Petr Hůrka, nový „superúředník“ neboli náměstek ministra vnitra pro státní službu, který dosud pracoval jako náměstek pro řízení legislativní sekce na ministerstvu práce a sociálních věcí a patří mezi uznávané experty na pracovní právo, v rozhovoru mimo jiné říká: „Absolvent po škole dříve nastoupí do soukromé sféry, protože ta je rychlejší a pružnější a dokáže jej dříve získat.“
LIDOVÉ NOVINY: Čeho byste chtěl v postu superúředníka dosáhnout?
HŮRKA: Celý život jsem se věnoval pracovnímu právu. Státní službu a služební vztahy vnímám jako pracovní právo klotových rukávů. Byl bych nejraději, kdybych mohl spravovat služební vztahy mezi služebním orgánem, tedy zaměstnavatelem, a státním zaměstnancem na druhé straně tak, aby to bylo ku prospěchu obou stran. Aby státní služba po personální stránce dobře šlapala.
LIDOVÉ NOVINY: Premiér Andrej Babiš při vašem jmenování uvedl, že doufá, že přinesete zefektivnění státní správy, protože jsou v ní jeho slovy „velké rezervy“. Vidíte to stejně?
Byl bych nejraději, kdybych mohl spravovat služební vztahy mezi služebním orgánem, tedy zaměstnavatelem, a státním zaměstnancem na druhé straně tak, aby to bylo ku prospěchu obou stran. Aby státní služba po personální stránce dobře šlapala. |
HŮRKA: Obecně to tak vidíme všichni. Koncept státní služby je běžný v drtivé většině zemí. Byl zvolen i u nás a je to tak správně. Na druhou stranu – ale dívám se na to ještě zvenku a na podrobnější analýzu potřebuji čas – mnoho věcí trvá zbytečně dlouho.
LIDOVÉ NOVINY: Mám pocit, že slova premiéra se týkala i možná zbytečně velkého počtu úředníků. Vy byste někde „řízl“ a snížil počet zaměstnanců ve státní správě?
HŮRKA: To nemohu vůbec říci. To je otázka na resorty a vládu. To nemůže odpovědět ten, kdo má služební vztahy spravovat.
LIDOVÉ NOVINY: V jakém ohledu by tedy měla být státní správa efektivnější?
HŮRKA: Ve státní službě fungují věci přes procesy řízení. To probíhá mezi služebním orgánem, zaměstnavatelem, a zaměstnancem. Přijde mi, že pokud obě strany souhlasí, nemusejí procesní kroky trvat tak dlouho. To mi přijde zbytečné. Znamená to mnohdy, že absolvent po škole dříve nastoupí do soukromé sféry, protože ta je rychlejší a pružnější a dokáže ho dříve získat.
LIDOVÉ NOVINY: Chcete tedy rozšířit státní službu pro absolventy škol?
Koncept státní služby je běžný v drtivé většině zemí. Byl zvolen i u nás a je to tak správně. Na druhou stranu – ale dívám se na to ještě zvenku a na podrobnější analýzu potřebuji čas – mnoho věcí trvá zbytečně dlouho. |
HŮRKA: V tuto chvíli bych byl rád, kdyby se zrychlily postupy v přijímání zaměstnanců do služby.
LIDOVÉ NOVINY: Co konkrétně trvá zbytečně dlouho?
HŮRKA: V přijímacím řízení jsou dlouhé lhůty pro procesní postupy či dodání dokumentace. To jsou věci, které by šlo zkrátit. Některé by nemusely ani formálně být.
LIDOVÉ NOVINY: Dlouhodobě čelí státní správa kritice, že nedokáže zaplatit kvůli tabulkovým platům kvalitní odborníky. Je to problém?
HŮRKA: Plat je určen platovým tarifem, který je transparentní a lze jej dobře odhadnout, protože vychází z právního předpisu. Je však relativně neměnný, závisí pouze na započitatelné praxi, tedy de facto na běhu času. Jsou činnosti, kde kvalita a praktické schopnosti zaměstnance mohou růst výrazně rychleji. Očekávání mladých lidí je přitom rychlejší, což může být problém.
LIDOVÉ NOVINY: Napadají mě například IT experti, kteří se státním úřadům často vyhýbají. Jak byste to chtěl zlepšit? Máte pocit, že by pomohly například nějaké výjimky?
V přijímacím řízení jsou dlouhé lhůty pro procesní postupy či dodání dokumentace. To jsou věci, které by šlo zkrátit. Některé by nemusely ani formálně být. |
HŮRKA: Obory, jako je IT a právo, takový přístup vyžadují. Do jisté míry s tím počítá nařízení vlády, které obsahuje institut takzvaných klíčových zaměstnanců. V takových oborech služby se může ukázat nějaké místo z pohledu vykonávané činnosti klíčové. A potom je možné na tomto místě dočasně platový tarif navýšit až o sto procent. Musí se s tím však cíleně a efektivně pracovat. Obnáší to však pro služební úřady zvýšené finanční náklady.
LIDOVÉ NOVINY: Dal byste příklad z praxe u nějaké pozice?
HŮRKA: Uvedu příklad z legislativy, kterou jsem dosud vedl. V případě, kdy je třeba pracovat na přípravě nějaké právní normy, musím mít k dispozici zaměstnance, jenž to dokáže nejlépe odborně zpracovat. Abych ho získal a udržel, vím, že je třeba ho adekvátně zaplatit. Právní činnost je vystavena velké konkurenci soukromé sféry. Po dobu legislativních prací lze takovému zaměstnanci zvýšit platový tarif.
