Měla existovat jen rok, než se rozhádaní majitelé klubů dohodnou. Nakonec ale kanadsko-americká hokejová liga NHL oslavila 26. listopadu sto let od svého vzniku. V Česku nejpopulárnější z „velké čtyřky“ severoamerických profesionálních soutěží sice v celkovém měřítku stále zaostává za ligou amerického fotbalu NFL, basketbalovou NBA a baseballovou MLB, přesto se především v posledním čtvrtstoletí stala pod taktovkou obdivovaného i nenáviděného komisionáře Garyho Bettmana multimiliardovým byznysem.
O tom ale v roce 1917, kdy vyvrcholily mnohonásobné spory mezi zástupci Montreal Canadiens, Montreal Wanderers, Ottawa Senators a Quebec Bulldogs a majitelem Toronto Blueshirts Eddiem Livingstonem, neměl nikdo ani tušení. Dnes nejprestižnější hokejová soutěž světa vznikla díky tomu, že stanovy její předchůdkyně NHA (National Hockey Association) neumožňovaly Livingstona vyšachovat. Kluby tak odhlasovaly pozastavení ligy, k jejímuž obnovení už ale nikdy nedošlo.
Na konci listopadu tak byla založena NHL (National Hockey League), které se účastnili Canadiens, Wanderers, Senators a Livingstonovy Blueshirts nahrazující Toronto Arenas. První jmenovaný tým pak jako jediný působí v NHL dodnes a s rokem založení 1909 je tak nejstarším kontinuálně hrajícím profesionálním klubem ledního hokeje na světě. Ottawští Senators totiž se současným klubem NHL sdílejí jen název.
Počátky s rivalitou
První čtvrtstoletí existence nebylo pro NHL jednoduché. O hráče, fanoušky i o Stanley Cup musela soupeřit se dvěma konkurenčními ligami – Pacific Coast Hockey Association a Western Canada Hockey League. O Stanley Cup, dnešní symbol NHL, se totiž hraje mnohem déle, než tato liga existuje. Původní stříbrnou punčovou mísu koupil tehdejší kanadský guvernér Lord Stanley za v přepočtu zhruba 50 amerických dolarů v roce 1892 a věnoval ji jako trofej pro nejlepší tým Kanady. O Stanley Cup, který mimochodem do dnešní doby díky podstavcům se jmény narostl na skoro 90 centimetrů a 15,5 kilogramu a punčová mísa na vršku už je jen kopií, se tak každoročně utkávaly týmy z různých soutěží.
Kdo z této rivality těžil, byli samotní hráči. V té době samozřejmě ještě neexistovalo nic jako platové stropy a další regule, které mají srovnat podmínky mezi kluby, a tak gáže rostly. Hokejisté byli dokonce nejlépe placenými sportovci severoamerického kontinentu. |
Kdo z této rivality těžil, byli samotní hráči. V té době samozřejmě ještě neexistovalo nic jako platové stropy a další regule, které mají srovnat podmínky mezi kluby, a tak gáže rostly. Hokejisté byli dokonce nejlépe placenými sportovci severoamerického kontinentu. Jak ve své knize The Battle of Alberta: A Century of Hockey ’s Greatest Rivalry píše Steven Sandor: „Protože zde neexistoval systém omezující pohyb hráčů mezi ligami, hráči mohli šponovat svou cenu a jít za nejvyšší nabídkou. Kde špičkový baseballista dostal pět tisíc dolarů za rok (zhruba 61 tisíc dolarů dnes – pozn. red.), hokejista mohl žádat víc.“
Snad nejkřiklavější příklad: poté, co WCHL po sezoně 1924/1925 přestala fungovat, přešla tehdejší hvězda Edmonton Eskimos Eddie Shore k Boston Bruins, prvnímu týmu NHL v USA. Tady si ročně přišel na 15 tisíc dolarů, zatímco baseballová legenda a tehdy jedna z největších celebrit Babe Ruth bral deset tisíc.
To mohou dnešní hráči jen závidět, přestože nominálně si vydělají mnohem víc. Průměrný plat v NHL byl v minulé sezoně podle Sporting Intelligence 2,9 milionu dolarů, zatímco basketbalisté v NBA si přijdou na skoro 6,4 milionu. Nejlépe placeným borcem s hokejkou pak byl podle magazínu Forbes Anže Kopitar se čtrnácti miliony. To LeBron James si pod bezednými koši vydělal 31 milionů.
