Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Stát podpoří nákup moderního umění. Vyhradí až 80 milionů ročně

  7:26
Ministerstvo kultury chystá akviziční fond, z jehož prostředků by výstavní sály mohly pořizovat obrazy, sochy, fotografie či videoart mladší 50 let. Mezi zasvěcenci převládá zatím opatrnost. Na vině je hlavně nízký rozpočet ministerstva.

Zakřivený prostor - obraz Václava Boštíka foto: ČTK - Josef Vostárek

V českých galeriích je málo moderního umění a ministerstvo kultury to hodlá změnit. Připravuje proto dotace, které mají výstavní sály povzbudit v nákupech děl mladších 50 let. A to jak obrazů či soch, tak i fotografií, zvukových záznamů či videoartu.

Na jejich pořízení má jít v příštích třech letech prostřednictvím chystaného akvizičního fondu až 80 milionů korun ročně.

Vedení resortu zároveň upozorňuje, že v Česku už 75 let chybí specializovaná státní galerie, která by moderní domácí umění nakupovala a vystavovala. Posledním takovým místem byla Moderní galerie, zrušená v roce 1942. „Absence podobné instituce je v mezinárodním měřítku neobvyklá,“ uvádí ministerstvo.

Vedení resortu zároveň upozorňuje, že v Česku už 75 let chybí specializovaná státní galerie, která by moderní domácí umění nakupovala a vystavovala.

Obává se, že kvůli neexistenci strategie pro nákup současných uměleckých děl teoretici ztratí přehled o dění na domácí scéně. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) proto na vládu v dubnu přinesl návrh na zřízení zvláštního dotačního programu. Finance z něj mají přispět i k mapování jednotlivých směrů a jejich vřazení do světového kontextu.

„Pro budoucnost je nutné zajistit, aby díla typickým způsobem představující vývoj výtvarného umění v České republice byla reprezentativně zastoupena ve veřejných sbírkách,“ argumentuje resort v předkládací zprávě.

Mezi zasvěcenci zatím panuje opatrný přístup. Na vině je hlavně chronicky nízký rozpočet ministerstva, který letos obnáší zhruba 12 miliard korun. Právě z něho má být akviziční fond naplněn.

Šéf katedry teorie a dějin umění pražské Akademie výtvarných umění Tomáš Pospiszyl záměr přesto vítá. „Obecně lze říci, že většina veřejných galerijních institucí se potýká s problémem akvizic. Peníze mají zpravidla pouze na provoz a na nákupy už jim nezbývá. Pokud takový program vzniká, je to jedině dobře,“ řekl LN.

Mezi půlstoletí stará díla patří tvorba velikánů druhé poloviny 20. století, jako jsou Mikuláš Medek, Adriena Šimotová či Zdeněk Sýkora.

Objevují se ale i pesimističtější reakce. „Přiznám se, že jsem trochu skeptický, co se týče podpory takových věcí. Ono se u nás totiž hodně mluví, ale málo potom dělá,“ shrnul kurátor Pavel Kappel. Podle něj i z debaty s vedoucími některých kulturních stánků vyplývá, že s přílišnou finanční podporou od státu nepočítají. „Jakákoliv iniciativa by byla výborná, ale v poslední době se výdaje na kulturu spíše snižují,“ dodal.

Mezi půlstoletí stará díla patří tvorba velikánů druhé poloviny 20. století, jako jsou Mikuláš Medek, Adriena Šimotová či Zdeněk Sýkora. Jejich výtvory se prodávají za čím dál vyšší částky.

Do „moderny“ ale spadá také umění z posledních několika let. Právě v jeho případě se nejvíc ukazuje, že přístup ministerstva může i přes počáteční náklady v konečném důsledku galeriím uspořit nemalé částky.

Než bude pozdě

Hodnota děl totiž stoupá s jejich stářím a známostí autorů. Opravdové proslulosti řada z nich dosáhne mnohdy až desítky let po smrti.

Nakupovat jejich obrazy, fotografie či sochy až poté, co se stanou slavnými, je pro dlouhodobě podfinancované galerie obtížné a někdy i takřka nemožné. Ministerstvo proto radí pořizovat nové výtvory co nejdříve.

Pokud akviziční fond skutečně vznikne, budou galerie či muzea v zemi žádat ministerstvo kultury o dotace na nákupy moderních děl prostřednictvím formulářů.

„Zkušenosti ukazují, že díla současného umění je třeba zakupovat v době nepříliš časově vzdálené od data jejich vzniku. Jen tak lze tato díla kvalifikovaně vybírat a zároveň nakupovat za přiměřené ceny,“ uvádí resort.

S tím souhlasí i umělecký teoretik Pospiszyl. „Mladší generaci může nějakou dobu trvat, než vejde ve známost. Naopak čím je dílo starší, tím více času mají lidé se s ním seznámit. Zvolený přístup proto nevidím jako diskriminační, ale naopak jako něco, co dává smysl,“ říká.

Pokud akviziční fond skutečně vznikne, budou galerie či muzea v zemi žádat ministerstvo kultury o dotace na nákupy moderních děl prostřednictvím formulářů. Oprávněnost jejich žádostí by ještě měla posuzovat speciálně zřízená devítičlenná Rada fondu. V ní budou sedět odborníci z ministerstva, univerzitního prostředí, Uměleckohistorické společnosti v Českých zemích, Rady galerií a také publicista, kurátor či kunsthistorik. Výstavní síň může od ministerstva dostat dotaci maximálně 70 procent z ceny pořizovaného díla. Materiál, který dnes projedná vláda, zmiňuje i stropovou částku. „Po přepočtu na euro podle směnného kurzu platného ke dni předložení žádosti ministerstvu kultury nesmí přesáhnout jeden milion eur (téměř 27 milionů korun – pozn. red.),“ uvádí dokument.

V jednotkách milionů

Umění z doby, na niž by se dle ministerstva měly galerie zaměřit, ale tak vysokých částek zatím nedosahuje. Nejdražším obrazem celé poválečné éry se nedávno staly Linie č. 3 z roku 1975 zesnulého strukturalisty Zdeňka Sýkory. Český soukromý sběratel ho v Kolíně nad Rýnem koupil za více než dvanáct milionů korun.

Obrazy výrazného představitele českého informelu Mikuláše Medka se prodávají za ceny kolem osmi až deseti milionů. Jde ale převážně o tvorbu z padesátých a šedesátých let, která už do chystaného dotačního programu nespadá. A například plátno Václava Boštíka začínalo aukci na Žofíně na vyvolávací ceně okolo čtyř milionů.

Obrazy poválečné éry a jejich ceny (v mil.)

Zdeněk Sýkora

Linie č. 3 (1975) 12,0

Václav Boštík

Bez názvu (1995) 5,3

Adriena Šimotová

Bílé noci (1971) 2,5

Karel Malich

Nástěnná plastika 46 (2011) 1,25

Theodor Pištěk

Ze života (1978) 1,0

Pozn.: příklady podle výběru LN

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!