim zima pomůže. Ale pak jsou zemědělci, pro něž to může být otázka existence.

LIDOVÉ NOVINY: Není žádné řešení, které by pomohlo zemědělcům a zároveň bylo po chuti ochranářům?

PÝCHA: Navrhovali jsme kompromisní řešení. Omezit plochy povolené k aplikaci na ty nejpostiženější. Aplikovat pouze do porostu. Souhlas by nedával jen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, ale i orgán pro ochranu přírody a krajiny. Ten by řekl, jestli na poli není vzácný živočich nebo tam není třeba shromaždiště tažných ptáků. Riziko by se eliminovalo na minimum.

LIDOVÉ NOVINY: Mendelova univerzita vydala prohlášení, že použití stutoxu je účelné pouze u populace s nízkou až střední početností. Teď už nemá smysl, nebo ano?

V současnosti povolený přípravek, pokud bude aplikován správně, je mnohem méně nebezpečný než ty v minulosti. V letech 1994 až 2015 zemědělci plošně aplikovali předchůdce současného přípravku Stutox I, který měl vyšší obsah účinné látky. Nebyl přitom zaznamenán, alespoň co já vím, žádný velký úhyn.

PÝCHA: Když zemědělci sníží počet hrabošů mechanicky, je otázka, co bude dál. Buď nám pomůže příroda, počasí, a nemusí se stát vůbec nic. Anebo nebude tuhá zima, nebudou deště a může se stát, že to příští rok bude ještě horší než letos. Navíc nemůžeme aplikovat přípravky na meze nebo větrolamy, nejsou to naše pozemky. A ty dnes fungují jako ohniska, ze kterých se hraboši dál šíří na pole. Tady by bylo třeba, aby nám pomohly obce nebo kraje.

LIDOVÉ NOVINY: Asociace soukromého zemědělství je také proti plošnému hubení. Jak si to vysvětlujete?

PÝCHA: Nechtějí jít proti názoru veřejnosti. Někteří členové asociace si také nedovedou představit, jak budou přípravek aplikovat jen do nor, kterých je strašná spousta. Chápu to tak, že sdílí náš názor, ale nechtějí to říct nahlas a jít proti názoru své organizace.

LIDOVÉ NOVINY: Škody už jsou spočítané?

PÝCHA: Teď je zjišťujeme. Navíc budou další, protože hraboši se přesunuli do kukuřice a do cukrovky. U ní to bude mít dopad na obsah cukru i na objem a stav porostů. Ke konci roku budeme snad schopní kvantifikovat celkovou výši škody. A to za předpokladu, že hlodavci nebudou i na jaře příštího roku. Zimy v minulých letech nebyly příliš tuhé. Sníh paradoxně hrabošům pomáhá, schovají se v něm a dravci je nevidí. Potřebujeme hodně vody na podzim, aby jim to vyplavilo hnízda, a aby byly mrazy bez sněhu.

LIDOVÉ NOVINY: To vás čeká protichůdné volání do nebes. Z hlediska doplnění podzemních vod a sucha je sněhová pokrývka nejlepší...

Navrhovali jsme kompromisní řešení. Omezit plochy povolené k aplikaci na ty nejpostiženější. Aplikovat pouze do porostu. Souhlas by nedával jen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, ale i orgán pro ochranu přírody a krajiny.

PÝCHA: Je to tak, to druhé navíc potřebujeme všichni. Uvědomujeme si, že hospodaříme v krajině a máme na ni vliv. Všichni nám vyčítají, že hospodaříme špatně, ale dovolím si tvrdit, že to není pravda. Neříkám, že je v pořádku vždycky všechno, ale nechápu, proč nám někdo vyčítá, že chybí voda. Když neprší, voda schází všude. Stejný problém mají i jiné země.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se k celkové sklizni. Průměrně čítá pod sedm milionů tun obilí. Letos to bude stejné?

PÝCHA: Budeme na hraně sedmi milionů tun. Každý rok je to trochu jinak, jsou různé osevní postupy, které se střídají. Letos je nižší plocha olejnin, tedy především řepky. Opticky to vypadá, že u ní bude větší propad, ale jen částečně je to dané nižší úrodou.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se budou vyvíjet ceny? Loni na podzim se zdražila během několika měsíců mouka o tisícovku na tunu. Bude se letos nárůst ceny opakovat?

PÝCHA: Nemyslím. Ceny určují komoditní burzy, ať newyorská v USA, nebo francouzská v Evropě. Evropský či světový problém v nedostatku obilí není. Cena u potravinářské pšenice trochu klesala, ale v červenci byla na 4400 korunách za tunu, což je srovnatelné s francouzskou burzou.

Ke konci roku budeme snad schopní kvantifikovat celkovou výši škody. A to za předpokladu, že hlodavci nebudou i na jaře příštího roku.

Výkyvy jsou minimální, není důvod zdražovat. I u nás je pšenice dost, sice jsou obilky trochu menší, ne všechno bude v potravinářské kvalitě, ale není to nic zásadního. Pravda je, že by zemědělci potřebovali, aby ceny byly vyšší. Cena 4300 byla stejná v roce 1997, náklady se přitom od té doby zvýšily mnohonásobně.

LIDOVÉ NOVINY: Loňský nárůst ceny tedy způsobil nedostatek v celé Evropě?

PÝCHA: Jen u některých komodit, třeba u zeleniny a brambor. Loni bylo sucho záležitostí nejen Česka nebo střední Evropy, problém měla velká část starého kontinentu. Bylo i v severní Francii. Ve Švédsku či v Německu měli nejnižší sklizeň za poslední čtvrt století. To se pak projeví celoevropsky. Dnes je to vidět ještě na bramborách. Dokud se nezačaly sklízet, zásoby byly malé a ceny vzrostly. Česko je přitom závislé na dovozu, třicet procent naší spotřeby je kryté importem.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je na tom letos kukuřice, která významně slouží jako potrava pro zvířata?

PÝCHA: Plocha osetá kukuřicí na krmení se letos zvýšila. Zemědělci museli zareagovat na loňský nedostatek krmení. Naopak plocha osetá kukuřicí na zrno se trochu snížila. Kukuřice je zatím ještě na polích, takže jak úroda dopadne, se teprve uvidí.

LIDOVÉ NOVINY: A co ostatní plodiny, jsou už u nich k dispozici odhady?

Všichni nám vyčítají, že hospodaříme špatně, ale dovolím si tvrdit, že to není pravda. Neříkám, že je v pořádku vždycky všechno, ale nechápu, proč nám někdo vyčítá, že chybí voda. Když neprší, voda schází všude. Stejný problém mají i jiné země.

PÝCHA: Uvidíme, jak se vyvine úroda ovoce. Vypadá to, že bude horší než loni. Stejně tak uvidíme, co bude s cukrovkou.Té by mohl pomoci větší úhrn srážek než v loňském roce, ale napadají ji hraboši. Měla by být dobrá úroda vína a slušná úroda by měla být také u chmele. Letošní úroda nebude, myslím, ničím extrémně specifická oproti dlouhodobému průměru. Zaplať pán bůh za to!

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.