Rodina Zdeňka Bartoška přišla za minulého režimu o více než 2,7 hektaru pozemků v pražských Stodůlkách. Odškodnění od státu se restituent dosud nedočkal, dle zákona má nárok přibližně na 5,5 milionu korun. Částku ale považoval za neadekvátní a u soudu se domáhal vyplacení bezmála 200 milionů. Nakonec vysoudil sice „jen“ přes 44 milionů korun, přesto jde o osminásobek původního nároku.
Bartoškův případ přitom není ojedinělý. Pokud by se na soud obrátili všichni restituenti, jimž stát dluží za zabavený majetek, a soudy by postupovaly obdobně jako ve zmiňované kauze, znamenalo by to pro státní kasu mnohamiliardovou zátěž.
Znepokojivá informace se už donesla i k ministrovi financí Ivanu Pilnému (ANO), který teď (článek byl publikován v LN 28. listopadu – pozn. red.) dopisem žádá o rychlé řešení problému ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL). „Chceme zabránit pokračování závažných škod,“ uvedl pro LN Pilný s tím, že v dopise nenavrhuje žádné řešení, protože jde o záležitost v gesci resortu zemědělství.
Ministr Jurečka zatím na Pilného dopis nereagoval. Odpověď nepřišla ani na opakovaný SMS dotaz LN, zda uvažuje o změně ve stanovení finančních náhrad.
Mimo tržní realitu
Zdeněk Bartošek dospěl k sumě 200 milionů korun, které se u soudu domáhal, na základě současné obvyklé ceny odňatých pozemků. Částka 44 milionů, kterou mu přiznal Obvodní soud pro Prahu 3 a nedávno ji potvrdil i Městský soud v Praze, byla stanovena podle aktuální cenové vyhlášky. Zákon o půdě ale určuje, že se při výpočtu finanční náhrady pro restituenty vychází z předpisů platných ke 24. červnu 1991. Tedy zcela mimo dnešní tržní realitu.
V případě, že by se restituenti, kteří mají se státem nevyrovnané „účty“, obrátili podobně jako Bartošek s požadavkem na vyšší než zákonnou kompenzaci, a soudy by kauzy řešily obdobně, nevypořádané nároky se vyšplhají bezmála na 3,8 miliardy korun. |
Státní pozemkový úřad (SPÚ) evidoval v srpnu letošního roku přibližně 45 tisíc restituentů s nevypořádanými nároky ve výši téměř půl miliardy korun. Vesměs jde osoby, jimž (nebo jejich předkům) byly za bývalého režimu zabaveny pozemky, ale nemohly být vydány zpět. Například proto, že na nich vznikly stavby.
V případě, že by se restituenti, kteří mají se státem nevyrovnané „účty“, obrátili podobně jako Bartošek s požadavkem na vyšší než zákonnou kompenzaci, a soudy by kauzy řešily obdobně, nevypořádané nároky se vyšplhají bezmála na 3,8 miliardy korun. K tomu je nutné ještě připočítat náklady soudních řízení a zahlcené soudy, u nichž mohou teoreticky hledat zastání desetitisíce restituentů. Je ovšem pravdou, že soudy v restitučních kauzách nemusejí rozhodovat stejně, a přesnou sumu, kterou by stát musel případně zaplatit, tak dnes nelze vyčíslit.
Lukrativní náhradní pozemky
Pokud lidé nechtějí za zabavený majetek finanční náhradu, mohou si vybírat z parcel, které Státní pozemkový úřad dává do veřejných nabídek. Jenže ty, jak poukazují restituenti, byly nekvalitní a nedostatečné. Úřad s tím nesouhlasí, na stranu restituentů se ale opakovaně postavily soudy. Postup SPÚ označily za liknavý a umožnily lidem, aby si v případě průtahů sami vybrali náhradní pozemek a domáhali se jeho vydání.
Aktuálně například restituenti požadují rozsáhlé pozemky na pražských Hradčanech či parcely v horských střediscích Harrachov a Bedřichov. |
Aktuálně například restituenti požadují rozsáhlé pozemky na pražských Hradčanech či parcely v horských střediscích Harrachov a Bedřichov. Pokud by uspěli, může stát přijít o lukrativní nemovitosti. I na tento problém upozornil ministr financí svého vládního kolegu ze zemědělství. Pozemkový úřad řeší přes tři sta žalob, jimiž se restituenti domáhají vydání náhradních parcel. V dalších kauzách pak figuruje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A lze očekávat, že případů bude přibývat.
Loni totiž byla přijata novela zákona o Státním pozemkovém úřadu, která od 1. července 2018 ruší možnost vydávání náhradních pozemků. Restituenti, s nimiž se stát do tohoto data nevypořádá, budou moci požadovat pouze peněžitou náhradu na základě předpisů z roku 1991.
Problematikou související s nevypořádanými restitucemi se zabývala koncem května pracovní skupina, jejímiž členy byli zástupci ministerstva financí, majetkového i pozemkového úřadu a ministerstva zemědělství. Sešla se ale jen jednou a na žádných opatřeních se neshodla.
Zastání z Ústavního soudu
V srpnu pak Ústavní soud konstatoval, že za nevydané pozemky by měla být vyplacena přiměřená náhrada. „V současné době není možné říci, k jakým konkrétním změnám v oblasti stanovování výše náhrad dojde. Státní pozemkový úřad se nejprve musí podrobně seznámit s nálezem Ústavního soudu včetně mantinelů, které svým rozhodnutím stanovil, dále s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu v oblasti restitučních předpisů,“ reagovala po zveřejnění stanoviska ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová.
Je pravděpodobné, že pokud by stát restituentům vyplácel náhradu, která více odpovídá dnešní realitě, bylo by to v konečném důsledku levnější než suma náhrad stanovených soudem či ztráta lukrativních parcel, které si restituenti sami zvolí. |
Dnes k nálezu mluvčí pozemkového úřadu Hynek Jordán poznamenává: „Ústavní soud zaujal stanovisko pouze ke konkrétnímu případu, kdy celou věc vrátil k soudu nižší instance ve věci stanovení přiměřené náhrady. Přestože Ústavní soud mohl příslušné ustanovení zákona o finanční náhradě zrušit, neučinil tak, proto SPÚ prozatím dále postupuje dle platné právní úpravy.“ Vypořádání restitucí se tak prodlužuje a státu prodražuje.
Je pravděpodobné, že pokud by stát restituentům vyplácel náhradu, která více odpovídá dnešní realitě, bylo by to v konečném důsledku levnější než suma náhrad stanovených soudem či ztráta lukrativních parcel, které si restituenti sami zvolí. Dnešní zákony to ale neumožňují.
Zároveň by šlo o spravedlivější nápravu pro všechny restituenty. Dnes mohou někteří z nich sice získat lukrativní náhradní pozemek, jde ale pouze o skupinu lidí, kteří mají informace, dobré právníky a jsou ochotni zdlouhavě o svůj majetek bojovat u soudu.
