Státem garantované provozní úvěry Covid III jsou pro firmy drahé

Vládní program garantovaných provozních úvěrů Covid III zatím naráží na nezájem podniků. Z předpokládané kapacity 500 miliard korun bylo do konce srpna využito jen necelých devět miliard. Podepisuje se i na tom, že tyto úvěry jsou pro podniky drahé. Zejména s přihlédnutím k programům jako Antivirus či odklad splátek úvěrů, jež podnikům přinášejí mnohem levnější peníze.

„Za sebe můžeme obecně říci, že zájem je trochu menší, než jsme čekali. Musejí se totiž setkat dvě věci – zájem klienta a jeho potenciální schopnost ho splatit. Zde vidíme největší úskalí. Zájem mají i firmy, u kterých není jisté, zda se zotaví a budou fungovat,“ uvedla Petra Kopecká, mluvčí Raiffeisenbank, jedné z 20 bank, které jsou do vládního programu zapojeny. Do konce srpna banky přijaly asi 3700 žádostí o celkem 22 miliard korun. Úvěr dostalo něco více než 40 procent z nich.

Výhodnější finanční podmínky

Podniky však mají i jiné důvody, než že na úvěr nedosáhnou. Momentálně mají k dispozici řadu jiných nástrojů pro překlenutí problémů s vyprázdněnou pokladnou kvůli nucené koronavirové přestávce. A za mnohem výhodnějších finančních podmínek. „Podniky pochopitelně preferují formy podpory, které jsou bezúročné a u nichž nemusejí vracet ani jistinu, například ve formě částečné úhrady mzdových nákladů prostřednictvím programu Antivirus, který byl prodloužen,“ říká mluvčí České bankovní asociace (ČBA) Monika Petrásková.

Firmy si navíc stěžují, že úvěry v rámci Covidu III, jejichž sazba se podle dostupných údajů pohybuje mezi 4,5 až pěti procenty, jsou dražší než běžné provozní půjčky. „Více než tři čtvrtiny našich firem úvěr ani záruku nečerpaly. Může to částečně odrážet i otázku dostupnosti a ceny tohoto typu financování,“ nevylučuje vliv úrokové sazby ředitelka Asociace malých a středních podniků ČR Eva Svobodová. Banky cenu úvěru neuvádějí s odvoláním, že sazby jsou individuální. A konstrukci, že by „covidová“ sazba byla speciální, odmítají.

„Sazby úvěrů nejsou vyšší, než na jaké byli podnikatelé zvyklí v uplynulém období, což je i jednou z podmínek programu,“ tvrdí mluvčí ČSOB Patrik Madle. Petrásková z ČBA zdůrazňuje, že banka posuzuje rizikovost každého klienta na sólo bázi, poté započítá vliv ručení a dle výsledného ratingu stanoví úrokovou sazbu.

„Banky se zavázaly, že výše úrokové sazby, kterou klient – aktuálně zařazený do určité rizikové skupiny (například i do horší, než ve které byl před krizí, protože se mohla krizí zhoršit jeho situace) – dostane, nebude vyšší než sazba, již by zaplatil ve stejné rizikové skupině před krizí. Opatření proti koronakrizi ale mohla klienta zasáhnout natolik negativně, že se mu rating zhoršil. A tudíž oproti tomu, co zaplatil před krizí, může i za státem zaručený úvěr dnes zaplatit víc,“ vysvětluje Petrásková.

Nárůst úvěrového rizika

Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý upozorňuje na jiný aspekt. „Úvěry v rámci Covidu III jsou určeny pro firmy, které výrazně postihla koronavirová pandemie, a jejichž úvěrové riziko tak vzrostlo na míru, jež by bankám za normální situace významně omezovala možnosti je financovat,“ vysvětluje. „Nadstandardní míra rizika, kterou na sebe bere jak stát, tak banky v rámci tohoto programu – a nezapomínejme, že stát poskytuje bankám na úrovni portfolia pouze 30procentní záruku – se tak může odrazit v ceně těchto úvěrů,“ zdůraznil.

Podniky, jak vyplynulo například z červnové ankety Hospodářské komory ČR, odrazuje také náročné a pomalé vyřizování žádostí. S tím banky nesouhlasí. Například Komerční banka (KB), která se na objemu úvěrů poskytnutých v programu Covid III podílí více než polovinou, tvrdí, že tyto úvěry vyřizuje stejně rychle, nebo dokonce rychleji.

„Délka schvalování je v průměru tři dny, u menších úvěrů může být i kratší,“ uvedl mluvčí KB Pavel Zúbek. Všichni se však shodují v jednom: na podzim nastane změna. „Je před námi období, kdy očekáváme zvýšenou poptávku po úvěrech v Covidu III v souvislosti s končícími odklady splátek i některých dalších programů,“ uzavírá Patrik Madle z ČSOB.