Stráský dělá ze Šumavy tankodrom

Hlídka Hnutí Duha objevila další zdevastovaná místa na Modravské hoře. V Ptačím potoce se těžba natvrdo zakousla i do bezzásahové zóny.

Rýha vzniklá neregulérním odvážením vytěženého dřeva je podle svědectví hlídky Hnutí Duha dlouhá nejméně půldruhého kilometru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rýha vzniklá neregulérním odvážením vytěženého dřeva je podle svědectví hlídky Hnutí Duha dlouhá nejméně půldruhého kilometru. | foto: © Hnutí DuhaČeská pozice
Rýha vzniklá neregulérním odvážením vytěženého dřeva je podle svědectví hlídky Hnutí Duha dlouhá nejméně půldruhého kilometru.

Takovou devastaci lesní půdy by nebylo možné připustit ani při přírodě blízkém hospodaření v hospodářském lese. Jenže těžilo se v Národním parku Šumava, na Modravské hoře, která navazuje na světoznámý přírodní unikát Modravské slatě, které jsou mokřadem chráněným Ramsarskou konvencí.

O tom, co se v místě těžby děje, údajně věděli všichni členové zodpovědného lesnického personálu. Mají-li ještě zbytek svědomí, měli by se doživotně zřeknout pozdravu Lesu zdar! A to bez ohledu na to, zda o tom rozhodovali, nebo jen trpně přihlíželi. A nejspíš se pokorně klepali, aby je nová vrchnost nevyhodila.

Plechová kavalerie 2

Ačkoli Stráský tvrdí, že svou svatou válku vede proti kůrovci a ne pro zpeněžení chráněného dřeva, tento příběh dokazuje, že opak je pravdou. Kdyby se Stráského lesníci rozhodli pro kácení kůrovcem napadeného dřeva, na místě ho sloupli a zanechali k zetlení, dodrželi by zásady hospodaření v národním parku poblíž bezzásahových zón a lesní půda by zůstala neporušená. Takovou práci by nejlépe vykonali drobní živnostníci s pilou, žijící přímo v místě. Jak tvrdí usedlíci, od května neměli a dosud nemají do čeho píchnout.

Místo drobných živnostníků s pilou nechalo vedení parku najet do lesa plechovou kavalerii lesních kombajnů – harvestorů

Místo toho vedení parku nechalo do lesa najet plechovou kavalerii lesních kombajnů – harvestorů. A těžké kolové vyvážecí mechanismy zapadaly až po nápravy, když vlekly vytěžené dřevo z porostu ven.

Pod záminkou boje s kůrovcem se už na Šumavě děly podivné věci. Strojně se kácely například souše podél turistických cest, jež nepředstavovaly žádné kůrovcové nebezpečí, neboť lýkožrout je už před dvěma lety opustil. A s těžbou se pospíchalo jen proto, aby se dříví mohlo z lesa vyvézt a prodejem pod cenou si kupovat vděk místních obyvatel. Bezohledně se přitom ničil přirozený charakter okolí cest, za nímž přemýšlivější část návštěvníků na Šumavu přijížděla. Také se lákali samečkové na feromony zavěšené přímo na stromech, což spolehlivě šířilo kůrovcovou nákazu do zdravého lesa.

Děly se všelijaké věci na úkor zásad bezzásahového přístupu k jádrovým zónám parku. Ale tam, kde se už od května dalo těžit a vytvářet nárazníkové pásmo proti šíření kůrovce, kde by přiměřené zásahy byly bez problému přijímány, byl klid. A teď místo dřevorubců loupajících poražené kmeny, ničí les těžká technika.

Horší než kůrovec

Rýha vzniklá neregulérním odvážením vytěženého dřeva je podle svědectví hlídky Hnutí Duha dlouhá nejméně půldruhého kilometru. Na konci je deponie klád, co je za ní, nepokračuje-li devastace, nebylo zdokumentováno.

Půda horského lesa poškozená těžkou technikou nedokáže zadržet srážky.

Půda horského lesa poškozená těžkou technikou nedokáže zadržet srážky. Udusáním obří vyvážečkou půda ztrácí pórovitost a hyne v ní nesmírné množství půdních organismů, které jsou důležité pro růst nového lesa. Voda vyplavuje živiny. A to do slatí, kde nemají co dělat. Rašeliny a slatiny patří k nejchudším společenstvům a dotování živinami by je mohlo zahubit.

