Stát se od půlky srpna pustí do hypotečního byznysu. Vláda totiž schválila návrh ministerstva pro místní rozvoj, podle něhož letos plánuje rozpůjčovat lidem do 36 let až 650 milionů korun na pořízení či rekonstrukci vlastního bydlení. Úroková sazba bude začínat na jednom procentu s garantovanou dobou 20 let. Jen pro představu: tržní sazba je nyní zhruba na dvaapůlnásobku.
„Naším dlouhodobým cílem je podporovat dostupnost bydlení,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Program je určen samozřejmě pro všechny, ale primárně necílí na Prahu, kde má dobře placenou práci většina lidí. Snažíme se i o to, aby se nevysídloval venkov a menší města, aby mladí lidé zůstávali tam,“ doplnila.
Mimo realitu větších měst
Výše úvěru se odvine od toho, k čemu ho žadatel využije. Pokud půjde o půjčku na rekonstrukci bytu, lze získat maximálně 300 tisíc korun, v případě koupě až 1,2 milionu. Na stavbu či pořízení rodinného domu může zájemce chtít dokonce dva miliony korun. Peníze bude Státní fond rozvoje bydlení poskytovat do 80 procent skutečných nákladů na výstavbu nebo koupi.
Jinými slovy, žadatel bude muset mít stejně jako dnes, když poptává hypotéku u komerční banky, část peněz našetřených. V případě bytu, který stojí 1,5 milionu korun, půjde alespoň o 300 tisíc. Zbytek by dodal erár.
V tuto chvíli jsou sice hypoteční úvěry velmi dostupné a státní půjčky nedávají příliš velký smysl, do budoucna by ale mohly být vzhledem k restrikcím centrální banky užitečné. |
Za tyto peníze ovšem zájemce byt ve velkých městech, jako je Praha či na Moravě Brno, nesežene. Na 1,5 milionu vyjde například sedmdesátimetrový byt 3+1 v Hodoníně či čtyřicetimetrový 1+1 v Pardubicích. „Pomůže to hlavně lidem v malých městech. Uvedené částky jsou už mimo realitu větších měst. Sice to nepomůže příliš velkému množství lidí, ale vzhledem k tomu, jak Česká národní banka zpřísňuje podmínky pro získání hypotéky, to někomu skutečně může přijít vhod,“ říká hypoteční analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl.
V tuto chvíli jsou sice podle něj hypoteční úvěry velmi dostupné a státní půjčky nedávají příliš velký smysl, do budoucna by ale mohly být vzhledem k restrikcím centrální banky užitečné. Rajdl naráží na to, že od 1. října musejí banky na základě doporučení ČNB u žadatelů o hypotéku více prověřovat jejich celkové zadlužení i to, jestli měsíční výše splátek není vzhledem k jejich čistému příjmu příliš velká.
Státní úvěr sice lze využít souběžně s hypotékou, ale s ohledem na doporučení ČNB by na ni žadatel v kombinaci s půjčkou z eráru stejně nedosáhl. Penězi od státu navíc nelze refinancovat jinou hypotéku a žadatel musí doložit, že nevlastní jinou nemovitost.
Pro 400 až 600 lidí
Suma, kterou chce stát rozdělit, není ve srovnání s objemem celého trhu vysoká. Kdyby o nabízených 650 milionů požádali jen zájemci o byt a chtěli maximální podporu, dostalo by ji 541 lidí. A pokud by šlo o domy, na půjčku by dosáhlo maximálně 325 osob. Jen v dubnu přitom banky poskytly téměř osm tisíc nových hypotečních úvěrů, tedy zhruba 260 každý den. Na počtech příliš nezmění ani to, že do budoucna ministerstvo pro místní rozvoj počítá s navýšením prostředků až na miliardu.
Kdyby o nabízených 650 milionů požádali jen zájemci o byt a chtěli maximální podporu, dostalo by ji 541 lidí. A pokud by šlo o domy, na půjčku by dosáhlo maximálně 325 osob. |
„Reálně to pomůže přibližně 400 lidem. Spíše by tedy diskuse ohledně programu určeného pro mladé lidi měla proběhnout na úrovni státu, České národní banky a finančního sektoru. Chtělo by to, aby šlo o systémové řešení, kdy na peníze dosáhnou ti, kdo si berou první hypotéku a je jim třeba mezi 25 až 35 lety,“ říká Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance. „Dělat úvěrovou podporu pro 400 až 600 lidí mi přijde neefektivní.“
S podobným návrhem jako nyní přišla už předchozí vláda. Před dvěma roky schválila nařízení, kdy si žadatel mohl půjčit maximálně 600 tisíc korun až na 15 let. Programu ale loni využily přibližně pouhé tři desítky lidí.