Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Šťáva z kauzy Diag Human byl okraden. O identitu

USA

  13:15
S doklady čechošvýcarského podnikatele, který se už dvacet let se státem soudí v kauze Diag Human o miliardy korun, měla být založena firma v daňovém ráji. Šla mu po penězích. Šťávova společnost na ni těsně před Vánoci podala trestní oznámení. Takzvané krádeže identity jsou čím dál rozšířenější a potkat mohou každého, i miliardáře.

Josefu Šťávovi ukradli identitu. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Krádež dokladů, s nimiž pak zloděj získá třeba úvěr u banky, nebo zcizení osobních dat a následné vybrakování účtu. Případů takzvané krádeže identity každoročně přibývá. Jen ve Spojených státech se to děje každé dvě vteřiny - tedy třeba předloni to postihlo 17 milionů lidí. V Česku policie ve stejném roce evidovala nějakých 4,5 tisíce podobných zločinů. A takovéto příběhy se nestávají jen nepozorným lidem, kteří to moc neumějí s internetem, ale i miliardářům.

Podle zjištění LN byla identita zřejmě ukradena i miliardáři Josefu Šťávovi, který se se státem již dvacet let soudí o miliardy korun ve známé kauze Diag Human kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou. A s tímto sporem i zcizení osobních dat souvisí. Offshorová společnost, která si dělala nárok na část potenciálního Čechošvýcarova odškodného,měla být totiž založena jeho jménem s pomocí jeho dokladů. Šťáva, respektive jeho společnost Diag Human, kvůli tomu těsně před Vánoci podal trestní oznámení. To směřuje mimo jiné na „skutečné“ vlastníky firmy Dumfries Holding se sídlem v ostrovním státě Svatý Vincenc a Grenadiny. „Podezřelí zmanipulovali písemnou agendu o identitě konečných vlastníků Dumfries tak, aby ukazovala na oznamovatele,“ píše se v obsáhlém trestním oznámení, které mají LN k dispozici.

V Česku policie předloni evidovala nějakých 4,5 tisíce takzvaných krádeží identity.

Cože se to mělo stát? Když Šťávovi lidé začali pátrat po tom, kdo se chce dostat k části miliardářova odškodného, o něž ve sporu se státem běží, požádali úřady daňového ráje o pomoc s dohledáním vlastníků společnosti Dumfries. Ze založených dokumentů se ukázalo, že většinovým akcionářem má být právě Čechošvýcar Šťáva a osvědčeno to bylo podle informací LN kopií jeho pasu. Zatím není zřejmé, zda šlo o kopii skutečného pasu, nebo zfalšovaný doklad.

„Zneužití identity mého klienta je velmi závažný čin a doufám, že bude řádně prošetřen,“ uvedl pro LN Šťávův dlouholetý právník Jan Kalvoda. Trestní oznámení podával táborský právník Pavel Šedivý. Trestná činnost s falšováním dokladů měla podle oznámení totiž probíhat nejspíše v jižních Čechách, a tak má být pro vyšetření případu příslušné českobudějovické krajské státní zastupitelství, které má pobočku i v Táboře.

Zjevení offshorové firmy

Jak se zjevila firma z daňového ráje v letité krevní miliardové kauze? Připomeňme nejdříve kořeny sporu. Ty se datují až do první půle 90. let. Šťávova firma chtěla po revoluci (tehdy ještě pod jménem Conneco) ve spolupráci s dánskou společností Novo Nordisk získat státní zakázku na zpracování krevní plazmy. Šťáva také začal investovat do vybavení stanic v nemocnicích po celém Česku. Ve výběrovém řízení ovšem neuspěli a tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar napsal Dánům, že to je kvůli podezřelým okolnostem kolem Šťávovy firmy. Od té doby se vleče spor o miliardové odškodné za poškození pověsti a zmařené obchody. V roce 1996 se tehdejší ministr Jan Stráský rozhodl při řešit ad hoc arbitráží.