LIDOVÉ NOVINY: Vláda stále dopočítává důsledky koronakrize. Jak to dopadne na odměňování úředníků?
HŮRKA: Pokud by se chtělo, aby do státní služby přišlo více kvalitních lidí, měly by být prostředky na jejich odměňování a vzdělávání. Obávám se, že v době krize bude horší finanční prostředky uvolňovat. Bez toho to však nepůjde. Rozhodující je efektivita využití prostředků.
LIDOVÉ NOVINY: Je státní správa dostatečně odolná vůči politickým tlakům?
Plat je určen platovým tarifem, který je transparentní a lze jej dobře odhadnout, protože vychází z právního předpisu. Je však relativně neměnný, závisí pouze na započitatelné praxi, tedy de facto na běhu času. Jsou činnosti, kde kvalita a praktické schopnosti zaměstnance mohou růst výrazně rychleji. Očekávání mladých lidí je přitom rychlejší, což může být problém. |
HŮRKA: Dejte mi čas. Řekneme si to za nějakou dobu. Znám zákon o státní službě v obecné rovině. Jak prakticky funguje sekce náměstka ministra vnitra pro státní službu, nemohu nyní kvalifikovaně říci.
LIDOVÉ NOVINY: Roky působíte jako náměstek na ministerstvu práce a sociálních věcí. Sledoval jste také zavedení zákona o státní službě. Ani tato praxe vám nepomohla zjistit, jak si úředníci versus politici stojí?
HŮRKA: Je třeba určit hranici, kde má končit odborná úřednická linie a kde začíná politika a řízení resortu. Každý stát to řeší jinak. Toto chce analyzovat a následně případně legislativně řešit.
LIDOVÉ NOVINY: Váš předchůdce Josef Postránecký byl vesměs hodnocen tak, že vycházel politikům vstříc. Budete odolný vůči politickým tlakům, když vás jmenovala do postu vláda?
HŮRKA: To nemohu komentovat. Ve státní službě se nějakou dobu pohybuji. Dále zůstávám jako úředník ve státní službě, odborný pracovník. Budu se snažit vždy dávat kvalitní odborné návrhy řešení, přicházet s náměty na zlepšení, spravovat služební vztahy a interpretovat a aplikovat příslušné předpisy. Státní službu nicméně řídí vláda na základě právních předpisů, které se schvalují v legislativním procesu.
LIDOVÉ NOVINY: Častým nešvarem bývají účelové organizační změny, které pomáhají odstraňovat nepohodlné úředníky systemizací. Ministři si na vládě vždy vyjdou vstříc, protože každý se potřebuje zbavit nějakých neoblíbenců a na jejich místa dosadit spřízněné osoby. Jak chcete tomu bránit?
Pokud by se chtělo, aby do státní služby přišlo více kvalitních lidí, měly by být prostředky na jejich odměňování a vzdělávání. Obávám se, že v době krize bude horší finanční prostředky uvolňovat. Bez toho to však nepůjde. Rozhodující je efektivita využití prostředků. |
HŮRKA: Já jsem se s tím ve své legislativní práci přímo nesetkal. Pro mne oblast systemizace bude nová. Změny v ní by nicméně měly být racionální, promyšlené a nestranné, za účelem věcné a provozní optimalizace. Služební úřad má právo na změny v systemizaci, ale mělo by to být vždy racionální a sloužit k zefektivnění fungování daného úřadu. Nemělo by to sloužit k personálnímu zneužívání.
LIDOVÉ NOVINY: Máte nějaký vzor v zahraničí, jak by měla česká státní správa fungovat?
HŮRKA: To nelze včlenit do jednoho příkladu. Každá země to řeší trochu odlišně. Rád bych byl v kontaktu se státní službou v okolních zemích a čerpal ze zkušeností. Asi ode mne lze očekávat, že se budu snažit hledat inspiraci ve fungování pracovního práva.
LIDOVÉ NOVINY: Jak by to věci zlepšilo?
HŮRKA: Státní služba funguje na principu, že služební orgán rozhoduje, vydává rozhodnutí, kterými se státní zaměstnanec řídí. V pracovním právu se zaměstnanec se zaměstnavatelem o věcech spíše dohadují. Přijde mi to svobodnější, efektivnější k větší spokojenosti obou stran. Je to flexibilnější model. Z hlediska ochrany zaměstnance je to však aplikovatelné, pokud panuje na řešení shoda obou stran.
LIDOVÉ NOVINY: Jak vypadalo vaše jmenování?
Je třeba určit hranici, kde má končit odborná úřednická linie a kde začíná politika a řízení resortu. Každý stát to řeší jinak. Toto chce analyzovat a následně případně legislativně řešit. |
HŮRKA: Návrh na mé jmenování šel na vládu na základě výsledku výběrového řízení. Vláda o něm hlasovala, jmenovala mě do postu podle zákonných pravidel pro státní službu.
LIDOVÉ NOVINY: Dostal jste před jmenováním nějakou podmínku?
HŮRKA: Zákon žádné podmínky nepředpokládá. Osobně jsem žádnou nedostal.
Petr Hůrka (45)
|