Česká republika má podle plánů ministerstva financí příští rok hospodařit se schodkem 40 miliard korun. Informoval o tom premiér Andrej Babiš (ANO) společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Premiér slibuje zvýšit investice, důchody i výdaje na vědu a výzkum.
Investice by se měly meziročně zvýšit o 13 miliard na 135 miliard korun, na důchodech by se mělo vyplatit asi 509 miliard korun oproti letošním 472 miliardám. Průměrná výše důchodu by tak měla v příštím roce vzrůst na více než 14 300 korun.
„Česko se má skvěle. Máme jedny z nejlepších výsledků v Evropě, patříme mezi jednu z nejstabilnějších ekonomik, hospodářsky rosteme a pokračujeme ve snižování dluhu vůči HDP,“ prohlásil Babiš.
Velký skok dolů
Ale zatímco premiér líčí hospodářské, a tedy i fiskální výhledy státu v dobrém světle, odborníci oslovení LN neskrývají obavy. „Vystavujeme se riziku zklamání. Bude-li růst ekonomiky méně svižný a zpomalí-i v příštím roce místy i pod dvě procenta z důvodu slabé zahraniční poptávky, bude ve státní kase o nízké miliardy korun méně a deficit se neplánovaně zvýší,“ upozorňuje třeba hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
„Dosavadní výsledky ekonomiky díky rostoucím příjmům pomohly tomu, že rozpočet byl v předchozích letech jen mírně schodkový, nebo dokonce přebytkový, přestože plány počítaly se schodkem. Rozpočet v roce 2020 bude kvůli pomalejšímu růstovému tempu patrně skutečně deficitní, což považujeme za velký skok dolů.“ |
„Dosavadní výsledky ekonomiky díky rostoucím příjmům pomohly tomu, že rozpočet byl v předchozích letech jen mírně schodkový, nebo dokonce přebytkový, přestože plány počítaly se schodkem. Rozpočet v roce 2020 bude kvůli pomalejšímu růstovému tempu patrně skutečně deficitní, což považujeme za velký skok dolů,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Doufejme, že rok 2020 neskončí ještě hůře než 40miliardovým schodkem,“ dodal.
Největší nejistotu představuje dění v zahraničí. „Největší otazník v tuto chvíli představují vnější rizika, jako je například neřízený brexit či eskalace obchodních válek. Pokud by se materializovala, mělo by to pro malou otevřenou ekonomiku, jakou Česká republika je, nepříznivý dopad,“ říká Janis Aliapulios, analytik Národní rozpočtové rady.
Ministryně financí však plánovaný schodek hájí jako udržitelný. „Na příjmové straně navrhujeme celou řadu opatření, jako je například změna tvorby rezerv pojišťoven, což přinese do rozpočtu asi 3,8 miliardy. Dále chceme zavést digitální daň, která by měla přinést pět miliard, či prosazujeme zavedení 3. a 4. vlny EET. Ta dosud přinesla do rozpočtu 20 miliard,“ uvedla Schillerová. A dodala, že ve výdajích počítá s desetinovou úsporou provozních výdajů jednotlivých vládních resortů.
Miliardy z bankovního fondu
Babiš rovněž oznámil, že by v příštím roce měl vzniknout avizovaný Národní rozvojový fond, do kterého by přispívaly banky. „Naše představa je taková, že by banky poté, co zaplatí veškeré daně, participovaly na tomto fondu. Ten by měl výrazně navýšit investiční kapacitu české ekonomiky o desítky až stovky miliard korun,“ řekl premiér.
Čtyři největší banky v Česku, tedy Česká spořitelna, ČSOB, UniCredit a Komerční banka, by do něj měly v příštím roce odvést zhruba šest miliard korun. Jeho konkrétní podoba se ještě hledá. „Do tohoto fondu můžeme nalákat další investory, kteří by jeho prostřednictvím investovali do škol, nemocnic či dálnic,“ uvedl dále Babiš s tím, že zájem přispívat do fondu mají i některé pojišťovny.
„Česká bankovní asociace vítá návrh na vytvoření Národního rozvojového fondu, který je z ekonomického a praktického pohledu výrazně progresivnější a inovativnější než zavedení jakékoliv formy dodatečného sektorového zdanění.“ |
„Česká bankovní asociace vítá návrh na vytvoření Národního rozvojového fondu, který je z ekonomického a praktického pohledu výrazně progresivnější a inovativnější než zavedení jakékoliv formy dodatečného sektorového zdanění,“ reagoval na oznámení výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek. Peníze z fondu by podle informací LN měly být poskytovány pomocí výhodnějších úvěrů či záruk.
„Klíčovou přidanou hodnotou fondu je, že miliardy, které banky a další společnosti do základního kapitálu Národního rozvojového fondu vloží, mohou být dále znásobeny formou konkrétních investičních projektů v hodnotě až stovek miliard korun,“ sdělil šéf České spořitelny Tomáš Salomon.
„Profesionálně řízený a nezávisle spravovaný Národní rozvojový fond vnímáme nejen jako iniciativu, která usnadní financování vybraných investičních projektů státu, ale také jako další příspěvek bank ke kvalitnějšímu životu občanů Česka,“ doplnil Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky.
To, že se banky k myšlence zvláštního fondu hlásí, není překvapivé. Kromě zřízení fondu totiž ještě leží na stole návrh ČSSD, která požaduje pro banky speciální daň z aktiv; ta by do rozpočtu přinesla asi 14 miliard korun ročně.
