Lidovky.cz

Státní firma Mero zvažuje prodloužit ropovod Družba do Bavorska

  15:28
Podle státního přepravce ropy, společnosti Mero, by roury z Družby, která ústí do Centrálního tankoviště v Nelahozevsi u Kralup, mohly být prodlouženy podél potrubí IKL. Česko by tak mohlo posílat ruskou sirnatou ropu z nalezišť na Uralu do rafinerií na jihu Německa. Nové potrubí by snížilo naši závislost na dodávkách přes Ukrajinu.

Pivovod na festival Wacken má průměr jak český ropovod Družba. foto: DPAReprofoto

Od zprovoznění české větve ropovodu Družba uplynulo již více než 50 let, dalších více než 20 let pak od spuštění ropovodu IKL z bavorského Ingolstadtu. Nyní státní přepravce ropy společnost Mero zvažuje podobnou investici. Roury z Družby, která ústí do Centrálního tankoviště v Nelahozevsi u Kralup, by mohly být prodlouženy na jihozápad podél současného potrubí IKL, tedy v trase okolo Krušovic a Stříbra do Bavorska.

Česko by tak mohlo posílat přes naše území ruskou sirnatou ropu z nalezišť na Uralu do rafinerií na jihu Německa. To by uvolnilo místo v prakticky už zcela zaplněném Transatlantickém ropovodu TAL, kterým tečou různé druhy rop (včetně té ruské sirnaté) do Německa z italského přístavu v Terstu. Česko by tak díky tomu mohlo z volnějšího potrubí TAL, na které se u bavorského Ingolstadtu připojuje český ropovod IKL, odebírat víc kvalitnější takzvané sladké ropy například z Ázerbájdžánu či z Kazachstánu, na kterou je od roku 2001 přestavěna rafinerie v Kralupech.

Posílení dopravy ze západu

„Je to zatím jen taková naše úvaha, jedno z reálných řešení. Potřeba sladké ropy u nás roste, náš ropovod IKL má na zvýšení její dopravy do České republiky kapacitu dostatečnou, ale máme zatím smůlu, protože je v Německu napojený na totálně přeplněný ropovod TAL. A je velmi složité si za současné situace vyjednat navýšení dovozu ropy z Terstu,“ vysvětluje generální ředitel Mera Stanislav Bruna.

Podíl dovozu sirnaté ropy z Ruska do Česka postupně klesá z 83 procent v roce 2000 na 56 procent v roce 2015. Úměrně tomu roste u nás odbyt kvalitnější ázerbájdžánské ropy, která k nám teče ropovodem TAL a následně IKL. Česko tedy musí najít co nejdřív řešení, jak dopravu ze západu posílit.

Podíl dovozu sirnaté ropy z Ruska do Česka postupně klesá z 83 procent v roce 2000 na 56 procent v roce 2015. Úměrně tomu roste u nás odbyt kvalitnější ázerbájdžánské ropy, která k nám teče ropovodem TAL a následně IKL. Česko tedy musí najít co nejdřív řešení, jak dopravu ze západu posílit. Nabízí se například i varianta nestavět nové trubky do Německa a využít současný ropovod IKL, pouze v něm obracet směr toku ropy a střídavě jím ropu do Česka dovážet a naopak vyvážet ruskou ropu z Družby do německých rafinerií.

To by ale podle Bruny vyžadovalo zřejmě větší investici než stavba nového potrubí. Musela by se totiž stavět nová čerpadla a obří zásobník na více než sto tisíc tun ropy jako „výhybka“ pro křížení obou směrů toku ropy. Státní podnik Mero výši případné investice nezveřejnil, ale pro srovnání – když se v první polovině devadesátých let stavěl IKL a současně budovalo Centrální tankoviště ropy u Nelahozevsi s velkokapacitními nádržemi na ropu, hovořilo se o investici okolo dvanácti miliard korun.

Spíše alternativa

Jak připomíná expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula, není zaplněná kapacita Transalpinského ropovodu TAL jediným bezpečnostně strategickým rizikem pro zásobování ropou v Česku. „Nikdo neví, jak se bude vyvíjet konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, přes kterou k nám teče jižní větví Družby ruská ropa. V minulosti jsme už výpadky dodávek z východu zažili. Tohle riziko by mohlo řešit například propojení Družby, která končí v Litvínově, s německou rafinerií Leuna u Lipska,“ říká Loula.

Pro státní podnik Mero je výstavba ropovodu na sever spíše alternativou k plánům na protažení Družby na jihozápad do Bavorska

V saské Leuně totiž končí severní větev Družby (z Ruska přes Bělorusko a Polsko) a spojit obě její větve rourou mezi Litvínovem a Leunou by umožnilo Česku v případě zastavení dodávek přes Ukrajinu čerpat ruskou ropu ze severu. Právě ale toto řešení, které je už nakresleno v plánech řadu let, vyvolalo nedávno odpor litvínovské radnice. Potrubí mezi Litvínovem a Leunou by totiž vedlo podle dosavadních plánů zastavěnou částí města.

„To je pro město nepřijatelné, proto vznikla pracovní skupina, v níž jsou zástupci Mera, města, krajského úřadu a ministerstva průmyslu a obchodu. My jsme předložili náš návrh trasy,“ uvedla starostka Kamila Bláhová (ANO). Šetrnější trasu už navrhlo i Mero. Pro podnik je ovšem výstavba ropovodu na sever spíše alternativou k plánům na zmíněné protažení Družby na jihozápad do Bavorska.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.