Není tedy divu, že kluby se topily ve ztrátách. NHL ale vydržela ze všech profesionálních soutěží na nohou nejdéle a v roce 1926 zůstala v boji o Stanley Cup jediná. Liga přečkala i ekonomicky těžká 30. léta, přestože z Velké hospodářské krize nevyšla bez šrámu. V roce 1935 se počet týmů snížil z deseti na osm a do roku 1942 padly ještě další dva kluby. Během druhé světové války se navíc přidal další problém v podobě nedostatku hráčů.
Původní šestka
Ještě do konce 40. let ale bylo nastartováno k obratu a NHL se začala formovat do podoby, kterou znají fanoušci dnes. V historii soutěže zřejmě není více významných historických momentů. Na konci dubna 1945 bylo prvních jedenáct členů uvedeno do Síně slávy. O dva roky později liga získala oficiálně do výhradního držení Stanley Cup a ve stejném roce se odehrálo první utkání hvězd. Následující dvě dekády táhla ligu vzhůru pouhá šestice týmů, jejichž jména už rovněž budou známá i těm nejmladším fandům: Boston Bruins, Chicago Blackhawks, Detroit Red Wings, Montreal Canadiens, New York Rangers a Toronto Maple Leafs. Proto se tomuto období říká éra „Original Six“ a zlatý věk hokeje.
Velkým milníkem byl 1. listopad 1952, kdy se hokej – konkrétně utkání Bruins a Maple Leafs – poprvé objevil v programu kanadské televizní stanice CBC. |
Velkým milníkem byl 1. listopad 1952, kdy se hokej – konkrétně utkání Bruins a Maple Leafs – poprvé objevil v programu kanadské televizní stanice CBC. Televizor přitom v té době vlastnilo jen deset procent kanadských domácností. V americkém televizním éteru se NHL objevila až v sezoně 1956/1957, ale vyvolala takový zájem, že hned v následující sezoně stanice CBS odvysílala 21 zápasů.
V roce 1957 také vznikly kvůli nespokojenosti hráčů s transparentností penzijního fondu první hráčské odbory. Dnešní NHLPA (National Hockey League Players’ Association) byla založena o deset let později. V lednu 1958 pak i NHL prolomila rasovou bariéru, když při utkání v Montrealu za Boston naskočil první hráč tmavé pleti Willie O’Ree. Dodnes si jich NHL zahrálo třiadvacet.
Antikanadský Bettman
Čas pro expanzi NHL po Severní Americe uzrál v šedesátých letech. Pachuť z toho ale mezi fanoušky přetrvává do současnosti. I když je totiž NHL titulována jako „kanadskoamerická“, aktuálně ji hraje 31 týmů, přičemž jen sedm pochází z Kanady. Jistě, stále je to víc než v NBA a MLB, které mají po jednom kanadském týmu. Lidem z kolébky hokeje je to ale málo a honbu za komerčními úspěchy a tlačení hokeje do velkých amerických měst nemohou současnému šéfovi ligy Garymu Bettmanovi odpustit.
K první křivdě na Kanadě přitom došlo dávno předtím, než se Bettman chopil vedení. Bylo to v únoru 1966, kdy zástupci klubů rozhodovali o rozšíření počtu klubů na dvanáct a udělili nové licence šesti městům, konkrétně Los Angeles, Minnesotě, Philadelphii, Pittsburghu, Oaklandu a St. Louis. Mezi odmítnutými byl Vancouver, což – jak popisuje Michael McKinley v knize Hockey: A People’s History – vyvolalo velké rozhořčení napříč kanadskou společností.
Mezi lety 1972 a 1979 musela liga šponovat rozpočty kvůli souboji s konkurenční WHA (World Hockey Association). I tento boj NHL přežila, i když se musela vůbec poprvé uchýlit ke stěhování a spojování týmů, a nakonec ještě přitáhla nejlepší hráče a kluby z končící WHA. |
Vancouver se po tlaku veřejnosti dočkal v sezoně 1970/1971 a NHL rostla dál. Celkem se za osm let ztrojnásobila a v sezoně 1974/1975 ji hrálo už 18 týmů. Finanční potíže ale nezmizely. Z velké části i proto, že mezi lety 1972 a 1979 musela liga šponovat rozpočty kvůli souboji s konkurenční WHA (World Hockey Association). I tento boj NHL přežila, i když se musela vůbec poprvé uchýlit ke stěhování a spojování týmů, a nakonec ještě přitáhla nejlepší hráče a kluby z končící WHA, čímž navýšila počet týmů na 21.
