Lidovky.cz

Sucho potřebuje jednotný politický dohled

  10:07
Klimatická změna má dopady i na politiku. V Česku spojila všechny relevantní politické hráče. Politické strany přemýšlejí, jak jejím dopadům čelit lépe, a potřeba řešit klimatické dopady v celé jejich šíři se promítla i do jejich volebních programů a plánů. Většina si přeje, aby agenda nebyla rozporcovaná mezi několik ministerstev.

Klimatické změny. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Klimatická změna není jen záležitostí ekologie, promítá se do celkového hospodaření státu. Sucho, které postihuje Česko, způsobuje miliardové škody. Potřeba řešit klimatické dopady v celé jejich šíři se promítla i do volebních plánů politických stran. Většina chce, aby agenda nebyla rozporcovaná mezi několik ministerstev. Plány se sice liší v detailech, ale většina se shodne, že téma potřebuje jednotný dohled. V zahraničí je to rozšířený model. V Dánsku, Rumunsku nebo Velké Británii dokonce zřídili samostatné ministerstvo, které se klimatem zabývá.

„Kouzlo je v tom, dát lidi dohromady, aby mohli spolupracovat. Podobně jako v Rakousku, kde mají ministerstvo životního prostředí a zemědělství, k čemuž přidali ještě obnovitelné zdroje a jadernou energetiku,“ popisuje místopředseda ANO Richard Brabec. Že je téma důležité, ukazuje i to, že se na něm shodne koalice s opozicí.

„Problémy sucha a nedostatku vody chápeme jako strategický problém, který musí řešit ministerstva zemědělství a životního prostředí pod dohledem celé vlády a třeba osobně premiéra,“ říká volební lídr hnutí STAN Jan Farský. Premiér v čele agendy odpovídá i představě ČSSD nebo KSČM.

Samostatný odbor pod premiérem

V některých evropských zemích berou klimatickou změnu natolik vážně, že kvůli ní ustavili celé ministerstvo. Speciální resort pro změnu klimatu mají například v Dánsku, Rumunsku nebo Velké Británii. V Česku začínají politici uvažovat podobně. Jejich plány sice nejsou tak daleko, aby vznikl nový resort, ale určitě chtějí, aby měl důležitou agendu někdo pevněji v ruce. V současnosti totiž spadá pod několik resortů, a problematika se tak tříští, chybí i potřebné kompetence.

Lídr ČSSD Lubomír Zaorálek navrhuje, aby řešení dopadů klimatické změny autoritou svého úřadu zaštítil přímo premiér, s tím, že by spolupracoval s ministerstvem životního prostředí. Samostatný odbor pod premiérem, který by se věnoval změnám klimatu a sucha, by podpořili i komunisté.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se stará o povrchové a podzemní vody, ministerstvo zemědělství (MZe) má naopak pod sebou povodí. Do oblasti ale mluví i ministerstvo průmyslu a obchodu, pod něž spadá energetika, například i vodní elektrárny. Nedostatek vody v důsledku sucha tak má vliv i na ekonomiku. Ostatně letos už musely některé omezit provoz. Cenová politika vody spadá pod agendu ministerstva financí. I proto se politici přiklánějí k tomu, aby bděl někdo nad tím vším.

Lídr ČSSD Lubomír Zaorálek navrhuje, aby řešení dopadů klimatické změny autoritou svého úřadu zaštítil přímo premiér, s tím, že by spolupracoval s ministerstvem životního prostředí. Samostatný odbor pod premiérem, který by se věnoval změnám klimatu a sucha, by podpořili i komunisté. Zmocněnce pro klimatickou změnu na úrovni vlády, podobně jako funguje zmocněnec pro jadernou energetiku, by si představovali Zelení.

Ti by agendu posílili také v rámci ministerstva životního prostředí. Problémy sucha a nedostatku vody by pod dohled celé vlády, potažmo premiéra zařadili i Starostové a nezávislí. TOP 09 by jako možnost viděla vznik meziresortní komise.

Voda jako veřejný zájem

S obdobným, byť prozatímním řešením už přišla současná vláda. Pod taktovkou MŽP a MZe vznikl speciální tým s pracovním názvem Voda – sucho, kde jsou jak zaměstnanci obou ministerstev, kteří mají téma na starosti, tak odborníci. Nikdo v týmu ale neřeší vlivy na energetiku. Voda je jediná strategická surovina v Česku, jež nemá vlastního regulátora, který by hlídal trh s průzračným bohatstvím.

