Metlou, která měla vyhnat občanská sdružení ze stavebních řízení, měl být pozměňovací návrh stavebního zákona hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Ten měl omezit vliv občanů pouze na přírodu a krajinný ráz. Návrh by ovšem pozměnil i zákon o ochraně přírody a krajiny, který s vládním návrhem novely stavebního zákona projednávaným sněmovnou v pátek 15. června nesouvisí.
Lidé by neměli možnost mluvit do nadměrného hluku, vypouštěného prachu a jiných faktorů ovlivňujících životní prostředí. Zamezit jim, aby se vyjadřovali ke stavbám, které mohou významně omezit kvalitu jejich života, by však bylo na štíru s demokratickými postupy. Nevládní organizace před jednáním sněmovny oslovovaly poslance s tím, že vyloučit veřejnost z rozhodování by bylo nerozumné a odporovalo by Aarhuské úmluvě o svobodném přístupu veřejnosti k rozhodování a k informacím.
To, že se koaliční poslanci dva dny před jednáním sněmovny rozhodli negovat požadavek hospodářského výboru a podpořit účast veřejnosti, i to, že zřejmě podobnou domluvu učinili i poslanci opozice, vedlo k nečekanému výsledku. Absolutní odmítnutí přílepku narušil jediný hlas poslance Břetislava Petra (ČSSD). Proti přílepku ve stavebním zákonu hlasovalo 148 zákonodárců.
Pohádka o zdržování padá
Stále se daří vtloukat nezasvěceným do hlavy, že nevládní organizace zdržují probíhající stavební řízení. Těch se už dříve zastala zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová: „Veřejnost a neziskové organizace jsou neprávem viněny, že neúměrně protahují stavební projekty. Jenže pokud soud v kterémkoli případě zruší rozhodnutí, jde o pochybení úředníka, který je vydal, nikoli občanů. Nevládní organizace a široká veřejnost přispěly ke zlepšení činnosti úřadů a kvalitě vydávaných rozhodnutí.“
Novela stavebního zákona ustanovuje, že rozhodnutí inspektorů bude muset projít přes stavební úřad a být podrobeno připomínkám veřejnostiHáček je také v tom, že žádný z účastníků řízení nemůže ovlivnit trvání ani výsledek rozhodování úřadů. Lhůty jsou dány zákonem a nad jejich dodržováním dlí úřad. Nikdo z účastníků stavebního řízení zdržovat nemůže, to může jen úřad. Účast veřejnosti naopak vede k transparentnímu rozhodování, a tím brání korupci.
Ve schvalování staveb se však také vytvořila jakási společnost „urychlovačů řízení“. Zákon umožnil zrod takzvaných autorizovaných inspektorů, aby se zkrátila zdlouhavá mašinerie schvalování na stavebních úřadech a úředníkům se uvolnily ruce. Jenže místo očekávaného schvalování drobných staveb se inspektoři pustili do těch největších budov, jako jsou pankrácké mrakodrapy nebo brněnský Bauhaus. Šikovní developeři je začali využívat, aby se vyhnuli řádnému schvalování staveb s množstvím připomínek. Vznikly nevyřešené, vlekoucí se kauzy.
Novela stavebního zákona ustanovuje, že rozhodnutí inspektorů bude muset projít přes stavební úřad a být podrobeno připomínkám veřejnosti během jednoměsíční lhůty.
Nezbouratelná černá stavba
Ve všem však zákonodárci vůči veřejnosti vstřícní nebyli. Například v tom, že by žaloba podaná na územní rozhodnutí, měla odkladný účinek. V praxi to vypadá tak, že územní rozhodnutí, nabude-li právní moci, platí, přestože je na ně podána žaloba. Důvody pro žalobu mohou být jak malicherné, tak pádné. To nikoho nezajímá.
V praxi to vypadá tak, že územní rozhodnutí, nabude-li právní moci, platí, přestože je na ně podána žaloba
Majitel územního rozhodnutí si i navzdory žalobě může požádat o stavební povolení. Většinou je dostane, protože rozhoduje týž úřad, který vydal územní rozhodnutí. Žaloba nečinně leží u soudu a čeká. Majitel územního, a nyní už i stavebního povolení staví. A žaloba leží. Majitel hotové stavby kolauduje a pořádá oslavy dokončení. S žalobou to je pořád stejné. Člověk, který podal žalobu, rezignoval, lokalita, kvůli níž se angažoval, aby ji zachránil před nevhodnou volbou místa pro stavbu, je zničená.
A najednou to přijde. Soud uznal jeho důvody a územní povolení zrušil. Z halasně otevřené stavby je stavba černá, protože nemá územní rozhodnutí. A co se děje dál? Nic. Podle českého práva stavěl investor v dobré víře, vždyť měl všechna povolení. Teď už jedno ztratil, to výchozí, uzemní rozhodnutí. Ale to už nikoho nezajímá. Může si leda v dobré víře zanadávat.
Na stavební zákon by však nadávat neměl. Oproti tomu, co se na něho chystalo ještě před dvěma dny – před jeho dnešním schválením – je přijatelný.
