Lidovky.cz

Státní dotace v Česku vedou k zásadním vynálezům jen zřídka

  16:25
Analýza odborníků z ústavu CERGE-EI konstatuje, že státní dotace nedokázaly podnítit výzkum k dostatečně průlomovým vynálezům.
Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež jsou v oblasti výzkumu nejrozvinutější? Chceme se jim přiblížit? foto: Richard Cortés, Česká pozice

Veřejné peníze štědře prýští na vývoj leteckých motorů, turbín, robotů, čidel, ale i lepších staviv nebo chemikálií a hojivých mastí... Škála podpořených oborů a firem je v Česku velice pestrá.

Kupříkladu z velkého dotačního programu TIP, který vyhlásilo ministerstvo průmyslu v letech 2009 až 2012 na podporu aplikovaného výzkumu, získalo 868 projektů 12,5 miliardy korun! „Skutečné přínosy z realizace však činí odhadem 70 miliard korun, měřené tržbami za vyvinuté či inovované produkty a hlášené příjemci podpory v období po ukončení projektů,“ tvrdil v roce 2013 ministr průmyslu Jiří Cieńciala, bývalý šéf Třineckých železáren.

Originální pohled na takové dotační tituly přináší nová studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Zaměřila se na vztah přímé státní podpory a žádosti o udělení ochrany duševního vlastnictví v podobě patentů a užitných vzorů.

Jen malý nadnárodní přesah

Vedou vložené státní peníze k novým nápadům, vynálezům? „Podnikatelské subjekty, které se účastnily dotovaných projektů, vykazují během tří let od začátku financování významně vyšší výskyt žádostí o tento typ ochrany v ČR než podobné, avšak nedotované firmy. Nicméně žádný z těchto programů nevykazuje dopady na výskyt žádostí o ochranu duševního vlastnictví v mezinárodním měřítku. Z toho plyne, že tyto dotace nedokázaly podnítit výzkum vedoucí k vynálezům, které by byly dostatečně průlomové, aby firmám stálo za to žádat o jejich ochranu v zahraničí,“ uvádí v červnu představená studie Olega Sidorkina a Martina Srholce z ústavu CERGE-EI.

„Žádný z těchto programů nevykazuje dopady na výskyt žádostí o ochranu duševního vlastnictví v mezinárodním měřítku.“

Analýza se zaměřila na tři multimiliardové dotační programy. A sice na zmíněný TIP, dále na předcházející program ministerstva průmyslu IMPULS (rozdal 5,3 miliardy) a také program ALFA, který Technologická agentura ČR zafinancovala 9,2 miliardy korun. Nižší motivační účinky k ohlášení patentové ochrany měl nejstarší z programů: IMPULS.

Klíčovou otázkou zůstává, zda vynaložené veřejné peníze mají takový přínos, který slibují vágní prohlášení o „posílení konkurenceschopnosti ČR na světových trzích“ a podobně. Stopy v patentových úřadech tomu nenasvědčují.

„Český trh je poměrně malý a poskytuje omezený prostor pro expanzi. Proto by měla být úspěšnost programů hodnocena podle toho, zda stimulovaly vývoj nových technologií na hranici nejlepší světové praxe, které umožní firmám prorazit na náročných exportních trzích, a které tudíž mají velkou ekonomickou hodnotu. S vynálezy, jejichž ochrana platí pouze v Česku, nikdo díru do světa neudělá. Z tohoto pohledu účinky těchto programů prozatím zůstávají daleko za očekáváními,“ řekl LN Srholec, který dlouhodobě sleduje výzkumnou politiku.

Autoři navíc upozorňují, že podpořené firmy možná žádaly o ochranu duševního vlastnictví pouze v rámci České republiky spíše s cílem „naplnit formální požadavky na dosažení výsledků pro účely hodnocení projektů než s cílem ochránit drahocenné vynálezy před domácí konkurencí“.

Analýza užitečná pro náš stát

Analýza vychází z veřejných dat, z rejstříku výzkumných výsledků, ale i z databáze firem Amadeus od Bureau Van Dijk. Je plná expertních údajů a grafů, jež mohou využít především poskytovatelé peněz – tedy resort průmyslu a Technologická agentura ČR.

Autoři doporučují pro příště využít jako jedno z kritérií spíše mezinárodně platnou ochranu duševního vlastnictví a prodloužit také lhůty pro uznávání výsledků.

V budoucnu by mohly lépe nastavit tzv. intervenční logiku programů, aby bylo zřejmé, co je reálně cílem podpory a zda nejde namísto šíře pojaté společenské podpory jen o pomoc soukromým příjemcům; je možné, že by pracovní místa a daňové příjmy vznikly přirozeně, bez dotace.

Autoři proto doporučují pro příště využít jako jedno z kritérií spíše mezinárodně platnou ochranu duševního vlastnictví (u světových úřadů typu USPTO, EPO, JPO či WIPO) a prodloužit také lhůty pro uznávání výsledků.

Studie přichází v době, kdy se zostřuje debata o výdajích státu na vědu. Pro nového ministra financí Ivana Pilného (ANO) může být též podnětem k realističtějšímu pohledu na tolik vzývaný aplikovaný výzkum oproti kritizovanému základnímu.

Miliardové dotace, jež byly zkoumány

Studie vědců z ústavu CERGE-EI se zaměřila na tři velké dotační programy, které měly podpořit aplikovaný a průmyslový výzkum: IMPULS – program ministerstva průmyslu z let 2004 až 2008, který v pěti výzvách rozdělil 645 projektům 5,27 miliardy korun; TIP – opět program ministerstva průmyslu, ze kterého bylo mezi roky 2009 a 2012 ve čtyřech výzvách rozděleno 868 projektům plných 12,51 miliardy korun; ALFA – program Technologické agentury ČR, z něhož bylo v letech 2011 až 2014 zafinancováno 956 projektů za 9,15 miliardy korun.

Pramen: LN, IDEA CERGE-EI

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.