V 90. letech Šťávovy zájmy hájil právník Jiří Oršula, s nímž se podnikatel ovšem v roce 2003 rozešel. První výrok arbitrů přitom padl o rok dříve. V nálezu přisoudili rozhodci společnosti Diag Human 327 milionů od státu a dál pokračovali ve vyčíslování celkové škody. Oršula se pak přihlásil o část vyplacené sumy s tím, že mu Šťáva slíbil 30 procent. Některé spory o třetinu vyplacených milionů se táhnou dodnes.

Když se Šťáva s právníkem Oršulou rozešel, přihlásil se právník o část vyplacené sumy s tím, že mu Šťáva slíbil 30 procent.

Arbitrážní počítání celkového odškodného se vleklo až do roku 2008, kdy stát byl odsouzen k placení více než osmi miliard korun. Hned se ovšem odvolal k přezkumnému řízení. Do něj se už hlásily offshorové firmy, včetně zmíněné Dumfries, s tím, že jim Oršula svou údajnou pohledávku za Šťávou postoupil. Čechošvýcar ovšem Oršulovy nároky nikdy neuznával a bránil se i připuštění firem z daňových rájů do arbitrážního řízení.

Když se státem nominovaný rozhodce v přezkumném řízení - bývalý šéf Hospodářské komory Petr Kužel - rozhodl za asistence státu jejich nároky uznat a do řízení offshorové struktury připustit, rezignoval rozhodce nominovaný Diagem. Od té doby Diag přezkumnou arbitráž neuznává a snaží se domoci vykonání rozsudku z roku 2008 u zahraničních soudů. Zatím neúspěšně, ale v mnoha jurisdikcích - třeba v Belgii nebo Velké Británii - se teprve bude rozhodovat

Přezkumná arbitráž nakonec nároky podložené Oršulovou pohledávkou z řízení přece jen vyloučila. A v roce 2014 rozhodla ve prospěch státu s tím, že konečným měl být už verdikt z roku 2002, a tedy prohra z roku 2008 je vlastně bezpředmětná.

Vloni na jaře pak pražský městský soud vynesl i první verdikt o Oršulově pohledávce ve sporu o podíl z vyplacených 327 milionů. Označil ji za neprůkaznou. Dodnes ale probíhá odvolací řízení.

Vleklá bitva o krevní miliardy

1991

Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo tendr na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo s dánskou firmou Novo Nordisk a s jejím českým partnerem Conneco (pozdější Diag Human), za kterým stojí podnikatel Josef Šťáva. Ve výběrovém řízení ale firmy neobstály.

1992

Ministr zdravotnictví Martin Bojar napsal dánské firmě, že v tendru nevyhrála kvůli pochybnostem o jejím českém partnerovi.

1995

Diag Human začal požadovat náhradu půl miliardy korun za ušlý zisk.

1996

Ministr Jan Stráský se rozhodl pro smírčí řízení a podepsal s Diag Human rozhodčí smlouvu.

1997

Arbitři přiřkli vítězství firmě podnikatele Šťávy, o finančním odškodnění ale nerozhodli.

2002

Rozhodčí senát přiznal firmě částečnou náhradu 327 milionů. O rok později vláda částku uvolnila. Pokračovalo vyčíslování škody.

2008

Rozhodci vyčíslili celkovou škodu na 8,3 miliardy korun i s úroky (požadavek firmy byl 14 miliard). Stát se odvolal, o přezkumu měli opět rozhodovat arbitři.

2013

Po soudních přích o obsazení arbitrážního senátu byl rozhodčí senát ustaven ve složení Petr Kužel, Milan Kindl a Jiří Schwarz.

2014

Arbitráž rozhodla, že verdikt z roku 2002 je konečný, a rozsudek z roku 2008 neplatí. Diag Human oznámil, že bude dál pokračovat v exekučních řízeních v zahraničí.

2015

Nizozemský soud rozhodl ve prospěch Česka a nárokům Diag Human nevyhověl. Firma se odvolá. A soudy budou brzy rozhodovat třeba v Belgii, Británii nebo USA.

Autor:

Pozemek 1.185 m2, Tanvald, Šumburk n. D.
Pozemek 1.185 m2, Tanvald, Šumburk n. D.

Popelnická, Tanvald - Šumburk nad Desnou, okres Jablonec nad Nisou
2 450 000 Kč