Starosta Berlína: Kultura je vedle vědy jedním z pilířů města

Michael Müller, starosta a senátor pro kulturu v Berlíně, který má status německé spolkové země, v rozhovoru mimo jiné říká: „Partnerství mezi městy žije z porozumění pro druhého. Pro jeho kulturu, řeč, historii, jeho politické iniciativy. I když máme na nějaké téma rozdílné názory, je důležité pokračovat v dialogu a mít porozumění pro pozici toho druhého. To je pro mne u partnerství důležité.“

ČESKÁ POZICE: V poslední době spolu evropské i světové metropole stále silněji soutěží. Jaká je v této konkurenci pozice vašeho města Berlína?

MÜLLER: Velmi mě těší, že proděláváme dobrý hospodářský vývoj a že jsme zcela samozřejmě vnímáni jako jedna z evropských metropolí. Nejsme hlavním městem tak dlouho. Byly pochybnosti, jak se Berlín, který má za sebou těžké dějiny, bude vyvíjet. Dnes vidíme, kolik lidí do našeho města přichází, a že se u nás cítí dobře.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste pohnuté dějiny města. Je dnes pro Berlín spíše výhodou, že prošel tak velkými zvraty?

MÜLLER: Mnozí přijíždějí proto, aby zažili historii na autentickém místě. Aby přímo v Berlíně viděli, jaké zločiny se odtud plánovaly a prováděly, jak se s tím město dnes vyrovnává. Z tohoto pohledu je to pro nás důležité dědictví, s nímž je třeba odpovědně nakládat. Chceme tuto součást našich dějin dále vést v patrnosti a poučit se z ní, ale také být nadále dobrým evropským partnerem.

ČESKÁ POZICE: V postu starosty jste od loňského prosince. Máte ambici propůjčit městu novou identitu?

MÜLLER: Velmi důležité je pro mne to, co jsem právě zmínil – abychom měli přirozené sebevědomí jako hlavní město. Nemělo by být přehnané, ale neměli bychom být ostýchaví. Pocit, že patříme do stejné řady s Prahou, Římem, Paříží či Londýnem a společně přispíváme k dobrému a mírovému evropskému soužití, se v Berlíně právě rozvíjí.

ČESKÁ POZICE: Jak se toto nové sebevědomí Berlína dá podpořit? Co je pro rozvoj města nyní důležité?

MÜLLER: Jsou to dvě nebo tři věci. Dále musíme pracovat na lepším hospodářském vývoji. Stále ještě máme sociální problémy, přibližně 200 tisíc nezaměstnaných. Tím se musíme zabývat. Musíme také řešit svůj vztah k celonárodní, spolkové úrovni.

V Berlíně se právě staví Humboldtovo fórum. Je to ohromný projekt uprostřed města, který chce stát společně s Berlínem využívat k objasňování historie, k diskusím o ní s evropskými sousedy. V Humboldtově fóru chceme být aktivním partnerem.

Velkou roli hraje také aktuální migrační otázka. Mnozí velmi pozorně sledují, jak s ní hlavní město Berlín nakládá.

ČESKÁ POZICE: Vedle role starosty zastáváte i úřad senátora pro kulturu. Značí spojení obou postů, jak je kultura pro rozvoj města důležitá?

MÜLLER: O tom, že starosta bude zároveň i senátorem pro kulturu, bylo rozhodnuto před delší dobou. Ale vykonávám tento post skutečně rád. Kultura je podle mého vedle vědy jedním z nosných pilířů Berlína. Je velmi dobré, že se na jejím rozvoji mohu podílet. Jako starosta mohu některé věci lépe prosazovat.

ČESKÁ POZICE: Do vedení Humboldtova fóra jste povolal mezinárodně uznávaného britského odborníka Neila Mac Gregora, výrazné zahraniční osobnosti nově přicházejí i do dalších berlínských kulturních institucí. Je za tím záměr, chcete do města přinést čerstvý vítr zvenku?

