Lidovky.cz

Starostové musejí kvůli deficitu vody omezovat spotřebu obyvatel

  10:23
Podle ministerstva zemědělství má okolo tisícovky obcí, 16 procent z celkového počtu, problém se zásobováním vodou. Lidé musejí chodit k cisternám a přibývá zákazů kropení zahrad. V zásadě existují dva typy regulace: buď se zakáže určitý typ nakládání s vodou, nebo se zastropuje, kolik hektolitrů může každá domácnost denně protočit.

Pomoc při suchu. Ještě se ani nepřiblížila letní vedra, a v závislosti na cisternách s pitnou vodou se letos ocitlo už šestnáct obcí. foto: Anna Vavríková, MAFRA

V Jiříkově na Děčínsku mají už rok v kuse půjčené cisterny od Správy státních hmotných rezerv. Městečko není připojené na vodovodní trubky a několikaleté období sucha snížilo podzemní hladiny natolik, že zdejší studny jsou v podstatě na nic. I v zimě, když sněžilo, museli místní s kbelíky k cisternám a teď v létě to není o nic lepší, naopak. Jiříkov ve svém trápení není sám, podobně postižených obcí je podle ministerstva zemědělství kolem tisícovky. Tedy 16 procent z celkového počtu. Starostové musejí kvůli deficitu vody omezovat spotřebu obyvatel.

V zásadě jsou dva typy regulace: buď se zakáže určitý typ nakládání s vodou, nebo se zastropuje, kolik hektolitrů může každá domácnost denně protočit. V prvním případě padá stopka především na napouštění bazénů, zalévání zahrad a mytí aut. Že jde o nejčastější způsob regulace, potvrzují zkušenosti a data ministerstva zemědělství, jednotlivých samospráv i Svazu měst a obcí. Aby obecní úřad poznal, jestli se někdo místní vyhlášce nezpronevěřuje, a mohl ho případně pokutovat, musí vidět odběr v reálném čase, což vyžaduje digitální vodoměry.

Změna v hlavách lidí

Tak to mají třeba v jihomoravských Vohančicích, kde od roku 2017 prodlužují vyhlášku, jež zakazuje napouštění bazénů i zalévání, a omezili denní odběr na sto litrů na osobu. Vzhledem k tomu, že průměrný Čech protočí 89 litrů denně, to na běžný život stačí. „První nedostatek vody začal roku 2013, kdy jsme měli poprvé problém s nedostatečným plněním vodojemu. Hned následující rok obec nainstalovala elektrické vodoměry s online měřením, měřidla se odečítají vzdáleně každou hodinu. Bez toho bychom byli dávno na suchu,“ popsal LN starosta Vohančic Petr Blahák.

Starostové z mnoha míst, kde uplynulých několik let dramaticky chybí vláha a kde nastoupila různá omezení, potvrzují změnu v hlavách lidí – namísto naštvání přichází pochopení. Ani připojení k vodovodnímu řadu není automatickou pojistkou, že kohoutky se mohou točit libovolně.

Obecní vrt je hluboký asi 67 metrů, což poslední roky po republice přestává stačit, protože spodní hladiny padají až k minus stovce. Blahák vzpomíná, že když omezující vyhlášku vydal poprvé, měli obyvatelé výhrady a porušovali ji. Postupně se to ale zlepšilo, protože jak nedostatek trvá, pochopili, že situace je vážná. Když někdo potřebuje víc litrů, než je stanovená stovka, vyhloubí si vlastní nový vrt nebo si zaplatí dovoz vody svojí cisternou. Zákazy vůbec levné. Digitální měřáky, jimiž si může obec zajistit vodní přežití, stojí na tisícovku obyvatel přibližně tři čtvrtiny milionu.

Starostové z mnoha míst, kde uplynulých několik let dramaticky chybí vláha a kde nastoupila různá omezení, potvrzují změnu v hlavách lidí – namísto naštvání přichází pochopení. Ani připojení k vodovodnímu řadu není automatickou pojistkou, že kohoutky se mohou točit libovolně, jak zakusili v Drahanovicích na Olomoucku. Většinu roku jim nic nechybí, ale s koncem zimy nastal problém. „Letos poprvé. Bylo to na Velikonoční pondělí, když odběr z vodojemu převyšoval přítok z obecních vrtů,“ vzpomíná starosta Tomáš Kröner.

Druhý květnový týden už musel úřad vydat zákaz napouštění bazénů a zalévání, povědomí o tom šířil i místní rozhlas. „Mám za to, že skutečně až když voda došla, si všichni uvědomili, že je něco špatně. Bohužel neohleduplnost některých spoluobčanů způsobila, že obecní vodovod musel být na 48 hodin uzavřený, aby se nepoškodilo technologické zařízení vodojemu,“ dodává s tím, že chování lidí je nyní už lepší. Všímá si zvýšeného počtu cisteren od soukromých firem, jimiž si někteří Drahanovičtí zavážejí bazény.

