Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Studie OECD: Čeští důchodci nejsou chudí

  15:20
Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jen dvě procenta českých občanů nad 65 let spadají do skupiny chudých. Po nizozemských důchodcích jsou na tom Češi nejlépe ze všech. Čeští odborníci však studii tvrdě kritizují.
Důchodci

Důchodci foto: Lidové noviny

S důchodem sotva vystačí, nezbývají jim peníze na jídlo, natož aby někam vycestovali. Zažitý obrázek o situaci českých seniorů překvapivě boří zveřejněná studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Do skupiny chudých podle ní spadají jen dvě procenta českých obyvatel ve věku nad 65 let. V Německu už ale 9,4 a ve Švýcarsku dokonce 23,4 procenta osob této věkové skupiny. Čeští důchodci jsou na tom tak hned po nizozemských nejlépe na světě. OECD analyzovala situaci seniorů podle údajů z roku 2012 nebo pozdějších, jež měla k dispozici. Čeští experti jsou ale vůči závěrům jejích analytiků skeptičtí. Použitá metoda se podle nich nedá na důchodce aplikovat.

K podílům těch, kteří spadnou pod hranici takzvané příjmové chudoby, došla OECD tak, že porovnávala příjmy domácností důchodců s takzvaným národním mediánovým příjmem.

Jak zástupci světové organizace své závěry o českých seniorech vysvětlují? K podílům těch, kteří spadnou pod hranici takzvané příjmové chudoby, došla OECD tak, že porovnávala příjmy domácností důchodců s takzvaným národním mediánovým příjmem, který zohledňuje složení domácnosti.

Ty domácnosti, které nedosáhly 60 procent tohoto mediánu, jsou považované za chudé. Pro domácnost jednotlivce činila hranice 10 220 korun měsíčně. Pro srovnání: pro rodinu s dvěma malými dětmi to bylo 21 461 korun.

Když Lidové noviny konfrontovaly české odborníky s výsledky studie, reakce byly prudce odmítavé. „Ta metoda je mezinárodně nesrovnatelná a matoucí,“ napsal LN sociolog a analytik agentury Median Daniel Prokop.

Nejvíce mu podle jeho slov vadí, že se hranice chudoby stát od státu velmi liší. „V Německu, Nizozemsku, Švédsku a dalších rozvinutých zemích je její reálná hodnota až 2,5krát vyšší než v Česku. Když to vyjádřím v cenách, v těchto zemích je za chudého považován český důchodce, který bere dvacet tisíc. Švédský ‚chudý‘ je na české poměry boháč,“ vysvětluje Prokop svou skepsi k použité metodě výzkumu.

Podobně negativně nahlíží na studii i Jan Červenka ze Sociologického ústavu Akademie věd, který se zabývá výzkumy zaměřenými na životní úroveň. „Z hlediska absolutní životní úrovně na tom čeští důchodci tak moc dobře nejsou,“ upozorňuje.

Kromě prvního zmíněného problému má ale metoda OECD minimálně další dva. Čeští odborníci zpochybňují, zda se dá vůbec aplikovat na důchodce. „Ukazatel počítá jen s pravidelnými finančními příjmy důchodce – tedy výplaty ze státního penzijního systému nebo z pravidelné výplaty z penzijních fondů, které respondent důchodce uvede do dotazníku mezi své příjmy,“ uvedl Prokop. Podle něj tak nezohledňuje, zda má někdo dům či letní sídlo v Portugalsku nebo našetřených deset milionů.

„Když to vyjádřím v cenách, ve vysoce rozvinutých zemích je za chudého považován český důchodce, který bere dvacet tisíc. Švédský ‚chudý‘ je na české poměry boháč.“

Důchodové systémy a pracovní historie se navíc podle něho velmi liší. „V takovém Švýcarsku a USA jsou mnohem menší odvody, výrazně vyšší reálné mzdy v posledních 40 letech a důchodci si tak mohli na stáří mnohem více zajistit metodami, které jsem zmiňoval,“ napsal také sociolog a analytik. V Česku je podle něho situace opačná.

„Je taky třeba říct, že v Česku je málo ,příjmově chudých‘ důchodců, protože naše seniory vytáhne často jen pár stovek nad onu hranici příjmové chudoby. Formálně jsou nad hranicí, ale reálně dvě stovky nehrají takovou roli – jsou u té hranice a zažívají problémy spojené s chudobou,“ nastiňuje třetí problém metody Prokop.

Podle Červenky ze Sociologického ústavu je velmi odlišná situace důchodců, pokud bydlí v domácnosti dva a pokud pouze jeden. „Dopad na životní úroveň to má obrovský. Kolik platíte nájem, paušál za elektriku, nezávisí tolik na tom, kolik lidí je v domácnosti. Ale rozdíl je samozřejmě v tom, zda to platíte z jednoho nebo ze dvou důchodů,“ říká odborník.

Chudoba ohrožuje hlavně osamělé ženy

Podle statistiků chudoba hrozí 15 procentům seniorů, kteří žijí sami. Jedná se o 75 tisíc obyvatel. Většinou jde o ženy. Bez partnera žije kolem půl milionu seniorů.

„Tato situace se týká především osaměle žijících žen, vdov, důchodkyň. Pokud ženám zemře partner nebo jsou rozvedené, jsou často závislé jen na jednom příjmu, v tomto případě to bývá starobní důchod. Ten nebývá nijak vysoký. Ani vdovský důchod po manželovi ženě nezůstane v plné výši, ale je významně krácen,“ uvedl na začátku roku 2016 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve studii.

Zhruba 50 procent důchodců si navíc nemůže dovolit ani týden ročně dovolené mimo domov.

V loňském roce dávali důchodci podle Českého statistického úřadu 22 procent výdajů na jídlo, 25 procent na bydlení a 4 procenta na zdraví. Pro srovnání, v domácnostech zaměstnanců jde na tyto tři věci 36 procent výdajů.

Zhruba 50 procent důchodců si navíc nemůže dovolit ani týden ročně dovolené mimo domov. Tento údaj se ale mírně zlepšuje, v roce 2006 tento podíl činil 60 procent.

Mnohem lepší způsob, jak posuzovat situaci důchodců, je podle takzvané materiální deprivace – tedy věcí, které si nemohou dovolit pořídit. Těch, které patří k standardnímu a ekonomicky stabilnímu životu, je devět – od dostatečně vytápěného bytu, pračky, telefonu, po například zaplacení neočekávaného výdaje ve výši několika tisíc korun.

Podle tohoto měřítka je v tuzemsku relativně málo důchodců trpících extrémní chudobou, a to asi pět procent.

Materiální deprivace

Materiální deprivace – podle českých expertů průkaznější porovnání – se měří se měří podle 9 věcí, které patří ke standardnímu a ekonomicky stabilnímu životu: 1. Zaplatit neočekávaný výdaj ve výši několika tisíc korun (9600 korun v roce 2014) 2. Jíst maso, drůbež nebo ryby každý druhý den. 3. Dostatečně vytápět byt. 4. Zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov. 5. Mít pračku. 6. Vlastnit barevnou televizi. 7. Mít telefon. 8. Používat osobní automobil. 9. Hradit náklady spojené s bydlením – nájemné, splátky hypotéky atd. 5 procent českých důchodců spadá do kategorie těžká materiální deprivace – nemohou si dovolit alespoň čtyři a více položek.