MÜLLER: Berlín byl vždy pro umělce, i ty zahraniční, velmi přitažlivý. Pravdou je, že se pozorně rozhlížíme, kdo s mezinárodními zkušenostmi by se k nám ještě mohl přidat.

Získali jsme Chrise Dercona, který do Volksbühne přišel z londýnské Tate Modern, Paula Spiese z Amsterdamu, Neila Mac Gregora z Londýna. Jako intendant přijde do Státní opery ze Sazburgu Matthias Schulz. Stále více se otvíráme mezinárodním trendům a kulturu silně zapojujeme do dění ve městě.

ČESKÁ POZICE: Jsou tyto velké instituce pro kulturní život ve městě zásadně důležité?

MÜLLER: Ano, ale Berlín žije především z rozmanitosti. Těží z velkých kulturních institucí – operních domů, velkých muzeí, své galerijní scény, ale také z menších nezávislých kulturních scén ve svých dvanácti čtvrtích. Tato kultura není státně organizovaná, ale je také velmi živá.

Pro budoucnost proto nejsou důležité jen velké projekty. V dalších letech chceme investovat více peněz do nezávislé scény – dávat je neorganizovaným umělcům, na ateliérové programy, stipendia, výstavy a ceny, abychom i tento segment kultury ještě více podpořili.

ČESKÁ POZICE: Cítíte od obyvatel, že mají zájem se na kulturním vývoji i dění v ostatních oblastech aktivně podílet?

MÜLLER: Berlíňané velmi rádi diskutují a chtějí do všeho mluvit. Chtějí spolurozhodovat a být informováni. Na jednu stranu je to velké obohacení, protože mezi lidmi je mnoho zkušeností a odborných znalostí. Jako politik musíte neustále kontrolovat, jestli jste na správné cestě.

Na druhou stranu to některé procesy také zpomaluje. Předtím, než můžeme rozhodnout a něco uskutečnit, musíme ještě intenzivněji komunikovat a diskutovat. Je to obojí – obohacení a zároveň cesta, která trochu trvá.

ČESKÁ POZICE: Hovořili jsme o kultuře, plánech do budoucna. Občané Berlína ale především řeší své každodenní starosti. Jak jim vysvětlujete, že město potřebuje nejen hasit aktuální problémy, ale mít i velké vize?

MÜLLER: Lidé podporují a akceptují velké ideály a vize, jen když vnímají, že komunální problémy, které mají každý den přede dveřmi, někdo bere vážně a řeší je. Je skvělé diskutovat, jak bude Berlín vypadat za 20 let, ale lidé chtějí i to, aby zítra měli pro své děti dobré místo ve škole, aby nemocnice dobře fungovaly a aby si mohli dovolit zaplatit za autobus. Pokud je komunální politika v souladu s celkovou vizí, pak městská společnost tuto cestu podporuje.

ČESKÁ POZICE: Jak důležitá je v dlouhodobém horizontu vize Berlína jako inteligentního města, „smart city“?

MÜLLER: Je to velmi důležité ze dvou důvodů. Na jedné straně je to zcela natvrdo ekonomicky důležité, protože evropská města spolu v této oblasti soupeří. Každé z nich chce, aby se v něm usidlovaly firmy, přicházely investice.

My se na této soutěži chceme podílet – s naším univerzitním zázemím, volnými plochami, které ještě máme k dispozici. Chceme říkat: jsme atraktivní místo pro investice, v Berlíně je možné vytvářet pracovní místa.

Na druhé straně zahrnují procesy spojené s konceptem „smart city“, také nové koncepty mobility nebo zdravotní péče v rostoucím městě. Nemůžeme nadále sázet jen na auta. Například otázka, jak do současných konceptů mobility zahrneme elektromobily. Musíme vidět, kdo může zůstat v domácím ošetření, využít lékařské nabídky tam. To všechno se skrývá za pojmem „smart city“. Tyto procesy jsou pro nás velmi důležité.

ČESKÁ POZICE: Výhodou Berlína v mezinárodní konkurenci vždy bylo i to, že má ve srovnání s ostatními metropolemi celkem klidnou a uvolněnou atmosféru. V posledních letech ale počet jeho obyvatel strmě stoupá. Mění se tím charakter města?

