Příhraniční Vizovická vrchovina má jednu potíž. Velmi rychle odtud odtéká voda. Tato oblast Zlínska a Uherskohradišťska tak zůstává na suchu. Potíž rezonuje během horkých letních dní, které nastaly třeba vloni. I proto vláda na konci února posvětila návrh prověřit možnosti výstavby nové přehrady na Vláře poblíž Vlachovic. Stála by dvě miliardy korun.
„My to vítáme, žádný odpor lidí tady není,“ reaguje Radek Fryzelka, místostarosta Vlachovic. Místní souhlasí i proto, že kvůli nádrži s objemem dvacet až třicet milionů kubíků by se nemusel nikdo stěhovat. Podle plánu Povodí Moravy by bagry zbouraly jen osm stavení. „Ta ale nejsou trvale obydlena,“ popisuje Fryzelka. Jde o rekreační chaty a bývalé pasekářské chalupy, kam se prý jezdí jen na dovolenou.
Ekologové: Lepší jsou meandry a mokřady
Po rozhodnutí vlády se otevřela cesta i pro výstavbu dalších tří nádrží v Pěčíně na Královéhradecku a v Senomatech a Šanově ve středních Čechách. V první řadě teď musí ministerstvo zemědělství zjistit, jestli jsou stavby ve vytipovaných místech vůbec reálné a jak finančně nákladné budou. Nicméně už nyní záměr popudil ochránce přírody. Podle nich je budování přehrad úplně nejzazší možností.
Ministr zemědělství Marian Jurečka tvrdí, že případná výstavba by nebyla radikálním zásahem do přírody. |
„Nejdřív musíme revitalizovat všechny toky po celé délce, aby se do nich vrátily meandry a mokřady nasákly vodu. Krajina se tak ochladí a bude celý rok bez potíží. Přehrady nejsou řešením,“ zlobí se Jiří Malík ze sdružení Živá voda. Ministerstvo zemědělství si nicméně za vizí stojí.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že případná výstavba by nebyla radikálním zásahem do přírody. „Nejde o klasické přehrady, ale o malé nádrže; jejich rozsah a velikost dosahují velikosti středně velkého rybníka,“ popisuje ministr. „Například vodní nádrž Senomaty na Kolešovickém potoce by měla mít plochu při plném objemu 25,6 hektaru a třeba Šanov na Rakovnickém potoce ještě méně: 22,2 hektaru. Pro srovnání – rozloha Máchova jezera je přibližně 280 hektarů,“ vypočítává Jurečka.
Ovšem podle předběžných projektů zabere přehrada v Pěčíně na řece Zdobnici 80 hektarů, ve Vlachovicích na Vláře dokonce dvojnásobek. A v případě Vlachovic není příliš reálné, že by vodohospodáři své vize přehodnocovali. „Oblast je pro výstavbu nádrže optimální. V území je navíc nedostatek prostor pro akumulaci vody,“ bral se za hráz už dřív Jan Hodovský, ředitel státního podniku Povodí Moravy.
„Prioritně musíme ozdravit půdu“
Někteří z ekologů se ale v souvislosti s plánovanou výstavbou hrází nebojí mluvit o „betonové lobby“. „Chápu, že vláda chce řešit sucho, nicméně přehrady generují nespočet dalších potíží. Jsou nepřirozené a zničí režim celé řeky. Vypadá to, že ten problém je nepochopený,“ myslí si Jiří Malík ze sdružení Živá voda, bývalý zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Tvrzení Malík dokládá loňským červencem a srpnem, kdy v Česku gradovala vlna extrémně suchých dnů. „A to se ukázalo, že přehrady jsou úplně k ničemu. Zádrž vody se musí dělat podél celého toku. Podívejte se třeba na vltavskou kaskádu – byla bez vody a na suchu tam zůstaly viset lodě,“ vybavuje si několik měsíců staré události.
„Chápu, že vláda chce řešit sucho, nicméně přehrady generují nespočet dalších potíží. Jsou nepřirozené a zničí režim celé řeky. Vypadá to, že ten problém je nepochopený.“ |
Podle něj by se vláda měla zaměřit na revitalizaci celých toků řek a potoků hned od pramene. „Musíme napravit historické narovnání koryt a odvodnění zemědělské půdy,“ navrhuje.
Co konkrétně to tedy znamená? „Prioritně musíme ozdravit půdu. To je ta největší houba a ochlazovací systém krajiny, navíc polyká uhlík,“ odpovídá Malík. Jako nejkrajnější technické řešení, jež může mizející vodu zastavit, je prý výstavba poldrů s nízkými přírodními hrázemi.
Ministerstvo zemědělství se brání, že vznik čtyř nových přehrad za zhruba pět miliard korun rozhodně není automatický. „Výstavba některé z nádrží bude zahájena pouze tehdy, když se prokazatelně a dlouhodobě začnou naplňovat negativní scénáře dopadů klimatických změn,“ reaguje Jurečka.
Zároveň ale tvrdí, že právě tohle opatření může přispět k zachování ekosystémů v české krajině během období s nedostatkem srážek.
Hotovo může být až za dvacet let
Dlužno dodat, že příprava pozemků, výstavba hrází a samotné zavodnění není nijak rychlým procesem. Odhaduje se, že dnes plánované přehrady mohou plnohodnotně fungovat až kolem roku 2036. Kromě nich chce úřad Mariana Jurečky pro udržení vody budovat a obnovovat rybníky, do svahů sázet zpevňující stromy a přimět zemědělce, aby šetrněji hospodařili s půdou.
Jenže na nedostatek vody se nemusí připravovat jen příroda a venkov. Nejhorší situaci předpovídají experti ve velkých městech. „Lze předpokládat, že v budoucnu může docházet k závažnějším změnám v roční a sezonní dostupnosti vody. Může dojít k omezení zdrojů, navíc se očekává, že vyšší teploty způsobí zvýšenou poptávku, zvláště na zavlažování a zásobování měst,“ píše se ve studii Centra pro životní prostředí a hodnocení krajiny Ekotoxa. Proto by i ve městech měly vznikat mokřady, jež budou zadržovat dešťovou vodu.