„Je to jednoznačné selhání kontroly správy parku, která měla těžbu na rozmoklém terénu okamžitě zastavit,“ hodnotí situaci Jaromír Bláha z Hnutí Duha. „Zničení a odplavení půdy se všemi živinami je pro les ještě horší, než když kvůli kůrovci uschnou stromy.“

Hnutí Duha požádalo Českou inspekci životního prostředí, aby devastaci lesů, kterou ve službách Národního parku Šumava způsobily těžařské firmy na Modravské hoře. vyšetřila. Je na čase, aby zastupitelé obce Modrava začali litovat, že si prosadili, aby Modravská hora nebyla součástí území ponechaného přírodě. Nyní jsou už na hoře rozsáhlé holiny.

Pečlivě vyholená Smrčina

Připomeňme další nedávný případ. Česko-rakouská dohoda, v níž se obě strany zavazují zabránit šíření kůrovce kolem státních hranic, se měla stát záminkou k rozsáhlé těžbě na české straně Smrčiny. K přírodě bezohledný současný management Národního parku Šumava zamýšlel s kácením okamžitě začít, bez ohledu na hnízdní období ohroženého tetřeva. Společnými silami České společnosti ornitologické a Hnutí Duha se této kampani podařilo zabránit. Česká inspekce životního prostředí na jejich popud kácení předběžně zastavila. Park se rozhodl pro loupání stromů nastojato a nevládní organizace na kompromis přistoupily.

Tetřevi si však příliš klidu neužili. Třicet specialistů na výškové práce, přivázaných na stromech, nějaký ten hluk stačilo udělat. A přestože podle svědků nepoužívali motorové pily, ozývaly se lesem rány seker při odsekávání větví.

Tímto způsobem se podařilo nastojato odkornit 1000 stromů. Každý si vyžádal třetinu směny jednoho pracovníka a vyšel pokladnu zhruba na 2000 korun. Je to metoda nejcitlivější k přírodě, ale nemělo by se jí nadužívat. V bezzásahových zónách by se zkrátka nemělo zasahovat.

Jan Stráský a zákony

Tak očividné porušování zákona vysokým státním úředníkem, jaké předvádí Stráský, jen tak nevidět. V Ptačím potoku Stráský zahájil těžbu, aniž si zabezpečil výjimku na použití strojních technologií. Nepožádal ani o další výjimku podle paragrafu o ochraně rostlinných a živočišných druhů a nenechal si posoudit vliv těžby na evropský ochranný program Natura 2000. Ptačí potok je v druhé ochranné zóně a až do chvíle, než tam Stráský poslal dřevaře, platil pro něj bezzásahový režim. Už dříve, než byly některé druhé zóny převáděny na bezzásahový management, byla oblast Ptačího potoka považována za natolik výjimečnou, že se zde nikdy nesměly vytvářet holiny. Kdyby si Stráský o patřičná povolení zažádal, spravedlivý úředník by sotva mohl shledat, že brutální kácení je pro území lepší, než ponechání samovolnému vývoji.

Chce-li se Stráský řídit lesním zákonem, ať se nechá zaměstnat v hospodářských lesích. V národním parku platí zákon na ochranu přírody a krajiny.

Zákon je třeba ctít a je-li to Stráskému zatěžko, měl by státní správu opustit a věnovat se něčemu jinému, než skončí mezi desperáty. Z rozhodnutí ministra Tomáše Chalupy, vydaném po prvním kompetenčním rozporu na samém začátku Stráského účinkování, si  ředitel parku nic nedělá a vyměklý ministr si to nechá líbit. Odkdy je možné, aby si úředník vybíral zákon, kterým se bude řídit? Chce-li se řídit lesním zákonem, ať se nechá zaměstnat v hospodářských lesích. V národním parku platí zákon na ochranu přírody a krajiny a jeho dodržování by po něm měla požadovat jak vláda, když je Chalupa na něj krátký, tak veřejnost. Plné ruce práce s těmito bezohlednými postupy bude mít Státní inspekce životního prostředí.