MÜLLER: Nevnímám to tak, že by se atmosféra měnila. Přinejmenším ne negativně. Město je jistě mezinárodnější. Když se projdete po Postupimském náměstí, uslyšíte hodně španělštiny, angličtiny, celou jazykovou spleť. Pro mezinárodní metropoli je to hezké.

Samozřejmě ale také cítíme, že musíme přinášet nové odpovědi, protože je ve městě těsněji. Nastávají konflikty o využití ploch, o tom, co se na nich postaví. Bude to škola, obytný dům, kancelářská budova? Nebo plocha zůstane zelená? Tyto spory se řeší. Budeme jistě muset stavět více do výšky a zástavbu zahušťovat, velmi pečlivě a zodpovědně nakládat s volnými plochami.

ČESKÁ POZICE: Je v Berlíně obtížné sladit nové architektonické projekty se starou zástavbou?

MÜLLER: Máme vysoké nároky na to, aby se v nových obytných čtvrtích a při rozvoji města uplatňovala prvotřídní architektura. Tu a tam ovšem soukromí investoři nejsou ochotni ji i zaplatit. Jsou kolem toho diskuze a střety. U projektů, které jsou pro rozvoj města výjimečně důležité, klademe velmi vysoké nároky na to, co a jak smí být postaveno.

ČESKÁ POZICE: Berlín se v současné době potýká s akutním nedostatkem cenově dostupných bytů. Jak se dá tato potřeba sladit s vysokými architektonickými nároky?

MÜLLER: Je třeba dělat kompromisy. Nejde udělat všechno. Především se musíme rozhodnout, co je důležitější. Pro mne je při veřejných stavbách bytů, které staví společnosti vlastněné naší spolkovou zemí, velmi důležité, aby skutečně šlo o finančně dostupné bydlení.

Navzdory tomu to může být dobré bydlení, v němž stojí za to žít. Možná nebude nabízet veškerý luxus, protože klíčová je jeho dostupnost. Pro tuto cestu jsme se rozhodli. V Berlíně máme 1,9 milionu bytů, 300 tisíc z nich jsou dnes obecní byty. Soukromá nabídka 1,6 milionu bytů se řídí jinými standardy. U obecních bytů je pro mne klíčová dostupnost.

ČESKÁ POZICE: Berlín má bohatou tradici sídlišť, které byly ve své době zároveň dostupné i architektonicky kvalitní, například z doby Výmarské republiky. Inspirujete se jimi?

MÜLLER: Dnes zažívají velkou renesanci. Velmi intenzivně vnímáme, že například stavby Bruno Tauta a jeho bratra Maxe byly vynikající architektonické koncepty, z nichž se můžeme stále učit. Například to, jak stavět a šetřit přitom plochou. Tenkrát hrál tento požadavek také roli.

Renesanci zažívají i stavby Waltera Gropiuse z padesátých a šedesátých let. Nabízejí dobré bydlení na velkém sídlišti, při jejich stavbě se rovněž šetřilo prostorem. Z historie architektury se při řešení dnešních problémů můžeme velmi dobře poučit.

ČESKÁ POZICE: V probíhající migrační krizi je vedle toho, kde budou nově příchozí ubytováni, otázkou i to, jestli získají práci. V Berlíně, kde je dnes na 30 tisíc uprchlíků, panuje na německé poměry relativně vysoká nezaměstnanost. Může město nově příchozím nabídnout práci?

MÜLLER: Jsme v kuriózní situaci – máme přibližně desetiprocentní nezaměstnanost, ale na druhé straně zůstávají tisíce míst neobsazených. Kvalifikace lidí se neshodují s nabídkou míst.

Proto říkají právě naše velké hospodářské organizace, že mnozí uprchlíci jsou obohacením i pro náš pracovní trh.Jejich příchod nemusí znamenat, že nezaměstnanost stoupne nebo klesne. Tito lidé mohou jít často do oblastí, které naše pracovní síly dříve nebyly schopné pokrýt.