Jiný přístup

Ve stavu nejvyšší nouze, když jen omezení nepomohou, protože neteče nic, co by se dalo zastropovat, žádají obce o pomoc Správu státních hmotných rezerv. Ke konci června měla sedm proseb, loni šestnáct. Správa hmotných rezerv starostům půjčuje cisterny, což není zadarmo, jedna vyjde na dva až pět tisíc. Bezplatně je to jen při vyhlášení krizového stavu, což se zatím děje pouze při povodních. Pro období sucha stejný režim zavede až novela zákona, již už schválila vláda. Jistá nástraha spočívá v tom, že správa má techniku, ale nikoli vodu – zatím, jak podotýká.

V dobudování vodohospodářské infrastruktury je velkým problémem finanční náročnost. Občané by se měli naučit jinému přístupu k vodě. Je nutné jim vysvětlit, jak s ní šetřit a jak se chovat, když dočasně neteče. Typické je napouštění „plné vany“, kterou bez užitku vypustí do kanalizace.

„Obec, která si půjčí cisterny, si musí zajistit vlastní vodu. Disponujeme například mobilní úpravnou vody, autocisternami nebo kontejnery na její přepravu či vysokotlakými potrubími,“ sdělila LN Edita Pechalová z oddělení komunikace správy rezerv. Pronajaté cisterny jsou každopádně dočasné řešení, jediným trvalým je napojení na centrální přivaděč a robustně zásobenou soustavu.

„Protože sucho je dlouhodobý fenomén. V dobudování vodohospodářské infrastruktury je však velkým problémem finanční náročnost. Občané by se měli naučit jinému přístupu k vodě. Je nutné jim vysvětlit, jak s ní šetřit a jak se chovat, když dočasně neteče. Typické je napouštění ‚plné vany‘, kterou bez užitku vypustí do kanalizace,“ řekl LN František Lukl, předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova.

Finanční zátěž už řeší ministerstvo zemědělství, pod které problematika spadá. Na trubky do obcí závislých na studnách chystá 26miliardový balík. Projekty, které se za ně vybudují, mají zajistit dodávky pitné vody pro 3,5 milionu obyvatel. Největší díl peněz půjde do středních Čech, Jihočeského a Plzeňského kraje. Ministerstvo zemědělství zároveň upozorňuje, že prohlubování současných vrtů dál do útrob země, kam se spodní voda schovala, není vhodné ani systémové řešení, protože podle bioklimatologických analýz je vysoce pravděpodobné, že spodní voda půjde ještě níž.

Přidat se k větší partě

Dočasně se vrtem dá překlenout nejhorší doba, ale to jediné, co dává smysl, je podle resortu to, co říká i Lukl. Přidat se k větší partě. „Možným způsobem je zejména napojení na nadobecní vodovodní systém, pokud existuje. Je možnost na to čerpat dotaci z našeho programu, odkud se hradí právě propojování a rozšiřování soustav, posilování zdrojů a akumulace vody v místě,“ vypočítal mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Na přípravě nového vrtu aktuálně pracují například v obci Jivno na Českobudějovicku, kde se souží sezonním suchem od roku 2012.

Dočasně se vrtem dá překlenout nejhorší doba, ale to jediné, co dává smysl, je podle ministerstva zemědělství přidat se k větší partě. Možným způsobem je zejména napojení na nadobecní vodovodní systém, pokud existuje. Průzkum nových zdrojů dotují peníze z ministerstva životního prostředí, stejně jako provizorní prohloubení současných studní. Poptávka je obrovská.

Mají vodárenskou síť i svůj vodojem, před čtyřmi lety již jeden nový vrt zprovoznili. Jenomže se ukázal jako málo vydatný a přísun vody už zase nestačí. Hlavním zřídlem obecních zásob je studna postavená kolem roku 1950. „Nedostatek jsme vždycky řešili dovozem do vodojemu, jenomže objem se každoročně zvyšuje i kvůli nové výstavbě v obci. V létě to řešíme zákazem napouštění bazénů, technicky ale není možné odběr jakkoliv omezit,“ řekl LN starosta obce Petr Halámka s douškou, že Jivničtí k regulacím přistupují s pochopením.

Nový vrt v jihočeské vesnici by jí podle průzkumů měl už poskytnout dostatečnou kapacitu litrů. Když všechno půjde dobře, v září zahájí zkušební provoz. Průzkum nových zdrojů dotují peníze z ministerstva životního prostředí, stejně jako provizorní prohloubení současných studní. Poptávka je obrovská.

„Od roku 2014 jsme investovali do 660 vodohospodářských projektů z evropských i národních zdrojů 16,8 miliardy korun. Evropské prostředky na výstavbu vodovodů a kanalizací pro období do roku 2020 jsou už vyčerpané, ale pokračujeme v jejich financování z národních peněz,“ uvedl při nedávné návštěvě jižní Moravy ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.