Na jaře před šesti lety šel Daniel Beneš na tiskovou konferenci hůře naložený. Generální ředitel ČEZ oznamoval, že tendr na dostavbu Temelína se ruší; vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se rozhodla, že rozvoj jádra podporuje, ale bez státních garancí. V úterý 28. července mohl být Beneš spokojenější: vláda a ČEZ podepsaly smlouvy, kde státní vůle tentokrát vychází velkoryseji. Kontrakty zaručují, že nový zdroj se postaví, aniž by na tom firma tratila. Otázkou zůstává, kolik za svoje strategické rozhodnutí zaplatí Česko.
„Smlouvy dobře, konstruktivně a vítězně pro obě strany řeší zájmy státu i ČEZ. Stát chce mít levnou elektřinu pro občany, ČEZ získává možnost pokračovat v projektu tak, aby byl návratný,“ shrnul Beneš a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) označil dohodu za výsledek ústupků. A to je teprve začátek v hledání kompromisu, teď se projekt dalšího reaktoru posune pro dobrozdání Evropské komise (EK). V situaci, kdy je část členských států na jádro alergická, a kdy EK neví, zda nechá atom v množině žádoucích zelených zdrojů. Jde o extra důležitou okolnost kvůli nákladům financování stavby.
Mimořádné okolnosti
Většinu peněz dodá půjčkou stát, 70 procent, zbytek si sežene ČEZ. Cena, za niž se zdroje obstarají, dominantně ovlivní celkovou částku a spoluurčí, jestli se podaří jádro udržet v kurzu jako spolehlivý a bezpečný zdroj, nebo se s uhlím přesune do zapovězené zóny. S nynějším odhadem 160 miliard to zamává podstatně víc, než až se uvidí, zač se nabízejí dodavatelé. „Největší vliv mají čas a cena peněz, teprve pak investiční náklady. Daleko důležitější bude, za kolik budou půjčeny peníze,“ zdůraznil vládní zmocněnec pro dostavbu jádra Jaroslav Míl.
Smlouvy obsahují mechanismus, že si stát převezme elektrárnu, kdyby se vyskytly mimořádné okolnosti. Zní to jako výhoda pro stát, ale benefituje na tom ČEZ – kdyby se akce hroutila pod náporem zdražení nebo zpoždění, státu by nezbylo nic jiného než si projekt převzít a dokončit jej sám. |
S penězi souvisí i jeden z mentálních kopců, které musí Míl v jednání s EK překonat. Vedle toho, že je jádro zdroj ideově a emisně čistý, musí Česko přesvědčit Brusel i o přiměřenosti veřejné podpory, jíž se firmě ČEZ v souvislosti s novým dukovanským blokem dostane, čili o státních garancích. Za prvé, stát se zavázal, že bude nejméně 30 let od ČEZ (respektive jeho stoprocentní dcery) vykupovat energii za cenu, jež firmě zaručí pomalou, ale jistou návratnost investice. Za druhé, stát firmě na akci půjčí, po dobu příprav a stavby bezúročně, pak s vlídným dvouprocentním úrokem.
A za třetí, smlouvy obsahují mechanismus, že si stát převezme elektrárnu, kdyby se vyskytly mimořádné okolnosti. Zní to jako výhoda pro stát, ale benefituje na tom ČEZ – kdyby se akce hroutila pod náporem zdražení nebo zpoždění, státu by nezbylo nic jiného než si projekt převzít a dokončit jej sám. Nastavení smluv praví, že vícenáklady jdou na vrub investora a že stát je ze své půjčky pokrývat nebude. Potud to zní jako záruka, teď přijdou dvě ale. První spočívá v tom, že investorem je firma, v níž má stát většinový podíl, protože jej má i v ČEZ. Cokoli se zhorší pro dceru, zabolí i rodiče.
„Když tratí dcera, tratí ČEZ a s ním i jeho hlavní akcionář. Kdyby si stát přebíral dceru kvůli zpoždění nebo finančním problémům, byl by to stát, kdo vezme náklady na sebe, to nelze jinak,“ sdělil Radek Škoda, jaderný vědec z ČVUT, který se zaměřuje na energetiku. Stát v podkladech míní, že zpoždění i nečekaným útratám se předejde dobrou projektovou přípravou. Teoreticky to je pravda, ale prakticky se v Česku neprodražené projekty v podstatě nevyskytují. A ani ve světě, když dojde na atomové bloky. Minimálně část vlády si je této nástrahy vědomá, jak ukazují resortní připomínky.
Výkup elektřiny
„Dosud žádný projekt nové jaderné elektrárny v EU, USA, Rusku ani Číně nebyl dokončen ve stanoveném termínu a za předem dohodnutou cenu. Požadujeme podrobně rozebrat míru závazků státu v případě skluzu projektu o pět let, což je v případě jádra spíše optimistický pohled, a navýšení ceny o polovinu,“ uvedlo například ministerstvo zahraničí. Zbylé „ale“ spočívá v tom, že stát sice nepokryje vícenáklady půjčkou, jenže jsou tu i jiné možnosti, jedna nenápadně, leč výslovně deklarovaná ve vládních podkladech – stavící dcera může vydat dluhopisy a stát je může koupit.
Stát si v souvislosti s Dukovany stejně jednu stoprocentní firmu hodlá pořídit. Za dotované ceny vykoupí elektřinu z Dukovan a sama ji pak půjde prodat na trh. Když na tom vydělá, má se o to snížit regulovaná složka spotřebitelských cen. Když ztratí, díry zalepí rozpočet. |
Aranžmá vyvolává otázku, proč investorská firma není rovnou stoprocentní státní společností. Neztratilo by se ani právem vzývané jaderné know-how zaměstnanců ČEZ. „Když stát od začátku musí počítat se závazkem projekt převzít, měl by jej mít rovnou, bylo by to transparentnější. Nedávné vyčlenění do samostatné společnosti včetně 80 pracovníků to umožňuje. Stát by si i tak mohl ČEZ na projekt najmout,“ řekl Jan Palaščák ze skupiny Amper, která se věnuje poradenství v moderní energetice. Česká cesta si proklestila pěšinku mezi tím, jak na to jdou Britové a Maďaři.
Britové rozhodli, že jádro je strategická věc nutná pro stabilitu sítě a neváže na něj levnou energii. Maďaři ano, ale stavbu si řídí jako ryze státní projekt. Mimochodem stát si v souvislosti s Dukovany stejně jednu stoprocentní firmu hodlá pořídit. Za dotované ceny vykoupí elektřinu z Dukovan a sama ji pak půjde prodat na trh. Když na tom vydělá, má se o to snížit regulovaná složka spotřebitelských cen. Když ztratí, díry zalepí rozpočet.
