Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Ladislav Zabo jednal v úterý 7. prosince s generálním ředitelem společnosti Mero Jaroslavem Pantůčkem o snížení skladovacích poplatků. Mero pro SSHR skladuje nouzové zásoby ropy. V blízké budoucnosti se předseda Zabo chce nad stejným tématem sejít i s Jiřím Borovcem, generálním ředitelem společnosti Čepro, která pro SSHR skladuje benzín a naftu.
Šéf SSHR hledá způsob, jak vyřešit problém nedostatku peněz na ochraňování strategických rezerv státu. Dle rozpočtu pro rok 2011 totiž musí ušetřit 270 milionů korun oproti rozpočtu letošnímu. Zabo chtěl jít původně cestou razantního snížení skladovacích poplatků, což společnosti Mero a Čepro rezolutně odmítly. Podpořil je i resortní ministr. Obchodní přetlačovaná o výši poplatků je zajímavá i tím, že všechny tři aktéry – SSHR, Mero a Čepro – stoprocentně ovládá stát.
Původní „Návrh na řešení úspor vynakládaných Českou republikou – Správou státních hmotných rezerv na ochraňování nouzových zásob ropy a vybraných ropných produktů“, který má ČESKÁ POZICE k dispozici, musel předseda Zabo poslat k ledu. Rozpočtová kapitola SSHR pro příští rok počítá se snížením výdajů o 15 procent (271 milionů korun), což dotčená organizace chtěla původně řešit dle materiálu pro poradu ekonomických ministrů přesunem problému na další dvě státní firmy (Mero a Čepro).
Prodej zásob, nebo snížení poplatků?
SSHR nyní udržuje nouzové zásoby ropy a vybraných ropných produktů ve výši zhruba dva miliony tun, což odpovídá přibližně stovce dnů průměrné denní spotřeby České republiky. Země tím bezpečně plní své mezinárodní povinnosti, které ji zavazují k ochraňování ropných nouzových zásob ve výši devadesáti dnů průměrné spotřeby.
Letos výdaje na ochraňování nouzových zásob ropy a ropných produktů budou podle odhadů SSHR činit 1,4 miliardy korun, což představuje 85 procent nákladů na ochraňování veškerých nouzových zásob země (například obiloviny, maso, konzervy).
V roce 2011 by měla SSHR podle rozpočtu ušetřit 271 milionů korun, což by proporcionálně znamenalo úsporu 207 milionů korun na skladování ropy a ropných produktů, které z 88 procent pro SSHR zabezpečují právě Mero (ropa) a Čepro (ropné produkty). Dokument vypracovaný SSHR pro poradu ekonomických ministrů navrhuje dvě možné cesty. Buď pokles objemu nouzových zásob, anebo snížení poplatků za uskladňování, který SSHR platí na účty Mera a Čepra.
„Dosažení požadované úspory cestou snížení stavu nouzových zásob by tedy znamenalo nutnost odprodat přibližně 380 tisíc m3 pohonných hmot, což znamená snížení stavu nouzových zásob o 17 dnů. Je zřejmé, že tímto odprodejem by poklesl stav nouzových zásob pod minimální hranici 90 dnů stanovenou zákonem a mezinárodními závazky ČR,“ vysvětluje SSHR, proč první cesta není průchozí. A nabízí proto cestu druhou: „K dosažení potřebné výše úspor se navrhuje snížit cenu za ochraňování ropy u společnosti Mero o 105 milionů korun a za ochraňování ropných produktů u společnosti Čepro o 102 milionů.“
Rozpočtová omezení
Tato argumentace má však dvě zásadní díry v logice. Zaprvé v případě odprodeje ropy a ropných produktů, tedy snížení ochraňovaných zásob, nepočítá s výnosem z tohoto prodeje. Při průměrné ceně 11 korun za litr by k uhrazení potřebné úspory 207 milionů korun stačilo prodat 20 tisíc m3 nouzových zásob, a nikoli 380 tisíc m3, jak uvádí materiál SSHR. Snížení o 20 tisíc m3 znamená snížení zásob o jeden den spotřeby, čímž by ČR stále bezpečně splňovala své mezinárodní závazky.
„Jenže to není podle zákona o rozpočtových pravidlech možné. Kdybychom část zásob prodali, tak ten výnos nemůžeme použít na hrazení nákladů na skladování,“ tvrdí předseda Zabo. Nicméně i on souhlasí, že právě toto je cesta k možnému řešení.
SSHR by výtěžek z prodeje ropy a ropných produktů odvedla do státního rozpočtu, a naopak by z něj dostala o odpovídající částku více na ochraňování nouzových zásob. Dopad na státní rozpočet by byl neutrální a SSHR by vyřešila otázku, kde vzít na ochraňování nouzových zásob pro příští rok dost peněz.
Druhá díra návrhu SSHR spočívala v samotné představě, že stát úšetří tím, že jedna státní firma (SSHR) si sníží své náklady tím, že sníží platby jiným státním firmám (Mero a Čepro). Je zřejmé, že úspory mají být zacíleny dovnitř organizace.
Narychlo stáhnout z vlády
Mero a Čepro s navrženým dokumentem ostře nesouhlasily a při jednáních se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu poukazovaly podle informací ČESKÉ POZICE na oba výše uvedené nesoulady. Ministr průmyslu Martin Kocourek jej chtěl na poradě ekonomických ministrů odmítnout. SSHR se o neprůchodnosti svého návrhu dozvěděla a v den konání porady stáhla tento bod z programu s odůvodněním, že po jednáních s firmami Čepro a Mero našla lepší řešení.
„V úterý 7. prosince jsem jednal s panem ředitelem společnosti Mero, v pátek mu pošlu oficiální návrh na řešení disproporce finančních prostředků na ochraňování státních hmotných rezerv, a potom to budou připravovat naši právníci. Od pana ministra financí Kalouska jsem dostal za úkol, abych návrh předložil poradě ekonomických ministrů do Vánoc,“ říká předseda SSHR Zabo.
Schůzku potvrdil i generální ředitel Mera Jaroslav Pantůček. „Jednali jsme společně a snad jsme i nalezli řešení. Nicméně žádná dohoda ještě uzavřená není a jednání budou pokračovat, nyní na úrovni právníků obou společností,“ uvedl Pantůček.
Pokud se potvrdí schůdnost nalezeného řešení, chce o něm předseda Zabo ještě následně jednat s generálním ředitelem Čepra Jiřím Borovcem.
- Správa státních hmotných rezerv je státní rozpočtová organizace. Pro stát udržuje nouzové zásoby ropy, pohonných hmot, potravin a dalších klíčových produktů a surovin.
- Mero, akciová společnost, provozuje ropovody a skladiště ropy. Je ve stoprocentním vlastnictví státu a výkonem akcionářských práv je pověřeno ministerstvo financí.
- Čepro, akciová společnost, provozuje produktovody a skladuje pohonné hmoty. Kromě toho provozuje velkoobchod s pohonnými hmotami a síť čerpacích stanic EuroOil. Je rovněž ve stoprocentním vlastnictví státu.