Společně pracujeme na tom, abychom jim poskytli možnost naučit se jazyk, zvýšit si kvalifikaci. To, jaký je zde skutečně potenciál pro pracovní trh, uvidíme až v následujících měsících a činíme vše pro to, abychom tomu co nejlépe pomáhali.

ČESKÁ POZICE: Nemáte tedy obavy, že si chudší Němci budou konkurovat s uprchlíky o byty či pracovní místa?

MÜLLER: Nemyslím si, že by to vedlo k velkým novým sociálním problémům. Navzdory tomu musíme samozřejmě mnohé učinit. Nejen dostupné bydlení pro uprchlíky, potřebujeme pro celý Berlín a pro všechny lidi zde více dostupného bydlení.

ČESKÁ POZICE: Chce město vzhledem k příchodu uprchlíků silněji motivovat soukromé firmy, aby v Berlíně vytvářely pracovní místa?

MÜLLER: Ano, ale to se děje nezávisle na fenoménu uprchlictví. Zmínil jsem se, že se snažíme plošně vytvářet mnoho nových příležitostí pro investice. Nejen specificky kvůli uprchlíkům, ale protože je pro nás celkově důležité investovat do ekonomiky Berlína, a tím vytvářet více práce pro město.

ČESKÁ POZICE: Do Prahy jste přijel při příležitosti 20. výročí partnerství mezi Berlínem a Prahou. Co doposud oběma městům přineslo?

MÜLLER: Partnerství měst není něčím, kde bychom mohli říci: po deseti nebo patnácti letech jsme společně odškrtli deset programových bodů a je to úspěch, nebo neúspěch. Partnerství mezi městy žije z porozumění pro druhého. Pro jeho kulturu, řeč, historii, jeho politické iniciativy.

V těchto dnech to vidíme – i když máme na nějaké téma rozdílné názory, je důležité pokračovat v dialogu a mít porozumění pro pozici toho druhého. To je pro mne u partnerství důležité. Kromě toho existují další otázky, jako je dopravní politika či turismus, v nichž se můžeme podělit o zkušenosti. Poučit se od toho, kdo má dobrý nápad. Něco převzít, abychom nemuseli vše sami znovu vymýšlet. Ale vzájemné porozumění je zřejmě to nejdůležitější.

ČESKÁ POZICE: Pokud existuje na mezistátní úrovni tak velké sporné téma, jako je v současnosti uprchlická otázka, mohou k jejímu řešení přispět města? Nabízíte svým českým partnerům, že se s nimi podělíte o své zkušenosti?

MÜLLER: Například tím, že nepřipustíme mlčení. Když dojde na národní úrovni ke konfliktu, je důležité, že se kontakty nadále udržují na komunální úrovni. Že si lidé vyměňují názory, usilují o pochopení. Je dobré mít živé a aktivní partnerství. I proto, abychom mohli zcela otevřeně řešit věci bez toho, abychom se museli hádat. Právě v těžkých dobách je to ještě důležitější.

ČESKÁ POZICE: Berlín se právě snaží vyrovnat s uprchlickou vlnou, Praha žádné podobné výzvě momentálně nečelí.

MÜLLER: Uprchlíci jsou pro nás výzvou, ale zvládneme to. Otázka, jak se vyrovnat s přílivem uprchlíků, se nesmí omezit pouze na lidi přicházející aktuálně především ze Sýrie a Iráku.

Když například připravujeme jazykové kurzy nebo přemýšlíme, jak uzpůsobit nabídku lékařské péče pro nově příchozí lidi, pak jsou to služby, které nabízíme i jiným přistěhovalcům. Lidem, kteří se dostali do Prahy nebo Berlína jinou cestou. Pro všechny ty, kteří tu chtějí žít a musejí být integrováni.

I když máme momentálně snad jiné základní stanovisko a jinou výchozí pozici, pokud jde o uprchlíky, navzdory tomu můžeme projevit pochopení a vzájemně se od sebe učit.