V České republice jezdí v současné době již 5500 vozidel na stlačený zemní plyn (CNG), což znamená o 50 procent více než loni. Spotřeba CNG meziročně vzrostla o čtvrtinu. Za poslední rok také přibylo 39 městských a linkových CNG autobusů, kterých dnes u nás jezdí 401. V provozu je nyní 47 veřejných plnicích stanic CNG, průměrně tak vycházejí tři na každý kraj.
Pro nejbližší roky lze předpokládat, že počet CNG stanic markantně vzroste. Na konci letošního ledna byl totiž představen návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Členské státy mají pro průmysl vytvořit takové podmínky, aby investoval do této infrastruktury. Pro oblast CNG má být v roce 2020 každých 150 kilometrů plnicí stanice, což je velká pobídka jak pro plynárenské společnosti a soukromé investory, tak hlavně pro náš stát.
I kdyby se však investoři od státu podpory nedočkali, již dnes lze počítat s 35 novými CNG stanicemi do roku 2015. Jen například skupina RWE chce každoročně postavit další dvě až tři CNG stanice.
Palivo, které se nedá zcizit
Také ze strany výrobců automobilů přicházejí zprávy o tom, že CNG je pro ně nejlepším řešením tlaku na nutnost snižování emisí CO2. Důležitým „milníkem“ pro tuzemský trh je domácí automobilka Škoda Auto a její nejpopulárnější vůz Octavia. Ve verzi na zemní plyn má mít Škoda Octavia 1,4 TSI CNG celkový dojezd 1300 km a ujetý kilometr by měl stát méně než jednu korunu.
U CNG se už podařilo vyřešit dětské nemoci jako cena vozidel, rychlé tankování, vhodná legislativní opatření, dojezd, garážování, úlevy na spotřební i silniční dani atd.Další rozšíření CNG vozidel v ČR podpořil v dubnu uvedený model Fiat Panda. V současnosti jde o třetí nejlevnější model na trhu po dvojici VW up! a Škoda Citigo a stejné platí i pro šetrnost k životnímu prostředí. Fiat s dvouválcovým motorem o objemu 0,9 litru s přeplňováním dosahuje při výkonu 59 kilowattů produkce CO2 na úrovni 86 gramů na kilometr. V červnu bude na český trh uveden také Volkswagen Golf na zemní plyn.
Auta na CNG jsou bezpečná, ekologická, moderní, mají velký dojezd, nádrže nezabírají zavazadlový prostor. U CNG se už podařilo vyřešit dětské nemoci, jako jsou cena vozidel, rychlé tankování, vhodná legislativní opatření, dojezdová vzdálenost, garážování, úlevy na spotřební i silniční dani a tak dále. Dlouhodobě je CNG nejlevnější pohonnou hmotou a náklady na palivo jsou poloviční. Také fakt, že CNG nelze zcizit, přispívá k nárůstu počtu CNG vozidel ve větších firmách. Stále více dopravních, spedičních či logistických firem, ale i například pekařů, přechází v dopravě na zemní plyn.
Co se týče autobusové dopravy, zde jsou úspory na palivu závislé na typu provozu. CNG autobus v městském provozu při ujetí zhruba 60 000 kilometrů za rok uspoří přes 180 tisíc korun, za 12 let pak více než dva miliony. Lehký autobus v linkovém meziměstském provozu ušetří více než 117 tisíc korun, respektive 1,2 milionu za 12 let. Také je potřeba započítávat další úsporu v podobě takzvaných „úkapů“ pohonných hmot, které činí průměrně až čtyři procenta z celkové spotřeby paliva za rok.
Velký potenciál
Samozřejmě existuje i jiná nabídka alternativních paliv, než je CNG. Pokud ale vezmeme v úvahu, že dobrovolná dohoda, která dala zelenou rozvoji tohoto paliva, se datuje k roku 2006, je zřejmé, že ostatní alternativní paliva musejí urazit ještě dlouhou cestu.
Dopravní politika EU rozhodla již před lety o potřebě náhrady deseti procent kapalných paliv v silniční dopravě zemním plynem do roku 2020. Pro nás to představuje potenciál až 300 tisíc CNG vozidel v cílovém roce. Reálně bude tento počet samozřejmě nižší, odhaduje se kolem 30 tisíc těchto vozidel. Nicméně by ale v roce 2020 mohlo v Evropě jezdit přes 23 milionů CNG vozidel a celosvětově dokonce více než 65 milionů. Může se to zdát jako velké číslo, ale tou dobou to bude pouhých devět procent z celkového počtu všech vozidel.
Do roku 2020 má v ČR spotřeba CNG narůst na 130 milionů metrů krychlovýchSoučasně s tím, jak poroste počet CNG vozidel, bude se úměrně zvyšovat spotřeba zemního plynu jako pohonné hmoty. Spotřeba stlačeného zemního plynu v ČR za minulý rok dosáhla 15,242 milionu metrů krychlových a oproti roku 2011 stoupla o více než 26 procent. V roce 2011 činil celkový prodej CNG 12,089 milionu metrů krychlových, v roce 2010 pak 10,058 milionu metrů krychlových. Do roku 2020 se odhaduje, že se u nás spotřeba CNG zvýší na 130 milionů metrů krychlových, k roku 2030 pak na 400 milionů metrů krychlových. Potenciál tu je až pro 800 milionů metrů krychlových.
Příčinou znečištěného ovzduší v ČR je kromě lokálních topenišť také doprava, která je emisně velmi náročná. Produkce měrných emisí skleníkových plynů a pevných částic na jednotku přepravního výkonu je u nás vyšší, než je průměr členských zemí EU. A právě CNG je vhodnou alternativou, jak u nás ovzduší zlepšit.
Je sice náročné spojit ekologii s ekonomií, neboť většinou co je ekologické, často bývá neekonomické, a naopak. V případě využívání zemního plynu v dopravě se ale tato dvě hlediska povedlo spojit. Dokazují to celosvětové statistiky, protože žádné jiné alternativní palivo nemá dnes na světě tolik uživatelů jako stlačený zemní plyn.