V únoru 1993 liga – s cílem stát se konečně výnosným byznysem – postavila do čela Bettmana jako svého prvního komisionáře (předchozích pět šéfů NHL totiž mělo statut prezidenta). Volba to přitom nebyla náhodná. Bettman od roku 1981 působil v NBA, kde se vypracoval až na viceprezidenta a třetího nejmocnějšího muže asociace.
Čistě statisticky se mu to povedlo. Když nastupoval, činily příjmy NHL 400 milionů dolarů. V loňské sezoně to bylo 4,1 miliardy. Zároveň rozšířil ligu o sedm nových týmů, podepsal televizní kontrakty za miliardy a pomohl rozšíření popularity NHL za hranicemi Spojených států. Získal také několik ocenění pro sportovního manažera roku a byl jmenován do Mezinárodní židovské sportovní síně slávy.
Na druhou stranu v současnosti nejdéle sloužící sportovní komisionář nesklízí za svou práci zdaleka jen pochvalu. Liga za dobu jeho úřadování zažila už tři stávky hráčů. |
Na druhou stranu v současnosti nejdéle sloužící sportovní komisionář nesklízí za svou práci zdaleka jen pochvalu. Liga za dobu jeho úřadování zažila už tři stávky hráčů. Během té v pořadí druhé jej časopis Business Week dokonce vyhlásil nejhorším americkým manažerem roku 2004. Hráčská asociace mu nemůže odpustit především to, že šetří, kde může, ale přitom sám v současnosti pobírá přes deset milionů dolarů za sezonu, což ho už několik let řadí mezi deset nejlépe placených hráčů. A jeho plat podle smlouvy uzavřené do roku 2022 bude ještě stoupat.
Fanoušky a odbornou veřejností je Bettman už roky označován za antikanadského, protože nechtěl zabránit přesunu klubů z Quebeku a Winnipegu na jih. Bývalý šéf výrobce mobilních telefonů BlackBerry Jim Balsillie ho zase před deseti lety obvinil z toho, že sabotoval jeho akvizici Nashville Predators a přesun týmu do kanadského Ontaria.
Rozporuplné rozšiřování
Je pravda, že to je v souladu s Bettmanovou strategií, rozšířit hokej po USA. Liga proto od jeho nástupu do funkce expandovala mimo jiné do Nashvillu, Atlanty nebo Columbusu. Tým z Quebeku se přesunul do Denveru, z Winnipegu se NHL přesunula do pouštního Phoenixu.
Podle různých zdrojů obliba hokeje a počet lidí věnujících se tomuto sportu v jižních státech USA výrazně narostly. Na druhou stranu kluby v jižanských státech tvrdě bojují. Například Phoenix Coyotes skončili po třinácti letech v roce 2009 v insolvenci. |
Výsledky tohoto snažení jsou smíšené. Podle různých zdrojů obliba hokeje a počet lidí věnujících se tomuto sportu v jižních státech USA výrazně narostly. Na druhou stranu kluby v jižanských státech tvrdě bojují. Například Phoenix Coyotes skončili po třinácti letech v roce 2009 v insolvenci. Atlanta Trashers museli být po dvanácti letech živoření prodáni a nový majitel je poté přesunul zpět do Kanady, kde chce navázat na winnipegskou tradici.
Posledním Bettmanovým tahem je nový tým Golden Knights hrající od letoška v Las Vegas. Jestli bude alespoň tento trh dost silný a zda zájem o hokej přetrvá i po příchodu nejpopulárnější severoamerické ligy NFL, kterou sem má v roce 2019 nebo 2020 přinést stěhující se klub Oakland Raiders, se teprve ukáže. Bettman už má prý každopádně plán rozšíření NHL na východní pobřeží USA, což opět dráždí fanoušky v Kanadě, která má v lize aktuálně sedm klubů. Podle studie univerzity v Torontu by se tu přitom bez problémů uživilo dvanáct týmů NHL.