Státní firma Mero zvažuje prodloužit ropovod Družba do Bavorska

Podle státního přepravce ropy, společnosti Mero, by roury z Družby, která ústí do Centrálního tankoviště v Nelahozevsi u Kralup, mohly být prodlouženy podél potrubí IKL. Česko by tak mohlo posílat ruskou sirnatou ropu z nalezišť na Uralu do rafinerií na jihu Německa. Nové potrubí by snížilo naši závislost na dodávkách přes Ukrajinu.

Miroslav Petr 11.12.2018
Pivovod na festival Wacken má průměr jak český ropovod Družba. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pivovod na festival Wacken má průměr jak český ropovod Družba. | foto: DPAReprofoto
Pivovod na festival Wacken má průměr jak český ropovod Družba.

Od zprovoznění české větve ropovodu Družba uplynulo již více než 50 let, dalších více než 20 let pak od spuštění ropovodu IKL z bavorského Ingolstadtu. Nyní státní přepravce ropy společnost Mero zvažuje podobnou investici. Roury z Družby, která ústí do Centrálního tankoviště v Nelahozevsi u Kralup, by mohly být prodlouženy na jihozápad podél současného potrubí IKL, tedy v trase okolo Krušovic a Stříbra do Bavorska.

Česko by tak mohlo posílat přes naše území ruskou sirnatou ropu z nalezišť na Uralu do rafinerií na jihu Německa. To by uvolnilo místo v prakticky už zcela zaplněném Transatlantickém ropovodu TAL, kterým tečou různé druhy rop (včetně té ruské sirnaté) do Německa z italského přístavu v Terstu. Česko by tak díky tomu mohlo z volnějšího potrubí TAL, na které se u bavorského Ingolstadtu připojuje český ropovod IKL, odebírat víc kvalitnější takzvané sladké ropy například z Ázerbájdžánu či z Kazachstánu, na kterou je od roku 2001 přestavěna rafinerie v Kralupech.

Posílení dopravy ze západu

„Je to zatím jen taková naše úvaha, jedno z reálných řešení. Potřeba sladké ropy u nás roste, náš ropovod IKL má na zvýšení její dopravy do České republiky kapacitu dostatečnou, ale máme zatím smůlu, protože je v Německu napojený na totálně přeplněný ropovod TAL. A je velmi složité si za současné situace vyjednat navýšení dovozu ropy z Terstu,“ vysvětluje generální ředitel Mera Stanislav Bruna.

Podíl dovozu sirnaté ropy z Ruska do Česka postupně klesá z 83 procent v roce 2000 na 56 procent v roce 2015. Úměrně tomu roste u nás odbyt kvalitnější ázerbájdžánské ropy, která k nám teče ropovodem TAL a následně IKL. Česko tedy musí najít co nejdřív řešení, jak dopravu ze západu posílit.

Podíl dovozu sirnaté ropy z Ruska do Česka postupně klesá z 83 procent v roce 2000 na 56 procent v roce 2015. Úměrně tomu roste u nás odbyt kvalitnější ázerbájdžánské ropy, která k nám teče ropovodem TAL a následně IKL. Česko tedy musí najít co nejdřív řešení, jak dopravu ze západu posílit. Nabízí se například i varianta nestavět nové trubky do Německa a využít současný ropovod IKL, pouze v něm obracet směr toku ropy a střídavě jím ropu do Česka dovážet a naopak vyvážet ruskou ropu z Družby do německých rafinerií.

To by ale podle Bruny vyžadovalo zřejmě větší investici než stavba nového potrubí. Musela by se totiž stavět nová čerpadla a obří zásobník na více než sto tisíc tun ropy jako „výhybka“ pro křížení obou směrů toku ropy. Státní podnik Mero výši případné investice nezveřejnil, ale pro srovnání – když se v první polovině devadesátých let stavěl IKL a současně budovalo Centrální tankoviště ropy u Nelahozevsi s velkokapacitními nádržemi na ropu, hovořilo se o investici okolo dvanácti miliard korun.

Spíše alternativa

Jak připomíná expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula, není zaplněná kapacita Transalpinského ropovodu TAL jediným bezpečnostně strategickým rizikem pro zásobování ropou v Česku. „Nikdo neví, jak se bude vyvíjet konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, přes kterou k nám teče jižní větví Družby ruská ropa. V minulosti jsme už výpadky dodávek z východu zažili. Tohle riziko by mohlo řešit například propojení Družby, která končí v Litvínově, s německou rafinerií Leuna u Lipska,“ říká Loula.

Pro státní podnik Mero je výstavba ropovodu na sever spíše alternativou k plánům na protažení Družby na jihozápad do Bavorska

V saské Leuně totiž končí severní větev Družby (z Ruska přes Bělorusko a Polsko) a spojit obě její větve rourou mezi Litvínovem a Leunou by umožnilo Česku v případě zastavení dodávek přes Ukrajinu čerpat ruskou ropu ze severu. Právě ale toto řešení, které je už nakresleno v plánech řadu let, vyvolalo nedávno odpor litvínovské radnice. Potrubí mezi Litvínovem a Leunou by totiž vedlo podle dosavadních plánů zastavěnou částí města.

„To je pro město nepřijatelné, proto vznikla pracovní skupina, v níž jsou zástupci Mera, města, krajského úřadu a ministerstva průmyslu a obchodu. My jsme předložili náš návrh trasy,“ uvedla starostka Kamila Bláhová (ANO). Šetrnější trasu už navrhlo i Mero. Pro podnik je ovšem výstavba ropovodu na sever spíše alternativou k plánům na zmíněné protažení Družby na jihozápad do Bavorska.

Počet příspěvků: 3, poslední 13.12.2018 04:25 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.