Voda je jediná strategická surovina v Česku, jež nemá vlastního regulátora, který by hlídal trh s průzračným bohatstvím. O tom dlouhodobě mluví ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého by k ní Česko mělo přistupovat podobně jako Izrael – jako k věci veřejného zájmu.

O tom dlouhodobě mluví ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého by k ní Česko mělo přistupovat podobně jako Izrael – jako k věci veřejného zájmu. Na to, že na vodu nikdo nedohlíží, opakovaně upozorňuje i Energetický regulační úřad. „I když je to problematika více ministerstev, daří se zatím tyto věci postupně řešit. Nastartovali jsme s ministrem Brabcem komunikaci napříč resorty a funguje to,“ říká k tomu ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). A ministr Brabec mu přitakává.

I tak ale programy obou stran pracují s nutností sloučení a posílení těchto kompetencí. ANO i lidovci chtějí přesunout problematiku pod jedno ministerstvo. Neshodnou se ale na tom, které to má být. Podle Brabce by téma mělo spočinout pod jeho resortem, podle lidovců pod Jurečkovým. Jediný, kdo považuje současný stav za dostatečný, je ODS. Ani ta ale problém neopomíjí. Ve svém programu slibuje opatření, která by zajistila větší schopnost české krajiny zadržet vodu. Není sama.

Zátěž zejména pro zemědělce

Je to vůbec poprvé, kdy se nutnost řešit dopady klimatické změny promítla do plánů drtivé většiny politických hráčů. Od ANO přes KDU až po SPD Tomia Okamury. ČSSD chce cíleně chránit podzemní vodu proti nadměrnému čerpání a znečišťování. ANO prosazuje, aby nové domy měly povinnost nakládat s dešťovou vodou. TOP 09 by zmenšila osevní plochy, lesy by podle ní měly mít bohatou druhovou skladbu, která pomáhá zadržení vody v krajině.

Ohromnou zátěží je již třetím rokem sucho zejména pro zemědělce. Už teď je jasné, že letošní rok zasáhl jejich výnosy nejpalčivěji.

Lidovci zmiňují podporu vodních nádrží nebo poldrů k zadržení přívalových dešťů. Piráti chtějí kvalitní monitoring půd ohrožených erozí, Zelení jsou pro vytváření rybníků, malých nádrží, mokřadů či tůní. Ostatně o to už se oba klíčové resorty snaží už teď. STAN navrhuje investice do opatření proti suchu i povodním ještě navýšit. Následky klimatické změny pociťuje Česko už nyní. Na jižní Moravě krajina připomíná středomořskou oblast. Některé plodiny se přesouvají do hor, níž už je na ně moc horko.

Ohromnou zátěží je již třetím rokem sucho zejména pro zemědělce. Už teď je jasné, že letošní rok zasáhl jejich výnosy nejpalčivěji. Celkové škody zatím sečtené nejsou, Jurečka ale počítá s tím, že farmářům uvolní kompenzace minimálně ve výši 1,2 miliardy korun. Kromě toho, že si tak lidé za některé plodiny připlatí, rozdíl poznají i na kvalitě. Někteří ptáci se stěhují kvůli suchu jinam, v řekách je méně ryb. Důsledky to má i pro větší zvířata. Přibývání tropických dnů a nocí zase neblaze působí na psychiku a tělo člověka.

Česko a dopady klimatické změny

Zemědělství

Už třetí rok se sucho projevuje na výnosech zemědělců i kvalitě potravin. Letošní rok je přitom nejhorší. Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že na následky sucha uvolní farmářům přes miliardu korun.

Podzemní voda

Stav podzemní vody se blíží historickému minimu. Letos v červenci byla na třech čtvrtinách území republiky velmi nízká hladina, tedy nejnižší stupeň.

Stromy

Sucho a nedostatek podzemní vody mají dopady i na lesnictví. Ve velkém usychají borovice, jejichž kořeny čerpají vodu z hloubky několika metrů, přívalové deště je tak nezachrání. Suchem trpí i smrky.

Zvířata

Na změny reagují i zvířata. Kvůli suchu mizí některé druhy ptáků, kteří nemají kde hnízdit, z luk ubývá motýlů. Úbytek drobnějších druhů má dopady na větší živočichy – přeruší se potravní řetězec.

Člověk

V důsledku změny klimatu přibývá tropických dní i nocí. Vlny veder mají přitom neblahý vliv na zdraví lidí, například v podobě infarktů. Vlny veder v Evropě už mají na svědomí víc lidských životů než mrazy.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.